Podle dat ze serveru Aktuálně.cz hodnotíme výrok jako nepravdivý, neboť se v legislativním procesu České republiky objevilo celkem 10 různých návrhů zákona na přímou volbu prezidenta a nikoliv 16.

• 4. prosince 2001: ústavní novela, kterou předložila tehdejší čtyřkoalice KDU-ČSL, US, DEU a ODA
• 19. září 2002: ústavní novela skupiny senátorů KDU-ČSL, US-DEU a ODA
• 27. listopadu 2002: dvě poslanecké předlohy - první předložili poslanci ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU a druhou skupina poslanců ODS
• 11. května 2005: zamítnutí novely ústavy navržené v roce 2003 skupinou poslanců koaličních stran ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU
• 30. října 2008: návrh na zavedení přímé volby prezidenta vypracovaný senátorem Janem Horníkem (Klub otevřené demokracie)
• 5. května 2009: vládní novela ústavy (ODS, KDU-ČSL, SZ)
• 27. května 2010: zamítnutí návrhu ČSSD, který předložila již v říjnu 2007
• 8. prosince 2010: zamítnutí prakticky totožného návrhu ČSSD
• 8. února 2012: senát posvětil ústavní novelu ze sněmovny = zavedení přímé volby prezidenta ČR

Podle iDnes.cz Miloš Zeman “ tvrdil, že Olovo není nic jiného než spiknutí vnějšího nepřítele proti ČSSD, a navíc naznačil, že si všechno vymyslela sama Mladá fronta DNES.” Není tedy pravda, že by Vratislava Šímu vyhodil hned po vzniku podezření, neboť sám, poté co vyšlo najevo, že jeho poradce Zdeněk Šarapatka na policii označil za autora Olova Šímu, řekl: " Možná se snaží hodit vinu (poradce Zdeněk Šarapatka) na někoho jiného (na Vratislava Šímu)."

Legislativní úpravu s-karet řeší novela zákona o pomoc v hmotné nouzi. Lenka Kohoutová (ODS) podala pouze písemný pozměňovací návrh (.doc) k novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Předložila také návrh (.pdf - včetně důvodové zprávy - str. 2) zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, která se však týká příspěvku na pořízení motorového vozidla - ne s-karet.

Podle rozhodnutí (.pdf) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (antimonopolního úřadu) ze dne 24. října 2012 se Ministerstvo práce a sociálních věcí dopustilo porušení § 21 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách, zadávací řízení tedy bylo zrušeno a MPSV musí zaplatit náklady řízení ve výši 30.000,- Kč.

Přestože MPSV nebylo uloženo zaplatit pokutu, antimonopolní úřad v minulém týdnu o věci rozhodoval a našel v postupu MPSV pochybení. Z toho důvodu hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle oficiálních stránek Lesů ČR je zakladatelem této firmy Ministerstvo zemědělství České republiky.

Ve funkčním období dvou uvedených prezidentů byli jako předsedové vlády s minulostí v KSČ jmenováni Marián Čalfa (členem KSČ v letech 1964-1990), Jan Stráský (1964-1969), Petr Pithart (1960-1968), Josef Tošovský (1976-1989), Miloš Zeman (v období “Pražského jara”) a Jan Fischer (1980-1989). Celkem tedy 6 předsedů vlád. Na základě informací na serveru www.vlada.cz nebo na oficiálních stránkách těchto politiků tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Na základě dohledaných informací z webu Poslanecké sněmovny a Vlády ČR je výrok hodnocen jako nepravdivý, neboť počet hlasování, který uvádí premiér Nečas, neodpovídá reálnému stavu.

Co se týká hlasování premiéra Nečase v této otázce, tak z informací webu Poslanecké sněmovny a Vlády ČR vyplývá následující. Petr Nečas měl jako poslanec jednu možnost hlasovat o tomto problému, z pozice člena vlády pak možnosti 2.

Na pořad hlasování Poslanecké sněmovny se doposud dostal 1 návrh na zřízení tohoto soudu. Šlo konkrétně o novelu zákona o soudech a soudcích, který se zmíněným počítal (návrh předkládalo zastupitelstvo Libereckého kraje). V hlasování (v 1. čtení byl návrh zamítnut) 13. prosince 2011 Petr Nečas nehlasoval, byl nepřihlášen.

Již před tímto hlasováním o tomtéž návrhu jednala Vláda ČR, ta vydala k novele zákona nesouhlasné (.pdf) stanovisko. Záznam z jednání Vlády ČR, která stanovisko vydala (12. října 2010) konkrétně uvádí, že jednání vedl předseda vlády. U zmíněného bodu (bod 3 jednání) je uvedeno, že pro nesouhlasné stanovisko hlasovali všichni členové vlády, Petr Nečas tak hlasoval proti.

V současné době leží v Poslanecké sněmovně návrh zákona skupiny poslanců o zřízení Krajského soudu v Liberci. Tento návrh je zařazen na pořad 47. schůze, která začíná 23. října 2012. Vláda však o tomto návrhu už jednala, její stanovisko (.pdf) bylo nesouhlasné. Kabinet premiéra Nečase o tomto návrhu jednal 7. března 2012, schůzi Vlády ČR řídil předseda vlády a pro toto nesouhlasné stanovisko (bod 6) hlasovali všichni přítomní členové vlády. Z výše uvedeného vyplývá, že co se týká navrženého zřízení Krajského soudu v Liberci, tak Petr Nečas hlasoval proti.

Celkově tak ze tří možností hlasoval Petr Nečas proti návrhu na zřízení Krajského soudu v Liberci dvakrát jako člen vlády, jako poslanec pak při projednávání nehlasoval vůbec. Jeho výrok je tak nepravdivý, neboť pro konkrétní opatření nehlasoval minimálně třikrát, jak sám uvádí.

Jak je uvedeno například na serveru lidovky.cz nebo aktualne.cz, omezení, či spíše zpřísnění poskytování příspěvku na bydlení, bylo v původním vládním návrhu, při projednávání ve sněmovně ale tato změna ze zákona vypadla a podpora bydlení zůstává beze změny.

Podle údajů OECD se složená daňová kvóta v letech, kdy na ministerstvu úřadoval Bohuslav Sobotka (2002-2006), pohybovala v rozmezí 34,9 - 36,3 %. Údaje Eurostatu v tomto období hovoří o kvótě v rozmezí 34,6 - 35,9 %.

V rozhovoru pro Hospodářské noviny dne 9. listopadu ministr Kalousek uvedl, že složená daňová kvóta pro rok 2013 by měla být stabilizovaná okolo hranice 35 %.

Z porovnání údajů OECD i Eurostatu s čísly Miroslava Kalouska vyplývá, že výrok ministra není pravdivý. I kdyby byl odhad 35 % pro následující rok pravdivý, stejně by se kvóta pohybovala na podobné úrovni jako v letech 2002-2006. Rozhodně ne o dvě procenta nižší.

Lubomír Zaorálek dle svého životopisu vykonává funkci předsedy Krajského výkonného výboru ČSSD pro Moravskoslezský kraj.

Moravskoslezský kraj eviduje dle přehledu zpravodajského serveru ČTK celkem osmnáct mrtvých, zatímco Zlínský kraj zaznamenal čtyři oběti, Olomoucký kraj a Jihomoravský kraj po třech a Středočeský a Plzeňský kraj po jedné.

Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý.