Petr Fiala reaguje na slova Andreje Babiše, který v debatě porovnával slovenské memorandum ohledně zmrazení cen energií s českým zastropováním cen elektřiny a plynu.

Právě Andrej Babiš (a také například Alena Schillerová) často uvádí sousední Slovensko jako příklad zastropování cen energií. Většinou se tak děje v souvislosti s porovnáváním cenové hladiny, na které k zastropování mělo dojít. Konkrétně pak politici mluví o tom, že úroveň, na které se česká vláda rozhodla ceny zastropovat, je příliš vysoká.

Uveďme, že v České republice byla novela energetického zákona, která vládě umožní stanovit maximální cenu energií, Poslaneckou sněmovnou schválena 16. září 2022. O pět dní později ji podepsal prezident Miloš Zeman.

Česká vláda schválila omezení ceny elektřiny na šesti korunách za kilowatthodinu, v přepočtu jde tedy o šest tisíc korun za jednu megawatthodinu, včetně regulované složky tedy zákazníci zaplatí sedm až devět tisíc korun za MWh.

Na Slovensku však v současné době žádné právně závazné opatření ohledně zastropování cen energií neplatí. Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík a ministr financí Ivo Matovič v únoru letošního roku sice oznámili, že s výrobcem energií Slovenské elektrárne (SE) uzavřeli memorandum, které stanovuje cenu energií na tři roky dopředu. Toto memorandum (.pdf) ovšem není právně závazným dokumentem. Podle memoranda má elektřina pro slovenské domácnosti stát zhruba 1 500 korun za megawatthodinu (MWh), a to až do roku 2024.

Slovenská vláda pak návrh zákona, který by měl zastropování cen elektřiny umožnit, schválila až 21. září 2022. Návrh zákona však musí ještě projít celým legislativním procesem. Lze tedy říci, že na Slovensku stále neplatí žádná nařízení upravující ceny elektřiny nebo plynu pro domácnosti.

Zpravodajský portál iDNES.cz, který stejně jako Mladou frontu DNES vlastní mediální skupina Mafra, se k situaci na Slovensku vyjádřil v článku z 19. září, ve kterém stojí: „Slovensku se zatím stále nepodařilo najít definitivní podobu řešení energetické krize pro příští rok. Ačkoliv se často hovoří o zastropování cen energií, platná legislativní úprava stále chybí. Slovenští odborníci pro iDNES.cz ale uvedli, že nového slovenského ministra hospodářství Karla Hirmana zaujalo české řešení.“

Předně uveďme, že Babišova vláda stála v čele země mezi roky 2017 až 2021. Premiérem se přitom Andrej Babiš stal až na konci roku 2017, a tento rok proto není pro naše hodnocení relevantní. Informace o tom, s jakým přebytkem hospodařily územní rozpočty, kam spadají obce (tedy i města), kraje a dobrovolné svazky obcí, zveřejňuje Ministerstvo financí.

Zdroje k grafu: 2011 (.pdf, str. 3), 2012 (.pdf, str. 4), 2013–2021

Ze statistik ministerstva tedy vyplývá, že obce a kraje hospodařily s přebytkem od roku 2012, včetně celého období Babišovy vlády. Pro kontext dodejme, že například v souhrnném účtu pro rok 2020 Ministerstvo financí uvádí (.pdf, str. 1), že hlavní město Praha se na celkovém přebytku územních rozpočtů podílelo z více než poloviny.

Andrej Babiš dále uvedl, že obce a kraje měly na účtech „obrovské zůstatky“. I tato čísla zveřejňuje (.pdf, str. 6) Ministerstvo financí jako „stavy peněžních prostředků na bankovních účtech“ a jejich vývoj v posledních letech zachycuje následující graf.

Nepřísluší nám, abychom hodnotili, zda jsou stavy na účtech „obrovské“, jak tvrdí bývalý premiér. Je nicméně prokazatelné, že v letech 2018, 2019 a 2020 (tedy v době vlády Babišova kabinetu) byly stavy na účtech vyšší než v předchozích letech. Údaje pro rok 2021 ještě nejsou na ministerstvu dostupné, vydané jsou pouze pro obce a kraje, nikoliv pro dobrovolné svazky obcí. Jen samotný stav za obce a kraje ale převyšuje celkový stav peněz na účtech všech územních rozpočtů v roce 2020.

Andrej Babiš vystoupil 18. února ve Sněmovně při prvním čtení návrhu zákona o státním rozpočtu. V tomto projevu kritizoval vládu za přístup k rostoucím cenám energií a situaci s inflací. Ve své řeči (čas 1:50) také prohlásil: „Zastropování? Tak nechť pan Síkela zařídí, (...) zastropujte tu elektřinu.“ Následně se odvolával na zastropování elektřiny na Slovensku, kde podle jeho slov „zmrazili ceny na 3 roky“ (čas 1:58). 

Doplňme, že 16. února 2022 slovenská vláda oznámila, že ceny skutečně plánuje pro domácnosti zastropovat po dobu tří let, k zavedení tohoto opatření nicméně ještě nedošlo.

Zdeněk Hřib mluví o tom, že pražský magistrát nemá s firmou podnikatele Pavla Dovhomilji údajně uzavřenou žádnou smlouvu. Podle Hřiba došlo k vypovězení dříve uzavřené smlouvy s Dovhomiljovou firmou, a ta se teď s městem soudí.

Předně uveďme, že podnikatel Pavel Dovhomilja patří mezi obviněné v kauze Dozimetr. V souvislosti s ní v červnu vyšetřovatelé Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili skupinu politiků, lobbistů a podnikatelů z ovlivňování veřejných zakázek a chodu veřejných firem, především pražského dopravního podniku (DPP). Pavla Dovhomilju policie viní z toho, že „domlouval pro celou skupinu úplatek za konkrétní IT zakázku dopravního podniku“.

Podle obchodního rejstříku, který spravuje Ministerstvo spravedlnosti, je Dovhomilja napojený na více než desítku firem. Z Registru smluv, v němž musí hl. m. Praha uveřejňovat všechny uzavřené smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun, vyplývá, že magistrát v minulosti podepsal několik smluv se společností Advice.cz Solutions, s.r.o. (nyní Digicode, s. r. o.). V ní je Pavel Dovhomilja nejen jednatelem, ale prostřednictvím své další společnosti BERODIO Group také jediným majitelem.

Zmíněné dohody mezi Prahou a Advice.cz Solutions se konkrétně týkají rozvoje informačního systému GINIS. Primární smlouvou mezi hl. m. Praha a Advice.cz Solutions byla „Rámcová dohoda o poskytování služeb rozvoje systému GINIS Eneterprise+ vč. elektronické spisové služby“ (.pdf). Kromě Advice.cz Solutions ve smlouvě figurují firmy NESS Czech a PragoData. Dohoda byla uzavřena v červenci roku 2018, tedy v době, kdy byla primátorkou Adriana Krnáčová za ANO. 

Na základě (.pdf, str. 5) této rámcové smlouvy poté byly uzavírány dílčí smlouvy ve spojitosti s realizací konkrétních rozvojových projektů. Jak nicméně vyplývá z jejich znění, termíny realizace smluv nepřesahují do roku 2022. Předpokládaný termín dokončení plnění na základě rámcové smlouvy je konec ledna 2022 (dokument Zadávací dokumentace, .pdf, str. 5).

Dvě dílčí smlouvy ze září a prosince roku 2019 se poté hlavní město rozhodlo vypovědět, na což také poukazuje Zdeněk Hřib. V únoru 2021 si magistrát najal advokátní společnost Rowan Legal na „právní poradenství a stanovení právní strategie“ při odstupování od dvou zmíněných dílčích smluv, které Praha uzavřela se společností Advice.cz Solutions (Digicode). Ta totiž přišla o certifikát, který k plnění smluv musela mít. Magistrát tehdy uváděl, že se vypovězení smluv s vysokou pravděpodobností stane předmětem soudního či smírčího řízení.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nicméně nepodařilo dohledat, že by se Advice.cz Solutions či jiná z firem Pavla Dovhomilji v současnosti opravdu soudila s hlavním městem. S dotazem jsme se proto obrátili na pražský magistrát, zatím jsme ale nedostali konkrétní odpověď, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Petr Hladík mluví o brněnské rozvojové lokalitě Západní brána ve Starém Lískovci, kde by měla vzniknout nová bytová zástavba. Skrze rozvojovou lokalitu již vede nová, 900 m dlouhá tramvajová trať spojující zastávky Osová a Nemocnice Bohunice. Trať je momentálně v testovací fázi provozu, Dopravní podnik města Brna plánuje spustit ostrý provoz v prosinci tohoto roku. Po této trati by měla jezdit linka č. 8, ta bude jezdit část své trasy tak, jako tomu bylo doposud, tedy ze stanice Líšeň - Mifkova, přes několik zastávek včetně Hlavního nádraží, nicméně u zastávky Osová odbočí na nově vystavěný úsek trati a bude pokračovat přes nově vybudovanou zastávku Nová Jihlavská až k nové konečné - Nemocnici Bohunice. Právě zastávka Nová Jihlavská se nachází v těsné blízkosti plánované výstavby na Západní bráně.

Petr Hladík uvedl, že se lidé ze Západní brány dostanou na Hlavní nádraží za 8 minut, vzhledem ke kontextu jeho tvrzení, má zjevně na mysli právě cestu tramvají. Aktuálně platí, že trasu mezi zastávkami Osová a Hlavní nádraží ujede tramvaj za 13 minut (první ranní spoj dokonce za 12). Vzhledem k tomu, že Nová Jihlavská se (směrem od Hlavního nádraží) nachází ještě stanici za Osovou, bude čas jízdy ještě o něco delší. Podle magazínu Šalina vydávaného brněnským dopravním podnikem, by měla linka č. 8 urazit trasu z Hlavního nádraží až na konečnou Nemocnice Bohunice za 15 minut, z nové zastávky uprostřed Západní brány tedy bude cesta na Hlavní nádraží trvat mezi 13 a 15 minutami.

Čas jízdy tramvaje ze Západní brány na Hlavní nádraží tedy Petr Hladík neuvedl správně, jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Milan Urban svým výrokem poukazuje na podle něj příliš vysokou cenu výstavby metra D. To ilustruje na srovnání dvou odhadů, přičemž podle něj jsou nynější náklady vyšší, než se dřív odhadovalo, navíc jen za kratší úsek.

O čtvrté lince metra D se začalo mluvit již v 90. letech, kdy mělo propojovat linky A, B, a C a stanic mělo být dohromady 12. Od té doby příprava její výstavby prošla vývojem a mnoha změnami.

Odhadované náklady

Během prvního desetiletí 21. století se prováděly studie a porovnávání alternativních možností dopravního systému a rozhodovalo se o jejím financování. V roce 2009 se hovořilo o trase dlouhé 11 kilometrů, kdy náklady byly odhadnuty na 30–35 mld. korun. První etapa trasy měla zahrnovat 10 stanic z Písnice až na Náměstí Republiky. Stavba nového metra byla ale odložena kvůli upřednostnění prodloužení trasy linky A.

V prosinci 2012 přijala Rada hl. m. Prahy usnesení (.pdf), kterým schválila cíl vybudovat první etapu trasy metra D (I.D) ze stanice Pankrác až Depo Písnice.

Záměr vybudovat I.D v rozsahu Depo Písnice – Náměstí Míru byl radou schválen o rok později, přičemž v tehdejší důvodové zprávě stojí, že cena za celou trasu se pohybuje na základě různých variant v rozmezí 42,8–46,8 mld. korun (.pdf, str. 5). Jako nejvýhodnější byla označena (str. 13) varianta 3, tj. „odbočení“ z linky C. Z této alternativy ale nakonec sešlo. Důvodová zpráva také uvádí, že pro trasu I.D má být využita rezerva stávající soupravy M1 a nemají být pořizovány nové vozy (str. 4).

V roce 2015 rada souhlasila s realizací I.D s novým vozovým parkem (.pdf, str. 1) a propojením dvou etap (Pankrác – Depo Písnice), které mělo mít 8 stanic (.pdf, str. 10). Cena za tuto stavbu měla tehdy vyjít na 33 miliard a celá trasa z Náměstí Míru na 45 miliard (obojí bez DHP).

V roce 2018 bylo oznámeno, že se na výstavbě metra D bude podílet soukromá společnost Penta Investments, která měla pomoct vykoupit pozemky. Penta vyhrála tendr pražského dopravního podniku na vytvoření společné firmy. Ta měla podle deníku E15 zajistit výkupy pozemků pro výstavbu trasy metra D a následně stavět nad stanicemi. Tehdejší náklady na úsek Pankrác – Depo Písnice, právě díky snadnějšímu výkupu pozemků, byly odhadnuty na 39,7 miliard korun (.pdf, str. 31). Finance měly pokrýt 8 stanic, tunely, vestibuly, ale i vlaky a depo. Spolupráce byla však pod velkou kritikou kvůli netransparentnosti, a tak z ní nakonec sešlo.

V dalších letech nicméně odhadované náklady na stavbu metra D opakovaně stouply. Dle usnesení Rady města z roku 2021 měla výstavba stát 98 miliard (.pdf, str. 3), z toho 52 miliard je určeno pouze pro úsek metra Pankrác – Nové Dvory (.pdf, str. 3), tj. celkem 5 stanic. Tato částka zahrnuje (str. 5) i finance určené pro nové vlaky: 5,35 mld. Kč včetně zabezpečovacího systému a nástupištních stěn. Doplňme, že stavba první části trasy byla zahájena 21. dubna 2022.

Zpět k výroku

Milan Urban ve svém výroku zmiňuje více parametrů plánované výstavby metra. Nejprve uvádí, že trasa D měla původně vést až na Náměstí Míru. S vedením metra až na Náměstí Míru se pracovalo již od 90. let a počítá (.pdf, str. 4) s ním i současná verze plánované výstavby. Část trasy Pakrác – Náměstí Míru je nicméně zařazena až do čtvrté, poslední etapy výstavby, jako první by měla být dokončena trasa Depo Písnice – Pankrác, respektive její část Olbrachtova – Pankrác.

Milan Urban také zmiňuje vysoutěžených „8 stanic včetně depa, včetně vlaků za 39 miliard“. Tím se zřejmě odkazuje na tendr, který v roce 2018 vyhrála společnost Penta Investments. Tehdy skutečně měla stát dostavba úseku Depo Písnice – Pankrác, včetně 8 stanic, tunelů, vestibulů, ale i vlaků a depa 39,7 mld. Kč. Aktuální odhad pak skutečně počítá s náklady 52 miliard Kč na kratší trasu Nové Dvory – Pankrác, není ale pravda, že by tato částka neobsahovala náklady na pořízení vlaků.

Až na tuto skutečnost tak Milan Urban popisuje okolnosti výstavby metra správně. Z kontextu výroku vyplývá, že Urban kritizuje především navýšení odhadované ceny výstavby metra D, které ilustruje právě na vyšší ceně za kratší úsek. Jeho výrok tedy nevede k nepravdivému závěru, že by reálně došlo ke zkrácení plánované trasy metra. Jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou, vzhledem ke zmiňovaným nákladům na pořízení vlaků.

V pražském metru bývá nejkratší interval mezi jednotlivými vlaky ve špičce na lince C 115 sekund. Na trase B se ve špičce jedná o 140 sekund, na trase A pak o 150 sekund.

O možném snížení těchto intervalů se začalo diskutovat v roce 2020, kdy Dopravní podnik hl. m. Prahy zahájil konzultace s potenciálními dodavateli automatických řídicích systémů metra. Právě zavedení provozu bezobslužných vlaků by totiž mimo jiné umožnilo zkrácení stávajícího 115sekundového intervalu na lince C až na 85 sekund. Pražský dopravní podnik však uvádí, že nynější technologie systému zabezpečení vlakové trasy na lince C zkrácení intervalu nedovoluje.

Primátor Prahy Zdeněk Hřib popisuje projekt nazvaný „Pokročilá videoanalýza dopravního proudu“, na kterém Praha spolupracuje s městskou společností Operátor ICT, a.s.

Projekt má za úkol získávat anonymizovaná statistická dopravní data, namísto dosavadních manuálních, časově omezených průzkumů. Tato nová forma získávání dat by měla být zbavena chyb způsobených lidským faktorem a měla by být efektivnější co do organizace a finanční náročnosti. „Sběr dat bude probíhat pomocí videodetekce – dopravních kamer umístěných na vytipovaných úsecích sledovaných dopravních komunikací, jejichž výhodou je zejména možnost zjišťování více dopravních informací současně a možnost instalace kamer, a to bez zásahu do vozovky,“ uvádí web zastřešující koncepce Smart Prague. Ke sběru dat bude použit software využívající metodu strojového učení.

Data z projektu budou využívána jako podklady pro rozhodování při důležitých dopravních investičních krocích, územním plánování a modelování dopravy, při výstavbě a úpravách infrastruktury, při zvyšování plynulosti a bezpečnosti provozu atd.

Projekt byl již schválen k realizaci, která bude probíhat od druhé poloviny roku 2022 do konce roku 2023. Podílí se na něm celá řada institucí, krom Magistrátu hlavního města Prahy a konkrétních městských částí také České vysoké učení technické (ČVUT), Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) nebo Technická správy komunikací hl. m. Prahy.

Trojský most získal stavební povolení 27. listopadu 2006 (.pdf, str. 5) v rámci povolení pro výstavbu tunelového komplexu Blanka, jehož je součástí. Jeho výstavba nicméně začala až v létě roku 2010, tedy po necelých čtyřech letech. Slavnostního otevření se pak Praha dočkala 4. října 2014. Dodejme, že v roce 2017 uložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže hl. m. Praze pokutu ve výši 11 milionů korun za rozšíření původní zakázky (a tudíž i zvýšení ceny) bez dalšího zadávacího řízení.

Co se týče Dvoreckého mostu, který by měl spojovat Prahu 4 a 5, ten získal stavební povolení v květnu letošního roku. Již 13. září pak hl. m. Praha oznámilo začátek jeho stavby. V tomto případě se tedy jednalo skutečně o pouhé 4 měsíce. Stavba by měla trvat 810 dní a stát přibližně 1 miliardu korun.

Bývalý ministr vlády Miloše Zemana v letech 2000–2002, bývalý pražský zastupitel a bývalý první náměstek pražského primátora za ČSSD Karel Březina byl obžalován hned několikrát. V kontextu debaty však pražský primátor Hřib mluví o Březinově stíhání z roku 2011. Srovnává totiž svůj přístup k obviněnému náměstku Hlubučkovi v červnu letošního roku a Svobodův přístup ke Karlu Březinovi v době, kdy byl jako náměstek obviněn policií.

Po komunálních volbách v roce 2010 se Karel Březina stal náměstkem primátora Bohuslava Svobody (ODS) pro oblast dopravy. Prahu tehdy po volbách řídila koalice ODS a ČSSD.

Obvinění ze zkreslování údajů

Policie Karla Březinu poprvé obvinila v březnu 2011. Tehdejší náměstek primátora totiž zatajil své dřívější působení v orgánech zkrachovalých společností Porcela Plus a Concordia, aby se v rozporu se zákonem mohl stát členem dozorčí rady společnosti Žižkov Station Development (ŽSD). Podle žalobce měl zkreslovat údaje o stavu hospodaření. Pražská vláda ČSSD a ODS v čele s Bohuslavem Svobodou nicméně tehdy nežádala jeho odstoupení z funkce.

Ve funkci náměstka primátora tak zůstal až do 24. listopadu 2011, kdy byl po rozpadu koalice ČSSD a ODS nucen skončit. O den později pak Březinu soud nepravomocně zprostil obžaloby. V červnu 2012 verdikt potvrdil odvolací soud.

Pro úplnost dodejme, že v roce 2015 přinesl týdeník Respekt informace, že soudce Ondřej Havlín, který o zproštění obžaloby rozhodoval, případ Karla Březiny účelově zmanipuloval v jeho prospěch. Policie nicméně zřejmě neměla dostatek důkazů, aby byl případ znovu otevřen. Okolnosti Březinova osvobození podle deníku Právo prověřovala policie již v roce 2013.

Obvinění z podvodu

Na podnět sdružení Oživení obvinila policie v březnu 2012 Karla Březinu znovu, tentokrát z podvodu. V roce 2014 soud Březinu odsoudil a jako trest mu uložil roční podmínku. Rozsudek následně pravomocně potvrdil odvolací soud. Zdůrazněme, že v průběhu tohoto trestního stíhání již Březina nebyl náměstkem primátora Svobody.

Bývalý první náměstek primátora jako tehdejší předseda dozorčí rady pražského dopravního podniku pobíral odměny v celkové výši 290 tisíc korun, ačkoliv na ně neměl nárok. Kvůli svému působení v dozorčí radě společnosti Porcela Plus, na jejíž majetek byl vypsán konkurz, tuto pozici v dopravním podniku vykonávat nesměl. Březina ale tuto informaci zamlčel (.pdf, str. 1). (Společnost Porcela Plus přitom figurovala i v Březinově prvním trestním stíhání.)

Karel Březina se proti rozsudku neúspěšně dovolával až k Nejvyššímu soudu. V roce 2018 pak Ústavní soud zamítl Březinovu stížnost na tento rozsudek. Doplňme, že Karel Březina je nyní obžalován v jiné kauze, která se týká rozdělování sportovních dotací na pražském magistrátu.

Na závěr si shrňme, proč hodnotíme výrok jako zavádějící. Karel Březina skutečně byl trestně stíhán a pravomocně odsouzen za podvod. Jedná se ale o jiný případ, než na který poukazuje Zdeněk Hřib. Obvinění Březiny, na které Hřib naráží a po kterém tehdejší primátor Svoboda nežádal odstoupení svého náměstka, se netýkalo podvodu a Březina byl v tomto případě zproštěn viny.