Jan Lipavský svým výrokem reaguje na otázku týkající se skutečnosti, že Rusko 17. října 2022 odstranilo část plotu, který obklopuje Český dům v Moskvě. 

Český dům je jedním z 26 tzv. Českých center, která jsou zřizována Ministerstvem zahraničních věcí. Jejich hlavním účelem je reprezentace země převážně skrze zprostředkovávání kontaktů, a to obzvláště v oblastech kultury, obchodu a cestovního ruchu. V tomto kontextu můžeme také zmínit, že se Česká centra občas označují (.pdf, str. 1) jako nástroj kulturní diplomacie.

Jak uvádí Strategie Českých center 2020–2023 (.pdf, str. 1): „Česká centra jsou příspěvkovou organizací Ministerstva zahraničních věcí ČR. Jsou integrální součástí české zahraniční politiky, prosazují hodnotová stanoviska, formulovaná v preambuli Ústavy České republiky, a jsou stěžejním nástrojem kulturní diplomacie v rámci diplomacie veřejné, jejímž posláním je šíření a podpora dobrého jména České republiky ve světě a posilování kulturních vztahů mezi zeměmi.“

Co se týče statusu těchto center, na rozdíl od jiných organizací Ministerstva zahraničních věcí nemají Česká centra diplomatický status. Zmiňme, že se o této možnosti hovořilo, konkrétně v roce 2016 chtělo ministerstvo některá z center zařadit přímo pod ambasády. Z tohoto kroku však nakonec sešlo. 

Uveďme, že Český dům v Moskvě, který je už od března uzavřen, je největším areálem ve vlastnictví České republiky v zahraničí. Samotné pozemky, na nichž stojí, nicméně vlastní ruská strana.

Podle ruského ministerstva zahraničí správa tverské městské části v Moskvě rozhodla o demontáži plotu, protože je podle ní postaven bez povolení, a to na pozemku nelegálně zabraném Českým domem. S odstraněním plotu nicméně české velvyslanectví ani české Ministerstvo zahraničí nesouhlasilo a hovořilo dokonce o porušení mezinárodního práva. Plot je totiž podle českého Ministerstva zahraničí majetkem České republiky. Doplňme, že Ruská strana upozorňovala na to, že Český dům v Moskvě nemá diplomatický status. Ministerstvo následně 19. října reagovalo zasláním diplomatické nóty, ve které požaduje nápravu situace.

Česká centra, včetně Českého domu v Moskvě, tedy skutečně nemají diplomatický status. Pozemky, na kterých budova stojí, sice vlastní Rusko, samotný Český dům je však majetkem České republiky. Podle Ministerstva zahraničních věcí je ve vlastnictví českého státu rovněž plot, který ruská strana 17. října odstranila. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Poslanecká sněmovna 16. června 2021 schválila návrh zákona o opatřeních k přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice, tzv. lex Dukovany. Jeho původní verzi (.pdf) předložila tehdejší Babišova vláda a Jan Lipavský, který byl poslancem za Piráty, k němu spolu s Pavlem Žáčkem (ODS) podal dva pozměňovací návrhy.

První pozměňovací návrh (.pdf) ve výsledném textu zákona rozšířil (.pdf, str. 2) definici nízkouhlíkové výrobny. Takovouto výrobnou se v návrhu rozumí výrobna, „při jejíž výstavbě byly užity pouze technologie od dodavatelů, kteří jsou státními příslušníky státu, který přistoupil k Dohodě o vládních zakázkách a jejichž ovládající osoby jsou státními příslušníky takové země“. Rusko ani Čína tuto dohodu nepodepsaly, proto by podle návrhu neměl stát využít jejich nabídek na výstavbu nového bloku Dukovan. Sněmovna tento pozměňovací návrh schválila.

Dodejme, že důvodová zpráva uváděla (.pdf, str. 3), že „je v ekonomickém zájmu České republiky, aby tato stavba byla realizována s dodavateli ze zemí, které mají ve své legislativě nejvyšší možnou právní ochranu a zároveň umožňují českým společnostem se ucházet o podobné veřejné zakázky a státní podporu v daných státech“.

Druhý pozměňovací návrh (.pdf) měl do zákona doplnit (str. 2): „Ministerstvo návrh na uzavření smlouvy o výkupu nepředloží, pokud by uzavření smlouvy mohlo ohrozit bezpečnost, svrchovanost nebo jiný životně důležitý zájem státu, životy, zdraví, významné majetkové hodnoty, energetickou bezpečnost státu a dlouhodobou stabilitu dodávek energií (…).“

Ustanovení bylo navrženo (.pdf, str. 3) kvůli tomu, že se Rusko a Čína dle Bezpečnostní informační služby (BIS) dlouhodobě snaží ovlivňovat rozhodování Česka v oblasti energetiky a mohou tak ohrozit bezpečnost státu. I tento návrh (.pdf, str. 2) poslanci odsouhlasili.

Zmiňme, že konečnou podobu odstavce, který chtěli Jan Lipavský a Pavel Žáček prosadit ve svém druhém pozměňovacím návrhu, ovlivnil Senát. Ten o zákonu jednal v červenci 2021 a vrátil jej s pozměňovacími návrhy zpět do Poslanecké sněmovny. Dodejme také, že tehdejší poslanec Lipavský se v obou případech, kdy Sněmovna zákon jako celek schvalovala, zdržel hlasování. 

Ministr zahraničí Jan Lipavský tedy jako poslanec v minulém volebním období skutečně předložil dva pozměňovací návrhy, jejichž cílem bylo zabránit tomu, aby se Rusko a Čína zapojily do výstavby nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. Tento výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

První zprávy o tom, že íránská vláda údajně plánuje dodat Rusku drony pro boj na Ukrajině, se v médiích objevily v červenci, kdy informaci zveřejnil americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Írán následně tvrzení americké strany popřel. V srpnu pak Spojené státy uvedly, že dle jejich zpravodajských služeb do Ruska dorazila první dodávka íránských dronů.

Součástí zmíněné srpnové dodávky z Íránu měly být mimo jiné i Janem Lipavským zmiňované sebevražedné drony, tedy poměrně levné bezpilotní letouny nesoucí trhavinu, které v podstatě plní stejnou roli jako raketa s hlavicí nižšího výkonu.

V polovině září ukrajinská armáda informovala o prvním úspěšném sestřelu této zbraně na území Ukrajiny. 25. září Rusko například využilo sebevražedné drony k útoku na ukrajinské přístavní město Oděsa a zasáhlo jimi jednu z tamních administrativních budov. Podle ukrajinské armády šlo o drony íránského původu. Na konci září zástupci ukrajinské armády uváděli, že se ruské útoky prostřednictvím íránských kamikaze dronů stupňují.

Na začátku října zaútočilo Rusko na cíle poblíž Kyjeva, gubernátor Kyjevské oblasti přitom uvedl, že útočily právě íránské drony. 10. října, dva dny po explozi na Kerčském mostě spojujícím okupovaný Krym s Ruskem, následovala série útoků napříč Ukrajinou. I v tomto případě se podle Ukrajiny jednalo o drony íránské výroby. Vlna ostřelování pomocí sebevražedných dronů pokračovala i v následujících dnech.

Rusko v říjnu popřelo, že by k útokům používalo íránské drony, ačkoli ho z využití těchto zbraní obvinily i Spojené státy nebo britské ministerstvo obrany. 18. října zároveň agentura Reuters informovala, že podle vyjádření některých vysokých íránských představitelů a diplomatů Írán Rusku přislíbil poskytnout střely i další drony. 

17. října Evropská unie schválila balíček sankcí proti Íránu ve spojitosti se smrtí Mahsy Amíníové, která zemřela bezprostředně po zatčení zdejší mravnostní policií, a ve spojitosti s brutální reakcí Íránu na následné protesty. Na sankční seznam bylo přidáno jedenáct osob a čtyři subjekty, které se na těchto činech podílely.

Ve stejný den, kdy byl schválen tento sankční balíček, podpořili zástupci České republiky, společně se zástupci dalších zemí včetně Polska a pobaltských států, potrestání Íránu kvůli zásobování Ruska bezpilotními letouny. Doplňme, že Česko v současnosti předsedá Radě EU, která o sankcích rozhoduje. „Írán se spojil s Ruskou federací ve válce proti Ukrajině. Začal dodávat významné množství vojenského materiálu, v současnosti vidíme například útoky dronů,“ řekl tehdy český ministr zahraničí Lipavský.

Sankce vůči Íránu, o kterých mluví Jan Lipavský, byly prosazeny hned 3 dny poté, tj. 20. října. Evropská unie přidala na sankční seznam tři osoby a jeden subjekt. Důvodem bylo jejich zapojení do vývoje a dodávek bezpilotních vzdušných prostředků, „které Rusko používá ve válce proti Ukrajině“.

Ministr zahraničí Jan Lipavský hovoří o tom, že tento rok, stejně jako již v minulosti, neobdržel pozvánku na předávání státních vyznamenání, které se běžně koná 28. října na Pražském hradě.

K pozvánce na letošní hradní ceremoniál se Jan Lipavský vyjádřil i pro jiná média, například pro web Seznam Zprávy, který s touto informací přišel 24. října. Údajně neobdrženou pozvánku ministr Lipavský zmínil i pro deník Právo, a to v článku, který vyšel 25. října, nebo pro server iDNES.cz, který o dané záležitosti informoval o dva dny později.

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář nicméně 26. října pro internetovou televizi XTV uvedl, že ministra zahraničí Pražský hrad zval (video). „Takže jestli pan Lipavský neobdržel pozvánku na slavnostní ceremoniál, tak to není naší vinou, ale buď pošty, nebo případně ministerstva,“ řekl (video) kancléř. Obrátili jsme se proto na Ministerstvo zahraničí, zda mohou potvrdit, že pozvánka na Pražský hrad Janu Lipavskému skutečně nedorazila. Odpověď jsme ale doposud neobdrželi.

Pozvání podle svých slov neobdržela ani předsedkyně Poslanecké Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebo Miloš Vystrčil (ODS), který v uplynulých senátních volbách obhájil senátorské křeslo. Miloš Vystrčil v současnosti není předseda horní komory, očekává se však, že v této roli bude pokračovat.

Jan Lipavský se stal ministrem zahraničí v loňském prosinci, pozvání mohl ale dostat i jako poslanec, kterým byl od roku 2017. V roce 2019 pozvánku na hradní ceremoniál neobdržel nikdo z pirátských poslanců. Uvedla to tehdy mluvčí Pirátů Karolína Sadílková. Pozvání tedy nedostal ani Jan Lipavský, který ale avizoval, že se zúčastní alespoň následné recepce ve Španělském sále. Kromě poslanců za Piráty nepozval Hrad ani další – tehdy opoziční – zákonodárce. Skutečnost, že tehdy Pražský hrad nepozval některé politiky na ceremoniál 28. října, potvrdil i prezident Zeman, ačkoliv nikoho konkrétně nejmenoval.

Pro úplnost uveďme, že v letech 2020 a 2021 byla předávání státních vyznamenání zrušena. V říjnu 2020 se prezident Miloš Zeman rozhodl slavnostní předávání přesunout o rok kvůli pandemii covidu-19. Hrad tehdy seznam vyznamenaných osob pouze zveřejnil na svých webových stránkách.

O rok později se předávání přesunulo kvůli zdravotnímu stavu prezidenta Zemana. který byl hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici. Ceremoniál měl poté proběhnout 1. ledna 2022, Miloš Zeman ho ale kvůli nepříznivé epidemiologické situaci opět odložil a nakonec vyznamenání předal 7. března. Šéf diplomacie Lipavský se z události ovšem omluvil.

Na závěr shrňme, že Jan Lipavský podle mluvčí Pirátů neobdržel pozvánku na slavnostní předávání státních vyznamenání v roce 2019. Prezident Miloš Zeman tehdy potvrdil, že některé politiky skutečně nezval. Ministr zahraničí Lipavský podle svých slov pozvání nedostal ani letos, dle tvrzení hradního kancléře Vratislava Mynáře však Jan Lipavský pozván byl. Z veřejně dostupných zdrojů nelze jednoznačně zjistit, jestli byl ministr zahraničí na letošní ceremoniál zván či nikoliv. S upřesňujícím dotazem jsme se proto obrátili na Ministerstvo zahraničních věcí, které nám ovšem doposud neodpovědělo. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako neověřitelný.

Poslední schůze sněmovního výboru pro obranu, která proběhla před námi ověřovaným rozhovorem, je 16. schůze z 4. října. Mezi účastníky tehdy byla i ministryně obrany Jana Černochová a náčelník generálního štábu Armády ČR generál Karel Řehka (.pdf, str. 1–2). Zmiňme, že Pavel Žáček (ODS) patří mezi členy obranného výboru a schůze se také účastnil (.mp3, čas 35:49).

Jedním z bodů, který výbor tehdy probíral, byly i „informace k vývoji i na Ukrajině“ (.pdf, str. 2). Jednání o tomto tématu však bylo uzavřené, a mezi dokumenty na webu Poslanecké sněmovny tak nejsou k dispozici podrobné informace o jeho průběhu. Podobně tomu bylo i v případě předcházející schůze ze 13. září (.pdf, str. 3). 

Vyjádření ministryně obrany či Armády ČR, o nichž ve výroku mluví Pavel Žáček, se nám nepodařilo nalézt ani ve zvukových záznamech, které zachycují průběh veřejných částí schůze ze 4. října (.mp3; .mp3). Doplňme však, že o tom, že vojenská pomoc Ukrajině neohrožuje vlastní obranyschopnost Česka, v minulosti veřejně mluvila jak ministryně Černochová, tak i náčelník generálního štábu Řehka.

Souhrnné údaje o vývoji zadlužení států Evropské unie pravidelně zveřejňuje statistický úřad Evropské unie Eurostat. Ten naposledy zveřejnil (.pdf) svou čtvrtletní zprávu 21. července 2022. Zadlužení České republiky činilo (.pdf, str. 5) v prvním kvartále letošního roku 42,8 % HDP naší země, zatímco o rok dříve byl dluh na úrovni 43,9 % HDP. Celkově tedy Česko meziročně snížilo míru zadlužení o 1,1 p. b. Jak nám ukazuje graf níže, svůj dluh v meziročním srovnání zvýšily Malta, Rumunsko a Slovensko, všechny ostatní státy svůj dluh snižovaly, a to vyšším tempem než Česko.

Podle nejnovějších dostupných dat se tedy Česká republika v meziročním srovnání nezadlužuje nejrychleji z EU, naopak míru svého zadlužení snižuje.

Pokud bychom se zaměřili na mezičtvrtletní srovnání, Česko je dle nejnovějších dat až na 6. místě, přičemž míra zadlužení se mezi 4. čtvrtletím minulého roku a prvním čtvrtletím roku 2022 zvýšila o 0,8 p. b.

Jediný údaj, kde jsme ČR nalezli na posledním místě v EU, pochází ze starších dat Eurostatu, zveřejněných (.pdf) v dubnu 2022, a zachycuje meziroční srovnání 4. čtvrtletí let 2020 a 2021. V tomto srovnání se Česko skutečně umístilo na první příčce v tempu zadlužování. Jan Hrnčíř ve svém výroku nicméně ani nenaznačuje, že vychází z těchto starších údajů.

Na základě aktuálních dat Eurostatu tedy Česko není nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie. V meziročním srovnání míra zadlužení Česka v prvním kvartále letošního roku poklesla a v mezičtvrtletním srovnání vzrostla o 0,8. p. b., což představuje až 6. nejrychlejší zadlužování v EU. Výrok Jana Hrnčíře proto hodnotíme jako nepravdivý.

Doplňme, že Eurostat zveřejnil (.pdf) 21. října 2022, tedy 4 dny poté, co Jan Hrnčíř mluvil o Česku jako o nejrychleji se zadlužující zemi, nová data za 2. čtvrtletí letošního roku. Ani ve druhém čtvrtletí se ale Česko nedostalo na první příčku v tempu zadlužování: v meziročním srovnání (str. 3) jej předstihlo Rumunsko a v mezičtvrtletním srovnání (str. 2) Lucembursko.

Platby českého státu do rozpočtu Evropské unie se pravidelně zvyšují. V loňském roce dosáhly 66,3 miliard korun. Od roku 2004, tedy od vstupu do Evropské unie, se tento vývoj jen málokdy obrátil. Případné meziroční poklesy navíc nebyly výrazné. K relativně výraznějšímu nárůstu plateb do unijního rozpočtu naopak začalo docházet od roku 2017. Tehdy odvody činily 42,4 miliardy korun, do roku 2021 se pak zvýšily o bezmála 24 miliard.

Musíme však podotknout, že Česká republika je stále výrazným tzv. čistým příjemcem. Mezi čisté příjemce patří státy, jejichž příjmy z evropského rozpočtu převyšují odvody. V českém případě se v roce 2021 jednalo o tzv. čistou pozici 88,8 miliard korun. Česká republika tedy z evropského rozpočtu dostala o 88,8 miliard korun více, než do něj zaplatila. Konkrétně z unijního rozpočtu obdržela 131,7 mld. Kč. Následující graf znázorňuje vývoj plateb do rozpočtu EU a také příjmy z něj. 

Pro úplnost uveďme, z čeho se rozpočet Evropské unie skládá. Převážnou částí do něj přispívají tzv. vlastní zdroje EU, mezi něž patří příspěvky členských států, které jsou založené na dani z přidané hodnoty a na výši hrubého národního důchodu (.pdf, str. 1) dané země. Posledním z vlastních zdrojů jsou pak finance plynoucí z cel.

17. února 2022 svolali poslanci hnutí ANO mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, na níž chtěli debatovat o vládní pomoci lidem zasaženým rostoucími cenami energií a také o podpoře podnikatelů v souvislosti s krizí, již způsobila pandemie covidu-19. 

Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala před hlasováním např. uváděl, že je zmíněná schůze „nesmírně důležitá, protože ten problém, který se na nás valí s energiemi, s cenami energií, se dotkne úplně každého a úplně všeho“. Návrh pořadu schůze ale nebyl schválen, pro byli pouze poslanci ANO a SPD, proti byly strany vládní koalice.

O několik dní později, 28. února, Radek Rozvoral na webu SPD kritizoval vládní poslance mimo jiné právě kvůli tomu, že odmítli schválení programu mimořádné schůze, a vyzval vládu, aby poskytla rychlou pomoc občanům v souvislosti s růstem cen energií. 

V průběhu roku 2022 hnutí SPD kritizovalo kabinet Petra Fialy za neřešení vysokých cen energií také přímo ve svých stanoviscích, která SPD pravidelně zveřejňuje na svém webu. Svůj nesouhlas s kroky vlády tak hnutí SPD vyjadřovalo např. ve stanovisku ze 4. ledna a pokračovalo i v dalších měsících. 15. února SPD mimo jiné zmiňovalo, že požaduje, „aby vláda lidem zlevnila elektřinu, energie, pohonné hmoty a potraviny po vzoru Polska a Maďarska“. V březnu pak hnutí hovořilo o tom, že po vzoru okolních států navrhuje snížit daně či zastropovat ceny na energie, vybrané základní potraviny, pohonné hmoty a na hypotéky.

Až 10. května SPD uvedlo, že v této souvislosti vypracovalo návrh zákona, „který v nejbližších dnech předloží do legislativního procesu“. K tomu nicméně došlo až v polovině června. 28. června poté SPD v jednom ze stanovisek napsalo, že vládou „představený návrh tzv. úsporného energetického tarifu, což je původně nápad hnutí SPD, které jej předložilo už i formou návrhu zákona, je velmi nekvalitně připraven (…). Hnutí SPD naproti tomu před několika týdny předložilo jasný, konkrétní a uskutečnitelný plán na snížení cen energií a na obnovu české energetické bezpečnosti“.

Cílem uvedeného návrhu (.pdf) SPD podle květnového stanoviska bylo, aby dodavatelé elektřiny měli povinnost dodávat elektřinu spotřebitelům výhradně za cenu „odpovídající jejím výrobním nákladům v rámci tzv. ‚sociálního tarifu’, případně za cenu stanovenou nařízením vlády“. Návrh také počítal s tím, že zákon stanoví nástroje státní energetické politiky (.pdf, str. 2). Mezi ně měla patřit především povinnost dodavatelů a výrobců elektřiny s majetkovou účastí státu dodávat elektřinu přednostně distributorům na českém území „alespoň v množství předpokládaném pro spotřebitele, a to za cenu, která neobsahuje nepřiměřený zisk korporace“. 

V rámci uvedeného návrhu tak SPD skutečně plánovala regulovat cenu elektřiny jednak při prodeji od výrobce distributorům, tak i při prodeji od distributorů spotřebitelům. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo najít, že by SPD parametry v červnu předloženého návrhu zveřejnila již na začátku roku. Mezi stanovisky hnutí se první popis návrhu objevuje teprve 10. května. Vzhledem k této skutečnosti hodnotíme výrok Jana Hrnčíře jako pravdivý s výhradou. 

Pro úplnost doplňme, že kabinet Petra Fialy schválil úsporný tarif (tj. jednorázový příspěvek na energie) ve druhé polovině letošního června, jeho konkrétní parametry pak představil na konci srpna. Přímo zastropování cen energií pro domácnosti a některé podnikatele vláda schválila 5. října.

V srpnu tohoto roku vláda schválila konkrétní podobu tzv. úsporného tarifu. V jeho první fázi, tj. od letošního října až do konce roku, dostane každá domácnost jednorázový příspěvek ve výši 2 nebo 3,5 tisíc korun podle druhu tarifu, který má domácnost sjednaný. Domácnosti s distribuční sazbou D01d, D02d a D25d dostanou 3,5 tisíce a ty s distribuční sazbou D26d, D35d, D45d, D56d a D57d dostanou 2 tisíce.

S úsporným tarifem se původně počítalo počítalo i pro rok 2023. V souvislosti se zavedením cenového stropu elektřiny a plynu, který má pomoci s drahými energiemi, se ale vláda začátkem října rozhodla pro rok 2023 úsporný tarif zrušit.

Distribuční sazby

Jednotlivé distribuční sazby se dělí na jednotarifové a dvoutarifové. Jednotarifové sazby získá každý zákazník, pokud o ně zažádá. Patří do nich sazby D01d a D02d a je u nich jednotná cena elektřiny po celý den.

U dvoutarifových musí odběratel splnit stanovené technické požadavky a mít zapojený spotřebič charakteristický pro danou sazbu. Při sjednání tohoto tarifu stojí zákazníka elektřina méně peněz v určitých hodinách, což je podle společnosti ČEZ vhodné například pro vytápění elektřinou nebo elektrický ohřev vody.

Distribuční sazba D01d je výhodná při velmi nízké spotřebě elektřiny, především pro jednočlenné domácnosti. Sazba D02d je určená pro běžně vybavené domácnosti se střední spotřebou, zároveň je nejrozšířenější distribuční sazbou v České republice.

Distribuční sazba D25d je poté vhodná pro ohřívání vody akumulačním spotřebičem (například bojlerem) při nižší spotřebě, naopak sazba D26d je vhodná pro domácnosti, které používají akumulační spotřebiče i přímo k vytápění.

Distribuční sazby D35d, D45d a D56d jsou dnes již historické sazby, které si odběratelé mohli sjednat do 31. března 2016, od 1. dubna 2016 tyto sazby nahrazuje sazba D57d. Ta je vhodná pro domácnosti, které topí hybridně (dříve sazba D35d), přímotopem (dříve sazba D45d) nebo tepelným čerpadlem (dříve sazba D56d).

Úsporný tarif v praxi

Domácnosti, které mají sjednané distribuční sazby, které nevyužívají náročné spotřebiče (D01d a D02d), nebo využívají, ale s nižší spotřebou (D25d), dostanou podle úsporného tarifu 3,5 tisíce korun. To odpovídá i slovům poslance Hrnčíře. Ten jako příklad uvedl spotřebitele, který elektřinou jenom svítí a platí relativně nižší zálohy.

Naopak odběratelé, kteří mají energeticky náročné spotřebiče – jako akumulační spotřebiče (sazba D26d), hybridní vytápění (D35d), přímotop (D45d) nebo tepelné čerpadlo (D56d), tedy spotřebiče pro vytápění – dostanou 2 tisíce korun. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Dodejme, že v rámci našeho hodnocení nemůžeme přesně posoudit, o kolik se spotřebitelům s různou strukturou spotřeby elektřiny zvedly zálohy. Orientační výši záloh lze nicméně zjistit např. prostřednictvím kalkulačky (.xlsx), kterou zveřejnil Energetický regulační úřad (ERÚ) a jejímž prostřednictvím si odběratelé mohou zkontrolovat, zda jim dodavatelé správně vyměřují zálohy. Kalkulačka, jejíž poslední verze (.xlsx) je ze 17. října, přitom zohledňuje odpuštění placení poplatků za obnovitelné zdroje energie (OZE). Toto vládní opatření platí, stejně jako úsporný tarif, od letošního října.

Pokud bychom vycházeli z cen, za jaké např. společnost ČEZ nabízela (.pdf, str. 2) nejnižší sazbu D01d na 3 roky v roce 2020, mohl by odběratel s nízkou spotřebou cca 500 kWh ročně skutečně platit měsíční zálohy ve výši 400 Kč (pokud by např. vyžíval LED žárovky a úspornou lednici a pračku). Uveďme, že u domácnosti se stejnou sazbou při běžné spotřebě 1,9 MWh (.pdf, str. 6) poté dle kalkulačky ERÚ vychází výše záloh orientačně na 900 Kč měsíčně.

Na druhou stranu domácnost, která využívá elektřinu na ohřev vody a topení a má obvyklou roční spotřebu 10,46 MWh (.pdf, str. 6), by při sazbě D57d sjednané v letošním roce (.pdf, str. 2) zaplatila na zálohách více než 8 000 Kč, a to při rezervaci levnějšího příkonu podle jističe. Pokud by si spotřebitel sjednal vyšší příkon, mohl by zaplatit i přes 10 000 Kč (.xlsx). Podobné částky poté zmiňuje například i server Seznam Zprávy.

Pro kontext ještě uveďme vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu, proč úsporný tarif pomáhá více těm, kteří mají nižší spotřebu. Na svých webových stránkách ministerstvo uvádělo, že další schválená forma vládní pomoci, konkrétně ta v podobě odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje ve výši 599 Kč za každou MWh, zvýhodňuje naopak domácnosti, které mají vyšší spotřebu elektřiny. „Tedy hlavně ty domácnosti, které elektřinu využívají i k vytápění. Pomoc formou úsporného tarifu proto umožní tento nepoměr dorovnat (…).“

Vláda 24. srpna 2022 schválila tzv. úsporný tarif na energie, který má pomoci českým domácnostem s úhradou aktuálních vysokých cen elektřiny, zemního plynu a tepla. Původní plán ze srpna počítal s tím, že pomoc v rámci úsporného tarifu bude vyplacena ve dvou vlnách: první část na začátku topné sezóny, druhá, masivnější měla následovat „uprostřed topné sezony od 1. února“. 

Zástupci vlády tehdy oznámili, že všechny domácnosti obdrží v první fázi jednorázový příspěvek 2 tisíce nebo 3,5 tisíce korun podle druhu tarifu. Vyšší částka 3,5 tisíce se vztahuje na domácnosti s distribučními sazbami D01d, D02d a D25d (určenými pro domácnosti s nižší spotřebou nebo využívající běžné spotřebiče). Dvoutisícový příspěvek se týká domácností využívajících sazby D26d, D35d, D45d, D56d a D57d (určené pro domácnosti s vyšší spotřebou, které topí elektřinou). Nejedná se tak doslova o „tarif“, na což ve výroku poukazuje Jan Hrnčíř, ale právě jen o jednorázový příspěvek, který se každé domácnosti promítne do výše záloh na energie.

Ministerstvo průmyslu a obchodu také současně informovalo, že další schválenou pomocí pro domácnosti je i odpuštění poplatků za podporované zdroje energie (POZE), která činí 599 korun za každou megawatthodinu (MWh) elektřiny. Platit by mělo od 1. října do konce příštího roku. „Na kompenzace v podobě úsporného tarifu mají nárok všechny domácnosti, na odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje jak domácnosti, tak firmy, tak samozřejmě také organizace,“ řekl k tomu v srpnu premiér Petr Fiala.

První část úsporného tarifu vláda spustila od 1. října tohoto roku, podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na něj vláda v září uvolnila 17,4 miliardy korun ze státního rozpočtu. Právě o této částce, kterou již stát na úsporný tarif vynaložil, ve výroku mluví Jan Hrnčíř. Doplňme, že na začátku října vláda rozhodla, že v roce 2023 již příspěvek na energie platit nebude a nahradí ho zastropování cen energií. V platnosti po celý příští rok nicméně stále zůstane odpuštění POZE.

Vláda tedy schválila tzv. úsporný tarif, na který v září uvolnila 17,4 miliardy korun. Kompenzace jsou plošné a automaticky se vztahují na všechny české domácnosti. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý. Upřesněme však, že se zmiňovaný jednorázový příspěvek vztahuje jen na domácnosti, ne obecně na všechny odběratele elektřiny.