Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož trestní zákoník byl přijat 8. ledna 2009 a účinnost nabyl od 1. ledna 2010.

Výrok Miloše Zemana není pravdivý, neboť lidovci nebyli zastoupeni ve všech vládách již v období 1. republiky a ani po roce 1989.

Výrok je hodnocen na základě publikace Politický systém českých zemí 1848-1989 (Balík, Hloušek, Holzer, Šedo) - Politický systém 1. republiky (1918 - 1938). Jednotlivé vlády tohoto období jsou dohledatelné i na webu www.vlada.cz.

Vezmeme-li do úvahy "pouze" prvorepublikové vlády, celkem jich bylo 18, z nichž 3 byly úřednické. Ve zbývajících 15 nebyla Československá strana lidová zastoupena ve 2 vládách Vlastimila Tusara (jednalo se o tzv. rudo-zelené koalice), které byly vytvořeny v letech 1919-1920 (první a druhá). Je třeba také dodat, že v době 1. republiky bylo zastoupení stran v řadě vlád zcela běžné.

Po roce 1989 pak (již) KDU-ČSL neměla své zastoupení (mimo vlády Miloše Zemana) např. v 1. vládě Mirka Topolánka, úřednickou vládu Jana Fischera strana přímo nepodpořila (v hlasování o důvěře vládu podpořili ti poslanci, kteří následně KDU-ČSL opustili směrem k TOP 09).

Na základě dohledaných informací o vývoji státních rozpočtů České republiky hodnotíme výrok Přemysla Sobotky jako pravdivý.

Souhrn jednotlivých státních rozpočtů ukazuje, že výrok Přemysla Sobotky je pravdivý, neboť v roce 1996 byl fakticky naposled rozpočet vyrovnaný. Tedy plánovaně vyrovnaný byl i v dalších letech, nicméně reálně posledním byl ten z roku 1996. V dalším souhrnu lze dohledat graf, který toto tvrzení dokládá. Zákon o státním rozpočtu na rok 1996 uvádí vyrovnané příjmy i výdaje ve výši 497 641 000 000 Kč.

Prezident Klaus skutečné řeckému prezidentovi dopis zaslal, jeho znění můžete nalézt zde. O dopisu informovala např. Česká televize již 21. listopadu minulého roku, podle jejích informací byl pak dopis doručen do kanceláře prezidenta "v ranních hodinách" o den později. Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.

Už v minulosti se Senát několikrát pokoušel navrhnout zákaz KSČM. Například naposledy v roce 2011 advokát Stanislav Němec, který připravoval návrh pro senátorskou komisi tvrdil, že mají stovky stran argumentů pro zákaz KSČM. V roce 2009 padl ze senátu podobný návrh. K pokusu o zákaz KSČM došlo také v roce 2008, tehdejší návrh údajně obsahoval 542 argumentů pro zákaz komunistické strany. Žádný z těchto návrhů ale neprošel.

Poslední návrh byl v únoru 2012 shledán jak ministrstvem vnitra, tak i spravedlnosti za nevyhovující k předání Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí. O nějakém novém návrhu, kterým by se ministerstvo vnitra v současnosti zabývalo jak vyplývá z výroku Přemysla Sobotky se nám nepodařilo najít žádné informace, výrok proto považujeme za neověřitelný

Přestože proti protekcionismu hovoří podle OECD fakta, např. negativní dopad na globální trh a snížení konkurenceschopnosti domácích firem, ne nutně všechny státy světa na zavedení ochranářské politiky musely prodělat. Příkladem budiž Spojené státy v období 1816 - 1945, které sice měly jedny z nejvyšších cel na světě, ale dlouhodobě hospodářsky rostly. Politiku ochrany strategických odvětví (automobilky, ocelářský prumysl, petrochemický průmysl apod.) uplatňovalo v 60. a 70. letech Japonsko. Postupně jak se zvyšovala konkurenceschopnost strategických odvětví, snižovala vláda zároveň cla na dovoz a jiná ochranná opatření (Kagami, M. pdf s. 124-128). Současně v období ochranářské politiky zaznamenalo Japonsko také růst životní úrovně.

Co se týče Španělska, hovoří Miloš Zeman nejspíše o období 40. - 50. let 20. století, kdy byla snaha uplatnit tzv. import substitution industrialization, tedy nahrazení importovaného zboží domácí produkcí. V tomto případě se jednalo o naprosté hospodářské fiasko, neboť na počátku 50. let se španělský hrubý domácí produkt nacházel přibližně na 40 % HDP západoevropských zemí. Je však třeba doplnit, že nejen španělské hospodářství ale celá země byla ve třicátých letech rozvrácena občanskou válkou.

Tahle otázka je ovšem velmi diskutabilní, neboť i přes přítomnost některých konkrétních případů nelze zcela přesně určit, co míní Miloš Zeman onou dlouhodobostí. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Na otázku na toto témaodpověděl Karel Schwarzenberg časopisu Instinkt takto:

Otázka: "Jak je to s vaším občanstvím - máte české a švýcarské?"

"Oboje od narození. Narodil jsem se v Praze, jsem tedy československý občan. Po naší emigraci, někdy v roce 1951, jsme dostali dopis od československého velvyslanectví, že jsme se v roce 1948 nevrátili včas z Rakouska a když se nevrátíme, budeme zbaveni občanství. V roce 1951 rodiče usoudili, že by to nebyl dobrý nápad se vracet, a od té chvíle jsme všichni mysleli, že jsme občanství ztratili, a já jsem sem občas jezdil na švýcarský pas." Profily Karla Schwarzenberga pro časopis Týden, případně pro Idnes.cz, dokládají, že rakouské občanství nikdy nezískal a drží pouze české a švýcarské.

Paragraf 2 Zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv se věnuje volbě veřejného ochránce práv. Pro jeho zástupce platí obdobné ustanovení. Zástupce veřejného ochránce práv je dle tohoto zákona volen Poslaneckou sněmovnou na šestileté období. Po dvou kandidátech navrhují prezident republiky a Senát. Zástupcem ochránce může být zvolen každý, kdo je volitelný do Senátu, tedy dle článku 19 Ústavy ČR každý občan ČR, který má právo volit a dosáhl věku 40 let.

Na základě výše uvedené legislativy hodnotíme výrok senátorky Wagnerové jako pravdivý.

Bohužel nelze jednoznačně ověřit, neboť stránky Ministerstva spravedlnosti ani životopis Zdeňka Koudelky nenabízí žádné potřebné informace. O jeho skutečném pracovním působení na ministerstvu se tak můžeme pouze dohadovat.

JUDr. Daniel Volák je 1. náměstek ministra spravedlnosti a náměstek sekce justiční. doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. je pak v současnosti státní zástupceNejvyššího státního zastupitelství a údajně stážista na Ministerstvu spravedlnosti. Na stránkách ministerstva však jeho jméno vůbec nefiguruje; s ohledem na jeho působení na NSZ (analytický a legislativní odbor) se dá však předpokládat, že by se mohl podílet na legislativě. Ať už tedy je Zdeněk Koudelka formálně podřízen Danielu Volákovi, nebo nikoliv, náměstek stále zůstává podřízeným ministra spravedlnosti, tedy i Koudelka je jeho nepřímým podřízeným; neboť jak vyplývá z organizačního řádu (první odkaz, str. 3) Ministerstva spravedlnosti ČR (účinnost od 1. 1. 2013), ministr pochopitelně řídí ministerstvo.

Za Zemanovy vlády byla léčiva od DPH dokonce osvobozena.

Podle § 32 odst. 3 zákona o DPH (znění z r. 2003, v podobném znění platil již v r. 1998) byl "prodej a výdej léčiv" od daně osvobozen, pouze prodej některých zdravotnických pomůcek, nikoli léků, podléhal sazbě 5 %.

Daň u potravin činila (dle přílohy 1 uvedeného zákona, kde je vyjmenováno zboží ve snížené sazbě), ve většině skutečně 5 % (tu stanovil § 2, odst. 2, bod t).

Léky již (dle § 58 zákona o DPH) od daně osvobozeny nejsou, vládní návrh zákona v r. 2012 skutečně zvýšil sníženou sazbu (kam dle přílohy 3 zákona o DPH potraviny a léky patří) ze 14 na 15 %. V této části tedy Zeman hovoří pravdu.