Podle Ústavy ČR Senát vyslovuje (ne)souhlas se jmenováním ústavních soudců prezidentem republiky a tento proces se dále odvíjí od zákona č. 107/ 1999 Sb. (.pdf) o jednacím řádu Senátu.

§ 140: (1) “ Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu s jmenováním soudce Ústavního soudu postoupí předseda Senátu organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům. (2) Organizační výbor přikáže žádost podle odstavce 1 výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byla tato žádost zařazena na pořad schůze Senátu a projednána tak, aby Senát mohl ukončit hlasování o vyslovení souhlasu s jmenováním soudce Ústavního soudu nejpozději do 60 dnů poté, kdy si prezident republiky souhlas vyžádal... ”

“ Z předchozí praxe jde o Ústavně-právní výbor, který se nachází v postavení garančního výboru a Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Oba výbory projednávají žádost samostatně za účasti zástupce navrhovatele (obvykle vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, výjimečně prezidentova tajemníka) a kandidáta. Výsledkem projednávání ve výborech je přijetí usnesení, které obsahuje doporučení Senátu pro vyřízení žádosti. ” Zdroj zde. (oddíl 3. 4.)

Výrok Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý, přesto, že se zmýlil v přesném pojmenování funkce Bohuslava Sobotky.

Bohuslav Sobotka vykonával od 30. října 2003 do 4. srpna 2004 funkci ministra financí a předsedy vlády. Prvním místopředsedou vlády v tomto období byl JUDr. Stanislav Gross.

Od roku 2003 byl poslanec Sobotka členem předsednictva ČSSD a počínaje rokem 2005 získal funkci statutárního místopředsedy ČSSD, kterou zastával až do roku 2011, jak je uvedeno v jeho životopisu.

Nicméně v ostatních částech je již jeho výrok pravdivý.

Výsledky krajských voleb pořádaných v roce 2004, naznačují jednoznačně prohru ČSSD, vzhledem k tomu, že sociální demokraté získali přibližně o 22 % hlasů méně než ODS.

PořadíNázev stranyCelkový zisk hlasů v %1.ODS36,352.KSČM19,683.ČSSD14,034.KDU-ČSL10,67

Výsledky krajských voleb pořádaných v roce 2012, dále dokládají, že ČSSD před osmi lety dopadla skutečně podobně jako ODS v roce 2012.

PořadíNázev stranyCelkový zisk hlasů v %1.ČSSD23,582.KSČM20,433.ODS12,284.TOP 096,63

Na základě výsledku krajských voleb 2012 Bohuslav Sobotka skutečně vyzval vládu k rozpuštění poslanecké sněmovny a vypsání předčasných voleb v rámci rozhovoru s reportérem ČT:

"...ale my se teď pokusíme využít toho jasného výsledku krajských voleb, abychom zesílili tlak na vládu. Vláda by měla odejít a měla by umožnit konání nových voleb do poslanecké sněmovny.... " (11:30) V roce 2004 však Bohuslav Sobotka, ani žádný jiný představitel ČSSD nevyzýval k předčasným volbám, a výrok premiéra je tedy pravdivý.

Pro zajímavost můžeme dodat, že naopak práve Petr Nečas po vítězství ODS v krajských volbách řekl: "Lepší možností pro naši zemi je však třetí varianta: široká politická shoda vedoucí k předčasným volbám, dosažená na základě jednání představitelů demokratických stran."

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože výsledná celková částka je shodná s tvrzením ministra Kuby.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2013 (ke stažení ve formátu .pdf zde) přiznává dotacím na obnovitelné zdroje energie částku 9,7 mld. Kč (str. 25 a 56).

Například na serveru E15 se dočteme, že vláda přidá k této částce ještě 2 miliardy, aby zabránila přílišnému zdražení energie. Konkrétní rozhodnutí vlády schvalující tuto rozpočtovu úpravu najdeme na dokumentovém serveru vlády (.pdf).

Již v březnu 2011 byla v rámci vládní koalice uzavřena dohoda o upravení sazeb DPH, kdy tato změna měla sloužit ke kompenzaci výpadku příjmů v důsledku penzijní reformy, což uvedl na tiskové konferenci dne 10. března 2011 premiér Petr Nečas.

"Od 1. ledna 2012 bude základní daňová sazba ve výši 20%, snížená daňová sazba ve výši 14%. Od 1. ledna 2013 dojde ke sjednocení sazeb DPH do jedné sazby 17,5% a to bez výjimek,..." (1:33)

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Informace o počtu členů jednotlivých poslaneckých klubů lze nalézt na stránkách Poslanecké sněmovny. Současná vládní koalice se skládá ze tří stran - strany ODS, TOP 09 a Starostové a uskupení LIDEM. Na stránkách poslanecké sněmovny se uvádí, že poslanecký klub ODS má v současnosti 51 členů. Dle aktuálních informací serverů ČT24 však 31. října odešel z ODS poslanec Radim Fiala. Na jmenovaném serveru lze dohledat také videozáznam prohlášení tohoto poslance. V poslaneckém klubu ODS je tedy celkem 50 poslanců, přičemž o pěti z nich se hovoří jako o "rebelech", zejména ve spojitosti s daňovým balíčkem.

Poslanecký klub strany TOP09 a Starostů čítá dle informací na stránkách sněmovny 41 poslanců.

Dále je ve sněmovně 15 tzv. nezařazených poslanců. Část z této skupiny tvoří členové nově vzniklého uskupení LIDEM, které ještě nemá svůj poslanecký klub, v tomto uskupení je dle informací strany 7 poslanců.

Pokud vycházíme z údajů o počtech členů jednotivých poslaneckých klubů, lze tedy celkem k vládní koalici oficiálně počítat 98 poslanců, včetně pěti tzv. "rebelů", uvedených výše. Ačkoliv při hlasování o konkrétních zákonech může dojít k podpoře vládních návrhů ze strany některých nezařazených poslanců, a jelikož není jasné, jak se zachovají tzv. "rebelové", vládní koalice v současnosti ve sněmovně nedisponuje stabilní absolutní většinou, a proto hodnotíme výrok Jeronýma Tejce jako pravdivý.

Výrok označujeme jako pravdivý na základě Ústavy České republiky. Dle Ústavy ČR má Poslanecká sněmovna 200 poslanců, Senát 81 senátorů. Článek 39 odst. 4. zkoumaného dokumentu uvádí následující: " K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů." Takto definovanou "ústavní většinu" tedy tvoří minimálně 120 zástupců v Poslanecké sněmovně a 49 zástupců v Senátu při teoretické stoprocentní účasti.

Výrok současného náměstka hejtmana pro dopravu, životní prostředí a zemědělství Miroslava Nováka bohužel nelze ověřit, jelikož návrh rozpočtu Moravskoslezského kraje na rok 2013 je nedohledatelný.

Podle zákona o volbě prezidenta (č. 275/2012 Sb., .pdf, §24 odst. 3) platí, že “veškeré finanční operace, jimiž se financuje volební kampaň, se uskutečňují prostřednictvím volebního účtu”. Na transparentním účtu M. Zemana bychom měli najít veškeré příjmy jeho kampaně, vč. vkladu Martina Nejedlého. Ten ale na účtu nenajdeme, snad proto, že téměř za celý první měsíc jeho existence na účtu nejsou uvedeny žádné transakce (podle kampaňě měla být “na vině technika”, uvedly Lidové noviny). Nejedlého dar jednoznačně nepotvrzují ani mediální zprávy k tématu. Vyjádření Lukoil Aviation Czech, s.r.o., ani její mateřské společnosti ke sponzorským darům Zemanovi se nám nepodařilo dohledat. Výrok proto v obou částech není ověřitelný.

Dodejme, že Zemanův výraz “on sám nám... věnoval” se může vztahovat také na dar Nejedlého straně SPOZ. Té měl Nejedlý podle Zemana (ČT) věnovat 400 tis. Korun již při jejím vzniku. Výroční zpráva SPOZ (.pdf) pak (na str. 10) uvádí dar od Nejedlého ve výši 700 tis. Korun. Vzhledem k probíhající prezidentské kampani ale výrok interpretujeme tak, že se vztahuje k ní.

Výrok hodnotíme na základě formulace z volebního programu TOP 09 jako pravdivý. Na oficiálních stránkách Pavola Lukšy nalezneme v části o podpoře zaměstnanosti deklarováno toto: "Je načase začít hledat zahraniční investory v perspektivních částech světa, jako je Asie a jižní Amerika. Proto vyšleme velvyslance přímo do Šanghaje, aby mohl s tamními investory osobně hovořit o možnostech podnikání v našem kraji."

Výrok Ludmily Müllerové je nepravdivý, o čemž vypovídá níže uvedená tabulka čtvrtletního vývoje nezaměstnanosti v roce 2002:

31.12.200131.3.200230.6.200230.9.200231.12.2002Uchazeči o zaměstnání (tis. osob)461,9471,7454,3492,9514,4Zdroj: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2002 (pdf - str. 12)

Průměr za rok 2002 poté činil 477,5 tisíc nezaměstnaných lidí.