Nalezené výsledky
Jiří Paroubek
Na základě informací uvedených v Senátním tisku č. 41 (.pdf, strana 5) hodnotíme výrok jako pravdivý.
V kapitole 6. Finanční prostředky jsou výdaje vyčísleny následujícím způsobem:
" Náklady na vyslání související s účastí sil a prostředků rezortu MO v Mali v roce 2013 jsou odhadovány na 135 311 384 Kč a v roce 2014 na 135 661 671 Kč. "
Celkové náklady spojené s účastí českých jednotek na misi v Mali jsou odhadovány na 270 973 055 Kč.
Jiří Dienstbier
Otázky Václava Moravce, 17. března 2013To, co tady navrhuje iniciativa těch několika občanských sdružení kolem Rekonstrukce, Rekonstrukce státu, to jsou z velké části věci, které jsem já osobně dlouhodobě prosazoval. A dokonce je máme v programových dokumentech i v sociální demokracii a ledacos z toho jsme navrhovali. Například majetková přiznání.
Výrok Jiřího Dienstbiera hodnotíme jako zavádějící, neboť i přes jistý průnik mezi programem ČSSD a návrhy projektu Rekonstrukce státu se tyto subjekty liší v pojetí koncepce majetkových přiznání.
Shoda mezi programem ČSSD (.pdf) a návrhy Rekonstrukce státu panuje například v postoji na zrušení tzv. anonymních akcií či odpolitizování státní správy. Co se však týče návrhu majetkových přiznání, tak zde se záměry ČSSD a Rekonstrukce státu principielně liší. Zatímco ČSSD v minulosti prosazovala návrhy na majetková přiznání zaměřená na prokázání vlastnictví pro občany s vysokými příjmy, Rekonstrukce státu požaduje vyplnění majetkových přiznání pouze pro poslance, senátory a členy vlády. Zároveň Rekonstrukce státu požaduje vyplnění majetkových přiznání elektronickou formou, o čemž se však ČSSD ve svých dřívějších návrzích ani programu nezmiňovala.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Deník aktualne.cz informoval 8. června 2012 o podání trestního oznámení na regionální radu Ústeckého a Karlovarského kraje z důvodu „poškozování finančních zájmů Evropského společenství". Trestní oznámení podali senátoři Alena Dernerová a Jaroslav Doubrava společně s kandidátem Severočechů.cz na hejtmana Jiřím Zelenkou.
Petr Nečas
Otázky Václava Moravce, 17. února 2013My jsme obsadili nově ministerstvo dopravy, máme včetně křesla premiéra 6 křesel ve vládě.
Ministrem dopravy se 12. prosince 2012 stal Zbyněk Stanjura, který je kandidátem strany ODS. Předchozím ministrem dopravy (do 3. prosince 2012) byl Pavel Dobeš za stranu LIDEM. Členy vlády za ODS jsou jmenovitě: Petr Nečas (premiér), Martin Kuba (ministr průmyslu a obchodu), Pavel Blažek (ministr spravedlnosti), Zbyněk Stanjura (ministr dopravy), Petr Bendl (ministr zemědělství) a Tomáš Chalupa (ministr životního prostředí). Celkový počet ministrů je 15 1 křeslo premiéra.
Bohuslav Sobotka
Jan Fischer byl premiérem v období 9. dubna 2009 až 13. července 2010. Jeho vláda předložila sněmovně návrh novely (.doc) zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů 18. listopadu 2009, který nabyl účinnosti 20. května 2010 (a podle něhož se mělo začít postupovat až v roce 2011) jako č. 137/2010 Sb.
Díky této novele by měl možnost regulační úřad, více zasahovat do fotovoltaického trhu a regulovat ceny.
Vláda Petra Nečase se k tomuto tématu vrátila v následujícím roce 2011 na jaře návrhem novely zákona o podporovaných zdrojích energie č 165/2012 Sb (s účinností od 1. ledna 2013), který mj. ruší předchozí zákon přijatý za Fischerovy vlády.
Václav Klaus
První exekutivní funkcí Václava Klause byl post ministra financí, který vykonával od prosince 1989 do července 1992. V říjnu roku 1991 byl jmenován navíc místopředsedou vlády ČSFR. Po volbách v roce 1992 se ujal role předsedy vlády a svou pozici obhájil i po volbách v roce 1996. Demisi na post ministerského předsedy podal v listopadu 1997 a z funkce odstoupil k 2. lednu roku 1998. Poté již žádnou exekutivní funkci s aktivním vlivem na chod státu nezastával.
Z výše uvedeného vyplývá, že Václav Klaus stojí mimo exekutivu 15 let a 2 měsíce. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
V letech 1998 - 2002 byl předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V únoru roku 2003 byl zvolen prezidentem ČR. Podrobný životopis Václava Klause je k dispozici na jeho webových stránkách.
Milan Štěch
Otázky Václava Moravce, 7. dubna 2013(A z tohoto pohledu bylo velmi dobré, kdyby proběhlo i jednání a rozhodnutí Ústavního soudu), kde je náš návrh skupiny senátorů na zrušení sKaret.
Podle tiskové zprávy ČSSD a informací ČTK byla skutečně předsedou Senátu Milanem Štěchem podána ústavní stížnost (přiloženo její znění), pod níž se podepsalo 51 senátorů Stížností by se mělo dle informací ČTK zabývat celé plénum Ústavního soudu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Vít Bárta
Otázky Václava Moravce, 10. března 2013Ten německej toustovací bílej chleba je, když odečtete rozdíly ve výši DPH, přesto o 12 % levnější než v České republice.
Výrok hodnotíme jako jako zavádějící, jelikož může existovat jedna konkrétní značka, u které tento výrok platí, obecná pravda to však není.
Toastový chléb bílý Penam (500g) stojí v ČR běžně 19,20 Kč včetně DPH. Bez DPH, které od 1. ledna 2013 činí 15%, je cena výrobku 16,69 Kč.
V Německu pak lze toastový bílý chléb (500g) pořídit v cenovém rozmezí od 0,49 do 1,65 € včetně DPH podle výrobce produktu. Bez DPH, které v Německu činí 7%, se ceny pohybují v rozmezí od 0,46 do 1,54 €. V přepočtu podle kurzu ze dne 12. 2. 2013 (25,563) jsou německé ceny následující:
s DPH: 12,53 - 42,18 Kč bez DPH: 11,76 - 39,11 Kč
Porovnáme-li tedy tyto ceny produktů, dojdeme k závěru, že ve srovnání s nejnižší německou cenou je německý výrobek o 29,5% levnější. Ovšem ve srovnání s cenou nejvyšší je německý výrobek naopak o 134,3% dražší. V tomto rozmezí tedy může existovat toastový chléb levnější o 12%, rozhodně to však není pravda o všech, a to ani přibližně.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací ČTK, které citoval portál Idnes.
Zpráva vyšetřovací komise polského Sejmu, která se zabývala možnou korupcí při prodeji Unipetrolu, podle ČTK uvádí následující: "Vliv Agrofertu musel být obrovský, když dokázal přimět českou vládu k tomu, aby odmítla nabídku, která byla o 40 procent vyšší než nabídka PKN Orlen."
Původní zprávu polského parlamentu se nám dohledat nepodařilo.
Pro úplnost dodáváme, že společnost Agrofert se vůči informacím ve zprávě ohradila. Podle firmy jsou směsí "chybných, nepravdivých či výslovně lživých a manipulativních tvrzení."
Pavel Blažek
Otázky Václava Moravce, 24. února 2013Prováděcí předpisy (k novému občanskému zákoníku, pozn.), pokud jde o náš resort, plníme naprosto přesně podle schváleného plánu prací.
Podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2012 (zde) související s novým občanským zákoníkem (.pdf) měl ministr spravedlnosti předložit v prosinci 2012 návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku. Podle tiskové zprávy (. pdf) předložil ministr návrh nového zákona o zvláštních řízeních soudních, návrh nového rejstříkového zákona, návrh novelizace občanského soudního řádu, návrh novelizace insolvenčního zákona a návrh doprovodného zákona až v lednu 2013. O jeho návrzích jednala Legislativní rada vlády 21. února 2013 a vláda samotná až 27. února: usnesení (. pdf) a tisková zpráva z jednání.
- Web ministerstva k rekodifikaci soukromého práva.








