Premiér Babiš zde hovoří o promořenosti obyvatel České republiky ve spojitosti s přetrvávající debatou o tom, zda uznávat určitou hladinu protilátek získaných po prodělání covidu-19 jako doklad o bezinfekčnosti. Kvůli epidemické situaci z loňského podzimu a zimy je totiž podle některých odborníků i politiků v České republice poměrně velký počet lidí, kteří prodělali covid-19, aniž by o tom věděli či aniž by šli na test, a nyní mají na toto onemocnění protilátky. V tomto případě však nejsou protilátky brány na stejnou váhu jako očkování, a neočkovaní lidé s protilátkami tak musí i nadále prokazovat svou bezinfekčnost pomocí testu.

Připomeňme, že lidé, kteří prodělali covid-19 a nákaza u nich byla potvrzena testem, nemusí dle současných pravidel prokazovat svou bezinfekčnost pomocí testu po dobu 180 dní (.pdf).

Andrej Babiš v námi ověřované předvolební debatě zmiňuje (video, čas 3:22) také novou izraelskou studii, která se účinností protilátek získaných po prodělání covidu-19 zabývá, čímž chce zřejmě přispět do diskuze o uznávání protilátek. Této studii se v ověření budeme věnovat níže.

Nejdříve se ale podívejme na skutečné počty „promořených občanů“, o nichž ve výroku mluví premiér Babiš. Česká republika evidovala ke 31. srpnu 2021 celkově 1 679 483 případů nákazy virem SARS-CoV-2. Dle Českého statistického úřadu (ČSÚ) má nyní ČR přibližně 10,70 milionu obyvatel, a míra promoření by tedy od začátku pandemie ke 31. srpnu odpovídala cca 156 961 nakaženým na milion obyvatel.

Přehledné srovnání epidemické situace jednotlivých zemí světa pak nabízí server Our World In Data, který pracuje s daty, jež z různých zdrojů shromažďuje Univerzita Johnse Hopkinse. Upřesněme, že tento server uvádí u České republiky počet obyvatel ve výši 10,72 milionu, a vychází tedy z odhadů pro rok 2021. Podle uvedeného webu poté bylo ke 31. srpnu v ČR celkem 156 574 nakažených na milion obyvatel. Jedná se tedy o číslo nepatrně nižší, než které dostaneme, jestliže použijeme data ČSÚ. 

Dále uveďme, že podle světového přehledu celkového počtu nakažených osob na milion obyvatel se Česká republika ke 31. srpnu 2021 umístila až na 5. příčce, ovšem za státy s poměrně malým počtem obyvatel. Upřesněme, že populace Seychel, Andorry a San Marina nepřesahují ani v jednom případě hranici 100 tisíc obyvatel, Černá Hora pak má jen přibližně 630 tisíc obyvatel, a počty případů tak v jejich případě mají malou vypovídací hodnotu. Pokud státy s malým počtem obyvatel do srovnání nezahrneme, má Česká republika skutečně nejvíce „promořených občanů na milion obyvatel“, jak ve výroku uvádí Andrej Babiš.

Doplňme, že graf níže zobrazuje kumulativní počet nakažených na milion obyvatel v 15 zemích, kde byly ke 31. srpnu tyto hodnoty nejvyšší. Dobré je zde však také zmínit, že podle odborníků tato čísla téměř jistě nejsou přesná a lidí, kteří onemocnění covid-19 prodělali, je ve skutečnosti více. Nákaza u nich totiž mohla proběhnout bezpříznakově, a tak nebyli testováni, případně měli lehký průběh, ale otestovat se nenechali.

Andrej Babiš v tomto kontextu hovoří o již zmíněné nové izraelské studii (.pdf) z konce srpna 2021, jejímž tématem je především porovnání imunity získané po prodělání covidu-19 a imunity získané očkováním proti tomuto onemocnění. Výzkumníci se zde zaměřovali hlavně na účinnost těchto dvou druhů imunity při vystavení variantě delta, která v době výzkumu v Izraeli převládala. V rámci studie se autoři soustředili na porovnání tří skupin (.pdf, str. 2) osob. První skupinou byli lidé, kteří se s onemocněním nesetkali, ale jsou již plně naočkovaní dvoudávkovou vakcínou Pfizer/BioNTech. Druhou zkoumanou skupinou byli lidé ještě neočkovaní, kteří ale již onemocnění prodělali, a do třetí skupiny byli poté zařazeni ti, kteří covid-19 prodělali a mají za sebou pouze první dávku očkování vakcínou Pfizer/BioNTech. Dodejme, že studie ještě nebyla recenzována („peer-reviewed“), tedy prozatím neprošla kontrolou odborníků a nebyla formálně zveřejněna v odborném časopise.

Dle závěrů autorů studie je přirozená hodnota protilátek po prodělání nemoci vyšší a déletrvající než ta po vakcinaci. Vědci však také zmiňují, že pokud osoba onemocnění prodělala a má přirozené protilátky, po jedné dávce vakcíny jejich hodnota ještě stoupne (.pdf, str. 3).

Andrej Babiš tuto studii zmiňuje zřejmě z důvodu, že někteří odborníci v rámci debaty o uznávání protilátek jako dokladu o bezinfekčnosti poukazují na to, že pro takové uznání není dostatek dat. Dle nich se pak také může v případě České republiky objevit další problém, neboť určitá skupina občanů s protilátkami prodělala covid-19 v době, kdy u nás převládala mutace alfa. Není tedy jasné, zda by tito lidé měli ochranu i před současnou variantou delta.

Očkování proti onemocnění covid-19 je pro osoby, které mají veřejné zdravotní pojištění v České republice, hrazeno zdravotními pojišťovnami a vykázané očkování je uhrazeno poskytovatelům zdravotních služeb ve výši 267,52 Kč (.pdf, str. 3).

Momentálně se k očkování mohou registrovat všechny osoby starší 12 let. Kategorie seniorů starších 65 let se měla možnost registrovat od 14. dubna 2021. Očkování v České republice začalo 27. prosince 2020 a od té doby do 7. září 2021 bylo kompletně naočkováno 54,1 % obyvatel ČR. Nejvyšší proočkovanost je ve věkové kategorii 75–79 let, kde se pohybuje kolem 86 % (k 7. září).

Andrej Babiš zmínil bonus 380 Kč pro praktické lékaře již v pondělí 30. srpna 2021: „My jsme to probrali na radě pro zdravotní rizika, pojišťovny chtějí motivovat naše praktiky, pokud ten praktik přesvědčí nějakého seniora nad 65 let, aby se poprvé naočkoval, tak ho chtějí motivovat částkou 380 korun (…).“ Také uvedl, že s návrhem motivace přišly pojišťovny.

Poskytování tohoto příplatku potvrdila mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny, podle které má tato částka mimo jiné hradit „snahu oslovit pacienty. Vyhledat je, ověřit, zda pacient nebyl již očkován v centrálním registru, následně jej kontaktovat a edukovat ho o přínosech očkování“ nebo také čas strávený dojížděním za nemohoucími pacienty.

Změna už je patrná např. v číselníku výkonů VZP, kde pod číslem 01307 najdeme částku 380 Kč právě za edukaci k očkování. Na daný číselník na svém webu odkazuje i například Revírní bratrská pokladna (odkaz zdravotní výkony).

Návrh na zavedení dvou dnů placeného volna pro státní zaměstnance, kteří se nechali nebo nechají očkovat proti covidu-19, předložil vládě na konci července předseda vlády Andrej Babiš. Podle jeho slov má tento krok lidi motivovat k tomu, aby očkování podstoupili. Premiér také uvedl, že mezi důvody předložení návrhu patří například i skutečnost, že někteří lidé po aplikaci vakcíny trpěli nežádoucími účinky, a placené volno si tak dle něj zaslouží.

Zmíněný návrh vláda následně skutečně schválila (.pdf) na jednání 30. července. Na placené volno tak nyní mají přímý nárok státní zaměstnanci, kteří se nechali naočkovat od 1. ledna 2021. Dva dny indispozičního volna mohou využít kdykoliv během roku. U vakcíny podávané ve dvou dávkách mají státní zaměstnanci právo využít jeden den po první dávce a jeden po druhé. U jednodávkové vakcíny si pak mohou vybrat dva dny volna hned po očkování. 

Kabinet také doporučil krajům, obcím a soukromým firmám, aby i ony poskytly svým zaměstnancům dva dny volna. Podle ankety deníku Právo nicméně značná část krajů a obcí tomuto doporučení vlády nevyhověla. Vadí jim například, že by placené volno jejich zaměstnanců v důsledku zaplatili lidé, kteří nepracují pro stát. Dalším důvodem, proč některé kraje a obce na návrh vlády nepřistoupily, je pak i nerovnost mezi zaměstnanci způsobená tím, že se někteří z nich nemohou nechat očkovat ze zdravotních důvodů.

Dle dat dostupných na webu Ministerstva zdravotnictví Onemocnění aktuálně bylo v České republice k 31. srpnu 2021 podáno celkem 11 479 339 vakcín proti covidu-19. Na uvedených stránkách nicméně nelze dohledat přesné počty očkovaných „nad 16 let“, protože datový přehled týkající se nezletilých obsahuje pouze souhrnná data pro věkovou skupinu 0–17 let a dále pro skupiny od 18 let výše.

Počty očkovaných osob starších 16 let je však možné nalézt v tiskových zprávách Ministerstva zdravotnictví. V těch jsou zveřejňována data o očkování vždy za předchozí den k 20:00 (tedy nikoli za celý den). Z uvedených dat (.xlsx) vyplývá, že k 31. srpnu 20:00 bylo očkování dokončeno u 5 638 306 osob nad 16 let. Alespoň jednu dávku pak dostalo více než 5 819 649 lidí starších 16 let.

Pro úplnost doplňme, že kromě dvoudávkových vakcín Pfizer/BioNtech (Comirnaty), Moderna (Spikevax) a AstraZeneca (Vaxzevria) se v České republice očkuje také jednodávkovou vakcínou Janssen od společnosti Johnson & Johnson.

Na začátek je nutné zmínit, že poslankyně Vostrá hovoří o vypovězení tolerance v kontextu otázky rozpočtu Ministerstva obrany. Při projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2021 prosadila KSČM převedení 10 miliard z rozpočtu Ministerstva obrany do státní rozpočtové rezervy, čímž také podmiňovala svou podporu rozpočtu. Ministr obrany Lubomír Metnar však ihned po schválení tohoto rozpočtu označil snížení za nutný kompromis a přislíbil předložení návrhu na vrácení těchto 10 miliard MO na začátek ledna 2021. K navrácení došlo nakonec ve dvou etapách 27. ledna a 29. března. 

Právě toto převedení financí ze státní rezervy do rozpočtu MO uvedl předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik jako jeden z důvodů, proč 13. dubna 2021 vypověděla KSČM dohodu (.doc) o toleranci menšinové vládě ANO a ČSSD.

Jako další důvod tohoto vypovězení však předseda strany Filip uvádí především porušení části toleranční dohody, která zavazuje Vládu „předkládat návrhy zákonů, které jsou součástí dohodnutých priorit, Poslanecké sněmovně ke schválení včas, tak aby mohl být zajištěn celý legislativní proces jejich schválení v obou komorách Parlamentu ČR, a to nejpozději 6 měsíců před skončením tohoto volebního období Poslanecké sněmovny“ (.doc). Návrhy zákonů KSČM na založení banky v rukou státu a na sloučení zdravotních pojišťoven ministerstva vnitra a Vojenské zdravotní pojišťovny přitom nelze do konce volebního období schválit. Za pomyslný hřebíček pak Vojtěch Filip označil „hlasování o pevném zařazení zákoníku práce s pěti týdny dovolené, kdy hnutí ANO nehlasovalo a dalo jinou prioritu, přestože to bylo součástí dohody o toleranci“.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 původně počítal s výdaji na obranu ve výši přibližně 85,4 miliardy korun (.pdf, str. 14). V rámci pozměňovacího návrhu č. 6915 (.doc) však Miloslava Vostrá (KSČM) navrhla snížit rozpočet Ministerstva obrany o 10 miliard a tuto částku přesunout do rozpočtové rezervy. Uveďme, že právě schválením tohoto pozměňovacího návrhu komunisté podmiňovali podporu celého rozpočtu.

Poslanecká sněmovna poté při projednávání rozpočtu 18. prosince 2020 tento pozměňovací návrh skutečně schválila. Kromě poslanců KSČM hlasovali pro také poslanci ANO, ČSSD a dva nezařazení poslanci. Ministerstvo obrany tak dle schváleného rozpočtu dostalo k dispozici přibližně 75,4 mld. Kč.

Ministr obrany Lubomír Metnar ještě před samotným schvalováním rozpočtu uvedl, že pokud dojde ke snižování rozpočtu resortu obrany, vyvodí z toho osobní odpovědnost. Např. v listopadu 2020 prohlásil, že na svůj post v takovém případě rezignuje.

Dne 18. prosince 2020 po schválení celého zákona o státním rozpočtu ovšem ministr Metnar zmíněné snížení výdajů na obranu označil za nutný kompromis. Přislíbil také, že 4. ledna, tedy na prvním jednání vlády v roce 2021, předloží návrh na vrácení 10 miliard zpět do rozpočtu Ministerstva obrany (video, čas 05:16:57). Doplňme, že Lubomír Metnar tehdy také pro ČT uvedl, že kvůli přesunu peněz rezignovat neplánuje.

Uveďme, že i premiér Andrej Babiš po schválení rozpočtu v této souvislosti mluvil o kompromisu a o tom, že hned v lednu dostane armáda „co nejrychleji“ peníze zpět. Na tiskové konferenci (video, čas 04:55:25) také zdůrazňoval, že „(…) přesunutí části peněz z rozpočtu Ministerstva obrany do rozpočtové rezervy je dočasné“, což zmínil i na plénu Sněmovny – v době, kdy už poslanci odsouhlasili pozměňovací návrh KSČM, ale ještě před samotným schválením rozpočtu jako celku.

Na jednání vlády 4. ledna 2021, o němž mluvil ministr Metnar, poté k avizovanému přesunu uváděných 10 miliard nedošlo. Až 27. ledna vláda jednohlasně schválila (.pdf) převedení 5 miliard korun z vládní rozpočtové rezervy do rozpočtu Ministerstva obrany, čímž se rozpočet resortu navýšil na 80,4 miliardy korun. Jednalo se však o polovinu sumy, o kterou byly letošní výdaje na obranu kvůli návrhu KSČM sníženy. Přesun zbylých pěti miliard poté vláda schválila (.pdf) 29. března 2021.

Na závěr shrňme, že poslanci skutečně schválili přesunutí 10 miliard z rozpočtu Ministerstva obrany do rozpočtové rezervy. Celý rozpočet na rok 2021 byl přitom Sněmovnou schválen 18. prosince 2020 ve 12:59. Dle veřejně dostupných informací nicméně ministr obrany Lubomír Metnar, na rozdíl od premiéra Babiše, o vrácení peněz armádě hovořil až ve 14:19 (video, čas 05:16:57), tedy až po schválení státního rozpočtu. Vzhledem k nepatrné časové prodlevě mezi schválením rozpočtu a vyjádřením Lubomíra Metnara však výrok poslankyně Vostré hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Stávající návrh státního rozpočtu na rok 2022, který Ministerstvo financí předložilo vládě na konci srpna, oproti předběžnému návrhu z přelomu května a června skutečně zahrnuje také výdaje na navýšení přídavků na děti pro více rodin (.pdf), příspěvků na péči, odměn pěstounů či na prodloužení otcovské a na náhradní výživné.

Novela zákona o státní sociální podpoře, která se týká zmíněných přídavků na děti (.pdf, str. 8), nebyla v červnu 2021 ještě schválena a legislativní proces tak u ní tehdy nebyl dokončen. V dubnu 2021 sice návrh této novely schválila Poslanecká sněmovna, 9. června jej však Senát dolní komoře vrátil s pozměňovacími návrhy. Znění navržené senátory poté Sněmovna přijala až 13. července, po podepsání prezidentem byla novela odeslána k publikaci ve Sbírce zákonů na konci července.

V červnu také probíhal legislativní proces v případu nyní již přijaté novely zákona o sociálních službách, kterou došlo ke zvýšení některých příspěvků na péči, a v případě novely o nemocenském pojištění, díky níž se https://www.mpsv.cz/-/novela-zpristupni-peci-o-nemocne-tyka-se-take-otcovske">prodloužila otcovská dovolená na dva týdny. Návrh, který obsahuje navýšení odměn za pěstounskou péči (.pdf), ještě přijat nebyl a nyní čeká na projednání v Senátu.

Pro úplnost dodejme, že zákon o náhradním výživném, jehož dopady dle ČTK původní předběžný návrh rozpočtu také neobsahoval, vešel v platnost již na konci roku 2020. Účinný je poté od července 2021.

Co se týče příjmové stránky, rozpočet počítá se zavedením digitální daně. Dle ministryně financí Aleny Schillerové by digitální daň měla už příští rok přinést do rozpočtu 2,5 miliardy korun. Třetí čtení vládního návrhu zákona o dani z digitálních služeb bylo zařazeno na pořad 111. schůze Poslanecké sněmovny, zavedení digitální daně však pravděpodobně Sněmovna nestihne do konce volebního období projednat. 

Podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny je vláda povinna předložit Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu nejpozději tři měsíce před začátkem následujícího roku. Toto zákonné znění tedy odpovídá termínu 30. září, které zmiňuje poslankyně Vostrá ve výroku.

Loni, tedy v roce 2020, se při přípravě státního rozpočtu na nadcházející rok ovšem postupovalo jinak. Ve stavu legislativní nouze byl přijat zákon č. 288/2020 Sb., na základě kterého byl jednorázově změněn nejzazší termín pro předložení návrhu státního rozpočtu na rok 2021 Poslanecké sněmovně na 30. října 2020. V důvodové zprávě (.pdf, str. 2). k tomuto zákonu je uvedeno, že „v roce 2020 (…) nelze ani předložit zákon o státním rozpočtu na rok 2021 do Poslanecké sněmovny do konce září z důvodu extrémní nejistoty ohledně hloubky zdravotní a ekonomické krize, jejího trvání a následných projevů po jejím skončení.“ Loni tak vláda schválila návrh státního rozpočtu na nadcházející rok 19. října 2020. Vládou schválený návrh byl předložen Poslanecké sněmovně 30. října 2020.

Nicméně předchozí roky vláda postupovala v souladu s ustanovením § 101 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který jsme zmiňovali v úvodu. V roce 2019 tedy vláda Andreje Babiše schválila návrh státního rozpočtu na následující rok 16. září, přičemž tento návrh byl předložen dolní komoře Parlamentu 30. září. Obdobně i předcházející rok 2018 návrh státního rozpočtu vláda schválila 19. září a následně předložila Sněmovně 27. září.

Odlišná situace ovšem nastala v roce 2017, tedy v roce, kdy se konaly volby do Poslanecké sněmovny. Návrh státního rozpočtu byl schválen 25. září 2017, a to ještě vládou Bohuslava Sobotky. Návrh státního rozpočtu byl nejprve předložen Sněmovně ve standardní lhůtě 29. září.  Nicméně znovu byl předložen Poslanecké sněmovně ještě 30. října, tedy až po volbách, které se konaly 20. a 21. října. Není totiž možné, aby nově zvolená Sněmovna automaticky projednala návrhy, které byly předloženy předchozí Sněmovně. „Návrh rozpočtu jsme dnes znovu schválili v identickém znění a bude odeslán do Poslanecké sněmovny tak, aby se neztrácel čas a aby nová sněmovna, jakmile se ustaví, jej mohla začít projednávat a schválit, aby se země vyhnula rozpočtovému provizoriu,“ komentoval situaci 23. října 2017 tehdejší předseda vlády Bohuslav Sobotka. O návrhu státního rozpočtu tehdy rozhodovala až nově obsazená Poslanecká sněmovna. Obdobná situace se pravděpodobně bude opakovat i letos.

Výrok poslankyně Vostré hodnotíme jako pravdivý, protože vláda musí skutečně předložit Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu na nadcházející rok nejpozději 30. září.

Ministryně financí Schillerová jednala od zveřejnění svého návrhu státního rozpočtu na konci května letošního roku s jednotlivými ministry o případných požadavcích jejich resortů. Druhá verze návrhu zákona o rozpočtu na rok 2022, kterou Ministerstvo financí vládě předložilo 1. září, obsahuje několik změn. Mezi ně patří například i navýšení financí pro resort dopravy o 10,5 mld. Kč.

Sama Alena Schillerová toto navýšení komentovala slovy: „Navyšujeme o 10,5 miliardy oproti červnovému rozpočtu. Bude to ryze proinvestiční rozpočet. Po tomto jednání jsme na částce 218 miliard. Investice navyšujeme velmi vysoce.“ Uveďme, že zmíněná hodnota 218 mld. je podle ministryně současná výše investic v rámci rozpočtu. Tato složka rozpočtu je důležitá také pro prezidenta Zemana; s tím se ministryně setkala 28. srpna. Podle mluvčího prezidenta by Miloš Zeman bez patřičných změn rozpočtu mohl daný návrh vetovat.

I přes navýšení financí pro resort dopravy disponovala zářijová verze návrhu zákona o státním rozpočtu nižším schodkem. V květnu počítalo Ministerstvo financí se schodkem minus 390 mld., zatímco v současné době se jedná o minus 376,6 mld. Kč.

Pro srovnání můžeme uvést, že rozpočet na rok 2020 končil se schodkem 367,4 mld. Kč. Letošní rok měl být původně zakončen s deficitem (.pdf, str. 13) 320 mld. Kč. Podobně jako v loňském roce byl plánovaný schodek novelizací posunut až na úroveň 500 mld. Kč. Ke konci srpna dosáhlo hospodaření státu rekordního schodku 298,1 mld. Kč, což je téměř o 70 mld. víc než v loňském roce.

Požadavek vyhlášení pracovního volna vyslovil 8. listopadu 2020 v pořadu Otázky Václava Moravce (video, čas 52:48) předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Požadoval tehdy, aby bylo vyhlášeno pracovní volno zejména v pondělí 16. listopadu, tedy mezi víkendem a státním svátkem v úterý 17. listopadu. „Vidíme před sebou příležitost. Za náklady jednoho dne se získá časový úsek čtyř dnů, kdy se omezí kontakty. Ideální by bylo, když by volno bylo i v pátek 13. listopadu. Za relativně nízké náklady se tak přeruší komunitní přenos viru,“ vysvětloval záměr odborů jejich předseda Středula.

Zaměstnavatelé s návrhem odborů nicméně nesouhlasili, protože se obávali, že by volno musely zaplatit firmy, které byly často samy v tíživé situaci. Stát nakonec pracovní volno 16. listopadu nenařídil. „Neexistuje žádná legální forma, jakým způsobem by to v současné době stát mohl nařídit nebo umožnit,“ řekl tehdy po jednání vlády někdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný (video, čas 0:19).

Obdobný požadavek Středula zopakoval 22. února 2021 prostřednictvím twitterového příspěvku, ve kterém se vyslovil pro tzv. velikonoční lockdown na začátku dubna. „Nejen 4 dny přerušené práce, ale klidně celý týden pomohou omezit šíření nemoci a odlehčit nemocnicím a přerušit komunitní šíření viru,“ uvedl tehdy k požadavku odborů. „Nenavrhujeme totální lockdown, ale umíme si představit přejít na delší dobu do svátečního módu – tedy funguje kritická infrastruktura a všechny k tomu určené služby, včetně nepřetržitých provozů,“ vysvětloval později Středula stanovisko odborů v rozhovoru pro Český rozhlas. Středulou popsaná situace by tedy znamenala zastavení průmyslu.

Doplňme, že s analogickým požadavkem zastavení průmyslu před Velikonocemi přišel o měsíc později i epidemiolog Petr Smejkal, člen Rady vlády pro zdravotní rizika a vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES), která tehdy působila jako odborný poradní orgán Ministerstva zdravotnictví. 

Proti zastavení průmyslu se však v březnu opět vymezili zaměstnavatelé, jejichž postoj potvrdil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák nebo prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. „O tom je potřeba vést debatu hlavně s tripartitou, oni by měli mít rozhodující slovo,“ uvedl tehdy k návrhu na zastavení průmyslu před Velikonocemi premiér Andrej Babiš. Dodejme, že k uzavření průmyslu nakonec nedošlo.

Českomoravská konfederace odborových svazů tedy dvakrát požadovala, aby v souvislosti s epidemickou situací došlo ke krátkodobému zastavení průmyslu. Poslankyně Vostrá ve svém výroku použila spojení „úplné uzavření ekonomiky“, což lze chápat jako lehce nadnesený popis požadavku odborů. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.