Oba politici jsou členy Poslanecké sněmovny společně od roku 2010. Lze tedy porovnávat účast za období od června 2010.

Sdružení Kohovolit.eu vydalo kompletní seznam poslanců, u nichž sledovalo účast na hlasováních, resp. účast na jednání Sněmovny. V období leden - květen 2012 (.xls) se Michal Hašek účastnil 3% hlasování Poslanecké sněmovny (neúčastnil se hlasování ani o jednom předloženém zákonu ČSSD). Ve stejném období Karel Schwarzenberg byl účasten 39% hlasování.

Rok 2011: Michal Hašek: účast na hlasování 38% (796/2073 - poměr hlasování a možných hlasování). Karel Schwarzenberg: účast na hlasování 42% (871/2072 - poměr hlasování a možných hlasování).

Za 1. rok volebního období (červen 2010 - květen 2011) měl Michal Hašek následující docházku (42% hlasování; mohl hlasovat 1327 - hlasoval 552 krát). Karel Schwarzenberg (28% hlasování; mohl hlasovat 1327 - hlasoval 372 krát). Nutno dodat, že oba politikové patřili v tomto období mezi 5 nejvíc absentujících poslanců.

RokMichal HašekKarel Schwarzenberg06/2010 - 05/2011 42%28% 2011 celý 38%42% 2012 (leden-květen) 3%39% -procenta vyjadřují účast politiků na hlasování Poslanecké sněmovny.

Jelikož nejsou dostupná souhrnná data o počtu hlasování (samotná procenta mohou být v kontextu součtu let zavádějící) za poslední sledované období (leden-květen 2012), nelze přesně ověřit, nakolik oba politikové mají docházku do Sněmovny a účast na hlasováních. Je však třeba dodat, že oba politikové patří mezi nejvíce absentující poslance, Michal Hašek např. svou tříprocentní účastí na hlasování (navíc nebyl u žádného návrhu ČSSD) v období leden.květen 2012 byl značně medializován.

Michael Vít, Hlavní hygienik ČR a zároveň náměstek pro ochranu veřejného zdraví, byl v březnu 2012 (slovy Zdravotnických novin MF) "postaven mimo službu" pro obvinění z manipulace veřejných zakázek. Pozici hlavního hygienika a de facto také pozici ministrova náměstka tak nyní plní jeho zástupkyně, Viera Šedivá (jak ukazuje také záznam jednání vlády z března). Ta přitom s Vítem skutečně pracovala několik let: na pozici zástupkyně byla jmenována v srpnu 2009.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný. Přestože 6. září 2011 byla přijata například novela zákona o loteriích č. 300/2011 Sb., nelze nijak bezpečně ověřit, zda taková právní úprava byla tím pravým důvodem k zamítnutí tzv. ústeckého balíčku.

Současnost: Vláda ČR schválila nový návrh zákona o loteriích, který by měl mj. umožnit obcím lépe regulovat hazard v jejich katastru, nebyl však ještě předložen k projednání Poslanecké sněmovně. Nyní probíhá tříměsíční notifikační proces (konzultace kompatibility s evropským právem) ve vztahu k Evropské komisi.

Doplnění: Jedná se o tzv. ústecký balíček legislativních změn, jehož snahou je novelizovat trestní zákoník, zákon o sociálním bydlení a zákon o loteriích. Zatímco první dva návrhy byly zamítnuty, návrh na změnu zákona o loteriích, který by podle navrhovatelů měl dát více pravomocí obcím, byl přikázán k projednání výborům (nejdříve 3. října 2012).

Dokumenty spojené s tzv. ústeckým balíčkem zde.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Kraj ve spolupráci s MŽP realizuje projekt tzv. kotlíkových dotací určený k výměně neekologických kotlů. V rámci ochrany ovzduší vykonává kraj např. zprávu poplatků za znečištění ovzduší, stanovuje podmínky provozu stacionárních zdrojů znečištění, vydává závazné stanovisko k jejich umístění, informuje občany a vydává varování v případě překročení prahových hodnot znečištění.

Na 190 výroben alkoholu se v pořadu Události, komentáře vysílaného dne 17. září odkázal i první náměstek ministra financí Ladislav Minčič. Bohužel se nám však nepodařilo nalézt zdroj, odkud oba politikové tuto informaci vzali.

Tento výrok je pravdivý, neboť Jaroslav Zedník je starostou města Česká Třebová již od roku 2002 a není členem žádné politické strany.

Pro doplnění: v roce 2002 kandidoval na kandidátce Sdružení nezávislých, kam byl navržen SNK ED. V roce 2006 pak na kandidátce Nestraníků. Zatím v posledních komunálních volbách v roce 2010 kandidoval opět spolu s Nestraníky s podporou TOP 09.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nepodařilo se nám dohledat žádné oficiální informace týkající se jak údajného dopisu Evropské komise, tak ani termínu odpovědi na něj.

Jediná informace, kterou jsme našli, je v rozhovoru s hejtmanem Karlovarského kraje Josefem Novotným, který na to téma říká: " Náš kraj se v úterý zúčastnil schůzky na ministerstvu financí a společně se snažíme najít řešení. Víme pouze to, že na dopis od Evropské komise má do 30. září reagovat příslušné ministerstvo, a teď nevím které, zda financí, nebo pro místní rozvoj. "

Vzhledem k nejistotě hejtmana a absence dalších informací, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Podle webových stránek Plzeňského kraje žije poslanec Karel Šidlo v obci Bezděkov. Na letošní rok počítá tato obec s příjmy (.pdf) rozpočtu ve výši cca 10,5 milionu a s výdaji (.pdf) ve výši 13,5 milionu. Tato čísla jsou již značně odlišná od tvrzení Karla Šidla, jeho výrok je tak hodnocen jako nepravdivý.

Zlínský kraj v současné době provozuje čtyři nemocnice, a to Krajskou nemocnici Tomáše Bati, a.s., Uherskohradišťskou nemocnici, a.s., Kroměřížskou nemocnici, a.s. a Vsetínskou nemocnici, a.s.. Všechny tyto nemocnice jsou akciovými společnostmi.

Na základě zjištěných informací hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Na základě dohledaného textu zmíněné petice hodnotíme výrok jako pravdivý.

Text petice mimo jiné uvádí: "Žádáme příslušné orgány města Plzně, zejména vedení městského obvodu Plzeň 3, vedení města, Zastupitelstvo městského obvodu Plzeň 3 a města, Útvar koncepce a rozvoje, aby iniciovaly veřejnou diskusi za účasti všeobecně respektovaných nezávislých odborníků, podle jejíž výsledků bude vytvořen závazný regulační plán pro dané území. Zároveň žádáme všechny zodpovědné orgány, aby před schválením regulačního plánu nedopustily provedení nevratných změn v tomto prostoru." Organizátoři akce tak skutečně mají v současné době především snahu o to, aby samotné orgány města nedopustily nezvratné změny, což se shoduje s výkladem Jiřího Pospíšila.

Dodáváme, že se jedná o kauzu protestu občanů Plzně proti záměru postavit nákupní centrum na místě Domu kultury.