Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Janotův balíček byl schválen Poslaneckou sněmovnou v září r. 2009. Petr Tluchoř byl předsedou poslaneckého klubu ODS od r. 2006 do r. 2011. Janotův balíček byl tedy i podle veřejných výsledků hlasování Poslanecké sněmovny schválen poslaneckým klubem ODS. Pouze 2 poslanci ODS se k hlasování nepřihlásili, zbytek poslanců včetně Petra Tluchoře hlasoval pro přijetí.

Vycházíme-li z textu publikovaného na aktualne.centrum.cz, který byl zpřesněn na základě připomínek ministerstva financí, tak je Janotův balíček skutečně dosud největším schváleným zvýšením daní za posledních deset let.

Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako nepravdivý, na základě Usnesení Rady Plzeňského kraje o Stanovení počtu zaměstnanců zařazených do KÚ.

Hned na začátek musíme uvést, že stav zaměstnanců pro rok 2012 ještě není schválen. Rada kraje počty schvaluje vždy zpětně na podzim daného roku.

rok 20072008200920102011 počet zaměstnanců385394420432451

Změna v počtu zaměstnanců za vlády ČSSD (od roku 2008) dosahuje výše 66 zaměstnanců. Nikoli tedy 90, jak zmiňuje Jiří Pospíšil.

Odkazy na jednotlivé roky bohužel fungují vždy jen den po tom, co je vložíme. Pokud si chcete naše data ověřit, na webovém rozhraní Plzeňského kraje klikněte na dalekohled v levém horním rohu, klikněte na usnesení Rady a vyhledejte si usnesení číslo - 3239/07 pro rok 2007, 4305/08 pro 2008, 1159/09 pro 2009, 2951/10 pro 2010 a 4800/11 pro rok 2011.Omlouváme se za tuto nepříjemnost, systém plzeňského kraje nám bohužel znemožnil klasický trvalý odkaz přímo na usnesení.

Tento výrok je podle dohledaných zpravodajských článků pravdivý, neboť podle mediálních informací budou další informace ke spalovně v Přerově zveřejněny až po volbách.

Zmiňovaná studie proveditelnosti měla být zhotovena do konce léta, ale prozatím se tak nestalo. Podrobnější data nejsou dohledatelná ani na krajských stránkách. Podle článku z olomoucké sekce iDnes.cz úkol vynést verdikt zůstane na novém krajském zastupitelstvu po říjnových krajských volbách. To nakonec na základě studie proveditelnosti rozhodne o finální lokalitě.

Pro ověření výroku Vladimíra Drymla nemáme k dizpozici dostatek informací.

Ministr Chalupa sice dne 3. září vydal moratorium na průzkum břidlicového plynu, avšak o jednání se senátorem Drymlem, kde se toto moratorium řešilo, jsme nenalezli zmínku.

Výrok je pravdivý.

V naší drobné právní analýze se nám podařilo objevit následující způsoby, kterými může kraj zasáhnout do povolovacího procesu dostavby Jaderné elektrárny Temelín.

Zákon č. 18/1997 Sb., tzv. atomový zákon (.pdf) stanovuje, že vydání povolení k výstavbě jaderného zařízení spadá do působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (§ 9). Podmínkou pro vydání povolení Úřadem je podle § 13 odst. 4 také tzn. hodnocení vlivu na životní prostředí, které je upraveno zákonem Zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (.doc). Ten dále stanovuje, že k oznámení o záměru (v tomto případě dostavbě Jaderné elektrárny Temelín) může každý (tedy i kraj) zaslat své písemné vyjádření k příslušnému úřadu (zde Ministerstvo životního prostředí) do 20 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení (§ 6 odst. 7). Následně probíhá zjišťovací řízení.

Dále podle paragrafu § 15 tohoto zákona mají rovněž příslušný úřad (Ministerstvo životního prostředí) a dotčené správní úřady povinnost, pokud je o to oznamovatel nebo předkladatel požádá ještě před předložením oznámení podle § 6 (viz výše), projednat s oznamovatelem nebo předkladatelem uvažovaný záměr včetně případných variant řešení záměru nebo koncepci a doporučit mu předběžné projednání s dalšími dotčenými správními úřady, dotčenými územními samosprávnými celky (a tedy i Jihočeským krajem), popřípadě s dalšími subjekty. Příslušný úřad a dotčené správní úřady jsou povinny na žádost oznamovatele nebo předkladatele mu poskytnout informace o životním prostředí podle zvláštního právního předpisu.

Statistická data týkající se přebytku dětí na školách nebo úbytku žáků se nám dohledat nepodařilo, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Po České republice se však z úsporných důvodů slučují třídy a tímto se dostávají až na maximální počty 34 dětí. Jinde jsou zase počty žáků ve třídách nenaplněné.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť čerpání dotací ze strukturálních fondů EU podléhá několikastupňové kontrole jak na národní, tak na evropské úrovni.

Na evropské úrovni je to Evropská komise: "Členský stát musí předložit Národní strategické referenční rámce (NSRR) a soustavu všech Operačních programů (OP) ke schválení Evropské komisi, která má za politiku hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) odpovědnost na evropské úrovni. Komise posuzuje soulad NSRR a OP s nařízeními a Strategickými obecnými zásadami Společenství (SOZS).Po schválení NSRR a OP Evropskou komisí může být zahájeno čerpání z evropských fondů, které je již plně v rukou členských států. EK jeho průběh jen monitoruje, vyhodnocuje a zasílá peníze z fondů EU na speciální účet zřízený pro tyto účely v každém členském státě. V případě problémů však může Komise po členských státech vymáhat zdůvodnění a nápravu pod pohrůžkou zastavení čerpání, případně dokonce navrácení neoprávněně vyčerpaných prostředků zpět do evropského rozpočtu." Na národní úrovni je pak každý OP podřízen (zjednodušeně) následující hierarchii: Řídící orgán řídí jednotlivé OP a vybírá projekty, společně s Monitorovacím výborem vykonává dohled nad jejich realizací a nastavením a řízením konkrétních kontrolních mechanismů se zabývá auditní orgán Centrální harmonizační jednotka na Ministerstvu financí ČR.

Podrobnosti o fondech EU i jejich kontrole se dozvíte na webu spravovaném Ministerstvem pro místní rozvoj.

Nejvyšší správní soud skutečně zrušil Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje na základě nedostatečného posouzení kumulativních a synergických vlivů dopravních koridorů. Toto odůvodnění lze nalézt na webových stránkách Nejvyššího správního soudu.

"Nejvyšší správní soud zjistil, že v posouzení SEA i v naturovém hodnocení jsou kumulativní a synergické vlivy záměrů (dopravních koridorů) pouze pojmenovány, ale nebylo provedeno hodnocení jejich významnosti a především pak existence kumulativních a synergických vlivů nebyla zohledněna při výběru variant jednotlivých dopravních koridorů." Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Mariana Jurečka hodnotíme na základě Zprávy o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji jako pravdivý.

Dle zprávy (.pdf) krajské pobočky úřadu práce v Olomouci, která zpracovává aktuální data za srpen, činil celkový počet nezaměstnaných v Olomouckém kraji 34 567 osob. V tomto měsíci bylo evidováno 1 593 volných pracovních míst a 122 volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením. Na jedno pracovní místo tak připadalo cca. 22 uchazečů. Na poslední straně je uvedeno, že v databázi volných pracovních míst bylo nejvíce pozic pro dělnické zpracovatelské profese a pomocné a nekvalifikované pracovníky.

Podrobný seznam příjemců (.xlsx) podpory ukazuje, že z prostředků ROP Severozápad ("tohoto systému") bylo ke dni 28. března 2012 podpořeno celkem 331 projektů. Dodejme, že to zahrnuje i "projekty" Regionální rady, tedy náklady na realizaci ROP Severozápad. Jde nicméně dokonce o více než 300 projektů, které zmiňuje hetjmanka.