Vyhlášení elektronických aukcí na léky bylo publikováno ministerstvem zdravotnictví v tiskové zprávě ze dne 19. května 2011. Již v listopadu roku 2011 pojišťovny žádaly ministerstvo o zřízení elektronických aukcí. To ale celý proces pozastavilo a chce, aby úhrady na léky před započetím vlastních aukcí ještě přehodnotil Státní ústav pro kontrolu léčiv.

V dnešní (26.11.2012) mediální přestřelce Jany Bobošíkové a ministerstva vnitra padlo, že ministerstvo se na výzvu Jany Bobošíkové nechystá opravit vlastní rozhodnutí a počká si na rozhodnutí soudu, viz například zde.

Na 25. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, která se konala 6. listopadu 2011, byl přijaty následující zákony:

Zákon o důchodovém spoření - přijat celkovým počtem 109 hlasů ze 179 přítomných poslanců Zákon o doplňkovém penzijním spoření - přijat celkovým počtem 109 hlasů pro ze 179 přítomných poslanců

Na základě těchto údajů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, k hodnocení ale dodáváme informace zjištěné na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), serveru Nasipolitici.cz a zpravodajských serverech.

Obchodní soutěž na takzvanou sKartu (kartu sociálních systémů) byla vyhlášena (.pdf) Ministerstvem práce a sociálních věcí 29. června 2011. Vítězem výběrového řízení se následně stala Česká spořitelna a s ní byla 24. ledna 2012 sepsána Smlouva (.pdf) o zajištění administrace výplaty nepojistných dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti a provozování karty sociálních systémů. Pod touto smlouvou je za MPSV podepsán bývalý náměstek Vladimír Šiška.

Jako náměstkyně ministra práce a sociálních věcí působila Ludmila Müllerová v letech 2002 - 2004. V roce 2004 pak byla zvolena za senátorku, po odchodu z horní komory v roce 2010 pracovala jako poradkyně ministra Drábka. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný, protože její roli v celém procesu nemůžeme s jistotou vyloučit.

Poslanec Pekárek byl Sněmovnou vydán kvůli podezření z korupce (aktuálně je nepravomocně odsouzen na 6 let), informoval o tom např. iDnes nebo iHned. Jeho mandát ovšem tímto nezaniká (k zániku mandátu viz § 6 Jednácího řádu Sněmovny). Článek 26 Ústavy ČR totiž explicitně říká, že “ poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.” Co se týče práva postoupit do Poslanecké sněmovny, tak zákon o volbách (odstavec “ trvání mandátu ”) stanovuje, že “vzdá - li se poslanec mandátu nebo jeho mandát zanikne za podmínek stanovených zákonem, postupuje na jeho místo náhradník z kandidátní listiny, na které byl poslanec zvolen.” Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.

Dle informací na serveru wikipedie mají všichni příslušníci rodu Schwarzenbergů již od středověku curyšské a tedy i švýcarské občanství. Fakt, že Karel Schwarzenberg využíval za totality švýcarský pas, on sám sděluje v rozhovoru pro časopis Instinkt. Bohužel nelze ve veřejně dostupných internetových zdrojích dohledat nezávislá tvrzení, která by jeho výrok potvrdila. Vzhledem k tomu, že první část výroku je potvrzena zdrojem z wikipedie a druhá část ministrem zahraničí samotným, je výrok jako celek hodnocen jako neověřitelný.

V dohledaném článku z roku 2001 a z archivu Radia Prague z roku 1997 hovořícím o vyšetřování Občanské demokratické aliance z důvodu nejasného financování skrz firmu TMC je uvedeno, že “všechny hříchy ODA svého času prověřovala policie.” Zde ovšem není jasné, zda prověřováním je myšlen nutně začátek vyšetřování. Také nebylo možné dohledat, že se všechny tyto prostředky dostaly na volební účet ODA, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný. Faktem je, že policii strana nakonec přiznala, že peníze ODA poslali například sponzoři Philip Morris, PPF nebo Železárny Vítkovice. Tyto firmy to však následně popřely. Vyšetřování tedy podle článku skončilo bezvýsledně.

Výrok označujeme jako pravdivý na základě dostupných zdrojů referujících o elektronizaci výplat položek spadajících do sociální oblasti ve Velké Británii, v Itálii (.pdf) či ve Finsku. Jednotlivé parametry a fungování zmíněných systémů vzhledem k implementovanému modelu v České republice však nejsme schopni porovnat.

Jak zmiňují ve svých článcích například Patria.cz (ČTK) nebo rozhlas.cz, v Německu je skutečně cena tzv. solárních dotací rozložena do ceny energií a jejich náklady tak zatěžují konečné spotřebitele energie.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Stanjura hovoří o téže metodické změně výběru daní, která podle Kalouska v květnu 2012 zapříčinila dočasný výpadek v daňových příjmech státu ve srovnání s květnem roku 2011. Konkrétně šlo o to, že " v roce 2012 byl květen zvolen jako měsíc vratek DPH ", což mělo zásadní vliv na následná meziroční srovnávaní.

Zde je vyjádření I. náměstka ministra financí ke změně způsobu výběru DPH a údajnému snížení meziročního výnosu.

Pro doplnění: zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb. (.pdf)