Tato výše dluhu přibližně odpovídá údajům Minstersva financí a Českého statistického úřadu byla vyšší.

Protože existuje několik způsobů výpočtu "dluhu", v hodnocení výroku jsme především zjištovali, zda s použitím některého lze dojít ke stejným hodnotám, jako poslanec Tejc. Za "šest let pravicových vlád" pak postačí roky 2006-2011 (za rok 2012 dluhová statistika není úplná, tudíž ani přesná).

Např. údaje Eurostatu (zde převzaty Českou Spořitelnou) ukazují odlišné hodnoty státního dluhu, tj. nárůst z 28,3 % na 41,2 % HDP v letech 2006-2011, zatímco statistika OECD (zahrnující zjevně i dluhy jiné než státní) dokonce z 33,9 % na 46,6 % v letech 2006-2010.

Pokud bychom však vycházeli z výše státního dluhu zveřejněné Ministerstvem financí a porovnávali je s HDP, jak jej počítá Český statistický úřad, získali bychom pro rok 2006 číslo 23,9 % a pro rok 2011 39,0 %. Poslancových 25 % a 40 % je téměř na procentní bod odpovídající hodnota, odsud tedy lze výrok uznat za pravdivý.

Podle tiskové zprávy z webu Táni Fischerové podepsalo petice za kandidaturu Táni Fischerové 80 tisíc občanů, z nichž pak byly petičním výborem promazány neúplné či jinak potenciálně neplatné podpisy a na Ministerstvo vnitra tak bylo odesláno přes 72 tisíc podpisů.

Na základě dohledaných životopisů poslance Olivy a přehledu ministrů zemědělství v letech 1992 - 2003 je výrok hodnocen jako pravdivý.

Podnik Lesy České republiky byl založen v roce 1992, Jiří Oliva jej pak 11 let řídil. Životopis na webových stránkách TOP 09 doslova uvádí, že Oliva byl pověřen založením tohoto podniku. Během doby, kdy poslanec Oliva Lesy ČR řídil, se vystřídali ve funkci ministra zemědělství 4 lidé.

Vláda (Oliva byl ve funkci během těchto vlád)Ministr zemědělství Petr Pithart Bohumil Kubát Václav Klaus I., II., Josef Tošovský Josef Lux Miloš Zeman Jan Fencl Vladimír Špidla Jaroslav Palas

Zde je možné citovat zmíněný nález Ústavního soudu zabývající se zrušením veřejné služby pro nezaměstnané:

"I. Ustanovení § 30 odst. 2 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb., se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů."

Zákon o důchodovém pojištění v § 64 jednoznačně uvádí: "Důchody se vyplácejí v hotovosti." Na žádost přijemce úprava umožňuje částku leda poukazovat na bankovní účet (příjemce či manžela/manželky). Je tedy zřejmé, že zákon ani s dobrovolným použitím sKarty nepočítá, přičemž její povinné využívání neumožňuje.

Podle Ústavy ČR Senát vyslovuje (ne)souhlas se jmenováním ústavních soudců prezidentem republiky a tento proces se dále odvíjí od zákona č. 107/ 1999 Sb. (.pdf) o jednacím řádu Senátu.

§ 140: (1) “ Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu s jmenováním soudce Ústavního soudu postoupí předseda Senátu organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům. (2) Organizační výbor přikáže žádost podle odstavce 1 výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byla tato žádost zařazena na pořad schůze Senátu a projednána tak, aby Senát mohl ukončit hlasování o vyslovení souhlasu s jmenováním soudce Ústavního soudu nejpozději do 60 dnů poté, kdy si prezident republiky souhlas vyžádal... ”

“ Z předchozí praxe jde o Ústavně-právní výbor, který se nachází v postavení garančního výboru a Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Oba výbory projednávají žádost samostatně za účasti zástupce navrhovatele (obvykle vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, výjimečně prezidentova tajemníka) a kandidáta. Výsledkem projednávání ve výborech je přijetí usnesení, které obsahuje doporučení Senátu pro vyřízení žádosti. ” Zdroj zde. (oddíl 3. 4.)

Podle údajů Českého statistického úřadu publikovaných ve Statistických bulletinech Moravskoslezského kraje je počet vystěhovalých z Moravskoslezského kraje v posledních třech letech následující:

1. - 2. čtvrtletí 2012 (.pdf): 3 418 vystěhovalých 1. - 4. čtvrtletí 2011 (.pdf): 6 572 vystěhovalých 1. - 4. čtvrtletí 2010 (.pdf): 8 417 vystěhovalýchData za 3. - 4. čtvrtletí 2009 nejsou samostatně k dispozici (pouze údaje za celý rok 2009), nicméně za celý rok 2009 se vystěhovalo 7 708 obyvatel.

Celkový počet vystěhovalých za roky 2010 - 2012 činí 18 407 lidí. Ve vztahu k uváděnému počtu, tedy 17 000 vystěhovalých, se liší reálný počet vystěhovalých o 8,2 %. Reálná odchylka by pak po započítání údajů z druhého pololetí roku 2009 byla vyšší.

Na základě zjištěných informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok předsedy poslaneckého klubu KSČM je nepravdivý, neboť poslanci ODS shodili (či spolushodili) "pouze" 2 vlády, nikoliv však více, což tvrdí Pavel Kováčik.

Poslední případ, kdy někteří poslanci ODS zapříčinili pád vlády, která byla vedena premiérem z této strany, nastal v roce 2009, kdy při hlasování o nedůvěře vlády pod vedením Mirka Topolánka proti kabinetu hlasoval člen poslaneckého klubu strany Vlastimil Tlustý a také (v té době již nezařazený) poslanec Jan Schwippel (byl zvolen na kandidátce ODS).

Zmiňuje-li předseda poslaneckého klubu KSČM tzv. Sarajevo (1997 - apel místopředsedů ODS Rumla a Pilipa k rezignaci premiéra Václava, který byl v té době v Sarajevu - celý text od politologa Lubomíra Kopečka), naráží zjevně na rozpad ODS (od níž se odtrhla Unie svobody), což vedlo k pádu vlády (premiér Klaus podal demisi). Roli zde hrály především vnitrostranické faktory (podle odešlých poslanců především neochota vedení ODS řešit netransparentní financování strany), dále pak koaliční spory s KDU-ČSL. Nicméně formálně má Kováčik pravdu, poslanci ODS (někteří a nejen oni!) měli velký vliv na pád 2. Klausova kabinetu.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť poslanci ODS měli vliv na pád 2 vlád, v jejichž čele stál lídr ODS, nicméně pád další vlády již nezapřičinili. Myslí-li Pavel Kováčik současnou situaci, tak může mít v budoucnu pravdu, nicméně v tuto chvíli není jisté, jestli Nečasův kabinet přežije i díky poslancům ODS, tudíž je korektní netvrdit, ani že vláda přežije, ani že padne.

Na základě zveřejněných údajů schváleného rozpočtu Středočeského kraje pro rok 2012 označujeme výrok jako pravdivý s výhradou.

V rozpočtu Středočeského kraje pro rok 2012 (.xls) kapitola 04 - Doprava představují položky zařaditelné pod označení veřejná doprava (Provoz veřejné silniční dopravy 661 699 tis. Kč a Provoz veřejné železniční dopravy 975 000 tis. Kč) výdaj 1 636 699 tis. Kč. I přesto, že se výrok liší ve svém hodnocení o částku 136 699 tis. Kč, jej označujeme vzhledem ke kontextu debaty za pravdivý.

Výrok je na základě údajů rozpočtu Středočeského kraje pro rok 2012 (.xls) s jistou mírou tolerance pravdivý.

Celkový objem výdajů rozpočtu sledovaného kraje pro rok 2012 je 16 329 790 tis. Kč. Z výroku se lze domnívat, že kandidát KSČM míní jako svůj argument číselnou hodnotu "půlka tisíciny" rozpočtu. Ta představuje částku 8 164,895 tis. Kč. Výdaje na tzv. Ostatní činnost ve zdravotnictví, kam rozpočet zahrnuje regulační poplatky je 7 000 tis. Kč. Vzhledem k tomu, že si kandidát Jetenský svůj argument v podstatě pohoršuje, označujeme výrok za pravdivý.