Předseda sněmovního Výboru pro bezpečnost Radek Koten pro portál EuroZprávy.cz potvrdil, že se sešel s premiérem Andrejem Babišem. Předmětem schůzky podle něj mělo být doplnění žádosti, pomocí které chtěl premiér Babiš svolat mimořádnou schůzi výboru k otázce výběru ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS).

Koten tuto informaci uvedl v reakci na vyjádření poslance a člena výboru Pavla Žáčka, který ho na svém twitterovém účtu obvinil, že se s premiérem Babišem měl bez vědomí výboru radit ohledně „hanopisů z Hradu” na ředitele BIS Michala Koudelku.

Z Kotenova rozhovoru pro EuroZprávy.cz taktéž vyplývá, že ostatní členové výboru o jeho schůzce s Andrejem Babišem skutečně nevěděli. Na otázku redaktora, co říká na vyjádření Pavla Žáčka, Radek Koten konkrétně uvedl: „Pokud pan Žáček říká, že nemohu jako poslanec s osobním mandátem poslance a předseda výboru ve věci svolání výboru konat a ještě se nemám bavit s premiérem, který žádost posílá, nápadně mi to připomíná režim před rokem 89, který pan doktor tak dlouho studoval na Ústavu pro studium totalitních režimů.“

Sněmovní Výbor pro bezpečnost roku 2016 jednomyslně podpořil jmenování Michala Koudelky do čela Bezpečnostní informační služby (BIS). 6. května 2020 také například bezpečnostní výbor vydal usnesení (.pdf), ve kterém vyjádřil podporu BIS po zveřejnění článku týdeníku Respekt o údajně připravované vraždě několika politiků jedem ricin.

V červnu 2020 poté výbor ocenil (.pdf) práci BIS, díky které bylo odhaleno pozadí tzv. „ricinové kauzy“ na zastupitelském úřadu Ruské federace. Informace o této kauze výboru předal právě ředitel BIS Koudelka. Dále výbor v dubnu 2021 vyslovil poděkování (.pdf) BIS v čele s Koudelkou ve spojitosti s vyšetřováním případu možné účasti ruských rozvědných služeb na výbuších muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014. Opět se tak stalo na jednání, kterému byl ředitel Koudelka přítomen.

Dá se tedy shrnout, že Výbor pro bezpečnost dlouhodobě podporuje činnost BIS v čele s Michalem Koudelkou. Ředitel BIS má přitom poměrně rozsáhlé pravomoci a můžeme tedy říci, že podpora BIS je současně i určitou podporou jejího ředitele.

Zmiňme však, že ačkoliv výbor jako celek současného ředitele BIS, resp. tuto instituci jako takovou podporuje, několik jeho členů má jiný názor. Tři členové Výboru pro bezpečnost, konkrétně Radovan Vích, Zdeněk Ondráček a Marek Novák již potvrdili, že Michala Koudelku do čela BIS znovu nepodpoří. 

Zákon o zpravodajských službách stanovuje, že samotnému jmenování předchází projednání nominace ve výboru pro bezpečnost. § 4 odst. 2 přímo uvádí: „Ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, vláda. Z výkonu své funkce je ředitel Bezpečnostní informační služby odpovědný vládě, která ho též odvolává.“

Z ustanovení zákona tedy nevyplývá, že by výbor měl hlasovat o schválení nominace, stejně tak není rozhodující, pokud by výbor nominaci nepodpořil. Důležité je projednání nominace, a to bez ohledu na výsledek, kterým se vláda při samotném jmenování nemusí řídit.

Poslanec Žáček zde výrokem reaguje na otázku, proč by měl poslanecký výbor jméno kandidáta ředitele BIS projednávat. Proces jmenování ředitele je upraven v zákoně o zpravodajských službách. V § 4 odst. 2 je doslova stanoveno: „Ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, vláda. Z výkonu své funkce je ředitel Bezpečnostní informační služby odpovědný vládě, která ho též odvolává.“

Je tedy pravdou, že nejdříve musí jméno kandidáta na ředitele BIS projednat bezpečnostní výbor. Až následně jej může premiér či jiný pověřený člen vlády předložit přímo vládě, která rozhodne o jeho jmenování. 

Pro ilustraci uveďme, že v minulém volebním období návrh na jmenování Michala Koudelky představil výboru pro bezpečnost někdejší premiér Bohuslav Sobotka dne 14. července 2016 (.pdf). Výbor tehdy na své schůzi tento návrh projednal (.pdf), a 27. července 2016 (.pdf) tak mohlo proběhnout jednání vlády, na němž kabinet jmenování Michala Koudelky do funkce ředitele BIS odsouhlasil.

Proces jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) upravuje zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách. Ten v § 4 odst. 2 stanovuje, že „ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, vláda. Z výkonu své funkce je ředitel Bezpečnostní informační služby odpovědný vládě, která ho též odvolává“.

Z výše citovaného zákona tak vyplývá, že vláda o samotném jmenování rozhoduje jako celek. Není tak jen na Andreji Babišovi, koho ředitelem BIS jmenuje. Andrej Babiš však jako předseda vlády dle čl. 77 Ústavy „organizuje činnost vlády, řídí její schůze, vystupuje jejím jménem a vykonává další činnosti, které jsou mu svěřeny Ústavou nebo jinými zákony“.

Z povahy funkce předsedy vlády je tak skutečně na Andreji Babišovi, aby inicioval projednání konkrétní nominace v příslušném výboru Poslanecké sněmovny. Doplňme však, že samotné jmenování poté činí až vláda jako celek, a to pomocí usnesení, k jehož přijetí je dle čl. 76 Ústavy nutný souhlas nadpoloviční většiny všech jejích členů.

Pro ilustraci uveďme, že například v roce 2016 návrh na jmenování Michala Koudelky do funkce ředitele BIS nejdříve výboru pro bezpečnost představil (.pdf) někdejší premiér Bohuslav Sobotka. Výbor poté tento návrh projednal (.pdf), a následně tak mohlo proběhnout jednání vlády, na němž kabinet přijal usnesení (.pdf) o Koudelkově jmenování do funkce. 

Uveďme, že Michal Koudelka do čela BIS nastoupil 15. srpna 2016. Jeho pětileté funkční období tedy dle zákona končí ke dni 15. srpna 2021. V době rozhovoru, tedy 6. srpna, tak měla vláda Andreje Babiše na jmenování nového ředitele skutečně zhruba týden. 

Pro úplnost dodejme, že vláda následně 9. srpna 2021 rozhodla (.pdf) o pověření Michala Koudelky „zastupováním“ na služebním postu ředitele BIS, a to od 16. srpna do doby jmenování nového ředitele dle standardního postupu. Jak však upozorňuje například zpravodajský server Aktuálně.cz, zákon „takové řešení nepředpokládá“.

Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny zasedal v tomto volebním období dosud celkem 56×, z některých schůzí však vzhledem k utajovaným informacím nebyl pořízen zápis. Podívejme se tedy na jednotlivé schůze, jejich zápisy a také jednotlivá usnesení z jednání, kde nebyl pořízen zápis.

Na jednáních č. 18 (.pdf, str  6), 21 (.pdf, str. 2) a 22 (.pdf, str. 2) poslanci projednávali vládní návrh zákona, kterým se mimo jiné mění zákon o Bezpečnostní informační službě (BIS). Výsledkem jednání byla dvě usnesení, ve kterých se výbor vyjádřil k návrhu jako celku (.pdf) a k pozměňovacím návrhům (.pdf). Činnost BIS nijak nehodnotil.

V prosinci 2019 se jednání bezpečnostního výboru účastnil ředitel BIS Michal Koudelka, řeč však byla o 5G sítích (.pdf, str. 8), nikoliv o činnosti BIS. Výbor informace poskytnuté mj. Michalem Koudelkou pouze vzal (.pdf) na vědomí. 

V květnu 2020 bezpečnostní výbor projednával (.pdf) „informaci ředitele Bezpečnostní informační služby k některým článkům uveřejněným v předchozích dvou týdnech v internetovém vydání periodika Respekt“ – jednalo se o tzv. kauzu ricin. Výbor tuto (neveřejnou) informaci vzal (.pdf) na vědomí a vyjádřil „podporu opatřením Bezpečnostní informační služby proti působení cizích zpravodajských služeb“.

Na 44. jednání výboru v listopadu 2020 poslanci jednali (.pdf, str. 8) o rozpočtu BIS na rok 2021. Tato část jednání však byla vzhledem k utajovaným informacím uzavřena, a zápis z ní tak není dostupný. Výbor následně návrh rozpočtové kapitoly odsouhlasil (.pdf). Obdobná usnesení výbor přijal i v letech 2019 (.pdf) a 2018 (.pdf). V těchto letech navíc příslušníkům BIS poděkoval za jejich službu České republice.

Významná byla schůze bezpečnostního výboru 19. dubna 2021, na které poslanci společně s ministrem vnitra Hamáčkem, ředitelem BIS Koudelkou a dalšími představiteli bezpečnostních sborů řešili (.pdf) důsledky odhalení tzv. kauzy Vrbětice. Tehdy výbor přijal usnesení (.pdf), ve kterém vyslovil poděkování „Ministerstvu vnitra, Ministerstvu zahraničních věcí, Bezpečnostní informační službě, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenskému zpravodajství, Policii České republiky a Nejvyššímu státnímu zastupitelství a všem, kteří se podíleli na ztotožňování činnosti příslušníků GRU na území České republiky“.

Na jedné z dalších schůzí, 13. května 2021, bezpečnostní výbor projednal návrh státního závěrečného účtu, respektive jeho kapitolu týkající se Bezpečnostní informační služby a vyslovil (.pdf) s ním souhlas. Doplňme, že obdobné usnesení výbor přijal i v roce 2020, 2019 a 2018 (vše .pdf).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny opakovaně vyjádřil podporu Bezpečnostní informační službě a jejím příslušníkům. Zároveň vždy odsouhlasil návrhy rozpočtů BIS i její závěrečné účty.

Poslanec Kolářík svým výrokem reaguje na kritiku Radka Kotena (SPD), podle kterého mají opoziční poslanci rozdílný přístup k volbě členů Rady České televize a k výběru nového ředitele Bezpečností informační služby (BIS). Koten poukazuje na to, že se opozice vyhýbá obsazení volných křesel v Radě ČT, ale že zároveň požaduje, aby jmenování nového ředitele BIS premiér Babiš neoddaloval.

Lukáš Kolářík pak namítá, že volba radních ČT v minulosti probíhala proti vůli opozice, a tak v Radě ČT nemají Piráti i přes své výrazné zastoupení ve Sněmovně žádného zástupce.

Podívejme se tedy na způsob, jakým jsou jmenováni a voleni radní ČT, a také na tvrzení, že Piráti nemají žádného „svého“ radního. Rada ČT je kontrolním orgánem České televize, který je upraven zákonem č. 483/1991 Sb. o České televizi. Členy Rady volí Poslanecká sněmovna, kandidáty však nominují „organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy“. Reálně tak může kandidáta navrhnout de facto jakákoliv organizace, respektive spolek. Na jaře 2021 například kandidáty do Rady ČT navrhly také spolky Pétanque club Brněnští Draci či Klub přátel Divadla Jesličky.

O navržených kandidátech poté jedná Volební výbor Poslanecké sněmovny. Po veřejných slyšeních kandidátů vybere Výbor tajnou (.pdf) volbou ze všech kandidátů trojnásobek počtu křesel, která mají být v Radě obsazena. O výběru z těchto kandidátů poté rozhodují všichni poslanci, opět zpravidla tajnou volbou.

Kandidáti jsou tedy navrženi organizacemi a spolky, nikoli politickými stranami. Při projednávání ve Sněmovně se poté hlasuje tajně, a ani zde tak není možné určit, že by nějaký kandidát byl více či méně přiznaným zástupcem určitého politického subjektu. Pokud by pirátští členové Volebního výboru a posléze jejich poslanci hlasovali pro určitého kandidáta do Rady ČT, zvolený radní by nebyl jejich zástupcem v pravém slova smyslu.

Výběr nových radních je nicméně ovlivněn rozložením sil ve Sněmovně. Poslanci těch stran, které mají ve Volebním výboru většinu, do druhého kola volby zpravidla (pochopitelně) posílají ty nominované, kteří jsou jim nějakým způsobem blízcí a které považují za vhodné kandidáty do Rady ČT. Stejně tak při hlasování všech poslanců se do Rady dostanou ti kandidáti, které podpoří většina poslanců, zpravidla vládní většina.

Nově zvolení radní jsou tedy voleni z vůle sněmovní většiny a jejich výběr nemusí odpovídat proporcionálně rozložení sil ve Sněmovně. Lze tedy s jistou mírou nejistoty tvrdit, že radní, kteří byli zvoleni v tomto volebním období, jsou nějakým způsobem blízcí poslancům vládních či vládu podporujících stran, a naopak to nejsou lidé reprezentující představy opozice.

Jelikož je však volba ve Výboru a následně i ve Sněmovně tajná a politici do Rady ČT kandidáty nenominují, nedokážeme s jistotou určit, který radní byl podpořen poslanci které strany. Výrok Lukáše Koláříka proto hodnotíme jako neověřitelný.

Doplňme, že odlišný postup nominací funguje u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), tzv. Velké vysílací rady. Ta je upravena zákonem č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání, přičemž členy RRTV jmenuje předseda vlády na návrh Poslanecké sněmovny. Sněmovna nové radní vybírá z nominací předložených samotnými poslaneckými kluby a obecně se zde uplatňuje princip proporcionality. Například Piráti tak mají v nynější 13členné RRTV jednu „svoji“ členku, Martu Smolíkovou.

Předně uveďme, že členy Rady České televize, která má mít podle zákona 15 členů, volí Poslanecká sněmovna. Právě volba čtyř prozatím neobsazených míst vyvolala v letošním roce ve Sněmovně vyostřené debaty. Předmětem sporů jsou jména některých kandidátů do Rady ČT, kteří podle kritiků představují ohrožení nezávislosti České televize. Pirátský poslanec Tomáš Martínek například uvedl, že „z vyjádření vybraných kandidátů (…) lze očekávat, že posílí hlasovací většinu v Radě ČT, která usiluje o odvolání generálního ředitele ČT Petra Dvořáka a o likvidaci kritických pořadů Otázky Václava Moravce, Reportéři ČT, 168 hodin a dalších“.

Podle právní analýzy (.pdf), kterou si nechal zpracovat senátor za hnutí STAN David Smoljak, také byli někteří kandidáti navrženi spolky či organizacemi, které k nominaci neměly oprávnění. Uveďme, že opoziční poslanci při projednávání volby v dubnu 2021 požadovali, aby bylo hlasování o členech Rady ČT odloženo až do doby, kdy sněmovní volební výbor „stanoví, zda došlo, nebo nedošlo k porušení zákona“. Výbor však následně pouze přijal usnesení, že informace z analýzy bere na vědomí (.pdf, str. 9–11), a odmítl seznam (.pdf) kandidátů změnit.

K odložení hlasování tedy došlo na schůzi Poslanecké sněmovny v dubnu a následně kvůli obstrukcím opozičních poslanců i na konci května. Ti tehdy kritizovali neochotu vlády domluvit se s opozicí na jménech kandidátů. Hlavním uváděným důvodem odložení tak byla snaha opozičních poslanců dosadit do tohoto kontrolního orgánu České televize také své zástupce. Uveďme, že to podporují i sociální demokraté, podle kterých by v Radě měli sedět i zástupci, které podporuje nynější opozice.

Opozice je přitom ochotna volbu brzdit tak dlouho, dokud Sněmovna nenajde společné řešení. „Věc je poměrně jednoduchá – jestli nedojde k dohodě, tak jsem přesvědčený, že volbu musíme brzdit. Není možné, abychom byli úplně odstaveni od možnosti delegovat svoje lidi, u kterých věříme, že se postarají o nezávislost veřejnoprávní televize," řekl Seznam Zprávám předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. Z vyjádření opozičních poslanců ve Sněmovně nicméně nevyplývá, že by požadovali, aby o jmenování nových členů Rady ČT rozhodovala dolní komora až po volbách.

Ve věci jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby pak obě opoziční koalice jednohlasně podporují prodloužení mandátu dosavadnímu řediteli Michalu Koudelkovi, a to co nejdříve. Dodejme, že podle www.zakonyprolidi.cz/cs/1994-153#p4-2">zákona ředitele BIS jmenuje vláda po projednání Bezpečnostního výboru Sněmovny.

Opoziční poslanci mimo jiné kritizují, že se Babiš nedrží zákona, jenž nepočítá s dočasným jmenováním ředitele BIS nebo možností, že by funkci dočasně převzal zástupce ředitele. Podle Jana Bartoška by tak mělo dojít k řádnému jmenování Koudelky do dalšího pětiletého mandátu. Piráti navíc varují, že v případě nejmenování se z postu ředitele BIS může stát po podzimních volbách jeden z významných politických nástrojů vyjednávání.

Celkově tedy výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť jsme ve veřejných zdrojích nenašli prohlášení opozice či jejích poslanců, v němž by prosazovali volbu členů Rady ČT až po podzimních volbách. Jediným cílem opozice je dosadit do Rady své zástupce, což se však může stát i před volbami.

Podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách ČR, ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) jmenuje vláda po projednání v bezpečnostním výboru Poslanecké sněmovny. Funkční období je přitom zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, stanoveno na pět let. Současný ředitel BIS Michal Koudelka do své funkce nastoupil 15. srpna 2016, a mandát mu tedy vyprší v polovině srpna 2021.

Zmíněné dva zákony ani zákon o BIS nicméně ustanovení, že by po uplynutí funkčního období ředitele převzal dočasně vedení BIS jeho zástupce, neobsahují. Že platná legislativa tuto možnost nepředpokládá, uvádí například také zpravodajský server Aktuálně.cz, který dodává, že by se vláda „tímto případným řešením dostala na nejisté pole. Na běžnou činnost služby by tento krok vliv neměl, ale znamenal by nejistotu z dlouhodobějšího hlediska“.

K postupu, který by následoval, pokud by vláda do poloviny srpna nového ředitele skutečně nejmenovala, se vyjádřil i mluvčí BIS Ladislav Šticha: „Pravděpodobně by pak v rámci interních mechanismů převzal pravomoci ředitele pověřený náměstek tak, jako když je třeba na dovolené či pracovní cestě. Ale standardní to rozhodně není.“ Serveru Lidovky.cz Šticha potvrdil, že se právním výkladem zákona o sobě samé BIS zabývá. „Problém je v tom, že litera zákona hovoří jasně o řediteli, nikoliv jeho zástupci. Takže i kdyby řízení instituce převzal Koudelkův náměstek, šlo by jeho rozhodnutí napadnout jako neoprávněná. BIS by se tak dostala do „velitelské“ paralýzy,“ uvádí Lidovky.

Doplňme, že podle § 39 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, může příslušník bezpečnostních sborů zastupovat jiného člena BIS „na jiném služebním místě, pro které je stanovena stejná nebo vyšší služební hodnost“, nejdéle však po dobu nepřítomnosti zastupovaného, nebo po dobu, po kterou probíhá výběrové řízení na dané místo. Ředitel BIS je nicméně do funkce jmenován bez výběrového řízení, a zmíněný paragraf tak s uváděnou situací nelze přímo spojovat.

Na závěr uveďme, že nynějším zástupcem ředitele BIS je skutečně náměstek Jan Pavlíček. Zda vykonává konkrétně funkci náměstka pro operativní činnost, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat.

Výrok Lukáše Koláříka hodnotíme jako nepravdivý, a to kvůli tomu, že vedení BIS ze zákona nepřechází na náměstka skončivšího ředitele. Zákon situaci, která by vznikla nejmenováním nového ředitele BIS, nepředpokládá. Náměstek může být obecně v nepřítomnosti ředitele BIS pověřen plněním některých pravomocí ředitele, nicméně situace, kdy ředitel vůbec není ve funkci a nemůže plněním pravomocí někoho pověřit, není zákonem nijak upravena.

Dle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, je ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) odpovědný vládě, která má rovněž pravomoc jej odvolat. Vláda také ředitele Bezpečnostní informační služby „jmenuje po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti“.

Naposledy byl ředitel BIS jmenován roku 2016. Tehdejší předseda vlády Bohuslav Sobotka nejprve 14. července 2016 (.pdf, str. 1–2) oficiálně představil kandidáta na tuto funkci Michala Koudelku sněmovnímu výboru pro bezpečnost. Ten následně tento návrh projednal a jednomyslně přijal. Poté, 27. července 2016, jmenování nového ředitele BIS schválila přímo vláda. Vedení civilní kontrarozvědky se pak Michal Koudelka ujal 15. srpna 2016.