Ke dni 16. listopadu 2012 eviduje Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky ve svém pravidelném týdenním hlášení v tabulce (.pdf, str.2) s názvem Stav ubytovacích kapacit ve vazebních věznicích a věznicích Vězeňské služby České republiky celkovou využitelnost 107,96 %. Ačkoliv lze nalézt vězeňská zařízení, která kapacitu naplněnou nemají, z celkového pohledu má ČR opravdu věznice přeplněné.

Dle webových stránek Daňaři online a Berne.cz, které se zabývají daněmi se snížená sazba DPH postupně zvyšovala. Přesné údaje ukazuje následující tabulka: Datum platnosti DPH (od - do)Základní sazba DPHSnížená sazba DPH 01. 01. 1993 – 31. 12. 199423 %5 %01. 01. 1995 – 30. 04. 200422 %5 %01. 05. 2004 – 31. 12. 200719 %5 %01. 01. 2008 – 31. 12. 200919 %9 %01. 01. 2010 – 31. 12. 201120 %(10 %) zvýšeno vládou Jan Fishera01. 01. 2012 – 31. 12. 201220 %14 % Od 1. ledna 2013 má být v platnosti jednotná sazba DPH a to 17,5 %.

Z výše uvedených informací a zjištění z webu Vlády ČR vyplývá, že za vlády ČSSD pod vedením Jiřího Paroubka (v roce 2006) byla snížená sazba DPH 5%. Od té doby ČSSD nevládne a daň se zvyšovala s podporou ODS na výše zmíněné hodnoty.

Lubomír Zaorálek v tomto případě hlasoval proti návrhu zákona. 45. schůze, 49. hlasování, 6. září 2012: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 584/5."Stav projednávání návrhu zákona ke dni 22. října 2012

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože od letošního roku skutečně došlo k navýšení kompetencí Státního úřadu inspekce práce (.pdf).

Inspekce práce byla zřízena již r. 2005, vrcholným orgánem je Státní úřad inspekce práce(SÚIP), pod nějž pak spadají oblastní inspektoráty práce. Již od zřízení inspekce r. 2005 patřila do její agendy velká část agendy kontroly práce. V r. 2012 (.pdf) pak skutečně došlo k dalšímu přesunu kompetencí a zároveň do SÚIP přešlo 178 inspektorů, kteří dosud působili v rámci agend úřadů práce.

Výrok náměstka hejtmana Nováka je zavádějící, neboť radní kraje a náměstek kraje nejsou placeni stejně, jejich plat se liší o 6 726 Kč.

Výše platu jednotlivých uvolněných představitelů krajů se vypočítává podle obyvatelstva dle přílohy č. 2 vládního nařízení č. 375/2010 Sb. (.pdf - str. 3) k nařízení vlády č. 37/2003 Sb. Platy jsou rozděleny podle počtu obyvatel jednotlivých krajů - do 600, do 900 a nad 900 tisíc obyvatel. Český statistický úřad uvádí, že Moravskoslezský kraj má v tuto chvíli asi 1,23 milionu obyvatel, patří tak do nejvyšší kategorie, což znamená, že i jednotlivé funkce v kraji získávají platové ohodnocení v nejvyšší míře.

FunkceNáměstek hejtmanaRadní krajePlat 81 45374 727

Miroslav Novák mluvil o této záležitosti v kontextu debaty, kde bylo diskutováno, jestli nemá kraj příliš mnoho náměstků hejtmana. Kraj má 6 náměstků hejtmana a další 4 radní (a hejtmana samozřejmě). Rozdíl v platu je u nich stanoven daným nařízením, není tak pravda, že by plat náměstka hejtmana a radního kraje byl totožný. Obě funkce jsou tak hodnoceny v rámci tabulky určující platy pro funkcionáře kraje, které mají více než 900 tisíc obyvatel, výše platu jsou však rozdílné.

Občanské sdružení Přátelé Miloše Zemana bylo založeno 24.7.2008 a dne 5.10.2012 poslalo Miloši Zemanovi na jeho transparentní účet zmiňovavý příspěvek 670 tisíc korun. Výrok tedy můžeme hodnotit jako pravdivý

Ministerstvo vnitra ve zprávě týkající se konkrétně Vladimíra Dlouhého uvádí konkrétní způsob, kterým označovalo jednotlivé archy. Konkrétně ve zprávě stojí: “Přijaté podpisové archy byly na místě polepeny štítkem s čárovým kódem kandidáta na funkci prezidenta republiky a sekvenčně rostoucím pořadovým číslem štítku. Ministerstvu vnitra bylo předáno celkem 6678 podpisových archů, které byly protokolárně předány skenovacímu pracovišti na Ministerstvu vnitra k pořízení digitálních obrazů petičních archů.”

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. O setkání prezidetnských kandidátů M. Zemana a J.Dienstbiera s předsednictvem KSČM informoval například Český rozhlas či ČT24 na svém webu. Ta uvádí doslovně: “ Výkonný výbor KSČM začal vybírat prezidentského kandidáta, kterého jako strana podpoří v lednové přímé volbě. O podporu komunistů se přišel přímo na jednání výboru ucházet Miloš Zeman a Jiří Dienstbier (ČSSD) - nebyla to však jejich iniciativa, strana si oba muže pozvala.”

Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme jako pravdivý na základě údajů dostupných na webových stránkách krajů. Prvním krajem, kde byli komunisté v radě kraje, byl Karlovarský kraj. Zde měli komunisté 2 zástupce: Jaroslava Borku a Evu Valjentovou, přičemž Jaroslav Borka byl náměstkem hejtmana pro oblast majetkoprávní a vnitřních věcí.

Druhým krajem byl Moravskoslezský kraj, v jehož zastupitelstvu měla KSČM 3 zástupce: Karel Konečný, Svatomír Recman a Josef Babka. Karel Konečný je náměstkem hejtmana pro zdravotnictví a Svatomír Recman pro sociální věci a kulturu.

V usnesení ustavujícího sjezdu strany SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové je v části IV. nazvané “sjezd ukládá Republikové radě” uvedeno: “v případě přímé volby prezidenta republiky kandidovat do této funkce předsedkyně SBB Jana Bobošíková; pokud bude volba prezidenta České republiky nepřímá Parlamentem České republiky, hledat napříč politickým spektrem podporu pro její volbu”.