Je pravdou, že Václav Havel byl ve svém posledním prezidentském období zastáncem americké invaze do Iráku. Označoval tento konflikt za "morálně ospravedlnitelný". Slovo "nejhlasitější" v tomto výroku nehodnotíme - zajímali jsme se pouze o to, zda fakticky tento krok Václav Havel podporoval.

Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý na základě zpráv v internetových médiích, např. idnes.cz či tyden.cz. Ministr práce a sociálních věcí slíbil, že: "Pokud by se hromadně přestaly plnit zákonné termíny výplat dávek, tak to je pro mne důvod k odchodu," (viz předešlý odkaz na idnes.cz).

Dle informací na serveru wikipedie mají všichni příslušníci rodu Schwarzenbergů již od středověku curyšské a tedy i švýcarské občanství. Fakt, že Karel Schwarzenberg využíval za totality švýcarský pas, on sám sděluje v rozhovoru pro časopis Instinkt. Bohužel nelze ve veřejně dostupných internetových zdrojích dohledat nezávislá tvrzení, která by jeho výrok potvrdila. Vzhledem k tomu, že první část výroku je potvrzena zdrojem z wikipedie a druhá část ministrem zahraničí samotným, je výrok jako celek hodnocen jako neověřitelný.

V dohledaném článku z roku 2001 a z archivu Radia Prague z roku 1997 hovořícím o vyšetřování Občanské demokratické aliance z důvodu nejasného financování skrz firmu TMC je uvedeno, že “všechny hříchy ODA svého času prověřovala policie.” Zde ovšem není jasné, zda prověřováním je myšlen nutně začátek vyšetřování. Také nebylo možné dohledat, že se všechny tyto prostředky dostaly na volební účet ODA, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný. Faktem je, že policii strana nakonec přiznala, že peníze ODA poslali například sponzoři Philip Morris, PPF nebo Železárny Vítkovice. Tyto firmy to však následně popřely. Vyšetřování tedy podle článku skončilo bezvýsledně.

Ministr Kalousek zjevně vychází z revidovaných údajů o deficitu veřejných financí v roce 2009, které ještě v roce 2010 zveřejnilo ČSÚ. O předběžné hodnotě 5,9 % informovala např. agentura Mediafax, o pozdější revizi na 5,8 % mj. portál finance.cz.

Tuto hodnotu akceptujeme jako "dědictví" po Fischerově vládě. Kalousek totiž netvrdí, že ji Fischerova vláda (ve funkci mezi květnem 2009 a červencem 2010) způsobila. Zároveň nelze stanovit hodnotu deficitu, který se počítá za období kalendářního roku, pro okamžik výměny vlád. Kalouskem uvedená hodnota deficitu za rok 2009 je tedy nejpřesnější, která je k dispozici.

Jeroným Tejc zjevně mluví o vládní novele zákona o dani z přidané hodnoty, která byla sněmovně předložena 27. června 2012. Z aktuálního stavu projednávání jasně vyplývá, že v současné době je návrh ve stavu, kdy jej má projednávat Senát. Výrok je tak pravdivý, neboť poslanec Tejc přesně popisuje stav dané novely v Parlamentu.

Jak Pavel Rychetský, v té době předseda Ústavního soudu, tak Otakar Motejl, tehdy ombudsman, odmítli v roce 2008 kandidaturu na prezidenta republiky. Rychetský navíc odmítl kandidovat již ve volbě v roce 2003 a jeho názor se nezměnil, jak sám prohlásil. Motejl se také odmítl stát kandidátem; řekl však, že by svou kandidaturu ještě zvážil, pokud by odstoupil Jan Švejnar, jemuž vyjádřil podporu.

Jak zmiňují ve svých článcích například Patria.cz (ČTK) nebo rozhlas.cz, v Německu je skutečně cena tzv. solárních dotací rozložena do ceny energií a jejich náklady tak zatěžují konečné spotřebitele energie.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Podle údajů OECD se složená daňová kvóta v letech, kdy na ministerstvu úřadoval Bohuslav Sobotka (2002-2006), pohybovala v rozmezí 34,9 - 36,3 %. Údaje Eurostatu v tomto období hovoří o kvótě v rozmezí 34,6 - 35,9 %.

V rozhovoru pro Hospodářské noviny dne 9. listopadu ministr Kalousek uvedl, že složená daňová kvóta pro rok 2013 by měla být stabilizovaná okolo hranice 35 %.

Z porovnání údajů OECD i Eurostatu s čísly Miroslava Kalouska vyplývá, že výrok ministra není pravdivý. I kdyby byl odhad 35 % pro následující rok pravdivý, stejně by se kvóta pohybovala na podobné úrovni jako v letech 2002-2006. Rozhodně ne o dvě procenta nižší.

Po více než ročním nevyplácení peněz z evropských fondů bylo Komisí zasláno 24. října 2012 přibližně 21 miliard korun jako průběžná platba v rámci obnoveného čerpání na projekty Operačního programu Doprava.