Výrok hodnotíme jako pravdivý, kdyby se chybovost na podpisových listinách zprůměrovala a nesčítala, tak by Jana Bobošíková překonala potřebou hranici. Tomio Okamura a Vladimír Dlouhý by skončili těsně pod potřebným počtem - chybělo by jim asi tisíc podpisů.

POČTY PODPISŮ ODMÍTNUTÝCH KANDIDÁTŮ PO OPRAVĚ:

Jana Bobošíková by nově měla procentuální chybovost 9,58 %, její výsledný počet podpisů by tedy byl 50 809 a do prezidentských voleb by měla být zaregistrována.

Procentuální chybovost Tomio Okamury by byla 21,15 % a počet hlasů 48 858.Vladimír Dlouhý by s opravenou procentuální chybovostí 17,31 % dosáhl na 48 926 podpisů.

V ČEM JE PROBLÉM?

V prováděcím zákoně k přímé volbě prezidenta (zákon č. 275/2012 Sb.) je ustanovení, které říká, že od počtu podpisů podepsaných na petici se odečte "počet občanů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích (například bude-li chybovost v obou kontrolních vzorcích takto zjištěná celkem 10 %, odečítá se 10 % občanů podepsaných na petici)".Vp = Cp – [Cp x (C1 C2)] / 100

Vp je výsledný počet započtených občanů podepsaných na petici

Cp je celkový počet občanů podepsaných na petici
C1 je relativní chybovost kontrolního vzorku č. 1 v %
C2 je relativní chybovost kontrolního vzorku č. 2 v %

Zdroj: ČT

Detailní informace zde.

Na základě dohledaných informací z podpisu samotného úvěru mezi krajem a Komerční bankou je výrok hodnocen jako pravdivý.

Tisková zpráva Komerční banky z 12. září 2009, kde byl zmíněný úvěr podepsán doslova uvádí: "Zástupci Komerční banky, Vladimír Jeřábek, výkonný ředitel pro distribuční síť a Vlastimil Czabe, ředitel Regionu Praha a radní Středočeského kraje pro finance Antonín Podzimek podepsali dnes smlouvu o úvěru, který lze čerpat až do výše 4 miliardy korun...Středočeský kraj může čerpat úvěr až 5 let od podpisu úvěrové smlouvy."

Z této formulace vyplývá, že kraj skutečně nebyl nucen čerpat uvedené prostředky automaticky po podpisu, mohl využít této možnosti i se značným časovým odstupem od podpisu.

Podle oficiálního webu ke kandidatuře Táni Fischerové na prezidentku nasbíral její tým okolo 80 tisíc podpisů. Po vyřazení některých podpisů byla 6. listopadu odevzdána kandidátní listina s více než 72 tisíci hlasy.

Dle zákona§ 13 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je rozpočtové provizorium vyhlášeno za následujících podmínek:

"Nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria." Jeroným Tejc má sice pravdu, že prvotní návrh státního rozpočtu ze dne 23. července 2012 počítal s daňovými příjmy se sazbou, která nebyla sněmovnou schválena. Nicméně od 5. listopadu vláda pracuje na alternatnivním návrhu státního rozpočtu, který zohledňuje nové odhady vývoje ekonomiky a zároveň nepočítá s daňovým balíčkem. Tento návrh musí vláda dle ČT předložit do 23. listopadu.

Výrok Jeronýma Tejce hodnotíme na základě těchto faktů jako zavádějící. Nový návrh státního rozpočtu není podmíněn jinému neschválenému zákonu a hrozba rozpočtového provizoria není za této situace iminentní.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože od letošního roku skutečně došlo k navýšení kompetencí Státního úřadu inspekce práce (.pdf).

Inspekce práce byla zřízena již r. 2005, vrcholným orgánem je Státní úřad inspekce práce(SÚIP), pod nějž pak spadají oblastní inspektoráty práce. Již od zřízení inspekce r. 2005 patřila do její agendy velká část agendy kontroly práce. V r. 2012 (.pdf) pak skutečně došlo k dalšímu přesunu kompetencí a zároveň do SÚIP přešlo 178 inspektorů, kteří dosud působili v rámci agend úřadů práce.

Výrok Jeronýma Tejce je hodnocen jako zavádějící, neboť levice sice skutečně prosazovala rušení stropů v čase po jejich zavedení, nicméně nešlo o dobu 6 let, protože tak dlouho nejsou ani zavedeny.

Tzv. stropy na zdravotní pojištění byly zavedeny k 1. lednu 2008, tedy za vlády Mirka Topolánka, což není poslancem Tejcem zmíněných 6 let, ale zhruba roků 5.

Levicové strany v Poslanecké sněmovně od té doby velmi kritizují toto opatření, samy navrhovaly několikrát jejich zrušení. Např. v dubnu 2009 či v únoru 2012 (oba návrhy pocházely z dílny poslanců KSČM, ty zastupovala Soňa Marková).

Byť levice skutečně navrhuje v posledních letech rušení stropů na zdravotní pojištění, nejde o dobu 6 let, neboť tak dlouho ani nejsou zavedeny. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako zavádějící.

Dle informací uvedených na internetových stránkách Středočeského kraje může být školní jízdné propláceno pouze žákům, učňům a studentům "... S trvalým bydlištěm na území kraje a navštěvující středočeské školy. Je jim poskytováno stipendium ve výši nejlevnějšího možného jízdného v přepravní relaci trvalé bydliště - škola a zpět, jež se ale netýká dojíždění do Prahy a zpět..." Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Na základě informací ze zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, lze výrok hodnotit jako pravdivý.

V §7 tohoto zákona je ustanoveno mimo jiné, že návrh smlouvy musí být písemný, podepsaný smluvními stranami na téže listině. Zástupcem MPSV ČR jako jedné ze smluvních stran by tedy měl být právě ministr.

Jiří Dienstbier starší se narodil 20. 4. 1937 a Karel Schwarzenberg se narodil 10. 12. 1937. Oba působili v Českém helsinském výboru, Jiří Dienstbier st. jako jeho spoluzakladatel, Karel Schwarzenberg jako jeho mluvčí. Oba se pohybovali v disidentských kruzích, Jiří Dienstbier byl signatářem a mluvčím Charty 77 a strávil tři roky ve vězení, Karel Schwarzenberg spoluzakládal České dokumentační středisko (sbírka zakázané literatury).

Přestože koaliční smlouva přesně definuje členy (předsedy a místopředsedy) jednotlivých výborů, aktuální situace je odlišná. Na druhou stranu není pravda tvrzení Pavla Suchánka o všech výborech a dvou až třech funkcionářích Věcí veřejných, neboť pouze v jednom z nich je dnes předseda i místopředseda z VV.

Koaliční smlouva (.pdf - str. 47) ODS, TOP 09 a VV v příloze č. 2 Složení orgánů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky poskytuje odlišné informace. VV v každém z výborů mají nominovaného vždy pouze jednoho místopředsedy a v tom případě, že je předsedou výboru poslanec za VV, nemají již (podle koaliční smlouvy) nárok na post místopředsedy.

Ve skutečnosti je však Radek John předsedou Výboru pro bezpečnost, v němž je zároveň místopředsedou David Kádner také z Věcí veřejných.

Místopředsedové jsou voleni členy jednotlivých výborů. Podrobněji viz zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který vymezuje ustanovení, jednání výborů apod. v 6. částiOrgány Sněmovny.