Roman Smetana byl odsouzen ke 100 hodinám obecně prospěšných prací a náhradě škody. Tu uhradil nicméně trest nastoupit odmítl a ani se proti němu neodvolal. Následně mu tedy byl vyměřen trest odnětí svobody ve výši 100 dní nepodmíněně. Do vězení pak nastoupil téměř s měsíčním zpožděním, když se sám vydal policii. Celou kauzu zevrubně shrnuje např. Aktuálně.cz. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na základě dohledaných informací z podpisu samotného úvěru mezi krajem a Komerční bankou je výrok hodnocen jako pravdivý.

Tisková zpráva Komerční banky z 12. září 2009, kde byl zmíněný úvěr podepsán doslova uvádí: "Zástupci Komerční banky, Vladimír Jeřábek, výkonný ředitel pro distribuční síť a Vlastimil Czabe, ředitel Regionu Praha a radní Středočeského kraje pro finance Antonín Podzimek podepsali dnes smlouvu o úvěru, který lze čerpat až do výše 4 miliardy korun...Středočeský kraj může čerpat úvěr až 5 let od podpisu úvěrové smlouvy."

Z této formulace vyplývá, že kraj skutečně nebyl nucen čerpat uvedené prostředky automaticky po podpisu, mohl využít této možnosti i se značným časovým odstupem od podpisu.

Výrok Jeronýma Tejce je hodnocen jako zavádějící, neboť levice sice skutečně prosazovala rušení stropů v čase po jejich zavedení, nicméně nešlo o dobu 6 let, protože tak dlouho nejsou ani zavedeny.

Tzv. stropy na zdravotní pojištění byly zavedeny k 1. lednu 2008, tedy za vlády Mirka Topolánka, což není poslancem Tejcem zmíněných 6 let, ale zhruba roků 5.

Levicové strany v Poslanecké sněmovně od té doby velmi kritizují toto opatření, samy navrhovaly několikrát jejich zrušení. Např. v dubnu 2009 či v únoru 2012 (oba návrhy pocházely z dílny poslanců KSČM, ty zastupovala Soňa Marková).

Byť levice skutečně navrhuje v posledních letech rušení stropů na zdravotní pojištění, nejde o dobu 6 let, neboť tak dlouho ani nejsou zavedeny. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako zavádějící.

Z kontextu usuzujeme, že se jedná o zákon č. 275/2012 Sb., tedy takzvaný prováděcí zákon k přímé volbě. Poměrně dlouhá debata k tomuto návrhu se na plénu sněmovny vedla v prvním čtení zákona na schůzi dne 14.3.2012. Zde byla mimo jiné přednesenavýhrada sociální demokracie … že zákon neobsahuje jak finanční limity pro volební kampaň kandidátů na funkci prezidenta republiky, tak stropy pro sponzory.

Stropy pro sponzory nakonec zavedeny nebyly, finanční limity jsou však součástí třináctistránkového balíku pozměňovacích návrhů (.pdf 179KB, §37, str. 6), které byly podány do druhého čtení Ústavně právním výborem a zákon byl poté ve třetím čtení schválen včetně těchto pozměňovacích návrhů.

Na základě výše uvedených zdrojů hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.

Závazky týkající se úvěru ve výši 4 miliard Kč, které si přímo půjčil Středočeský kraj, jsou splatné do 20 let od podepsání smlouvy. Tuto informaci uvádí v tiskové zprávě o poskytnutí úvěru Středočeskému kraji Komerční banka.

Úvěrová smlouva s KB byla podepsána 12. září 2007, tedy v době, kdy byl středočeským hejtmanem Petr Bendl.

Také závazky, které se týkají nemocnic a činí 2 miliardy Kč, byly přijaty v době hejtmanství Petra Bendla. O tom informuje tisková zpráva na internetových stránkách kraje. Podmínky tohoto úvěru se však nepodařilo dohledat.

Vzhledem k tomu, že se nepodařilo dohledat podmínky závazků přijatých nemocnicemi, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, která nabývá účinnosti k 5.1.2012 v části VII., §136 výslovně ustavuje povinnost právnické nebo fyzické osoby mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu a dokladů, které je povinna uchovávat podle § 102 odst. 3. Tato povinnost se vztahuje na zaměstanvatele, nikoliv na zaměstnance, pro ty se v této oblasti nic nemění.

Zákon č. 251/2005 Sb.,o inspekci práce, v §7 odst. 1. stanovuje právo inspektora požadovat na kontrolovaných osobách, aby v určených lhůtách předložily originální doklady. Běžná praxe tedy byla stanovit nějakou lhůtu, ve které bylo nutné doručit požadované doklady. Tato praxe byla výše zmíněnou novelou za úřadování ministra Drábka změněna.

Lubomír Zaorálek dle svého životopisu vykonává funkci předsedy Krajského výkonného výboru ČSSD pro Moravskoslezský kraj.

Moravskoslezský kraj eviduje dle přehledu zpravodajského serveru ČTK celkem osmnáct mrtvých, zatímco Zlínský kraj zaznamenal čtyři oběti, Olomoucký kraj a Jihomoravský kraj po třech a Středočeský a Plzeňský kraj po jedné.

Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Na základě dohledaných informací o cenách dřeva je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Server Lesniznalec.cz (.doc) uvádí přehled o průměrné ceně surového dřeva a to na základě vyhlášení Ministerstva zemědělství. Průměrná cena dřeva v roce 2000 podle tohoto zdroje byla pak 1046 Kč, vyhlášení (.pdf) na letošní rok pak je ve výši 983 Kč.

Podle statistické analýzy, kterou nechalo zpracovat Ministerstvo průmyslu a obchodu, se ceny palivového dříví zvýšily mezi roky 2000 a 2010 o více než 100%. Analýza doslova uvádí (v bodu 3 - Vývoj ceny palivového dřeva): "Základní představu o vývoji ceny palivového dřeva poskytuje v [1] následující graf. Ve sledovaném období 2000 - 2010 vzrostla cena jehličnatého palivového dřeva z 320 Kč/prm (s kůrou) na 796 Kč/prm. Nárůst ceny o 149 %. U listnatého palivového dřeva pak byl nárůst z 500 na 1 118 Kč/prm, tedy o 124%." Jelikož se rozcházejí zdroje, které o ceně dřeva (v závislosti na typu a jeho využití) referují, je výrok poslance Olivy hodnocen jako neověřitelný.

Sazbu daně z příjmu u nás stanoví zákon č. 586/1992 o daních z příjmů.

Ten rozlišuje mezi daní z příjmu fyzických a právnických osob. Jednotná sazba 15% skutečně existuje, vztahuje se ale pouze na daň z příjmu fyzických osob (§ 16).

Daň z příjmu právnických osob je upravena v § 21 tohoto zákona, který stanoví, že výše daně z příjmu právnických osob činí 19%. Nižší sazbou (15%) se zdaňují příjmy investičních, podílových a zahraničních fondů. Penzijní fondy a instituce penzijního pojištění daní své příjmy sazbou 5%.

Vzhledem k tomu, že Jeroným Tejc mluví o dani z příjmu fyzických osob, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Nemocnice v Jihočeském kraji jsou spravovány prostředictvím holdingu Jihočeské nemocnice, a.s..Tato servisní organizace je plně ve vlastnictví Jihočeského kraje a má zajišťovat například centrální nákupy, administraci veřejných zakázek nebo PR. Hospodaření tohoto holdingu bylo v roce 2009 silně kritizováno a označeno za nehospodárné a pravděpodobně i na základě těchto skutečností rozhodla Rada Jihočeského kraje v roce 2010 o zastavení financování holdingu z krajského rozpočtu.

V aktuálním dostupném rozpočtu (.pdf, str. 6) na rok 2012 tedy není ani pro holding, ani pro nemocnice vyčleněná žádná částka na provozní výdaje, najdeme zde pouze 82 milionů pro několik krajských nemocnic na investiční projekty. Jak vidíme ve výroční zprávě z roku 2011 přehledu investic např. Nemocnice České Budějovice (PDF, str. 38), většina investic je hrazená z vlastních zdrojů, případně z finančních darů soukromých osob či z dotačních programů EU.

Podle dostupných zdrojů kraj poskytuje nemocnici pouze tzv. příspěvek krajského úřadu na činnosti nehrazené ze zdrav. pojištění, což znamená provoz Lékařské služby první pomoci a Rychlé záchranné služby, kde byl kraj do konce roku 2011 zřizovatelem (.doc).

Hospodařením jihočeských nemocnic jsme se zabývali také ve speciálu OVM z Jihočeského kraje, viz výrok hejtmana Zimoly.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok ministra Kuby jako pravdivý.