Operátor ICT je akciovou společností, jejímž jediným akcionářem je hlavní město Praha. Společnost pro hlavní město zajišťuje služby v oblasti informačních a komunikačních technologií. Zmiňme, že tato firma provozuje například mobilní aplikaci PID Lítačka a skutečně spadá do gesce primátora Zdeňka Hřiba.

Hranici pro otevřené soutěže stanovuje zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Limity se liší pro zakázky na dodávky a služby a pro zakázky na stavební práce. V případě veřejných zakázek malého rozsahu činí limit dle zákona dva miliony korun na dodávky nebo služby. Na stavební práce je pak hranice stanovena na šest milionů korun. Pokud tedy hodnota zakázky přesáhne uvedené částky, je nutné na ni vypsat otevřenou soutěž, ve které se vybere dodavatel. Jestliže se však společnost rozhodne vlastní limit snížit, může (.pdf, str. 4) tak učinit. Podle místopředsedy představenstva Operátora ICT Mateje Šandora firma k takovému kroku přistoupila v září 2021, od kdy otevřeně soutěží zakázky v hodnotě od 500 tisíc korun.

Pro úplnost doplňme, že kromě tohoto kroku učinila společnost ještě jeden krok k transparentnosti. Operátor ICT totiž zveřejnil data o svých zakázkách, a to v otevřené databázi i ve webové aplikaci Golemio.cz.

Nejprve uveďme kontext celého výroku. Matej Augustín je bývalý člen představenstva pražského dopravního podniku (DPP), který figuruje jako jeden z hlavních aktérů v kauze Dozimetr. Kromě Augustína obvinili policisté i bývalého pražského radního za hnutí STAN Petra Hlubučka či podnikatele Michala Redla. Organizovaná skupina údajně ovlivňovala veřejné zakázky a chod veřejných firem, především DPP.

Matej Augustín v čele DPP

Mateje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku zvolila (.pdf, str. 78) dozorčí rada DPP na konci roku 2019. Uveďme, že tehdy byli členy dozorčí rady, která má celkem 15 členů, také dva nominanti za Piráty, konkrétně Ivo Vašíček (.pdf) a Michal Štěpán (.pdf). 

Z veřejně dostupných zdrojů se nicméně s jistotou nedozvíme, kteří členové dozorčí rady DPP pro Augustína hlasovali. Záznamy jednání ani hlasování totiž nejsou veřejně dostupné. K dispozici (.pdf) je pouze strohé usnesení o jeho zvolení ve sbírce listin dopravního podniku v obchodním rejstříku.

I přesto se však v médiích objevily informace o tom, jak mělo hlasování probíhat. Podle serveru Seznam Zprávy se pro volbu Augustína vyslovilo osm z patnácti členů rady. Do čela dopravního podniku se měl dostat díky hlasům členů dozorčí rady za hnutí Spojené síly pro Prahu (TOP 09 a hnutí STAN) a zástupců z řad odborů DPP.

Ivo Vašíček, již zmiňovaný někdejší člen dozorčí rady za Piráty, po hlasování uvedl, že on ani jeho pirátský kolega pro Mateje Augustína nehlasovali. Deník Zdopravy.cz informoval, že Matej Augustín prošel při hlasování pouze o jeden hlas, což by potvrdilo informaci Seznam Zpráv, že pro Augustina hlasovalo osm, tedy těsná nadpoloviční většina (.pdf, str. 20), z patnácti členů rady.   

Volba členů představenstva

Primátor Zdeněk Hřib ve svém výroku rovněž uvádí, že zástupci za Piráty v dozorčí radě pražského dopravního podniku nikdy nehlasovali pro kandidáty, kteří by neprošli výběrovým řízením. Jako příklad osoby, která jím neprošla, uvedl právě Mateje Augustína.

Skutečnost, že tento bývalý člen představenstva nebyl zvolen na základě výběrového řízení, uvedl v roce 2019 server Zdopravy.cz. Potvrdil ji i samotný Petr Hlubuček, který kromě svého působení v radě hlavního města zastával (.pdf, str. 14) pozici člena dozorčí rady DPP. Dodejme, že bez výběrového řízení byl na konci roku 2018 (.pdf, str. 8–10) zvolen na post šéfa dopravního podniku i Petr Witowski.

Za působení současného vedení hlavního města se představenstvo volilo hned třikrát. Poprvé koncem roku 2018, kdy byli kromě Petra Witowského zvoleni (.pdf, str. 8) ještě další dva kandidáti. Podruhé v roce 2019 (.pdf, str. 14), kdy došlo k dosazení Mateje Augustína, a naposledy v letošním červnu, kdy se po propuknutí kauzy Dozimetr dostal do představenstva Augustínův náhradník Marek Kopřiva.

Jak jsme nicméně uvedli výše, jednání i hlasování dozorčí rady dopravního podniku jsou neveřejná. Z dostupných zdrojů tedy nelze zjistit, pro koho zástupci Pirátů v radě kdy hlasovali a pro koho nikoliv. A to nejen u Mateje Augustína, ale i u jiných hlasování o členech představenstva DPP. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Patrik Nacher mluví o Dopravním podniku hl. m. Prahy (DPP) v souvislosti s kauzou Dozimetr, kvůli které se v podniku odehrály zásadní změny. Odvolán byl kromě člena představenstva Mateje Augustína i člen dozorčí rady Petr Hlubuček (STAN).

Dopravní podnik je největší firmou, kterou hl. m. Praha vlastní. Její dozorčí radu volí pražští radní, ta následně volí členy představenstva. Dozorčí rada představuje pro město kontrolní orgán, kterým magistrát realizuje svá vlastnická práva. Mezi její členy se mohou řadit jak nominanti politických stran, tak vítězové výběrových řízení z řad zaměstnanců.

Aby bylo možné výrok Patrika Nachera ověřit, je potřeba zkoumat složení rady hl. m. Prahy a dozorčí rady DPP v průběhu volebních období. Seznam členů dozorčí rady dopravního podniku od roku 1993 lze nalézt v obchodním rejstříku. Informace o stranické příslušnosti některých lidí, kteří byli členy dozorčí rady v prvním volebním období let 1990 až 1994, nicméně nejsou ve veřejně dostupných zdrojích dohledatelné. V rámci našeho ověření se proto zaměříme na volební období začínající rokem 1994.

Volební období 1994 až 1998

Po volbách do zastupitelstev obcí na podzim roku 1994 koalici v Praze utvořily ODS, ODA a KDU-ČSL. V opozici tak skončila například Strana zelených, ČSSD či KSČM. Mezi členy dozorčí rady DPP byl v tomto volebním období i Jiří Paroubek (.pdf, str. 1) za ČSSD či Petr Zajíček za KSČM.

Volební období 1998 až 2002

Po volbách v listopadu 1998 do pražské rady zasedla koalice ODS a ČSSD. Primátorem byl do května 2002 Jan Kasl (ODS), v červenci ho nahradil Igor Němec (ODS). V opozici tehdy stála KSČM a Čtyřkoalice, která spojovala KDU-ČSL, Unii svobody, Občanskou demokratickou alianci a Demokratickou unii.

Členem dozorčí rady byl po celé toto období například výše zmiňovaný Petr Zajíček za KSČM (.pdf, str. 1). V únoru 1999 byl do rady zvolen i Vladimír Göringer, člen (.pdf, str. 1) opoziční Unie svobody, který v radě zůstal (.pdf, str. 9) až do března roku 2003 (.pdf, str. 9).

Volební období 2002 až 2006

Praha zůstala v těchto letech v rukou ODS a ČSSD, na post primátora zasedl Pavel Bém (ODS). V řadách opozice nadále zůstávala KDU-ČSL, Unie svobody, která se v roce 2001 sloučila s Demokratickou unií, dále pak koalice Sdružení nezávislých, Strany zelených a Strany pro otevřenou společnost a také uskupení Demokraté Jana Kasla.

Opozici v dozorčí radě reprezentoval (.pdf, str. 9, 61) v tomto volebním období například Petr Moos ze Sdružení nezávislých.

Volební období 2006 až 2010

Primátorem zůstal Pavel Bém (ODS) a v radě převažovali jeho spolustraníci, ČSSD se ale v tomto období zařadila k opoziční KSČM a v radě ji nahradili zástupci SNK Evropští demokraté a Strany zelených. Po vypuknutí kauzy Opencard v roce 2009 zůstala ODS v pražské radě sama.

V dozorčí radě na hospodaření DPP v tomto volebním období dohlížel (.pdf, str. 8) kromě zástupců radních stran i sociální demokrat Karel Březina, který v ní setrval i v roce 2010 (.pdf, str. 16).

Volební období 2010 až 2014

Pražský magistrát od podzimu 2010 nadále ovládala ODS, která nicméně rok po volbách ukončila stávající spolupráci s ČSSD. V listopadu 2011 se spojila s TOP 09 a tato koalice Prahu spravovala až do května roku 2013. Primátorem se na začátku volebního období stal Bohuslav Svoboda (ODS), v květnu 2013 byl ale v tajné volbě ze svého postu odvolán spolu s dalšími dvěma radními za ODS. Svou rezignací je následovali další dva jejich spolustraníci a menšinovou radu utvořila TOP 09 s podporou ČSSD.

V době první koalice, tedy ODS a ČSSD, se v dubnu 2011 stal členem dozorčí rady DPP Jiří Pařízek za TOP 09. Následná změna koalice na ODS a TOP 09 na podzim 2011 se odrazila i v dozorčí radě pražského dopravního podniku. V listopadu 2011 z ní byl odvolán Antonín Weinert (ČSSD) a tři zástupci ODS – Milan Richter, Dalibor Mlejnský a Marek Ječmének. Nahradili je členové TOP 09 Jiří Nouza a Michal Štěpán a také občanský demokrat Karel Hanzlík. Opozici v ní ale nadále reprezentoval Miloslav Ludvík (ČSSD), který byl nicméně na konci února 2012 odvolán (.pdf, str. 42) a ČSSD (ani jiná opoziční strana) tak v dozorčí radě neměla svého zástupce.

Další zástupci ČSSD se do dozorčí rady dostali až v srpnu 2013, kdy byl do rady zvolen (.pdf, str. 5) Vojtěch Kocourek (ČSSD), o tři měsíce později se k němu přidal (.pdf, str. 9, 75) i jeho spolustraník Karel Březina. V té době už nicméně v Praze vládla třetí koalice, tj. TOP 09 s podporou ČSSD. Nyní opoziční ODS však v dozorčí radě svého zástupce měla, jelikož až do prosince 2014 byla její členkou např. Andrea Vlásenková (ODS).

Volební období 2014 až 2018

Na pražský magistrát se na podzim 2014 poprvé dostalo hnutí ANO a postu primátorky se ujala Adriana Krnáčová. V radě se k ANO přidala i ČSSD a trojkoalice Strany zelených, KDU-ČSL a STAN. Do opozice se tak postavila nejen KSČM, ale také ODS, TOP 09 a Piráti.

Nová administrativa první změny v dozorčí radě DPP provedla (.pdf, str. 13) už v prosinci 2014, kdy z ní odvolala výše zmíněnou Andreu Vlásenkovou (ODS), Martina Dlouhého (TOP 09) i jeho spolustraníky Jiřího Pařízka, Michala Štěpána, Jana Vašíčka a Marka Doležala. Poslední jmenovaný do ní ale byl ještě v prosinci 2014 znovuzvolen (.pdf, str. 25) a členem zůstal až do konce volebního období.

Prázdná místa v tomto kontrolním orgánu vyplnili (.pdf, str. 9) zástupci ANO Petr Novotný, Jarmila Bendová, Jaroslav Štěpánek a Martin Slabý spolu s Petrou Kolínskou (SZ), Petrem Hlubučkem (STAN), Petrem Dolínkem (ČSSD) a jeho spolustraníkem Vojtěchem Kocourkem, který se – podobně jako Doležal – vrátil po svém dřívějším vyloučení (.pdf, str. 13). Doplňme, že členem dozorčí rady byl spolu s těmito koaličními kandidáty zvolen i Petr Šimůnek (KSČM), který na tomto postu zůstal až do prosince 2018.

Volební období 2018 až 2022

Do současné pražské rady se v říjnu 2018 dostali zástupci Pirátů, kteří na post primátora dosadili Zdeňka Hřiba, a také Praha sobě a koalice Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL). Proti nim se do opozice postavili zastupitelé z ODS a ANO.

Po posledních komunálních volbách došlo v dozorčí radě DPP k zásadním změnám a nástupu mnoha nových tváří. Jejími členy zůstali (.pdf, str. 8) Petr Hlubuček (STAN), Marek Doležal (TOP 09), Petra Kolínská za Prahu sobě (.pdf) a několik dozorujících z řad zaměstnanců. Vrátil se i Michal Štěpán (TOP 09).

Dřívější členy z minulého volebního období na konci roku 2018 nahradili (.pdf, str. 8) členové Prahy sobě Adam Schneiherr, Pavel Vyhnánek a Michal Zdeněk spolu s Tomášem Mikeskou (STAN) a několika nestraníky a dopravními specialisty. V roce 2021 se k nim pak přidali (.pdf, str. 108) Jan Lička (Piráti) a nestraník Jakub Jiran, který je registrovaným příznivcem Pirátů.

Závěrem shrňme, že v každém volebním období od roku 1994 až do voleb v roce 2018 byl v dozorčí radě Dopravního podniku hl. m. Prahy alespoň jeden zástupce magistrátní opozice. Ve volebním období let 2010 až 2014 opozice svého člověka v dozorčí radě DPP zhruba rok neměla, ve zbývajícím čase ostatních tří let nicméně ano. Od začátku aktuálního volebního období se ovšem žádný zástupce opozice členem dozorčí rady DPP skutečně nestal, a výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý.

Patrik Nacher svým výrokem v souvislosti s kauzou Dozimetr poukazuje na to, že pražský dopravní podnik (DPP) hospodaří s velkým objemem peněz, a tak je pochopitelné, že dlouhodobě existují snahy se na provozu Dopravního podniku obohatit.

Patrik Nacher použil slovo rozpočet, celkový objem příjmů DPP ale v účetnictví podniku zachycuje obrat. Pojem rozpočet se v dokumentech DPP používá (.pdf) především v souvislosti s dotacemi z rozpočtu hl. města Prahy. V rámci ověření tohoto výroku se proto zaměříme právě na obrat.

Následující graf zachycuje obraty DPP v posledních několika letech tak, jak jsou uvedeny ve výkazech zisků a ztrát obsažených ve výročních zprávách. Můžeme vidět, že se obrat skutečně dlouhodobě pohybuje v rozmezí cca 21–23 miliard korun za rok a v posledním roce dosáhl právě Patrikem Nacherem uvedených 22 mld. Kč.

Zdroje dat ke grafu: 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021 (vše .pdf).

Patrik Nacher poukazuje na kauzu Dozimetr, která se na veřejnost dostala v červnu 2022. Policie akci Dozimetr spustila 15. června 2022 na pražském magistrátu a v dopravním podniku (DPP) a obvinila celkem 13 lidí včetně manažerů dopravního podniku, politiků, podnikatelů a lobbistů.

„Policie tvrdí, že organizovaná skupina systematicky obsadila klíčové pozice v dopravním podniku tak, aby dosazení spřátelení manažeři mohli ovlivňovat různá výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky,“ psala o kauze ČTK.

Mezi nejvýraznější osoby a údajné „hlavy“ organizované skupiny lze označit tehdy vysoce postaveného politika hnutí STAN a člena dozorčí rady dopravního podniku Petra Hlubučka.

Patrik Nacher ve svém výroku zmiňuje také náměstka primátora za uskupení Praha sobě, Adama Scheinherra. Ten byl totiž v době, kdy dopravní podnik údajně ovládla organizovaná skupina, předsedou dozorčí rady podniku. Scheinherr nicméně údajně oznámil podezření z korupce na policii, v dopravním podniku ale dál působil spolu s některými později obviněnými.

Zapojení funkcionářů dopravního podniku

Abychom však mohli zhodnotit výrok poslance Nachera, podívejme se podrobněji na organizační strukturu DPP. Představenstvo DPP, o kterém poslanec Nacher hovoří, má skutečně celkem pět členů – předsedu, místopředsedu a tři členy.

Před vypuknutím kauzy Dozimetr byl členem představenstva také jeden z obviněných Matej Augustín. Ten byl kvůli zapojení do kauzy odvolán z představenstva dozorčí radou hned v den policejního zátahu a nahradil ho dosavadní technický ředitel metra Marek Kopřiva. Další členové představenstva obviněni nebyli, nejsou s kauzou ani více spojováni.

Někteří další obvinění ale na pozicích v DPP figurovali. V dozorčí radě seděl zmíněný Petr Hlubuček, další obviněný Dalibor Kučera byl vedoucím právního odboru, Luděk Šteffel vedoucím jednotky IT technologií a Martin Vejsada vedoucím odboru technické správy objektů.

Celkem tedy bylo obviněno pět lidí z dopravního podniku, z nichž jen Matej Augustín byl členem představenstva. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako nepravdivý.

Na úvod zmiňme, že Patrik Nacher svým výrokem poukazuje na to, že ač se současná pražská vládnoucí koalice prezentovala jako transparentní, ředitel dopravního podniku nebyl vybrán na základě výběrového řízení. Patrik Nacher doslova řekl (video, čas 1:27:58): „(…) koalice, která se od voleb prezentovala, jako že bude transparentní – a já jsem tady říkal třeba, že ředitelé firem budou jmenováni na základě výběrového řízení, tak i ředitel dopravního podniku nebyl jmenován, ale byl bez výběrového řízení.“ Vzhledem ke kontextu jeho slova chápeme tak, že ředitel dopravního podniku nebyl jmenován na základě výběrového řízení. Znění výroku jsme proto za účelem srozumitelnosti upravili.

Generálním ředitelem a předsedou představenstva Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) je Petr Witowski. Ten se stal řadovým členem představenstva 19. prosince 2018, kdy ho do funkce vybrala dozorčí rada podniku. Už o den později jej představenstvo (bez výběrového řízení) zvolilo do svého čela, tedy do funkce předsedy představenstva, a zároveň jej potvrdilo ve funkci generálního ředitele firmy. Petr Witowski se tedy do funkce generálního ředitele DPP skutečně dostal bez výběrového řízení.

Dodejme, že i předchozí ředitel DPP Martin Gillar byl do funkce zvolen představenstvem podniku.

Územní plán Brna (ÚPmB) pochází už z roku 1994. Původně měl platit do roku 2010, později měla platnost končit v letošním roce. Město proto v roce 2020 představilo návrh nového plánu vypracovaného Kanceláří architekta města Brna. Výslednou podobu dokumentu vedení města projednávalo v červnu 2022, v té době již nicméně nový stavební zákon z minulého roku umožnil prodloužit platnost současného územního plánu až do roku 2028.

Brněnští zastupitelé nakonec kvůli neshodám nový územní plán neschválili a se svými pokyny jej vrátili k přepracování. Jedná o následujících šest pokynů:

1. „Zpřesnění a doplnění regulace zástavby ve stabilizovaných plochách, především ve vnitroblocích a včetně definování jejich chráněných hodnot po lokalitách.
2. Rozčlenit typ ploch s rozdílným způsobem využití PLOCHY BYDLENÍ – B, a to na plochy vymezované pro ‚bydlení individuální‘ (v rodinných domech) a plochy pro ‚bydlení hromadné‘ (v bytových domech).
3. Doplnění ‚Vyhodnocení vlivů ÚPmB na udržitelný rozvoj území‘ o posouzení zvýšené intenzity zátěže ve stabilizovaných plochách; případně doplnění dokumentace o řádné odůvodnění, které dostatečně zdůvodní, proč není toto zvýšení v Návrhu ÚPmB posouzeno.
4. Uvedení do souladu (1) způsobu vymezení pozemků bezúplatně převedených z majetku České republiky do majetku města Brna se (2) stanovenými podmínkami těchto převodů, kterými je město Brno smluvně i legislativně vázáno.
5. Prověřit opodstatněnost a přiměřenost změn stavebních ploch na nestavební.
6. Důkladné opakované posouzení připomínek městských částí z veřejného projednání.“

Jak pokyny uvádí, pořizovatel musí zapracovat do nového návrhu například „vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území“ nebo zpřesnit regulaci zástavby. Právě součást prvního bodu, stavba ve vnitroblocích, je jedním ze zmiňovaných problémů neschváleného návrhu. Například opoziční hnutí ANO nebo starosta Líšně Břetislav Štefan (ČSSD) kritizují právě dle nich zbytečnou možnost zahušťování zástavby, která se může rozšiřovat na úkor zeleně a vnitrobloků. 

Jak uvádí šestý bod, k upravenému návrhu je třeba opakovaně posoudit připomínky městských částí z veřejného projednání, kterého se účastnili jak zástupci městských částí, tak veřejnost. Tato veřejná projednání jsou veřejně dostupná a zpravidla živě vysílaná online.

Brněnské zastupitelstvo tedy schválilo pokyny, podle kterých bude nový návrh územního plánu upraven. Návrh pak musí být projednán s městskými částmi i veřejností. Výrok Marka Lahody proto hodnotíme jako pravdivý.

Primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS) mluví o smlouvách uzavřených mezi investory a městem Brnem na základě dokumentu „Zásady pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury statutárního města Brna“ (.pdf). Ten brněnští zastupitelé schválili v březnu 2021 (.pdf, str. 13–14). Zásady následně nabyly účinnosti 1. dubna téhož roku, tedy před necelým rokem a půl.

Dokument nastavuje transparentní pravidla pro spolupráci města a soukromých investorů při výstavbě a financování veřejné infrastruktury. Pokud investoři na zásady přistoupí, mohou s městem uzavřít smlouvu, na jejímž základě poskytnou městu investiční příspěvek (.pdf, str. 6) do Fondu developerských projektů ve výši 800 korun za metr čtvereční podlahové plochy. Výdaje z něj jsou pak podle města Brna určené na konkrétní projekty v oblasti budování veřejné infrastruktury. Město se pak ve smlouvách naopak zavazuje poskytnout investorům součinnost při schvalovacím procesu pro jejich investiční záměry (.pdf, str. 3).

Doplňme, že kromě finančního investičního příspěvku se developeři mohou s městem dohodnout na tzv. nepeněžním plnění (.pdf, str. 2–3), v jehož rámci se investoři zavazují veřejnou infrastrukturu sami vybudovat či připravit projektovou dokumentaci. O hodnotu tohoto nepeněžního plnění se jim poté snižuje výše finančního investičního příspěvku.

Podle informací z června 2022 Brno za rok fungování zásad uzavřelo s investory pětatřicet smluv o spolupráci. Na jejich základě měli do Fondu developerských projektů postupně odvést 280 milionů korun. Reálně do něj nicméně do konce června vložili jen 40 milionů korun (.pdf, str. 67).

Znění smluv, které investoři s Brnem uzavřeli, lze nalézt v Registru smluv. V něm totiž podle zákona musí město zveřejňovat smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun. U některých z těchto smluv nicméně není přesná výše investičního příspěvku, který se odvíjí od rozlohy podlahové plochy, uvedena. Pokud bychom sečetli alespoň k 18. září zveřejněné smlouvy, u kterých je výše investičního příspěvku uvedena, dostaneme se na 258 milionů Kč.

Doplňme, že na začátku září 2022 brněnské zastupitelstvo schválilo dalších 8 návrhů těchto smluv obsahujících závazky investičních příspěvků v souhrnné výši téměř 30 milionů Kč. Podle Registru smluv nicméně ke dni 18. září k jejich podepsání ještě nedošlo.

Vzhledem k chybějící výši investičního příspěvku v některých smlouvách jsme se obrátili na investiční odbor města Brna. Vedoucí odboru Tomáš Pivec pro Demagog.cz uvedl, že podle smluv „celková výše příspěvků činí 370 mil. Kč“. Ve Fondu developerských projektů je pak podle něj v současnosti „cca 45 mil. Kč“. Na základě vyjádření investičního odboru proto výrok Markéty Vaňkové hodnotíme jako pravdivý.

Koncese, o které mluví náměstek primátorky Brna Oliva, je v českém právu speciální druh veřejných zakázek, který je upraven v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Od ostatních druhů veřejných zakázek se liší zejména tím, že přenáší riziko na dodavatele.

V polovině února letošního roku informovalo vedení města Brna, že zahájí spolupráci se soukromým subjektem, konkrétně Českou spořitelnou, na výstavbě nových bytových domů. Byty by se postavily ze soukromých financí, nájemníky by pak vybíralo přímo město.

O měsíc později informoval server iDNES.cz, že dva týdny po oznámení spolupráce Brna s Českou spořitelnou přišli městští právníci s analýzou, že takový postup není v souladu se zákony, jelikož dohoda města a jedné společnosti zvýhodňuje konkrétního stavitele. Zpravodajský web iDNES.cz dále uvádí, že zřejmě nejlepším řešením je podle radního Olivy a právníků koncese. Kvůli tomuto postupu se přitom celý proces výstavby prodlouží.

Také portál CzechCrunch potvrdil, že se původní záměr radnice změnil a nakonec se na výstavbu zamýšlených bytů vypíše koncesní řízení. Mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek to zdůvodnil tím, že v tuzemsku existuje jiný právní systém než v Rakousku, kde se město původně inspirovalo.

Konkrétní právní analýzu o tom, zda je koncesní řízení k takovéto spolupráci mezi městem a soukromníkem nutné, jsme ve veřejně dostupných zdrojích nenašli.

Celkově hodnotíme výrok jako pravdivý. Právní analýza města Brna dle iDNES.cz potvrzuje nutnost koncesního řízení, o které navíc hovořil i mluvčí magistrátu.

V rámci projektu výstavby družstevních bytů v Brně aktuálně probíhají projekční práce v pěti lokalitách, které dohromady zahrnou 1 005 bytů (.pdf, str. 6–14). Jedná se o oblasti Kamenný vrch v Novém Lískovci, Francouzská v městské části Brno-střed, bývalý dřevopodnik Rumiště, Přízřenice a V Aleji v Holáskách.

Rada města Brna v květnu (.pdf) a červnu (.pdf, str. 10–12) schválila založení prvních tří bytových družstev, a to Dostupné bydlení Kamenný vrch II, Dostupné bydlení Francouzská a Dostupné bydlení V Aleji. Jde o lokality, kde příprava výstavby aktuálně postoupila nejdále, podle primátorky Vaňkové (ODS) by pro ně mělo být letos vydáno územní rozhodnutí.

V těchto lokalitách by měla byty stavět právě městem založená družstva, do kterých by poté vstupovali zájemci o byty jako další družstevníci. Prvním krokem k výběru budoucích družstevníků bylo přihlašování zájemců do projektu, které běželo od června 2022 až do 15. září, tedy do jednoho dne po konání debaty. Kteří žadatelé nakonec získají družstevní byt, rozhodne sada kritérií (výše příjmů a to, jestli má žadatel děti a trvalé bydliště v Brně) a poté los.

Podle dokumentu k projektu Dostupné družstevní bydlení v Brně bude bytový odbor MMB nejprve oslovovat zájemce z roku 2018 (.pdf, str. 4). Podle slov brněnského náměstka pro bydlení Jiřího Olivy ze září 2020 se tehdy do projektu přihlásilo asi sedm set uchazečů, o dva roky později jich zůstalo zhruba pět set. Zatím však nejsou dostupné informace o počtu žadatelů z aktuálního přihlašování, s dotazem jsme se proto obrátili na Magistrát města Brna. Milan Berka z Bytového odboru uvedl, že od začátku přihlašování do 13. září (tedy dne předcházejícímu ověřované debatě) včetně, přišlo 946 ověřených přihlášek, na konci přihlašování se pak jednalo o 1 071 přihlášek.

Jiří Oliva tedy uvedl všechny faktické informace ve výroku správně. Brno projektuje opravdu více než tisíc družstevních bytů a za tím účelem již založilo tři družstva. O družstevní byt do 13. září zažádalo dokonce 946 uchazečů, tento počet nicméně spadá do našeho 10% tolerančního pásma, a výrok jako celek proto hodnotíme jako pravdivý.