Na základě zveřejněných údajů schváleného rozpočtu Středočeského kraje pro rok 2012 označujeme výrok jako pravdivý s výhradou.

V rozpočtu Středočeského kraje pro rok 2012 (.xls) kapitola 04 - Doprava představují položky zařaditelné pod označení veřejná doprava (Provoz veřejné silniční dopravy 661 699 tis. Kč a Provoz veřejné železniční dopravy 975 000 tis. Kč) výdaj 1 636 699 tis. Kč. I přesto, že se výrok liší ve svém hodnocení o částku 136 699 tis. Kč, jej označujeme vzhledem ke kontextu debaty za pravdivý.

Vzhledem k dohledaných legislativním normám, které společně prohlasovaly ČSSD a KSČM Sněmovnou hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.

Obsah výroku Pavla Kováčika lze ilustrovat především na třech zákonných opatřeních z té doby (myšleno volební období 2002-2006, konkrétně jeho konec. Šlo o zákoník práce, legislativu s ním spojenou (novela zákoníku práce - související) a zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních (zákon o neziskových nemocnicích).

Zákoník práce (na hlasování jde vidět, že jej ČSSD prohlasovávala nikoli se svými koaličními partnery, tedy KDU-ČSL a US-DEU, ale s KSČM) prošel Sněmovnou (3. čtení) hlasy 65 poslanců ČSSD, 38 hlasy KSČM a jednoho poslance KDU-ČSL. Stejně tak byl návrh podpořen po vrácení Senátem poslanci ČSSD a KSČM - hlasování. Po vetu prezidenta Klause zákon Sněmovna opět prosadila, jak dokládá stenozáznam: "V hlasování pořadové číslo 11 z přítomných 179 bylo pro 107, proti 65. (Frenetický potlesk z řad poslanců ČSSD, KSČM a galerie pro hosty.) Dovolte mi konstatovat, že usnesení bylo přijato a zákon bude vyhlášen."

Novela zákoníku práce - související3. čtení - hlasování (podpořen poslanci ČSSD, KSČM a části KDU-ČSL) Hlasování po navrácení návrhu Senátem (podpořen poslanci ČSSD, KSČM a 1 poslance US-DEU) Po vrácení zákona prezidentem Klausem - stenozáznam: " V hlasování pořadové číslo 12 z přítomných 181 bylo 108 pro, proti 61. Konstatuji, že usnesení bylo přijato, a i o tomto zákonu platí, že bude vyhlášen."Zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních3. čtení - hlasování (podpořen hlasy poslanců ČSSD, KSČM a 1 z US-DEU) Hlasování po navrácení návrhu Senátem (podpořen hlasy poslanců ČSSD, KSČM a 1 z US-DEU) Po vrácení zákona prezidentem Klausem - stenozáznam: "Hlasování skončilo. Hlasovalo 173 poslanců. Pro bylo 110, proti 58, takže tento návrh byl přijat. (Silný potlesk zleva.) Zákon tedy bude vyhlášen." Na základě těchto tří návrhů zákonů, které Sněmovnou prohlasovávala většina ČSSD a KSČM, ač spolu tyto strany nebyly v koalici, hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.

Výrok označujeme jako pravdivý, neboť poskytovatelem zdravotnické záchranné služby na území České republiky (součástí Integrovaného záchranného systému ČR), kterou má pravděpodobně předseda KSČM na mysli, jsou příspěvkové organizace zřízené krajem.

Tím se např. liší od jiné součásti integrovaného záchranného systému, a to Hasičského záchranného sboru České republiky, který je podřízen přímo Ministerstvu vnitra ČR, od kterého se odvíjí jeho centrálně řízená struktura.

Nepodařilo se nám bohužel dohledat veřejné zdroje, ze kterých by bezpečně vyplývala roční výše německé státní podpory obnovitelných zdrojů energie a kterou bychom pak mohli porovnat s výší podpory v České republice.

Podle iHNed.cz totiž státní příspěvek v ČR činil v roce 2012 11,7 mld. Kč, přičemž sami spotřebitelé zaplatili za podporu obnovitelných zdrojů 36 mld. Kč. Roční příplatek spotřebitelů v SRN za "zelenou energii" činil v roce 2011 13,5 miliardy eur.

Pokud jste někdo tuto informaci nalezl, neváhejte nám napsat do diskuse a my hodnocení výroku doplníme.

Ludmila Müllerová hovoří pravdu, neboť v roce 2002 působila jako předsedkyně Řídícího výboru České rady sociálních služeb. Tato organizace se v tomto roce podílela na reformě zákona o sociálních službách, o čemž svědčí zápis (.doc) z jednání konaného 21.10.2002, kterého se Ludmila Müllerová účastnila.

Výrok Petra Gazdíka je označen za zavádějící na základě dostupných informací z Českého statistického úřadu a Eurostatu.

Sociální demokracie vládla v České republice v letech 1998 až 2006 a za tuto dobu se vystřídaly čtyři vlády pod vedením Miloše Zemana (22. červenec 1998 - 12. červenec 2002), Vladimíra Špidly (15. červenec 2002 - 4. srpna 2004), Stanislava Grosse (4. srpna 2004 - 25. dubna 2005) a Jiřího Paroubka (25. dubna 2005 - 16. srpna 2006).

V dokumentu (.xls) Českého statistického úřadu nazvaném " Česká republika: hlavní makroekonomické údaje " lze vidět, že růst nad šest procent byl zaznamenán v době vlády sociální demokracie v letech 2005 (6,8%) a 2006 (7%). Tuto informaci uvádí také např. Eurostat.

Ačkoliv tedy za vlády sociální demokracie lze zaznamenat šestiprocentnní hospodářský růst, neplatí to pro všechny vlády sociální demokracie. Z tohoto důvodu je výrok označen jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem k tomu, že formálně bylo po jistou dobu bez prezidenta na začátku roku 2012 Německo a o něco později i Maďarsko.

V případě Německa rezignoval tamní prezident Christian Wulff 17. února 2012 z důvodu řady skandálů, které byly spojeny s jeho kontakty na vlivné podnikatele. Funkci německého prezidenta tak zastával tzv. úřadující prezident na základě článku 79 německé ústavy:

"V případě nemožnosti výkonu funkce bude prezident zastoupen prezidentem horní komory parlamentu." (překlad autora)

V tomto případě byl úřadujícím prezidentem Horst Seehofer a to v době od 17. února 2012 do 18. března 2012, kdy byl zvolen nový prezident Joachim Gauck.

Jako další příklad lze Maďarsko, kde 2. dubna 2012 rezignoval prezident Pál Schmitt z důvodu plagiátorství.

Na jeho místo dočasně nastoupil László Köver, předseda Országgyülés, který vykonával prezidentské pravomoci do 2. května 2012, kdy byl zvolen novým maďarským prezidentem János Áder.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, k hodnocení ale dodáváme informace zjištěné na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), serveru Nasipolitici.cz a zpravodajských serverech.

Obchodní soutěž na takzvanou sKartu (kartu sociálních systémů) byla vyhlášena (.pdf) Ministerstvem práce a sociálních věcí 29. června 2011. Vítězem výběrového řízení se následně stala Česká spořitelna a s ní byla 24. ledna 2012 sepsána Smlouva (.pdf) o zajištění administrace výplaty nepojistných dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti a provozování karty sociálních systémů. Pod touto smlouvou je za MPSV podepsán bývalý náměstek Vladimír Šiška.

Jako náměstkyně ministra práce a sociálních věcí působila Ludmila Müllerová v letech 2002 - 2004. V roce 2004 pak byla zvolena za senátorku, po odchodu z horní komory v roce 2010 pracovala jako poradkyně ministra Drábka. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný, protože její roli v celém procesu nemůžeme s jistotou vyloučit.

Vyhlášení elektronických aukcí na léky bylo publikováno ministerstvem zdravotnictví v tiskové zprávě ze dne 19. května 2011. Již v listopadu roku 2011 pojišťovny žádaly ministerstvo o zřízení elektronických aukcí. To ale celý proces pozastavilo a chce, aby úhrady na léky před započetím vlastních aukcí ještě přehodnotil Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Výrok je pravdivý na základě jmenných seznamů členů vlád a jejich veřejně dostupných životopisů zmiňujících členství v KSČ.

Např. ve vládě Miloše Zemana (jmenované 22. července 1998) působili Václav Grulich (člen KSČ v letech 1954-1970), Eduard Zeman (1966-1970), Pavel Rychetský (1966-1970) a další. Ve vládě Jiřího Paroubka (jmenované Václavem Klausem 25. dubna 2005) figurovali Zdeněk Škromach (člen KSČ v letech 1982-1989), Milan Urban (1985-1989), Pavel Dostál (1962-1969) a další.