Jednoznačně proti podpoře komunistů pro svou kandidaturu se postavila Jaroslava Moserová v roce 2003. Miloš Zeman se tedy mýlí v tom, že o podporu KSČM žádal každý kandidát.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. O setkání prezidetnských kandidátů M. Zemana a J.Dienstbiera s předsednictvem KSČM informoval například Český rozhlas či ČT24 na svém webu. Ta uvádí doslovně: “ Výkonný výbor KSČM začal vybírat prezidentského kandidáta, kterého jako strana podpoří v lednové přímé volbě. O podporu komunistů se přišel přímo na jednání výboru ucházet Miloš Zeman a Jiří Dienstbier (ČSSD) - nebyla to však jejich iniciativa, strana si oba muže pozvala.”

Vláda Miloše Zemana zastávala svůj úřad od 22. července 1998 do 12. července 2002. V usnesení Vlády ČR č. 819 ze dne 28. července 1999 je schválena privatizace menšinového podílu, konkrétně 46,29% akcií Mostecké uhelné společnosti, které byly v tu dobu ve vlastnictví státu.

Mluví-li Z. Roithová o neveřejné části (pravděpodobně zprávy) BIS, je toto konstatování z principu neověřitelné. BIS zveřejňuje některé informace - ovšem ve veřejné části zprávy. O tomto informovala například Česká televize 22. srpna 2012 v Událostech (reportáž Varování BIS: prorůstání organizovaného zločinu do státní správy a justice nebo rostoucí vliv ruských rozvědek).

Ve svém výroku se europoslankyně Roithová dopustila pravděpodobně přeřeknutí (pokud by mluvila o veřejné části, tak by byl výrok hodnocen jako pravdivý), nicméně výrok je hodnocen jako neověřitelný.

Vláda Petra Nečase v roce 2011 uložila ministerstvu vnitra, aby vypracovalo návrh na pozastavení činnosti KSČM. Ministerstvo však nezískalo pro úspěšný návrh dostatečné množství materiálu. O pozastavení činnosti KSČM jednala i předchozí vláda v roce 2009 se stejným výsledkem..

Členové Hospodářského výboru dle webu Poslanecké sněmovny takovouto disciplínu nedodržují.

Poslanec Urban zřejmě tvrdí, že členové Hospodářského výboru (HV) se na plénu sněmovny neúčastní hlasování o návrzích, které neprošly HV.

Již při prvním hlasování, na kterém jsme výrok ověřovali, jsme našli rozpor: 13.března 2012 jednal HV o návrhu změny zákona o poštovních službách (zápis zde, .doc, str. 3-4). O tři dny později sněmovna návrh projednala sněmovna ve druhém čtení, tj. jednala o pozměňovacích návrzích. K již předloženým pozměňovacím návrhům HV, které zahrnovaly dokonce i "disentní" návrhy menšiny členů výboru, zde pak poslanec Hojda (sám člen HV) předložil sadu pozměňovacích návrhů (.pdf, body D), které se setkaly s odporem vládních poslanců. Šlo tedy o individuální návrhy, neprojednané ve výboru. Když se pak jednalo např. o Hojdově bodech D7-D9, nezdržel se hlasování ani poslanec Urban.

Zjevně tedy není pravda, že poslanci na jednání sněmovny dodržují Urbanem popsanou disciplínu jako členové hospodářského výboru. Výrok neplatí ani pro jeho autora.

Dodejme, že pokud bychom poslancův výrok výkládali tak, že se vztahuje k hlasování na plénu samotného HV, byl by rovněž nepravdivý. I tam se hlasuje o předem neprojednaných pozměňovacích návrzích. Příkladem je zápis (zde, doc, str. 3-4) uvedený výše z jednání o zákoně o poštovních službách. V tom byl předložen návrh na poslední chvíli a poslanec Hojda v zápise o svých kolezích říká "PN ale dosud neviděli – i když s ním obecně souhlasí".

Podle dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý - pro novelu zákona na konci roku 2011 hlasovala vládní koalice, ČSSD byla proti.

Novela zákona o dani z přidané hodnoty byla projednávána 2. září 2011, na 22. schůzi Poslanecké sněmovny. Při projednávání novely zákony za ČSSD vystoupili poslanci Jaroslav Vandas, Bohuslav Sobotka, David Rath, Václav Votava, Milan Urban.

V 57. hlasování se pro vyjádřilo 99 poslanců, proti 68. Za ODS hlasovalo 40 poslanců pro, 1 proti, 8 poslanců nebylo přihlášeno a 4 byli omluveni. Z TOP 09 hlasovalo 37 pro, 1 poslankyně nebyla přihlášena a 3 poslanci byli omluveni. Za VV hlasovalo 19 poslanců pro, jeden nebyl přihlášen a jeden byl omluven.

Na 12. schůzi Senátu dne 7. října 2011 byl návrh zamítnut.

Na 25. schůzi Poslanecké sněmovny dne 6. listopadu 2011, ve 340. hlasování, Poslanecká sněmovna setrvala na původním znění novaly zákona. Pro se vyjádřilo 110 poslanců, proti 70. Za ODS hlasovalo pro 50 poslanců, 3 nebylo přihlášeni, za TOP 09 hlasovalo pro 40 poslanců, 1 byl omluven, za VV hlasovalo pro 19 poslanců, 2 byli omluveni.

Strana Jany Bobošíkové získala ve volbách 2010 3.67% a v Ústeckém a Plzeňském kraji získala stran 5,28% a 5,18%. Tady ovšem jasně ověřitelné informace ve výroku končí - nelze ověřit jak přesně Česká televize informovala o výsledcích parlamentních voleb 2010. Jediné co lze dohledat je, že výsledky průzkumů, které dělaly pro pořad Otázky Václava Moravce speciál předvolební výzkumy agentury SC&C a STEM straně Suverenita-blok Jany Bobošíkové nevynesly nikdy ani pět procent - ani v krajích ve který se pak nad pět procent dostala.

Výrok je na základě údajů ministerstva vnitra hodnocen jako nepravdivý.

Analýza Odboru strukturálních fondů MV ČR srovnává úspěšnost čerpání evropských peněz krajskými úřady v ČR. Z údajů vyplývá, že krajský úřad ve Středočeském kraji obsadil v celkovém objemu získaných peněz páté (nikoliv čtvrté) místo (před krajem se umístili: Moravskoslezský, Jihomoravský, Liberecký kraj a Kraj Vysočina). Index úspěšnosti, jenž zohledňuje objem schválených žádostí na počet obyvatel v daném kraji dokonce řadí Středočeský kraj v celorepublikovém srovnání až na poslední místo.

V roce 2006 byl státní dluh 802,5 mld. Kč. Aktuálně se státní dluh pohybuje okolo 1 568 mld. Kč.