Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s Ministerstvem financí požádaly v druhé polovině roku 2019 Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o analýzu českého penzijního systému a o doporučení změn tohoto systému.

OECD poté se svými závěry seznámila obě ministerstva ve více než stostránkové analýze (.pdf) v listopadu 2020 (.pdf). Ministryně financí Alena Schillerová se o analýze vyjádřila následovně: „Výsledkem je komplexní pohled na stav našeho penzijního systému a řada expertních závěrů nezávislé autority, se kterými bude jak současná, tak zejména příští vláda pracovat. Doporučení nejsou z našeho pohledu nikterak překvapivá a týkají se především složitého nastavení výpočtu dávek důchodového pojištění, potřeby zajištění finanční udržitelnosti celého systému či úprav daňového mixu a případného přesunutí části daní do důchodového systému.“

Analýza OECD doporučila kroky, pomocí kterých by se zkvalitnil český důchodový systém. Mezi hlavní doporučení patří (.pdf, str. 7) zjednodušení výpočtu důchodů; změna podmínek nároku na důchod tak, aby se snížil minimální počet let potřebných k získání nároku; zlepšení finanční udržitelnosti systému, která by byla podpořena navyšováním věkové hranice odchodu do důchodu; změna finanční struktury s návrhem, aby část důchodů byla financována prostřednictvím daní.

Podle tiskové zprávy (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí „OECD potvrdila základní myšlenku MPSV, že zásadní součástí důchodové reformy je vedle zajištění dostatečných příjmů důchodového systému i otázka jeho srozumitelnosti, otázka výše důchodů nebo nároku na ně“ (str. 1). Podobný názor měla podle tiskové zprávy (.pdf) také Komise pro spravedlivé důchody.

Ministryně financí Alena Schillerová zmínila navýšení daňových příjmů veřejných rozpočtů o 12 miliard již v předchozích rozhovorech. Například v dubnovém rozhovoru pro Právo sdělila, že za svůj největší úspěch, co se rušení daňových výjimek týče, považuje změnu daňové uznatelnosti technických rezerv v pojišťovnictví.

V květnovém rozhovoru pro Lidové noviny uvedla i další příklady. Jedná se o prodloužení tzv. časového testu vlastnictví nemovité věci, tedy doby mezi nabytím a prodejem nemovitosti, která musí uběhnout, aby mohl být prodej osvobozen od daně z příjmů. Dále Alena Schillerová zmiňovala například zdanění výher z hazardu nad 1 milion korun nebo snížení stropu odpočtu úroků z úvěru na bydlení.

Jelikož se nám konkrétní částky úprav daňových výjimek nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů dohledat, obrátili jsme se s dotazem stran všech „vyškrtaných“ daňových výjimek na Ministerstvo financí (MF). Podle MF se ministryní Schillerovou uvedená částka skládá ze tří položek, kterými jsou:

• Změna daňové uznatelnosti technických rezerv pojišťoven – MF odhaduje rozpočtový dopad ve výši 10,6 mld. Kč, původní návrh (.pdf, str. 36) obsahoval „cca 10,5 mld. Kč“.
• Zdanění výher z hazardu nad 1 milion Kč – MF odhaduje dopad ve výši 0,7 miliard Kč. Doplňme, že podle původního návrhu na zdanění výher nad 100 tisíc Kč se mělo do veřejných rozpočtů dle různých odhadů vybrat od vyšších stovek milionů do 3,6 mld. Kč (.pdf, str. 35). Nakonec však bylo schváleno zdanění výher od 1 milionu korun.
• Prodloužení časového testu vlastnictví nemovitosti z 5 na 10 let – podle MF i původního návrhu se očekává po plném náběhu úpravy dopad na veřejné finance ve výši 0,6 mld. korun ročně (.pdf, str. 14).

Navrhované zrušení odpočtu úroků z úvěru na bydlení (.pdf, str. 30–31) poté mělo mít dopad na veřejné rozpočty v řádu stovek milionů ročně (.pdf, str. 15), u finálního snížení maximální možné částky k odpočtu na polovinu se nám však rozpočtový dopad nalézt nepodařilo.

Pokud nicméně sečteme rozpočtové dopady úprav daňových výjimek, které známe, dostaneme se na celkovou hodnotu 11,9 mld. Kč. Částka uváděná ministryní Schillerovou se tedy pohodlně vejde do naší 10% tolerance, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně financí Alena Schillerová chce v připravovaném konsolidačním plánu dosáhnout stabilizace veřejných financí pomocí snižování podílu strukturálního deficitu na HDP o 0,5 procentního bodu každý rok. Strukturální deficit (saldo) je deficit očištěný (.pdf, str. 9) od vlivu hospodářského cyklu. O konsolidačním plánu informovala například ČT24.

Snižování strukturálního deficitu chce ministryně dosáhnout například pomocí zmražení platů ústavních činitelů, snižováním provozních výdajů rozpočtových kapitol nebo rušením některých pracovních míst.

Dle dubnové makroekonomické predikce (.pdf, str. 12) Ministerstva financí by měl strukturální deficit v roce 2021 činit 6,5 % HDP a dále se každý rok snižovat o 0,5 procentního bodu až do roku 2023. Přepočtem pomocí ministerstvem predikovaného HDP (str. 28) v těchto letech tak můžeme zjistit nominální hodnotu snížení strukturálních deficitů. V letech 2022 a 2023 by měl strukturální deficit poklesnout vždy o přibližně 30 miliard Kč, v roce 2024 pak jen o 13,5 mld.

Jelikož jsou předpokládané roční poklesy strukturálního deficitu ve všech letech nižší, než uvádí ministryně Schillerová, a to i v rámci naší 10% tolerance, hodnotíme její výrok jako nepravdivý.

Mezi strategickými záměry v programovém prohlášení (.pdf, str. 1–2) vlády Andreje Babiše, jejíž ministryní a vicepremiérkou je Alena Schillerová, figuruje hned na prvním místě důchodová reforma. Pod tímto strategickým záměrem můžeme nalézt i další kroky, které je možné označit za pomoc seniorům – například slevy z jízdného nebo prosazení rychlejší realizace výstavby dostupného bydlení.

Mezi splněnými sliby vlády můžeme nalézt například i zvyšování důchodů (.pdf, str. 8). Realizaci tohoto slibu jsme ověřovali v jiné analýze.

Pro úplnost dodejme, že nehodnotíme samotnou efektivitu či splnění těchto slibů a strategických záměrů. Předmětem hodnocení je pouze otázka, zda v době jmenování vlády byla pomoc seniorům programovou prioritou.

Zástupce hnutí ANO stojí v čele Ministerstva financí od roku 2014, a na výši důchodů tak toto hnutí může mít vliv od roku 2015. V našem odůvodnění se proto podíváme na vývoj průměrného starobního důchodu od roku 2015. Dodejme, že Alena Schillerová vede Ministerstvo financí od konce roku 2017.

V roce 2015 byla průměrná výše starobního důchodu 11 363 Kč. V prvním čtvrtletí roku 2021 průměrný důchod dosahoval podle České správy sociální zabezpečení (ČSSZ) 15 351 Kč. Za celou dobu, co hnutí ANO vede resort financí, vzrostl tedy průměrný starobní důchod v České republice o 3 988 Kč.

Pro úplnost dodejme, že na konci roku 2020 schválila vláda důchodcům navíc jednorázový příspěvek 5 000 Kč, tzv. „rouškovné“.

Rada seniorů České republiky na svých webových stránkách vyjadřuje svá stanoviska k legislativním záměrům vlády týkajících se penzistů včetně valorizace důchodů. K nalezení je ku příkladu stanovisko (.pdf) k navýšení penzí pro rok 2020. Na začátku roku 2021 Rada ministerstvu práce a sociálních věcí připomínkovala návrhy zákonů penzijní reformy.

Upozornění na nedostatečnou kupní sílu penzí je pak častým argumentem Rady seniorů. Pokles kupní síly je zmíněn například v dopise (.pdf, str. 2) vládě z roku 2009, ve stanovisku (.pdf, str. 1) Rady k valorizaci penzí z roku 2012 či ve zprávě o tiskové konferenci k valorizaci z roku 2015.

Na nízkou kupní sílu starobních důchodů oproti průměrným mzdám upozornil rovněž předseda Rady Zdeněk Pernes v roce 2012. Před snížením kupní síly kvůli nízké valorizaci pak Pernes varoval po setkání s prezidentem Zemanem v roce 2016. Zmínku o nedostatečné reálné kupní síle penzí najdeme také v jeho každoročních vyjádřeních (2016, 2017, 2018, 2019). Dodejme, že vyjádření z prosince 2020 zmínku o kupní síle starobních důchodů neobsahuje.

Dne 31. května 2021 předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh (.pdf) novely zákona o důchodovém pojištění. Obsahem návrhu je vložení ustanovení, v jehož důsledku by došlo k navýšení důchodů o 300 Kč nad rámec zákonné valorizace podle § 67 zákona o důchodovém pojištění.

Mezi pozměňovacími návrh figuruje i návrh (.pdf) poslankyň KSČM Hany Aulické Jírovcové a Marie Pěnčíkové, dle kterého by došlo k navýšení nikoliv o 300 Kč, ale o 500 Kč. Předkladatelky tím dle svého odůvodnění (str. 2) reagují „především na nedostatečnou a flexibilní reakci na výrazné zvýšení cen v oblasti služeb, zboží a dalších potřebných životních nákladů“.

Novela prošla prvním čtením 23. června 2021, druhé čtení poslanci započali 9. července. Pro úplnost dodejme, že k 9. červenci 2021 bylo k návrhu předloženo celkem 25 pozměňovacích návrhů.

Jiří Dolejš se ve svém výroku vyjadřuje k vládnímu návrhu novely zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Podle této novely (.pdf) má dojít k dodatečnému zvýšení důchodu o 300 korun, přičemž tato částka má být připsána v rámci zásluhové části důchodu. Vedle této částky se důchod pravidelně ze zákona zvedá ještě o valorizaci, která by měla reflektovat zdražovaní a navyšování výdělků. Tato zákonná valorizace by měla podle Maláčové od ledna činit v průměru 458 korun.

Návrh novely zákona byl projednán v prvním čtení na půdě Poslanecké sněmovny 23. června 2021. Novela byla následně určena k projednání ve Výboru pro sociální politiku. Tento výbor ovšem v době k tomu určené novelu zatím neprojednal.

Původní vládní návrh novely sestává pouze z jednoho paragrafu (.pdf, str. 3), podle kterého se mají důchody zvednout o 300 korun. Zároveň sama ministryně Maláčová k novele zákona žádný pozměňovací návrh nepřipojila. Pozměňovací návrhy k novele zákona ovšem připojili její spolustraníci z vládní ČSSD. Jan Hamáček podal návrh (.pdf) na zavedení tzv. výchovného, kdy by byl k měsíčnímu důchodu přidán příspěvek 500 korun za každé vychované dítě (str. 13). Další pozměňovací návrh (.pdf) byl podán sociálním demokratem Romanem Onderkou, který požaduje, aby byla upravena možnost dřívějšího odchodu do důchodu u náročnějších profesí (str. 9). Právě tyto návrhy byly původně zakomponovány do souboru změn, který Maláčová v květnu 2021 původně předložila vládě jako důchodovou reformu.

Velká část pozměňovacích návrhů byla předložena i poslanci z opoziční KDU-ČSL. Lidovci obdobně jako ČSSD požadují (.doc) zavedení výchovného. Rovněž podali k novele pozměňovací návrh (.doc), jímž by se měl změnit výpočet vdovských a vdoveckých penzí. Dále Marian Jurečka ve svém pozměňovacím návrhu (.doc) požaduje, aby byly sníženy důchody lidem, kteří se výrazně angažovali v rámci komunistického režimu. Důchody by se tak snížili například těm, kteří byli za minulého režimu členy vlády nebo působili v Ústředním výboru Komunistické strany Československa (str. 3–4).

Ministryně Maláčová tuto novelu sama označuje za důchodovou reformu. Například poté, co neprošel její návrh, aby byla novela schválena zrychleně v prvním čtení, uvedla, že „my jako sociální demokraté ty parciální návrhy předložíme v rámci tohoto návrhu zákona“ a následně vyzvala ostatní poslance, aby spolu diskutovali „o těch parametrech spravedlivé důchodové reformy v rámci tohoto návrhu zákona.“ Obdobný názor má náměstek ministryně práce a sociálních věci Michal Pícl (ČSSD), podle kterého se jedná o důchodovou reformu, protože to zásadně mění systém a napravuje to některé nespravedlnosti. Ministryně financí Alena Schillerová se nicméně v Událostech, komentářích vyslovila, že tuto vládní novelu za důchodovou reformu nepovažuje (čas 15:33). S tímto názorem souhlasí i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Ačkoli tedy nepanuje shoda na tom, zda se skutečně jedná o důchodovou reformu, ministryně Maláčová tento návrh novely a s ním spojené návrhy ČSSD takto prezentuje. Zároveň poslanci za KDU-ČSL skutečně předložili pozměňovací návrhy, na základě kterých by se mělo zavést výchovné nebo snížit důchod vysokým politickým představitelům komunistického režimu. Proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Podle dubnové Makroekonomické predikce Ministerstva financí by měla česká ekonomika růst o 3,1 % v roce 2021 a o 3,7 % v roce 2022. V dubnu predikoval rychlost ekonomického oživení i Mezinárodní měnový fond, pro rok 2021 odhadoval růst 4,2 % a pro rok 2022 růst 4,3 %.

Podle květnové prognózy České národní banky by měl meziroční růst reálného HDP činit 1,2 % v roce 2021 a 4,3 % v roce 2022. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své květnové zprávě odhaduje tempo ekonomického růstu České republiky na 3,3 % pro rok 2021 a 4,9 % pro rok 2022.

Růst přisuzuje českému hospodářství i nejaktuálnější červencová předpověď Evropské komise, a to 3,9 % v roce 2021 a 4,5 % v roce 2022.

Vybrané predikce se od sebe tedy velmi odlišují. Minimálně odhad Mezinárodního měnového fondu se však s výrokem poslance Jiřího Dolejše shoduje, proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok se týká poslaneckého návrhu (.pdf) novely zákoníku práce, kterým by bylo zavedeno minimálně pět týdnů dovolené i v soukromém sektoru. Předkladateli tohoto návrhu jsou poslanci KSČM. Návrh byl poprvé předložen 31. října 2018 a počítal s účinností od roku 2020.

Návrh se však nepodařilo do roku 2020 schválit, a tak poslanec Grospič a poslankyně Aulická Jírovcová podali pozměňovací návrh (.pdf), který počítá s účinností od 1. ledna 2022. Odklad účinnosti na rok 2023 tedy v návrhu poslanců KSČM nefiguruje.

Při posledním projednávání návrhu ve třetím čtení dne 21. dubna 2021 však Stanislav Grospič a Hana Aulická Jírovcová opakovaně uvedli, že jsou připraveni podpořit odklad účinnosti na rok 2023 a že je možné k tomuto kroku přistoupit i ve třetím čtení.

Samotná účinnost od roku 2023 se tedy zatím v návrhu nevyskytuje, její překladatelé jsou však dle opakovaných vyjádření připraveni takovou změnu podpořit. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.