Výrok Miroslava Nováka je na základě závěrečných účtů Moravskoslezského kraje z let 2008 - 2011 a letošního rozpočtu kraje hodnocen jako nepravdivý.

2008 - Náklady na činnost zastupitelstva kraje a krajského úřadu podle závěrečného účtu 2008 - 32 436 000 a 370 473 000. Dohromady tedy za rok 2008 tyto položky vyšly kraj na 402,9 milionů.

2009 - V tomto roce dosáhly výdaje (skutečnost k 31. 12. 2009) na provoz zastupitelstva výši 34 178 000 a 392 419 000, což dohromady činilo 424,6 milionů.

2010 - Výdaje na zastupitelstvo kraje za rok dosáhly 35 825 000 a provoz krajského úřadu stál 430 349 000. Dohromady tak tedy tyto položky vyšly na 466,2 milionů.

2011 - Zastupitelstvo kraje - 32 994 000 - Vlastní správní činnost kraje - 451 273 000 - Součet 484,3 milionů Kč.

2012 - Schválený (a ke květnu upravený) rozpočet počítá pro letošní rok s prostředky na činnost zastupitelstva ve výši 38 milionů a na činnost regionální správy ve výši 398,5 milionů. Součet tedy tvoří 436,5 milionu Kč.

RokNáklady na zastupitelstvo kraje a Krajský úřad2008 402,9 mil. - 2,46% (rozpočtu) 2009 424,6 mil. - 2,46% 2010 466,2 mil. - 2,9% 2011 483,3 mil. - 2,89 % 2012 436,5 mil. - 2,89%

Výrok Miroslava Nováka je tak nepravdivý. Náklady na chod zastupitelstva a krajského úřadu rostly každoročně od roku 2008 do roku 2011. Letos jsou meziročně nižší, jsou však nad úrovní let 2008 i 2009. Stejně tak vzrostl procentní podíl financí, které byly z rozpočtu vynaloženy právě na zmíněné položky.

Na základě informací z portálu Poslanecké sněmovny ČR, Senátu ČR a vlastních výpočtů, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Plat poslanců (podle zákona 236/1995 Sb., §1, bodu 1 je jako poslanec označován poslanec i senátor) je stanoven zmíněným zákonem a vyhláškou. Celý výpočet je podrobně vysvětlen na stránkách Poslanecké sněmovny ČR.

Základní plat poslance je vypočten z platové základny vynásobené koeficientem 1,08. Platová základna je v současné době stanovena novelou zákona jako pevná částka. Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2014 je to dle zákona 51 731 Kč. Pro poslance a senátora je tedy základní plat vypočten jako 51 731 x 1,08 = 55 869,48.

Stejný zákon ale jasně vyjmenovává i navýšení koeficientů, které nálěží funkcionářům obou komor. Do výpočtu průměrného platu poslanců a senátorů jsme tedy zahrnuli i tyto koeficienty (podrobně rozepsaný výpočet v tabulce (.xls)). Průměrný plat poslanců a senátorů je ve skutečnosti 68 397,22 Kč.

Nikdo z TOP 09 proti pozměňovacím návrhům v zákoně o volbě prezidenta republiky neprotestoval ani nehlasoval proti. Pozměňovací návrhy k prováděcímu zákonu o volbě prezidenta republiky (Sněmovní tisk 613) byly po 1. čtení podány Ústavně právním výborem Sněmovny. Ve druhém čtení v následující obecné i podrobné rozpravě nikdo z poslanců ovšem s žádnou kritikou nepřišel a rovněž ani ve třetím čtení nikdo žádné připomínky nevyslovil. V následném hlasování o pozměňovacích návrzích podaných Ústavně právním výborem nebyl nikdo z poslanců proti, všichni členové TOP 09 buď hlasovali pro, nebo se zdrželi. Hodnotíme tedy výrok jako nepravdivý.

V roce 1998, kdy byl ministrem financí Ivo Svoboda za ČSSD, navrhoval právě Svoboda vrácení návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 1999 (1. čtení).

Viz jeho vyjádření na 5. schůzi (volební období 1998 - 2002) 14. října 1998: "Jménem vlády podávám návrh na schválení návrhu zákona o státním rozpočtu v prvním čtení, čímž se ztotožňuji s návrhem podle oponentní zprávy rozpočtového výboru, přednesené v rozpravě panem poslancem Václavkem a obsažené v bodě I. jeho návrhu." A doporučení vládě: "Rozpočet sestavit na základě skutečně očekávaných příjmů, tj. do příjmové části rozpočtu nezahrnovat příjmy ze zákonů dosud neschválených Poslaneckou sněmovnou." Tzn., že jde o podobnou situaci. Ministr sám požádal o vrácení návrhu rozpočtu, neboť dosud nebyly přijaty potřebné legislativní úpravy, se kterými návrh státního rozpočtu počítal.

Kontext výroku: Jedná se o návrh usnesení ministra Kalouska na 47. schůzi 24. října 2012: "Poslanecká sněmovna neschvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2013 a doporučuje vládě České republiky změnit je tak, aby odpovídaly platné rozpočtové legislativě." - Hlasování

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2013.Seznam všech ministrů financí RČS, ČSSR, ČSFR a ČR najdete zde.

Vláda se v červenci 2011 dohodla s ČSSD na vytvoření expertní skupiny k důchodové reformě, která se prokazatelně (.pdf) sešla k jednání. Žádný další výstup z jednání této skupiny se však nepodařilo dohledat a nenašli jsme ani zprávu o tom, že by ČSSD z této skupiny vystoupila.

Přípravě důchodové reformy se již dříve věnovaly i takzvané Bezděkovy komise. První zasedala v letech 2004-2005 za vlád ČSSD a druhá působila v rámci tzv. NERVu v roce 2010 v době úřednické vlády Jana Fischera. V obou případech byla komise složená z odborníků a propočítávala varianty koalice i opozice.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť dne 16. října se ministr zdravotnictví Heger nechal pro server aktuálně.cz slyšet, že ministerstvo "opravdu o nucené správě [ve VZP] neuvažuje."

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože o prezidentem vetovaných zákonech poslanecká sněmovna hlasovala ještě bezprostředně před volbami. . Poslední zasedání poslanecké sněmovny proběhlo 23.5.2006 a v jeho rámci byl např. opětovně navržen prezidentem vrácený zákoník práce (Sněmovní tisk 1153), který byl posléze i schválen. Na oficiálních webových stránkách Prezidenta Čr jsou uvedeny všechny zákony vrácené parlamentu, níže uvádíme výčet zákonů za měsíc květen vrácených bezprostředně před volbami v roce 2006(2.-3.6.2006): 12.5.2006 prezident vetoval zákon o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie 11.5.2006 prezident vetoval zákoník práce 5.5.2006 prezident vetoval zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních 2.5.2006 prezident vetoval zákon o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době O všech výše uvedených zákonech bylo opětovně hlasováno na poslední schůzi poslanecké sněmovny, na konkrétní výsledky hlasování se můžete podívat níže. zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních (schválen) zákon o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době (schválen) zákon o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie (zamítnut) Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok Ludmily Müllerové je nepravdivý, o čemž vypovídá níže uvedená tabulka čtvrtletního vývoje nezaměstnanosti v roce 2002:

31.12.200131.3.200230.6.200230.9.200231.12.2002Uchazeči o zaměstnání (tis. osob)461,9471,7454,3492,9514,4Zdroj: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2002 (pdf - str. 12)

Průměr za rok 2002 poté činil 477,5 tisíc nezaměstnaných lidí.

Na internetových stránkách Zuzany Roithové k prezidentské kandidatuře lze nalézt pouze tabulku, do které je průběžně (otázkou je, zda každý den - poslední zaznamenaný údaj je z 28. listopadu) doplňován pohyb na účtu, nejedná se však o zmiňované fotokopie výpisů z účtu, proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Podle údajů Konfederace odborových svazů SR (.ppt, slide 7) vstoupilo při startu důchodové reformy v květnu 2005 do systému 0,933 milionu lidí, v současné dobějiž spoří ve druhém pilíři 1,461 milionu lidí (údaj k 31.10.2012).

Jak rekapituluje server pravda.sk, II. pilíř důchodového spoření byl na Slovensku otevřen již třikrát

• na začátku roku 2008 odešlo 106 tisíc spořitelů a přibylo nových 23 tisíc
• na přelomu let 2008 a 2009 odešlo 66 tisíc spotřebitelů a přibylo 14,5 tisíce
• v současné době je system znovu otevřen do konce ledna 2013 a zatím systém opustilo téměř 9 tisíc klientů a přišlo 6 tisíc nových (údaj k 23. listopadu 2012).

Tyto údaje potvrzuje i deník sme.sk a hnonline.sk. Celkový úbytek je tedy mnohem více než 70 tisíc střadatelů a výrok ministryně Müllerové tedy hodnotíme jako nepravdivý.