Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť Plass blíže nespecifikuje, o který projekt se jedná. Přesto se domníváme, že hovoří o Strategii rozvoje lidských zdrojů Královéhradeckého kraje (.pdf), která byla schválena krajským zastupitelstvem 3. dubna 2008. Bohužel se nám podařilo nalézt pouze záměr projektu a nikoliv dokument potvrzující jeho následnou realizaci.

V této strategii se píše: " Podmínkou úspěšného řízení rozvoje lidských zdrojů je participace a spolupráce všech důležitých partnerů působících v oblasti lidských zdrojů (podnikatelského sektoru, veřejné správy, sociálních partnerů i neziskového sektoru). " (str. 4)

Příprava projektu započala v Listopadu 2006 (str. 7) a specifickými cíli jsou mj.: " 1. Rozvoj a zkvalitňování počátečního a dalšího vzdělávání zahrnující motivaci obyvatel pro účast na dalším vzdělávání, uplatňování nových metod a technologií ve výuce včetně podpory rozvoje environmentálních vzdělávacích programů a celkové environmentální osvěty meziobyvateli.2. Zlepšení spolupráce a koordinace vazeb mezi vzdělávacími institucemi a zaměstnavateli, mezi firmami, institucemi terciárního vzdělávání a výzkumnou a vývojovou sférou a to vše pro zajištění adaptability, flexibility, konkurenceschopnosti pracovních sil a zvyšování inovačního potenciálu " (str. 16).

Zde lze pak nalézt některé další dokumenty Rady pro rozvoj lidských zdrojů Královéhradeckého kraje.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě brífinku, který proběhl 24. 4. 2012 po jednání Komise pro kontrolu BIS. Pro upřesnění uvádíme, že Bohuslav Sobotka hovoří o výboru pro bezpečnost v rámci něhož potom působí Stálá komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby,jejíž předsedou je Richard Dolejš(člen ČSSD). V rámci Výše zmíněného brífinku Richard Dolejš uvedl, že se bude dále zabývat otázkou úniku odposlechů mezi Bémem a Janouškem. V souvislosti s tím zaslal otázky jak řediteli BIS, tak předsedovi vlády Petru Nečasovi. Reakce BIS na tyto otázky však spadají do kategorie důvěrné, a proto nejsou uveřejněné. Závěrem bychom ještě rádi poznamenali, že obdobný výrok Bohuslava Sobotky zazněl již 20.května v Otázkách Václava Moravce s podtitulem Korupční kauzy v nejvyšších kruzích. Odkaz na analýzu této diskuze naleznete zde. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Topolánkův kabinet se v roce 2008 usnesl (pdf.) na vytvoření dálničního spojení ČR s Rakouskem. Vláda schválila hned dvě alternativy tohoto spojení a to trasu R52 přes Mikulov a také trasu R55 kolem Břeclavi. Tlakem tehdejší koaliční Strany Zelených byla prosazena trasa R55 Břeclav. Avšak v říjnu 2010 tento záměr nová vláda změnila na nátlak Jihomoravského kraje. Prosazovanou trasou se tak stalo spojení R52 přes Mikulov.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě mediálních zdrojů.

Podle poslední výroční zprávy VZP (.pdf, str. 53) je v ČR (k 31.12. 2011) celkem 10 405 788 pojištěnců, z toho 6 247 532 je pojištěno u VZP, tyto počty tedy přibližně odpovídají výroku ministra Hegera. Co se týče aktuálních hospodářských výsledků zdravotních pojišťoven, nepodařilo se nám dohledat požadované informace, odkazujeme se alespoň na mediální zdroje. O Pravděpodobné propadu v hospodaření VZP informoval např. Ihned.cz nebo E15.cz. K situaci v zaměstnaneckých pojišťovnách se vyjádřil předseda Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček v prvně zmíněném článku tak, že tyto pojišťovny sice očekávají propad, nikoliv ale tak výrazný jako VZP.

Oldřich Bubeníček se ve svém výroků mýlí hned ve dvou faktech. Z informací, které jsou dostupné na stránkách Českého statistického úřadu je zřejmé, že v roce 2011 bylo v Ústeckém kraji evidováno přibližně 40,2 tisíc (pdf. str. 9) nezaměstnaných osob v prvním čtrtletí roku 2012 je zde pak nárůst na 41,5 tisíce nezaměstnaných. Z toho je v prvním čtvrtletí téhož roku 14,7 tisíce lidí se základním vzděláním. Toto číslo tedy nepředstavuje téměř polovinu ze skutečné hodnoty a už vůbec ne z hodnoty, kterou uvádí Oldřich Bubeníček.

Vzhledem k nesprávným údajům o počtu nezaměstnaných a o poměru lidí se základním vzděláním označujeme výrok za nepravdivý.

Kompetence kraje v otázce řešení krizových situací jsou uvedeny v zákonu č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Tento zákon sice v Hlavě II - Orgány krizového řízení - Díl 1 Vláda §4 stanovuje, že:

"(1) Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace

a) ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost

b) určuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pro koordinaci přípravy na řešení konkrétní krizové situace v případě, kdy příslušnost ke koordinující funkci nevyplývá z působností stanovených ve zvláštním právním předpisu, 7)"

Vláda ČR je tím, kdo nese hlavní zodpovědnost za rozhodování v krizovém řízení, ovšem i kraje mají vymezeny své povinnosti v Dílu 4 Orgány kraje §14:

"(1) Orgány kraje zajišťují připravenost kraje na řešení krizových situací."

Povinností kraje je tedy realizovat opatření, jež jsou mu uložena exekutivou. Dále se v tomto paragrafu také uvádí, že krajský úřad zabezpečuje zpracování krizového plánu kraje, který je schvalován hejtmanem.

Kraje mají tedy širší kompetence, než je ve výroku naznačováno, jelikož na nich spočívá realizace opatření stanovených nadřízenými státními orgány.

Svolání bezpečnostní rady kraje je v kompetenci kraje, neboť se jedná o koordinační orgán pro přípravu na krizové situace, jehož předsedou je hejtman kraje.

Stejně tak může kraj zřídit bezplatnou linku, což můžeme doložit například na reakci Jihomoravského kraje na rizika požití nebezpečného alkoholu. V případě Olomouckého kraje však tato možnost nebyla využita, byla zvolena cesta vydání informačních letáků s odkazem na linku 155.

Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje byla zřízena k 1. lednu 2003 v souladu s ustanovením § 82 odst. 1 zák.č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a je organizační složkou Ministerstva zdravotnictví ČR. Tato instituce tedy opravdu spadá pod státní nikoli krajskou správu.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako zavádějící, jelikož kraj je v řešení krizové situace sice podřízen nařízení exekutivy či jí stanoveným orgánem, ale právě na něm spočívá realizace opatření, která mají dopomoci k vyřešení krizové situace.

Na základě studie Emise POP a těžkých kovů z malých zdrojů a jejich emisní faktory, kterou vypracovala Vysoká škola báňská v Ostravě na zadání Ministerstva životního prostředí ČR, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Studie (.pdf) je zveřejněna na stránkách ministerstva životního prostředí. Na straně 14, v tabulce č. 9 najdeme informace o produkci prachu z jednoho domu v kilogramech za rok. Údaje se liší podle použitého paliva a typu spalovacího zařízení. Ani jeden z údajů neodpovídá Miroslavem Novákem zmíněným 120 kg. Všechna čísla jsou výrazně menší, až na jednu možnou kombinaci - v případě, že má dům prohořívací kotel a spaluje hnědé uhlí, vyprodukuje za rok 249 kg prachu.

Tento výrok je pravdivý na základě následující argumentace. Vymezení přenesené a samostatné působnosti krajů v České republice je předmětem Zákona č. 129/2000 Sb., o krajích. Ze zákona však nemůžeme citovat konkrétní paragraf, který by jasně podpořil zkoumaný výrok. K tomu slouží především jeho komentáře a výklady.

Uživatelsky dostupnou definici nabízí např. server Juristic.cz (je vztažena k obcím, avšak platí i pro kraje). Přenesená působnost je tedy chápána jako: "okruh záležitostí, které vykonávají orgány obce jménem státu, nikoli jménem svým. Za kvalitu výkonu této působnosti též vůči veřejnosti odpovídá stát, který ji orgánům obce svěřil. Proto také musí orgány obce při výkonu této cizí ( státní) působnosti respektovat vůli toho, kdo jim ji svěřil. Při výkonu přenesené působnosti orgány obce neformulují vůli obce, leč státu, a činí tak nikoli jménem obce, ale přirozeně jménem státu. Proto též není možné, aby pravomoc k realisaci této působnosti uplatňovaly ty orgány obce, které jsou vytvářeny vůlí občanů (členů obce jako korporace) formou voleb; členům zastupitelstva je až na výjimky přístup do této části působnosti obce odepřen." Více např. - SLÁDEČEK, Vladimír. Obecné správní právo. 2., aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2009, 463 s. ISBN 9788073573829. - HENDRYCH, Dušan. Správní právo: obecná část. 8. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, xxxiv, 792 s. ISBN 9788071792543.- PRŮCHA, Petr. Správní právo: obecná část. 8., dopl. a aktualiz. vyd., (V nakl. Doplněk 3.). Brno: Doplněk, 2012, 427 s. ISBN 9788072392810.

Výrok Miroslava Nováka hodnotíme na základě volebního programu ČSSD jako pravdivý.

Ve volebním programu pro krajské volby 2012 naleznete kapitolu Životní prostředí a podkapitolu Ochrana ovzduší. Zde se ČSSD výslovně zavazuje: " Nejpozději do 2 let zakotvíme nové nařízení EK (2012) o tzv. BAT (nejlepší dostupné technice) do všech integrovaných povolení pro průmyslové podniky v kraji. "

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Tzv. Fond územního rozvoje Jihomoravského kraje (.doc) byl skutečně zastupitelstvem kraje schválen 20. 9. 2012. Fond by měl fakticky vzniknout k 1.1. 2013.