Miloš Zeman při svém pohledu na možnou změnu významu českého Senátu vychází z nastavení horní komory v Německu. Tamní spolková rada (tedy horní komora v Německu) je složena ze zástupců vlád jednotlivých spolkových zemí a její personální obsazení závisí na výsledcích voleb na úrovni spolkových zemí. Ekvivalentem v České republice by byly kraje, výrok je tak fakticky přesný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Pokud počítáme poměr exportu k celkovému HDP České republiky, tak jde o 74% z celkového součtu, což by se dalo pokládat za téměř 80% jak tvrdí Petr Nečas a jak informují i například Finance.cz.

Na základě dat Českého statistického úřadu o exportu z České republiky a jejího celkového HDP jsme došli (počítáno poměrem exportu na HDP) k číslu 74% za rok 2011. Za rok 2012 ještě nebyly zveřejněny ani celkové hodnoty českého exportu, ani celkového HDP.

Volební účast v krajských volbách 2012 byla přesně 36.89 % a ČSSD vyhrála v devíti krajích a KSČM ve dvou. Tyto dvě strany tedy získaly většinu z 13 krajů a celkem 387 mandátů z celkových 675.

Bohužel se nám nepodařilo zjistit žádné informace, které by tuto věc potvrzovaly či vyvracely. Hodnotíme proto výrok jako neověřitelný.

Podali jsme žádost o tuto informaci na Nejvyšší státní zastupitelství. Jejich odpověď citujeme níže, výrok však zůstává neověřitelný.

Vážený pane,

na základě Vaší žádosti byl prozkoumán spisový přehled Nejvyššího státního zastupitelství za rok 2008, ze kterého nevyplývá, že by takový spis byl na NSZ veden. Tím však nelze vyloučit, zda v této záležitosti nevyvíjel JUDr. Koudelka mimopracovní aktivitu.

S pozdravem

PhDr. Helena Markusová

tisková tajemnice nejvyššího státního zástupce
a tisková mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství

Vlastníkem Českých drah je ze 100 % Česká republika.

Hlava třetí Ústavy ČR hovoří mj. o roli prezidenta republiky. Článek 63 pak hovoří o právu prezidenta účastnit se schůzí obou komor Parlamentu a schůzí vlády. Doslova se v tomto článku praví:

“(1) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá.
(2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.”

Fakt, jestli má případný proslov prezidenta v těchto institucích malý či větší účinek, nehodnotíme.

Na základě veřejně dostupných zdrojů nelze ověřit, zda vláda Miloše Zemana hledala spojence v rámci NATO, kteří by se spolu s ní postavili proti bombardování Jugoslávie.

Slova Miloše Zemana můžeme označit za pravdivá, a to na základě údajů ze stránek Eurostatu. Zde můžeme nalézt tabulku (anglicky, z 24. dubna 2012) i tiskové prohlášení (.pdf, anglicky), které znázorňují vývoj nákladů na pracovní sílu (labour costs) za hodinu v případě podniků s 10 a více zaměstnanci, pro možnost srovnání uváděnou v eurech. V roce 2011 byly náklady na českou pracovní sílu ve výši 10,5 eur, v případě Německa pak 30,1 eur, což je opravdu přibližně trojnásobek.

Slib prezidenta upravuje článek 59 odst. 1 a 2 Ústavy České republiky. Konkrétně: (1) Prezident republiky složí slib do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor. (2) Slib prezidenta republiky zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.". Článek 60 dále uvádí: Odmítne-li prezident republiky složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něho, jako by nebyl zvolen.

Vláda Miloše Zemana schválila bombardování Jugoslávie jako poslední s podmínkou, že se akce bude soustředit na čistě vojenské cíle a nebudou bombardovány civilní oblasti. Česká diplomacie se snažila později k urovnání konfliktu společně s Řeckem přispět tzv. česko-řeckou inciativou.