V polovině srpna končí mandát stávajícímu řediteli Bezpečnostní informační služby (BIS) Michalu Koudelkovi. Vláda Andreje Babiše jej nicméně pověřila vedením BIS, dokud nebude jmenován nový ředitel. O zastupování ředitele nemluví zákon o zpravodajských službách ani zákon o Bezpečnostní informační službě, a proto není jasné, jak rozsáhlé bude mít Michal Koudelka v takové situaci pravomoci.

Pravomoci ředitele BIS upravuje zákon o Bezpečnostní informační službě. Ředitel BIS rozhoduje například o opatřování krycích dokladů nebo o používání krycích prostředků. Rozhoduje také o sledování a jeho dokumentaci, případně k tomu může pověřit vedoucího organizačního útvaru. Další povinnosti jsou potom upraveny v § 19 téhož zákona. V odstavci 2 je například uložena povinnost předkládat kontrolnímu orgánu statut BIS, návrh jejího rozpočtu nebo písemná zadání úkolů uložených vládou či prezidentem republiky. Odstavec 3 potom upravuje, jaké materiály ředitel BIS předkládá kontrolnímu orgánu na jeho požádání.

Pozici náměstka zákon o BIS neupravuje, výše zmíněné pravomoci tedy patří výhradně řediteli. Dá se proto tvrdit, že „ředitel BIS má velkou odpovědnost“, jak uvádí poslanec Žáček. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Odpovědnost za činnost Bezpečnostní informační služby (BIS) a za výběr jejího ředitele je upravena v zákoně č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách. § 7 tohoto zákona konkrétně uvádí: ,,Za činnost zpravodajských služeb odpovídá a koordinuje ji vláda."

Jmenování ředitele BIS je potom upraveno v § 4 odst. 2, podle kterého přísluší tato pravomoc vládě. Doplňme, že kandidáta může vláda jmenovat ředitelem až poté, co navržené jméno projedná výbor Poslanecké sněmovny příslušný ve věcech bezpečnosti. Ředitel BIS je podle zákona také z výkonu své funkce vládě odpovědný a vláda jej rovněž může odvolat.

Podle žádného z právních předpisů nemá za činnost BIS ani za výběr jejího ředitele odpovědnost prezident republiky. Obecně zpravodajské služby prezidentovi předávají zprávy o své činnosti, a to jednou za rok, případně kdykoliv o to prezident požádá. V případech, kdy se jedná o „zjištění, která nesnesou odkladu“, pak zpravodajské služby předávají informace prezidentu republiky, předsedovi vlády a příslušným členům vlády bezprostředně. Dodejme, že mezi další pravomoci prezidenta republiky patří zadávání úkolů zpravodajským službám, může tak však učinit jen s vědomím vlády.

Pavel Žáček zde mluví o krocích předsedy sněmovního Výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD), které souvisejí s procesem jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS). Dle Žáčka se Radek Koten nevyjádřil ke své schůzce s premiérem Babišem, která v důsledku vedla k tomu, že se nekonala dříve avizovaná schůze bezpečnostního výboru, na níž mělo být jmenování ředitele projednáváno. Dále podle Žáčka Koten také neuvedl důvody, proč chtěl od Kanceláře prezidenta republiky získat materiály Hradu, které kritizují Michala Koudelku jako ředitele BIS.

Uveďme, že názory české politické scény na to, zda má současný ředitel BIS Michal Koudelka ve funkci setrvat, jsou poměrně roztříštěné. A to například jak v samotném vládním hnutí ANO, tak v rámci opozice. Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Piráti a Starostové jsou jednoznačně pro pokračování Michala Koudelky v čele BIS. Naopak KSČM i SPD, do které poslanec Koten patří, mají k osobě současného ředitele výhrady.

K jednání s premiérem Babišem, které ve výroku zmiňuje Pavel Žáček, se Radek Koten vyjádřil například 5. srpna. Upřesněme, že Andrej Babiš o svolání schůze Výboru pro bezpečnost požádal v úterý 3. srpna. Podle premiéra na ní měli členové výboru konkrétně projednat, zda má v čele BIS Michal Koudelka pokračovat, „nebo zda má jeho nástupce vybrat až příští vláda“. 

Radek Koten jako předseda bezpečnostního výboru nicméně uvedl, že žádost Andreje Babiše o svolání schůze nebyla kompletní. Dle jeho slov premiér dokumenty ani po opakovaných upozorněních nedoplnil, a ke svolání schůze tak chyběl zákonný základ. Skutečnost, že žádost premiéra nesplňovala dané náležitosti, poté potvrdila například i poslankyně Jana Černochová (ODS).

Pro doplnění uveďme, že se výbor může mimořádně sejít na žádost Sněmovny, předsedy dolní komory nebo 2/5 členů výboru. Dodejme také, že po zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru Radek Koten v médiích o jednání s Andrejem Babišem hovořil už přímo jako o „schůzce“, příliš podrobností nicméně neuvedl. Podobně jako ve svých předchozích vyjádřeních pouze řekl, že s premiérem Babišem řešil doplnění jeho žádosti o svolání mimořádné schůze výboru pro bezpečnost.

O materiálech Hradu, které kritizují působení Michala Koudelky ve funkci ředitele BIS, pak Radek Koten mluvil v úterý 3. srpna v rozhovoru (video, čas 6:02) pro Českou televizi. Doplňme, že o to, aby kancelář Hradu své argumenty proti Michalu Koudelkovi dala k dispozici bezpečnostnímu výboru, podle dostupných informací (video, čas 3:45) žádal Miloše Zemana předseda hnutí SPD Tomio Okamura.

Ke své snaze uvedené materiály získat Radek Koten v ČT uvedl (video, čas 6:46), že pokud má Hrad proti řediteli Koudelkovi výhrady, měl by je zdůvodnit. Nové informace by podle něj také mohly pomoci posunout se v celé věci dále. Dále zmínil, že na tyto materiály byl dotazován (video, čas 21:20) některými členy bezpečnostního výboru, kterým je chtěl následně poskytnout.

Pro kontext zmiňme, že Michal Koudelka je ředitelem BIS od srpna 2016, kdy ho do úřadu jmenovala tehdejší vláda Bohuslava Sobotky. Za dobu ve funkci se stal mnohokrát terčem kritiky ze strany prezidenta Zemana, který ho také dlouhodobě odmítá jmenovat generálem. V současné době je Michal Koudelka pověřen řízením BIS až do doby jmenování nového ředitele.

Na závěr tedy shrňme, že o svém jednání s premiérem Babišem Radek Koten neuvedl příliš detailů, nelze však říci, že by se k ní nevyjádřil. Částečně také zdůvodnil, proč si od prezidenta Zemana vyžádal dokumenty ohledně Michala Koudelky, a celkově proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.

V prosinci 2020 přišel kurýrem z Kanceláře prezidenta republiky (KPR) dopis adresovaný členům sněmovní Stálé komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby (BIS). Tento dokument obsahoval právní analýzu, podle které má prezident právo na podrobné informace o činnosti BIS.

Dopis zaslal Hrad sněmovní komisi v souvislosti s žádostí, pomocí níž chtěl Miloš Zeman od BIS získat detaily o ruských zpravodajských operacích v České republice či jména ruských špionů na českém území. Dle informací serveru iRozhlas.cz členové komise také obdrželi soupis údajných manažerských selhání Michala Koudelky ve funkci, který rovněž nechal vypracovat Hrad.

Ve svém usnesení (.pdf) z 3. prosince 2020 komise apelovala, aby při informování ústavních činitelů BIS důsledně postupovala v intencích zákona o zpravodajských službách a zákona o Bezpečnostní informační službě. Dále se komise také usnesla, že ředitel BIS Koudelka neselhal (.pdf).

Pavel Bělobrádek, předseda Stálé komise pro kontrolu činnosti BIS, uvedl, že komise dostala právní stanovisko od KPR, jak se má BIS chovat vůči hlavě státu. „Já bych si přál, aby BIS odpověděla v intencích zákona a pan prezident byl spokojen, aby nedošlo k dalším takovým situacím. Ale ne vždy se přání člověka plní,“ doplnil tehdy Bělobrádek. 

Předně uveďme, že poslanec Žáček zde odpovídá (video, čas 15:50) na otázku moderátora, zda v přístupu SPD k pozici ředitele BIS Michala Koudelky může hrát roli i fakt, že dle zástupců SPD je tato strana ve zprávách BIS označována za extremistickou. Pavel Žáček pak odpovídá ověřovaným výrokem, který v rozšířeném znění zní: „Je to naprostá lež. Tomio Okamura a zřejmě i předseda výboru Koten si pletou zpávy BIS se zprávami Ministerstva vnitra. O extremismu zprávy zpracovává Ministerstvo vnitra. BIS žádnou takovouto informaci o předsedovi SPD, případně SPD (že se jedná o extremistickou stranu, pozn. Demagog.cz), do svých zpráv nedala. To není pravda.“ Poslanec Žáček tedy kategoricky odmítá spojitost mezi BIS a označováním SPD jako extremistického uskupení.

Ministerstvo vnitra České republiky vydává každoročně Zprávu o projevech extremismu a předsudečné nenávisti na území České republiky. Dále pak Ministerstvo vnitra vydává (.pdf, str. 4) Vyhodnocení plnění Koncepce boje proti extremismu a předsudečné nenávisti pro daný rok, Koncepci boje proti extremismu a předsudečné nenávisti a Akční plán boje proti extremismu a předsudečné nenávisti.

V úvodu (.pdf, str. 4) Zprávy o projevech extremismu, kterou vláda vzala na vědomí v červnu 2021, je zmíněno, že ačkoli je zpracovatelem Ministerstvo vnitra, podkladovými materiály přispěli mj. zástupci Policie ČR a Bezpečnostní informační služby (BIS), a to převážně v pasážích, které se týkají tuzemské scény.

Jak je zmíněno v další pasáži (.pdf, str. 5), BIS se zabývá aktivitami, „které působí, ať již přímo nebo v dlouhodobém důsledku, destruktivně na stávající demokratický politicko-ekonomický systém, tj. snaží se nahradit demokratický systém systémem nedemokratickým (totalitním nebo autoritářským režimem, diktaturou, anarchií)“. Tento typ aktivit velmi často vychází z extremistických postojů. Dokument Ministerstva vnitra pak vychází z tohoto pojetí extremismu.

Zmínky o hnutí SPD se ve zprávě Ministerstva vnitra (MV) poprvé objevily již po založení hnutí v roce 2015 (.pdf, str. 11). Ve zprávě o extremismu v roce 2017 (.pdf, str. 14) pak MV ve své zprávě uvedlo, že nepovažuje hnutí SPD za extremistický subjekt, nicméně nepopřelo vliv SPD na extremistickou scénu v České republice.

Ve zprávách za roky 2018 (.pdf, str. 10), 2019 (.pdf, str. 9) a 2020 (.pdf, str. 11) bylo hnutí SPD označováno za hlavního aktéra na poli etnické či náboženské nesnášenlivosti. Zpráva za rok 2020 pak např. uvádí (str. 8), že „nejvýznamnějším uskupením s dominujícími xenofobními a vyhroceně nacionalistickými prvky zůstalo nadále hnutí Svoboda a přímá demokracie“.

BIS sice vydávala čtvrtletní zprávy o extremismu, ale pouze mezi lety 2010 a 2013. Od té doby BIS zprávy o extremismu nevydává. Ve svých výročních zprávách se BIS o hnutí SPD vůbec nezmiňuje.

Celkově výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť je sice pravdou, že BIS jako taková zprávy o extremismu nevydává, je však jedním z hlavních zdrojů pro příslušné zprávy Ministerstva vnitra.

Stanovisko Ruské federace k událostem ze srpna 1968 bylo zformulováno v roce 1993, kdy tehdejší prezident Boris Jelcin při návštěvě Prahy odsoudil okupaci Československa. Zároveň však podotkl, že „nové demokratické Rusko nenese za tuto akci žádnou odpovědnost. Je za ni zodpovědné bývalé vedení SSSR a KSSS“.

V roce 1993 došlo k podpisu Smlouvy mezi Českou republikou a Ruskou federací o přátelských vztazích a spolupráci, ve které Česko a Rusko vyjádřily přání „definitivně skoncovat s totalitní minulostí, spojenou s nepřípustným použitím síly proti Československu v roce 1968.“

V roce 2006 navštívil prezident Vladimír Putin Českou republiku, kde se vyjádřil následovně k událostem roku 1968: „Když prezident Jelcin v roce 1993 navštívil Českou republiku, nemluvil jen za sebe, mluvil za Ruskou federaci a za ruský národ. Dnes nejenže respektujeme všechny dříve podepsané dohody – sdílíme také všechna rozhodnutí, která byla učiněna na začátku 90. let… Musím vám říci s naprostou upřímností – neneseme samozřejmě žádnou právní odpovědnost za tyto události. Ale morální odpovědnost tam samozřejmě je.“ I Oldřich Tůma, tehdejší ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v souvislosti s filmem upozornil, že „od intervence se ve své době jasně distancovali Michail Gorbačov, Boris Jelcin i Vladimír Putin“. 

I přes to se v médiích objevují zmínky, které okupaci podporují nebo ji alespoň obhajují. Podle rusisty Štěpána Černouška se takové mediální články a televizní dokumenty objevují na ruské mediální scéně čím dál častěji a jejich výskyt tedy není ojedinělý.

V listopadu 2017 vyšel na ruském armádním serveru TV Zvezda článek, který oslavoval sovětskou okupaci Československa. Tehdejší ruský premiér Dmitrij Medveděv se v průběhu návštěvy prezidenta Miloše Zemana v Moskvě od článku distancoval. Televize se za článek omluvila a následně ho odstranila. Znovu můžeme citovat rusistu Štěpána Černouška: „Z oficiálních dokumentů si ruský stát reálně nic moc nedělá. Naopak v posledních letech vidíme jasnou snahu překrucovat historická fakta a vybírat si z nich údajné ruské, respektive sovětské úspěchy v zájmu posílení vlasteneckých nálad obyvatel.“

Jako podklad svého tvrzení pak uvedl televizní snímky Pražský zlom a Varšavská smlouva. Odtajněné stránky. Druhý snímek byl vysílán v roce 2015 na státním kanále Rossija 1 a vyobrazil invazi jako nutný a preventivní krok, který měl sloužit k ochraně Československa před pučem, který podporovalo NATO.

Dochází tedy k jakési schizofrenní situaci, ve které se oficiální postoj Ruska od invaze distancuje, prakticky jsou však např. na státních kanálech ovládaných Kremlem tiše podporovány pořady, které události srpna 1968 interpretují jako bratrskou výpomoc. Právě druhé zmíněné, tedy pořady vysílané na státní televizi, lze do určité míry označit za „propagandu“, na kterou svým výrokem poslanec Žáček mířil. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Proces jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) upravuje zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách. Ten v § 4 odst. 2 stanovuje, že „ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, vláda. Z výkonu své funkce je ředitel Bezpečnostní informační služby odpovědný vládě, která ho též odvolává“.

Z výše citovaného zákona tak vyplývá, že vláda o samotném jmenování rozhoduje jako celek. Není tak jen na Andreji Babišovi, koho ředitelem BIS jmenuje. Andrej Babiš však jako předseda vlády dle čl. 77 Ústavy „organizuje činnost vlády, řídí její schůze, vystupuje jejím jménem a vykonává další činnosti, které jsou mu svěřeny Ústavou nebo jinými zákony“.

Z povahy funkce předsedy vlády je tak skutečně na Andreji Babišovi, aby inicioval projednání konkrétní nominace v příslušném výboru Poslanecké sněmovny. Doplňme však, že samotné jmenování poté činí až vláda jako celek, a to pomocí usnesení, k jehož přijetí je dle čl. 76 Ústavy nutný souhlas nadpoloviční většiny všech jejích členů.

Pro ilustraci uveďme, že například v roce 2016 návrh na jmenování Michala Koudelky do funkce ředitele BIS nejdříve výboru pro bezpečnost představil (.pdf) někdejší premiér Bohuslav Sobotka. Výbor poté tento návrh projednal (.pdf), a následně tak mohlo proběhnout jednání vlády, na němž kabinet přijal usnesení (.pdf) o Koudelkově jmenování do funkce. 

Uveďme, že Michal Koudelka do čela BIS nastoupil 15. srpna 2016. Jeho pětileté funkční období tedy dle zákona končí ke dni 15. srpna 2021. V době rozhovoru, tedy 6. srpna, tak měla vláda Andreje Babiše na jmenování nového ředitele skutečně zhruba týden. 

Pro úplnost dodejme, že vláda následně 9. srpna 2021 rozhodla (.pdf) o pověření Michala Koudelky „zastupováním“ na služebním postu ředitele BIS, a to od 16. srpna do doby jmenování nového ředitele dle standardního postupu. Jak však upozorňuje například zpravodajský server Aktuálně.cz, zákon „takové řešení nepředpokládá“.

Poslanec Žáček zde výrokem reaguje na otázku, proč by měl poslanecký výbor jméno kandidáta ředitele BIS projednávat. Proces jmenování ředitele je upraven v zákoně o zpravodajských službách. V § 4 odst. 2 je doslova stanoveno: „Ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, vláda. Z výkonu své funkce je ředitel Bezpečnostní informační služby odpovědný vládě, která ho též odvolává.“

Je tedy pravdou, že nejdříve musí jméno kandidáta na ředitele BIS projednat bezpečnostní výbor. Až následně jej může premiér či jiný pověřený člen vlády předložit přímo vládě, která rozhodne o jeho jmenování. 

Pro ilustraci uveďme, že v minulém volebním období návrh na jmenování Michala Koudelky představil výboru pro bezpečnost někdejší premiér Bohuslav Sobotka dne 14. července 2016 (.pdf). Výbor tehdy na své schůzi tento návrh projednal (.pdf), a 27. července 2016 (.pdf) tak mohlo proběhnout jednání vlády, na němž kabinet jmenování Michala Koudelky do funkce ředitele BIS odsouhlasil.

Zákon o zpravodajských službách stanovuje, že samotnému jmenování předchází projednání nominace ve výboru pro bezpečnost. § 4 odst. 2 přímo uvádí: „Ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, vláda. Z výkonu své funkce je ředitel Bezpečnostní informační služby odpovědný vládě, která ho též odvolává.“

Z ustanovení zákona tedy nevyplývá, že by výbor měl hlasovat o schválení nominace, stejně tak není rozhodující, pokud by výbor nominaci nepodpořil. Důležité je projednání nominace, a to bez ohledu na výsledek, kterým se vláda při samotném jmenování nemusí řídit.

Dle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) jmenuje vláda po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti (výbor pro bezpečnost). Ředitel Bezpečnostní informační služby je z výkonu své funkce vládě odpovědný a vláda jej rovněž může odvolat.

Zdůrazněme, že vláda rozhoduje ve sboru a předseda vlády má při hlasování jeden hlas jako každý jiný člen vlády. Při rozhodování o jmenování nástupce stávajícího ředitele BIS Michala Koudelky je tak skutečně hlavním aktérem vláda jako celek, nikoliv premiér.