Karel Prášek byl předseda Senátu a dříve i ministr zemědělství. Byl zapleten do lihové aféry a na znamení neúcty ho prezident Masaryk nepozval jako představitele Senátu na tradiční novoroční oběd. Hovoří se o tom například v přepisu pořadu Historie.cs České televize, stejnou informaci najdeme i v dobovém tisku, konkrétně týdeníku Přítomnost z 24.1.1924 (strana 13). Ve vydání z dalšího týdne se již píše, že senátor ostranil své tělo z předsednického křesla senátu (strana 14).

Je dohledatelná ovšem i informace, že Masaryk odmítl Práškovi demonstrativně podat ruku.

K odstoupení však nevedlo "pouhé" nepodání ruky, bylo to silnější vyjádření nesouhlasu. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Je pravda, že KSČM v některých volbách získala dokonce více než 20 % hlasů, ale ve volbách do sněmovny jich nikdy nedosáhla. Nejvyšší výsledek 18,5 % zaznamenala v roce 2002.

Výsledky KSČM ve všech druzích voleb v letech 1992 - 2012:

Sněmovna% hlasů 1992 - koalice Levý Blok14,05 1996 10,33 1998 11,03 2002 18,51 2006 12,81 2010 11,27

Senátmandáty 1996 2 1998 2 2000 0 2002 1 2004 1 2006 0 2007 1 2008 1 2010 0 2012 1

Komunální volby% hlasů 1994 13,59 1998 13,65 2002 14,49 2006 10,79 2010 9,56

Krajské volby% hlasů 2000 21,14 2004 19,68 2008 15,03 2012 20,43

Evropský parlament% hlasů 2004 20,26 2009 14,18

Na základě statistik OECD (.PDF, str. 240, anglicky) činí hrubý důchod 95,7 % platu. Průměrná výše platů v Řecku činila k roku 2011 20 435 eur, tj. 1700 EUR měsíčně. Při kurzu 25,5 Kč za euro se tedy dostáváme na průměrný starobní důchod 41 500 Kč, což přibližně odpovídá tvrzení Miloše Zemana (rozdíl může být způsoben v pohybu kurzu koruny nebo posuny v těchto hodnotách za minulý rok). Je třeba ale upozornit na fakt, že reální řecká mzda se v roce 2012 propadla o více než čtvrtinu (jiný zdroj uvádí pokles o 23 %).

Stejný výrok pronesl již prezidentský kandidát Jan Fischer ve speciálu Hyde Parku.

Na základě analýzy ČSÚ (.pdf) z června 2012, která na straně 14 srovnává tzv. superdluh v rámci EU, je Česká republika skutečně na druhém místě.

Výrok Miloše Zeman hodnotíme na základě dohledaných informací z webu Pražského hradu jako pravdivý.

Otázku jmenování velvyslanců vyčerpávajícím způsobem popisuje web www.hrad.cz. "Jmenování a přijetí velvyslanců České republiky v zahraničíVedoucího zastupitelského úřadu České republiky v hodnosti mimořádného a zplnomocněného velvyslance u hlavy přijímajícího státu jmenuje prezident České republiky v souladu s čl. 63 Ústavy České republiky. Osobu velvyslance doporučuje prezidentu republiky vláda ČR na základě návrhu Ministerstva zahraničních věcí ČR. Příslušné usnesení vlády schvaluje prezident republiky svým podpisem a postupuje je předsedovi vlády ke kontrasignaci.

Poté žádá Ministerstvo zahraničních věcí ČR, prostřednictvím zastupitelského úřadu ČR v příslušné zemi, úřady v přijímajícím státu o tzv. agrément, tj. o souhlas s osobou velvyslance. V případě souhlasu přijímajícího státu je budoucímu velvyslanci agrément udělen.

Před odjezdem do země působení obvykle vykoná designovaný velvyslanec zdvořilostní přijetí u prezidenta České republiky.

Velvyslanec se oficiálně ujímá svého úřadu v okamžiku předání pověřovacích listin, tj. předáním formálního dopisu prezidenta České republiky hlavě přijímajícího státu, kterým pověřuje velvyslance výkonem jeho poslání v zemi působení. Pověřovací listiny se předávají hlavě přijímajícího státu při slavnostní audienci.

Seznam velvyslanců České republiky eviduje Ministerstvo zahraničních věcí České republiky."

Výrok predsedu vlády Róberta Fica hodnotíme ako pravdivý, pretože krajská štátna správa bola skutočne k 1. januáru 2013 zrušená a úspora reformy ESO je plánovaná do roku 2016.

Predseda vlády hovorí o vládnom programe ESO (Efektívna, Spoľahlivá a Otvorená štátna správa). Členovia vlády už v minulosti proklamovali zámer ušetriť vďaka tomuto programu do roku 2016 až 700 miliónov eur. Prvým krokom k naplneniu cieľov tohto programu je zákon č. 345/2012 Z.z. (.pdf) o niektorých opatreniach v miestnej štátnej správe, ktorý nadobudol účinnosť práve 1. januárom roku 2013. Týmto dátumom bolo zrušených 64 úradov krajskej štátnej správy. Kompetencie zrušených úradov krajskej štátnej správy prešli na existujúce obvodné úrady v sídlach krajov.

Ústav pro studium totalitních režimů uvádí, že počet vynesených rozsudků smrti v období 1948-1989 se může v různých pramenech lišit: “Můžeme se tak mimo jiné setkat s číslem 248 (Liška, O. a kol.: Vykonané tresty smrti. Československo 1918–1989. Praha, ÚDV 2000) nebo také s číslem 262, respektive 227 (Rázek, A.: Seznamy popravených: Vykonané tresty smrti z politických důvodů od 25. 2. 1948 do 29. 12. 1989. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu [online], 14. 11. 2005 [cit. 30. 6. 2008]).”

Milošem Zemanem zmíněných 230 vynesených rozsudků zapadá do tohoto rozpětí a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Státní dluh v absolutních číslech podle Ministerstva financí ČR neustále roste. Od roku 2006 vzrostl z 802,5 mld. Kč na 1 499,4 mld. Kč v roce 2011.

Vývoj státního dluhu ve vztahu k HDP probíhal v posledních letech takto (Český statistický úřad - .xls):

Rok200620072008200920102011Státní dluh/HDP (%)23,924,426,031,335,439,0Poměrný meziroční nárust+0,5+1,6+5,3+4,1+3,6

Z tabulky tedy vyplývá, že největší skok v relativním nárustu státního dluhu nastal v roce 2009. Od té doby postupně klesá.

Data za rok celý 2012 ještě nejsou dostupná, proto naše analýza končí u roku 2011.

Dle údajů z Ministerstva financí ČR jsme zjistili, že v roce 2004 bylo z prostředků EU vyčerpáno 7,3 mld. Kč a od té doby měla výše vyčerpaných prostředků spíše vzestupnou tendenci, a to vyjma let 2005 a 2011. V roce 2012 bylo vyčerpáno 73,8 mld. Kč, což je oproti roku 2011, kdy bylo čerpáno pouze 30,8 mld. Kč, značné navýšení.

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Karla Schwarzenberga hodnotíme na základě informací z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci a stránek Vězeňské služby České republiky jako pravdivý.

Ve studii (.pdf, str. 77) výše zmíněného Institutu z roku 2011 můžeme nalézt informaci, že " poznatky naznačují, že od nepodmíněného trestu odnětí svobody nelze vždy očekávat, že naplňují účel trestu a trestání. I v ČR dochází k tomu, že vězení jsou přeplněna, odstrašující účinek nepodmíněného trestuodnětí svobody je nedostatečný a k nápravě a resocializaci uvězněných pachatelů nedochází. " Na straně 78, bod 10.3 pak uvádí, že ve srovnání se zeměmi západní Evropy se zdá být trestní a sankční politika přísná a represivní.

Podle týdenního statistického hlášení (.pdf) Vězeňské služby České republiky byl ke dni 4. ledna 2013 celkový stav naplněnosti věznic 82,52 %. V těchto tabulkách lze nalézt i sedm věznic (Bělušice, Heřmanice, Kuřim, Mírov, Oráčov, Plzeň a Valdice), jejichž naplněnost je nad 100 %. Tento celkový stav je nicméně důsledek poslední amnestie z 1. ledna 2013. Ke dni 31. prosince 2012 byla totiž celková naplněnost (.pdf) věznic ve výši 106,26 % a přeplněnost (celkový stav nad 100 %) je dlouhodobým problémem (viz např. měsíční statistické údaje v pdf za rok 2012, statistickou ročenku 2011 (.pdf, str. 35), 2010 (.pdf, str. 27), 2009 (.pdf, str. 28), a 2008 (.pdf, str. 29). Až podle statistické ročenky za rok 2007 (.pdf, str. 50) byl tento stav pod 100 %, konkrétně 98,187 %.