Čínská vakcína Sinopharm byla v Maďarsku schválena 29. ledna 2021. První dodávka této vakcíny v Budapešti přistála 16. února a zahrnovala 550 000 dávek očkovací látky. Maďarsko jí poté začalo očkovat 24. února, 26. února jí byl očkován například maďarský prezident János Áder a 28. února i premiér Viktor Orbán.

Doplňme, že čínská vakcína není schválena Evropskou lékovou agenturou (EMA). Nicméně Maďarsko, které je první unijní zemí, která čínskou vakcínu začala používat, může podle evropských předpisů v době nouze použít vakcínu, která v EU ještě není schválena, ale pouze na vlastní zodpovědnost.

Výrok premiéra Babiše hodnotíme jako pravdivý, protože jím uvedených 500 tisíc dávek vakcíny odpovídá v rámci naší 10% tolerance skutečnosti.

Poslanecká sněmovna dne 18. prosince 2020 schválila návrh státního rozpočtu na rok 2021. Původní návrh (.pdf, str. 1), ale i schválený rozpočet, počítá s celkovými příjmy ve výši 1 488,3 miliard, výdaji 1 808,3 miliard korun a se schodkem 320 miliard korun (.pdf).

Ministerstvo financí 15. února 2021 oznámilo, že vláda schválila novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2021, „která reflektuje aktuální vývoj boje s pandemií, úpravy ve vládních programech přímé pomoci, snížení daňového zatížení zaměstnanců o čtvrtinu a aktuální výzvy související se zatížením zdravotního systému, masivní vakcinací a testováním obyvatelstva“.

Státní rozpočet by měl podle novely (.docx, str. 1) v roce 2021 hospodařit s příjmy ve výši 1 385,6 mld. Kč (pokles příjmů o 102,7 mld. Kč), výdaji 1 885,6 mld. Kč (nárůst výdajů o 77,3 mld. Kč) a schodkem 500 mld. Kč (zvýšení schodku o 180 mld. Kč).

„Patříme mezi země s nejnižším zadlužením a nejlepšími ratingy. Je naší povinností využít tohoto skvělého postavení a pokračovat v masivní podpoře ekonomiky. Ať už snižováním daní, nebo prostřednictvím programů přímé pomoci, kde jen v únoru a březnu vyplatíme 40 miliard korun,“ uvedla k tomu ministryně financí Alena Schillerová. Vláda proto schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu na 500 miliard korun. Uveďme, že Sněmovna by o návrhu měla jednat ve čtvrtek 18. února.

Nicméně, žádnou zmínku o tom, že by se premiér vyjadřoval, že vláda nemá peníze, a proto potřebuje novelu rozpočtu s deficitem 500 mld. Kč, jsme nenašli. Na svém účtu na Twitteru sdílel jenom status ministryně Schillerové vztahující se ke zmiňované novele. Doplňme, že Andrej Babiš, ale ani ministryně financí Schillerová, se také 15. února po schválení návrhu novely vládou nezúčastnili tiskové konference, kde by mohli říci více podrobností.

Vláda Andreje Babiše však schválením novely, jejímž účelem je „vytvoření disponibilních prostředků na řešení vládních opatření a programů souvisejících s pokračující epidemií COVID 19“, dala jasně najevo, že k pokrytí jejích plánovaných výdajů nynější nastavení státního rozpočtu nepostačuje. To lze slovy předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky parafrázovat tak, že nám premiér říká, „že vláda teď nemá peníze“.

Výše reálných přímých výdajů vládní pomoci na podpůrná opatření v souvislosti s nemocí covid-19 činila (.xlsx, list Opatření COVID-19) v lednu 2021 dle Ministerstva financí 13,0 miliard Kč ze státního rozpočtu, celkově 13,7 miliard Kč ze všech veřejných rozpočtů. Jelikož Marian Jurečka mluví o penězích, které „vláda vyplatila“, nezapočítáváme odklady a úpravy záloh daní, ani záruční schémata, a bereme v potaz částku 13,0 mld. Kč ze státního rozpočtu. Odchylka od Jurečkou uvedených 15 mld. Kč je přitom zanedbatelná vzhledem ke srovnání, které předseda Lidovců používá.

Abychom to shrnuli, původní návrh státního rozpočtu na rok 2021 počítal se schodkem 320 mld. Kč. Vláda 15. února na návrh MF ČR schválila zvýšení schodku na 500 mld. Kč. Na přímou pomoc vláda v lednu vyplatila 13,0 mld. Kč. Andrej Babiš sice výslovně neuvedl, že „vláda teď nemá peníze“, nicméně vláda svým krokem dala najevo, že požaduje více peněz, tedy že je pro ni nynější rozpočet nedostatečný.

Při schvalování státního rozpočtu pro rok 2021 vláda vyhověla požadavku KSČM a snížila částku původně plánovanou pro armádu o 10 miliard Kč. Tyto peníze vláda přesunula do rozpočtové rezervy, ale tvrdila, že hned v lednu je opět vrátí do rozpočtu armády. Na jednání vlády 4. ledna k vrácení nedošlo. Až 27. ledna vláda schválila vrácení poloviční částky, tj. 5 miliard Kč. Sněmovní výbor pro obranu vyzval vládu, aby do konce února armádě vrátila i druhou polovinu peněz. 

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že poslankyně Černochová svůj výrok pronesla v kontextu diskuse o vrácení zbývajících 5 miliard do armádního rozpočtu. Premiér Babiš se k vrácení této sumy Ministerstvu obrany vyjádřil několikrát. Pro Českou televizi na konci ledna neurčitě uvedl (čas 13:35), že zbylých 5 miliard „se vyjasní po analýze nároků jednotlivých resortů včetně obrany, předpokládám, že to bude příští měsíc“. Jasnější vyjádření zaznělo z jeho úst pro CNN Prima News, když uvedl (čas 0:23): „(…) vojáci o tu částku nepřijdou, teďka je otázka jen toho načasování, já předpokládám, že by to mělo být příští měsíc.“

Jak plyne z druhé uvedené citace, Babiš skutečně slíbil vrátit sumu 5 miliard Ministerstvu obrany. Slib, že se tak stane do konce února, z jeho slov nezazněl. Babiš svá slova formuloval jinak – pouze předpokládá, že k vrácení dojde v únoru, žádný termín však neslíbil. V tomto smyslu tedy poslankyně Černochová posouvá jeho vyjádření, a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Poslanec Mašek mluví o návrhu novely zákona o krizovém řízení (tzv. krizového zákona), který Poslanecká sněmovna schválila (.pdf) 9. prosince 2020.

Sněmovna schválila návrh novely zákona, který upravuje jednak zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, a také zákon č. 243/2020 Sb., o pravomoci Policie ČR a obecní policie postihovat porušení protiepidemických opatření.

Co se týče zákona o krizovém řízení, novela mimo jiné zavádí (.pdf, str. 2) oprávnění příslušníka Policie České republiky a strážníka obecní policie „v mezích své působnosti kontrolovat dodržování krizových opatření," a s tím související možnost „příkazem na místě uložit pokutu za přestupek“.

Tuto verzi (.pdf) Sněmovna dne 11. prosince 2020 postoupila k projednání Senátu. Nicméně Senát původní návrh schválený Poslaneckou sněmovnou zamítl. Sněmovna jej tak musela znovu projednat 19. ledna 2021, avšak projednávaní bylo přerušeno kvůli nedostatku poslaneckých hlasů na přehlasování Senátu.

Skupina poslanců spolu s Martinem Baxou v říjnu 2020 předložila odškodňovací zákon.

Vláda k návrhu zákona podala nesouhlasné stanovisko. Organizační výbor přesto doporučil projednání návrhu. Návrh by měl být v Poslanecké sněmovně projednáván v prvním čtení 12. února.

Návrh prosazuje plnohodnotnou náhradu fixních nákladů podnikatelům, kteří museli kvůli vládním opatřením zavřít. Kabinet své stanovisko argumentuje tím, že aktuálně platné podpůrné programy je možné lépe zacílit.

Pro podnikatele, kteří byli přímo zasaženi vládními opatřeními, nyní funguje například program Kompenzační bonus (OSVČ, malé s. r. o.) ve výši 500 Kč nebo COVID – Gastro ve výši 400 Kč za každého zaměstnance.

Před datem debaty, kde Martin Baxa pronesl tento výrok (8. února), se v Poslanecké sněmovně již pětkrát hlasovalo o prodloužení nouzového stavu. V každém z těchto 5 případů našla vláda oporu v poslaneckých řadách KSČM, ČSSD a vládního hnutí ANO.

Poprvé se o návrhu prodloužit nouzový stav hlasovalo v dolní komoře Parlamentu 30. října, a také za pomoci hlasů komunistů byl návrh na prodloužení nouzového stavu přijat do 20. listopadu. Podruhé se nouzový stav prodlužoval do 12. prosince a potřetí až do 23. prosince. Tyto návrhy na prodloužení nouzového stavu poslankyně a poslanci KSČM svými hlasy vždy podpořili. Výjimkou nebylo ani hlasování o prodloužení nouzového stavu do 22. ledna nebo 14. února. 

Pošesté však Sněmovna již nouzový stav neprodloužila. Širší vedení KSČM totiž doporučilo poslancům a poslankyním nehlasovat pro prodloužení nouzového stavu, a vládní strany tak neměly dostatečnou podporu při hlasování. Vláda nicméně na žádost hejtmanů nouzový stav obratem znovu vyhlásila, a to na 14 dní.

Je nutné zmínit, že hnutí Trikolora nemá v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR žádný poslanecký klub, přesto se do jejich řad počítají 3 poslanci, které můžeme najít pod „nezařazenými". Jsou jimi poslankyně Hyťhová, Majerová Zahradníková a předseda Trikolóry Václav Klaus ml. 

Poprvé po příchodu tzv. druhé vlny epidemie covidu-19 měli poslanci dolní komory Parlamentu ČR v programu hlasování (č. hl. 212) o prodloužení nouzového stavu 30. října. Pro hlasovalo 86 přítomných poslanců z celkových 97 přihlášených. Pouze 11 z nich hlasovalo proti. Byli to všichni nezařazení přítomní poslanci a poslankyně (tedy i zástupci Trikolóry) a členové poslaneckého klubu SPD. Návrh na prodloužení nouzového stavu byl schválen do 20. listopadu.

Poslanecká sněmovna hlasovala podruhé o prodloužení (č. hl. 11) nouzového stavu dne 19. listopadu. Prodloužení nouzového stavu mělo platnost do 12. prosince. Pro návrh hlasovali přítomní poslanci klubů ANO, ČSSD a KSČM. Oba dva přítomní poslanci hnutí Trikolory hlasovali proti.  

Potřetí poslanci dolní komory Parlamentu hlasovali o prodloužení nouzového stavu 9. prosince. I v tomto hlasování se poslanci Trikolóry vyjádřili proti a pro prodloužení hlasovali opět poslanci z klubů ANO, ČSSD a KSČM. Nouzový stav byl prodloužen do 23. prosince (č. hl. 12).

V pořadí čtvrté hlasování o prodloužení nouzového stavu měli poslanci na programu (č. hl. 7) dne 22. prosince. I v tomto případě byl návrh na vyslovení souhlasu s prodloužením nouzového stavu ze strany Poslanecké sněmovny přijat poslanci hnutí ANO, ČSSD a komunistů. Proti návrhu se opět vyslovili dva přítomní nezařazení poslanci za hnutí Trikolora. Trvání nouzového stavu se prodloužilo o 30 dnů do 22. ledna.

Páté hlasování o nouzovém stavu měli poslanci a poslankyně na pořadu 21. ledna. I v tomto zatím posledním případě byl nouzový stav prodloužen díky hlasům poslanců z řad komunistů, ČSSD a hnutí ANO. Poslankyně a poslanec Trikolóry hlasovali proti prodloužení. Nouzový stav byl prodloužen do 14. února.

Vláda následně schválila podání žádosti o další prodloužení nouzového stavu o 30 dní, tedy do 16. března, nicméně tentokrát již nemohla počítat s hlasy komunistů, protože jejich širší vedení v pátek 5. února doporučilo poslancům nehlasovat pro prodloužení. Pošesté tedy Sněmovna již nouzový stav neprodloužila. Vláda nicméně na žádost hejtmanů nouzový stav obratem znovu vyhlásila, a to na 14 dní.

I přesto, že předseda Klaus ml. uvádí, že poslanci z řad Trikolóry hlasovali již pošesté o prodloužení nouzového stavu, z logiky věci a celého znění výroku je jasné, že tomu tak být nemohlo, protože i sám ve stejné větě uvádí, že se teprve bude hlasovat pošesté. Důležité ovšem je, zdali poslanci Trikolory pokaždé hlasovali proti prodlužování nouzového stavu, což je pravda. Proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Vláda v pondělí 8. února schválila žádost o prodloužení nouzového stavu o dalších 30 dnů do 16. března. Sněmovna o prodloužení nouzového stavu hlasovala ve čtvrtek 11. února. Šlo již o šesté hlasování o prodloužení nouzového stavu od začátku druhé vlny pandemie covidu-19. Hnutí ANO a ČSSD s jeho schválením do té doby pomáhala KSČM, nicméně pokaždé to spojila s určitými požadavky.

Dne 30. října se KSČM vyjádřila, že podporuje prodloužení nouzového stavu, avšak zároveň požaduje, aby došlo k prodloužení současných programů pro podporu občanů i k přijetí dalších opatření k omezení následků nouzového stavu.

KSČM dokonce dvakrát podala návrh na prodloužení nouzového stavu, který by trval kratší dobu než požadovala vláda. „Asi jsem ho úplně nepotěšil, protože jsem řekl, že klub o konečném stanovisku jedná, že úplně s tím nejsme smířeni,“ řekl předseda KSČM Vojtěch Filip po schůzce s premiérem Babišem k návrhu vlády, aby nouzový stav trval až do 20. prosince. Dne 19. listopadu tedy KSČM navrhlo prodloužení o 22 dnů a 21. ledna navrhli prodloužení o dalších 23 dnů. Oba návrhy prošly.

Avšak na začátku února KSČM avizovala, že další žádost už nepodpoří. Filip 3. února uvedl: „Setrval jsem na stanovisku, které bude projednávat výkonný výbor v pátek s tím, že dostatečně dopředu oznamuji předsedovi a místopředsedovi vlády, že ten náš souhlas nemohou v příštím týdnu, pokud se na tom shodne náš výkonný výbor, očekávat.“ 

Na zasedání výkonného výboru KSČM dne 5. února 2021 se širší vedení strany opravdu dohodlo, že nepodporuje další prodloužení nouzového stavu. Jako hlavní důvod bylo uvedeno, že vláda ignorovala oprávněné požadavky, kterými strana podmínila svůj souhlas s posledním prodloužením nouzového stavu. 

„KSČM podmínila souhlas s prodloužením nouzového stavu do 14. 2. 2021 tím, že požadovala návrat žáků 1. stupně do školních lavic od 1. 2. 2021 a od 29. 1. 2021 otevření zimních středisek. Žel, tyto sliby naší podpory nebyly vyslyšeny. (…) Vzhledem k ignorování našich požadavků doporučujeme vládě, aby si podporu hledala u těch politických subjektů, jejichž požadavkům bude ochotna a schopna vyhovět,“ uvedlo ve stanovisku vedení KSČM.

Vláda podle něj může opatření proti koronaviru vyhlásit i bez nouzového stavu, např. zavádět omezení na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. Filip očekával, že poslanci se budou stanoviskem vedení řídit. Podpořila ho většina členů, i když připustil: „(…) část okresů se přikláněla k tomu, že bychom měli nouzový stav prodloužit.“ 

Poslanci KSČM nakonec doporučení vedení strany uposlechli a prodloužení nouzového stavu nepodpořili. Vládní strany tak přišly o potřebné hlasy a nouzový stav nebyl prodloužen. Vláda nicméně na žádost hejtmanů nouzový stav obratem znovu vyhlásila, a to na 14 dní.

Poslanec Luzar tento výrok pronesl v rámci debaty o nadcházejícím jednání o prodloužení nouzového stavu spojeném s pandemií covidu-19. Jeho slova o nákupech prováděných Správou státních hmotných rezerv proto interpretujeme tak, že se jedná právě o nákupy související s řešením epidemické situace.

Návrh novely (.pdf) zákona o zadávání veřejných zakázek byl Poslanecké sněmovně Parlamentu předložen 23. června 2020. Návrh představila skupina poslanců, konkrétně se jedná o Zdeňka Ondráčka z KSČM, Jiřího Maška z hnutí ANO, Jana Birkeho z ČSSD. Na návrhu se podílel rovněž Radek Koten z SPD, který však svůj podpis v srpnu 2020 vzal zpět. Prostřednictvím Zdeňka Ondráčka tedy KSČM byla jedním z navrhovatelů novely.

Návrh novely zákona byl v Poslanecké sněmovně projednán v pátek 29. ledna 2021 na 79. schůzi. Návrh byl poslanci přijat ve zrychleném režimu již v prvním čtení. Novelu musí schválit rovněž Senát.

Návrh k zákonu o zadávání veřejných zakázek přidává výjimku, ve které za určitých podmínek „zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení“ (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-134#p29-1">§ 29 odst. 1).

V důvodové zprávě (.pdf, str. 2) návrhu novely stojí, že „předkládaný návrh zavádí výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení. Tato výjimka bude využitelná toliko k pořízení státních hmotných rezerv (…) pouze za předpokladu, že to bude nezbytné z důvodu ochrany bezpečnostních zájmů ČR v souvislosti se šířením koronaviru SARS-CoV-2.“

Důvodová zpráva rovněž uvádí, že „účinnost navrhované změny (je) časově omezená, a to na 6 měsíců.“

Účelem návrhu tedy skutečně je, aby zásoby mohly být nakupovány bez výběrového řízení. Týká se to ovšem pouze zásob, které jsou pořízené za účelem zvládání epidemie covidu-19. 

Švédsko během pandemie obecně nechalo základní školy otevřené. Třídy prvního stupně švédských základních škol (.pdf, str. 13) jsou podle listu The Local otevřené ve většině případů, mohou však být uzavřeny například kvůli nedostatku učitelů.

Druhých stupňů základních škol se také plošná omezení nedotkla. Jejich vedení si nicméně s ohledem na vývoj pandemie může samo určit, zda bude výuka probíhat v prezenční nebo distanční podobě, případně jejich kombinaci. Podle průzkumu švédské Národní agentury pro vzdělávání (Skolverket) z 20. ledna 2021 (.pdf, str. 4–5) pak na distanční výuku zcela nebo částečně přešly téměř dvě třetiny druhých stupňů základních škol.

Uveďme, že zákaz veřejných shromáždění v počtu 8 a více osob ve Švédsku se nevztahuje na školy a předškolní zařízení. I přesto švédská Národní agentura pro vzdělávání školám doporučuje zavedení opatření, která mají zabránit tomu, aby se například ve školních jídelnách či v posluchárnách shromažďovalo příliš mnoho lidí.

Doplňme, že střední školy (.pdf, str. 13), které byly ve Švédsku uzavřeny například od března do srpna 2020, jsou ve většině případů uzavřeny i nyní. Od 25. ledna však může zčásti probíhat prezenční výuka. Podobná je situace i v případě univerzit.

Co se týče roušek, švédská vládní zdravotní agentura povinné nošení masek nenařídila s odkazem na nedostatečné důkazy o jejich účinnosti. V prosinci 2020 Švédsko doporučilo nosit roušky aspoň ve veřejné dopravě.

Byť švédské autority prezenční výuku na druhých stupních základních škol nezakázaly, velká část tříd na druhých stupních v prezenčním režimu nefungovala. Výrok poslance Luzara hodnotíme jako zavádějící právě vzhledem k tomu, že naznačuje, že fungování švédských základních škol nebylo v průběhu pandemie nijak omezeno.