Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) reaguje na dotaz ohledně zásahu Národní centrály proti organizovanému zločinu v Dopravním podniku hlavního města Prahy (DPP). Moderátor se ho ptá, zda další kauza v dopravním podniku neuškodí hnutí STAN podobně jako kauza Dozimetr. Rakušan na to odpovídá, že STAN má za tři roky ve vládě pouze jednoho trestně stíhaného politika na rozdíl od hnutí ANO či koaličních partnerů, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, a odmítá tak, že by tato kauza hnutí STAN „pronásledovala“.

STAN a kauza Dozimetr

První informace o kauze Dozimetr se objevily v červnu 2022, kdy policie kvůli ovlivňování veřejných zakázek a chodu městských firem, především pražského dopravního podniku, zahájila trestní stíhání jedenácti lidí. V červnu 2024 státní zástupce podal obžalobu na devět osob a u dalších dvou navrhl dohodu o vině a trestu.

Mezi obviněnými z trestného činu přijetí úplatku a z účasti na organizované zločinecké skupině je i bývalý náměstek pražského primátora a někdejší člen předsednictva STAN Petr Hlubuček. Ostatní obvinění jsou převážně podnikatelé či funkcionáři pražského dopravního podniku. Je mezi nimi například i lobbista Michal Redl nebo bývalý člen představenstva DPP Matej Augustín.

Hned po vypuknutí kauzy Hlubuček rezignoval na všechny stranické funkce včetně pozice na kandidátce STAN pro tehdejší volby do pražského zastupitelstva a hnutí mu pozastavilo členství. V březnu 2023 pak rozhodčí a smírčí výbor Starostů rozhodl o Hlubučkově vyloučení. Hlubuček se později proti tomuto rozhodnutí odvolal, v květnu 2023 ale jeho definitivní vyloučení stvrdilo předsednictvo hnutí. Městský soud v Praze v prosinci 2023 Hlubučkovo vyloučení zrušil, jelikož dle něj bylo v rozporu se stanovami STAN. V červnu 2024 tento spor o ukončení členství začal řešit odvolací soud.

Informace o tom, že by policie v tomto volebním období začala trestně stíhat i některého dalšího politika hnutí STAN, se ve veřejně dostupných zdrojích neobjevují. V květnu 2024 zástupci policie uvedli, že prověřují případ podezřelých zakázek, ve kterém figuruje starosta obce Zlatníky Jiří Rezek. Ten není přímo členem STAN, byl ale jeho registrovaným příznivcem. Podle posledních zpráv z června 2024 ovšem policie zatím nikoho neobvinila.

Obvinění politici z hnutí ANO

• Parkovací dům v Pardubicích
  
  V listopadu 2023 policie v Pardubicích obvinila celkem devatenáct lidí a dvě firmy podezřelé z manipulace s veřejnými zakázkami. Mezi obviněnými byl také dřívější primátor Pardubic Martin Charvát (ANO). Podle policie měl ovlivnit výsledek soutěže na výstavbu parkovacího domu ve prospěch druhého účastníka tendru, konkrétně společnosti Chládek a Tintěra.
  
  Veřejnou zakázku původně vyhrála stavební firma PORR, která slíbila stavbu parkovacího domu dokončit o 100 dnů rychleji než ostatní soutěžící. Charvát se společně s Helenou Dvořáčkovou (SPD) domluvil, že si nechají zpracovat znalecký posudek, který dokáže, že parkovací dům nelze postavit za tak krátkou dobu. Posudek to ovšem nepotvrdil a společnost PORR nakonec zakázku získala.
  
  Martin Charvát se po obvinění vzdal všech funkcí, které do té doby zastával ve vedení města Pardubic. Soud ho tehdy poslal do vazby. Státní zastupitelství ho z ní propustilo v lednu 2024, obviněný nicméně Charvát stále je. V kauze je stíhán také Michal Drenko z ANO, který byl zastupitelem v jednom z pardubických městských obvodů a zároveň ředitelem Rozvojového fondu Pardubice. Hnutí ANO Charváta i Drenka ze svých řad kvůli kauze na pardubickém magistrátu vyloučilo.
  
   
• Primátor Chomutova z ANO
  
  V srpnu tohoto roku policie zadržela dalšího člena hnutí ANO, a to tehdejšího chomutovského primátora Marka Hrabáče. Spolu s dalšími třinácti lidmi byl obviněn z přijetí úplatku, ujednání výhody při zadání veřejné zakázky, krácení daně a také ze zneužití pravomoci úřední osoby, za což mu hrozí až dvanáctiletý trest.
  
  Žalobce tvrdí, že podezřelé osoby či firmy záměrně vytvořily systém, který měl za cíl zvýhodnit určité stavební společnosti. Hrabáč v souvislosti s obviněními rezignoval na post radního i zastupitele Ústeckého kraje, byl odvolán z postu primátora a vyloučen z hnutí ANO. Už předtím ho hnutí vyškrtlo z kandidátky pro krajské volby, na které byl lídrem, a tedy kandidátem na hejtmana.
  
   
• Hejtman ANO a uplácení lékařů
  
  Letos v březnu soud uznal vinným z účasti na organizované zločinecké skupině tehdejšího hejtmana Moravskoslezského kraje Jana Krkošku (ANO). V letech 2009 až 2012 se Krkoška, tehdy coby manažer farmaceutické společnosti, zapojil do uplácení lékařů. Ti měli výměnou za úplatky předepisovat léky od společnosti, ve které Krkoška pracoval. Samotná obžaloba pochází už z dubna 2021, tedy ještě z minulého volebního období. Média o ní informovala ale až letos na jaře a Krkoška o svém stíhání mlčel.
  
  Od soudu odešel s peněžitým trestem ve výši 200 tisíc Kč a následně se vzdal svých politických funkcí a vystoupil z hnutí ANO. V červnu 2024 Krkoškovi okresní soud v Bruntále trest na jeho žádost zahladil, a je tak opět považován za na bezúhonného.

Obvinění z ODS

• Bytová kauza
  
  Na počátku října 2022 zasahovala policie v Brně v souvislosti s tzv. brněnskou bytovou kauzou, která se týká manipulací s přidělováním městských nemovitostí. Policie po tomto zásahu obvinila celkem osm lidí. Mezi nimi byl i člen brněnské ODS a dřívější šéf bytové komise Brna-středu Otakar Bradáč.
  
  Původně byl mezi stíhanými i tehdejší člen hnutí ANO Radim Suchánek, který působil jako zastupitel v Brně-Černovicích. Nejvyšší státní zastupitelství v únoru 2023 jeho stíhání zrušilo s odůvodněním, že předložený důkazní materiál k obvinění nestačí. Ještě v průběhu roku 2023 Suchánka policie obvinila znovu. Jestli ale stále patří mezi stíhané, nelze z vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství přesně určit.
  
   
• ODS a silnice v Olomouckém kraji
  
  V listopadu 2023 byla odhalena tzv. kauza Autostráda, která se týkala ovlivňování dopravních zakázek na Olomoucku. Mezi obviněnými byli podnikatel a dnes již bývalý člen regionálního sdružení ODS Robert Knobloch a tehdejší náměstek hejtmana Olomouckého kraje a radní v Přerově Michal Zácha (ODS). Ještě v listopadu 2023 Zácha na všechny veřejné funkce rezignoval, Knobloch v době obvinění žádnou veřejnou funkci nezastával. Oba po výzvě ODS ze strany odešli.
  
  Podle policie Knobloch a Zácha společně vybírali ředitele krajské správy silnic, řešili milionové půjčky a předávání peněz. Policie obvinila celkem třináct osob, které si měly rozdělovat až desítky milionů korun a zároveň šidili kvalitu staveb silnic na Olomoucku.
   
• Další obvinění politici ODS
  
  Mezi trestně stíhanými politiky z ODS je i nyní již bývalý náměstek libereckého primátora Petr Židek. V dubnu 2024 byl obviněn v rámci tzv. druhé větve liberecké kauzy, která se týká ovlivňování veřejných zakázek. Spolu s dalšími šesti obviněnými měl podle policie hájit zájmy firmy Syner při jejích developerských projektech. Židek v důsledku obvinění rezignoval na většinu svých veřejných funkcí a byl vyloučen z ODS.
  
  Také Petr Bursík, bývalý radní Karlových Varů za ODS, rezignoval na svou funkci v září 2024 po obvinění z ovlivňování veřejných zakázek. Šlo konkrétně o zakázku na sanaci svahu v jedné z karlovarských ulic v hodnotě zhruba 900 tisíc Kč. Policie tvrdí, že zakázku ovlivnil ve prospěch společnosti Rocknet. Bursík však obvinění odmítá a argumentuje tím, že v době zadání zakázky neměl na rozhodující odbor města žádný vliv a že se jednalo o řešení havarijního stavu.

KDU-ČSL

Policie v tomto volebním období vyšetřovala i současného ministra životního prostředí a bývalého náměstka primátorky Brna Petra Hladíka (KDU-ČSL). Podezřívala ho z manipulace při privatizaci majetku města v již zmíněné brněnské bytové kauze. Policie mu zabavila mobil a prohledala kancelář, obviněný však nebyl.

Během zatýkání v kauze brněnských bytů policie v říjnu 2022 zadržela také Jiřího Hasoně, tehdejšího místostarostu Černovic za KDU-ČSL a jednatele městské firmy Pískovna Černovice. Právě ve spojitosti s děním v této společnosti byl Hasoň obviněn, později se k porušení zákona přiznal a požádal o status spolupracujícího obviněného.

TOP 09

V květnu 2021 – ještě v minulém volebním období – zveřejnili novináři Deníku N a Alarmu článek, ve kterém několik žen obvinilo Dominika Feriho ze sexuálního násilí. Dominik Feri v reakci na tuto kauzu ve stejný den oznámil, že rezignuje na funkci poslance a později vystoupil i z TOP 09. Policie ho ale ze znásilnění více žen obvinila až v březnu 2022, tedy v současném volebním období.

V souvislosti se zásahem v pražském dopravním podniku v říjnu 2024 byl obviněn z přijetí úplatku i člen dozorčí rady DPP a podnikatel Marek Doležal (TOP 09). Podle policie měl dostávat peníze za informace o průběhu několika jednání dozorčí rady. V době zásahu už politickou funkci nezastával, na svou funkci místostarosty na Praze 9 rezignoval už v červnu 2022 v návaznosti na kauzu Dozimetr a v následujících komunálních volbách nekandidoval. Policie obvinila také Jana Marka, který v radě DPP zastupoval TOP 09. Konkrétní informace o obviněných se objevily v médiích již před odvysíláním rozhovoru s Vítem Rakušanem.

Shrnutí

Během tohoto volebního období policie zahájila trestní stíhání jen v případě jednoho politika z hnutí STAN, a to náměstka pražského primátora a člena předsednictva Starostů Petra Hlubučka. Z hnutí ANO byli během současného období obviněni tři politici – bývalý primátor Pardubic Martin Charvát, pardubický zastupitel Michal Drenko a někdejší primátor Chomutova Marek Hrabáč. Z ODS se jedná o čtyři politiky, konkrétně Otakara Bradáče, Michala Záchu, Petra Židka a Petra Bursíka.

Z TOP 09 byli obviněni dva politici. Jan Marek v souvislosti s nedávným zásahem v pražském dopravním podniku a Dominik Feri ze znásilnění. Jednoho obviněného stejně jako STAN má i KDU-ČSL, kde byl v tomto funkčním období obviněn dnes již bývalý místostarosta Černovic Jiří Hasoň. Hnutí STAN tak má nejméně obviněných politiků, není ale jediné. Výrok ministra vnitra proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr financí Zbyněk Stanjura v kontextu výroku mluví o snaze snížit schodek státního rozpočtu a odpovídá na otázku redaktora, jestli je nutné důchodový věk prodlužovat. Podle Stanjury je to nezbytný krok, který představuje ukázku mezigenerační solidarity. Dále uvádí, že vládní koalice podpoří kompromisní návrh, který zavádí zvýšení věku odchodu do penze o jeden měsíc ročně.

Důchodová reforma

V listopadu 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že dokončilo návrh důchodové reformy. Vláda tento návrh novely zákona o důchodovém pojištění schválila (.pdf) v dubnu 2024. Návrh následně zamířil k projednání do Poslanecké sněmovny, kde ke dni vydání rozhovoru prošel prvním a druhým čtením. Jednání o reformě provázely obstrukce opozičních poslanců, kteří kritizovali posouvání věku odchodu do důchodu a trvali na zachování současné hranice 65 let. Opozice vystupuje i proti pasáži, podle níž by se mezi lety 2026 až 2035 snižoval výpočet nových penzí.

Podle představitelů vládních stran jsou však tato opatření nutná především kvůli dlouhodobé neudržitelnosti současného důchodového systému. Pokud by byl současný systém zachován, podle MPSV by to znamenalo, že na jednoho důchodce by v roce 2050 připadali pouze dva lidé v produktivním věku, zatímco dnes je to 3,5 a v roce 2000 to bylo pět lidí. Na penze se zároveň v současné době podle resortu vynaloží téměř třetina peněz státního rozpočtu.

Pozměňovací návrhy

Reforma v průběhu schvalování ve Sněmovně prošla změnami, původní návrh např. počítal s nárůstem věku odchodu do důchodu až o dva měsíce mezi jednotlivými ročníky narození. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka nicméně už na konci srpna avizoval, že dojde k úpravám a věk odchodu do penze poroste pomaleji, a to o jeden měsíc ročně.

Sněmovní Výbor pro sociální politiku poté v září přijal usnesení (.pdf), ve kterém poslancům doporučuje, aby návrh důchodové reformy schválili, a to s úpravami, které výbor navrhl. Jednou z nich je právě prodloužení věku odchodu do penze pouze o jeden měsíc ročně (str. 3). Ještě v roce 2030 bude hranice stanovená na 65 letech, v roce 2040 by se pak dle návrhu mělo jednat o 65 let a deset měsíců (str. 3). Tato úprava byla následně poslancům předložena jako pozměňovací návrh (.pdf, str. 1–2), o kterém bude Sněmovna hlasovat ve třetím čtení.

Během druhého čtení bylo ve Sněmovně předloženo několik dalších pozměňovacích návrhů jak z opozičních, tak vládních řad. Návrh (.docx) skupiny poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU-ČSL) například navrhuje, aby došlo k zastropování růstu věku odchodu do důchodu na 67 let, což by se s plánovaným růstem o jeden měsíc ročně týkalo ročníků narozených v roce 1989 a později.

Závěr

V rámci důchodové reformy byl skutečně předložen pozměňovací návrh, na základě kterého by se důchodový věk měl zvyšovat o jeden měsíc ročně, a to u lidí narozených v roce 1966 a později. Podle návrhu by hranice odchodu do penze ještě v roce 2030 byla nastavená na 65 letech, v roce 2040 už by se ale mělo jednat o 65 let a deset měsíců. Výrok ministra Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura reaguje na poznámku redaktora, že životní úroveň za poslední dva roky poklesla. Uvádí, že se v letech 2022 a 2023 snížily i reálné mzdy „z externích důvodů“, které ale dále nespecifikuje.

Vývoj reálné mzdy

Jako reálná mzda se označuje skutečná (nominální) mzda snížená o inflaci. Reálná mzda tedy zohledňuje to, kolik si toho za vydělané peníze koupíme.

Průměrná mzda v roce 2022 podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla 40 353 korun a oproti předchozímu roku se zvýšila o 6,5 %. Kvůli nárůstu spotřebitelských cen o 15,1 % ale mzda v celoročním srovnání reálně klesla o 7,5 %.

V roce 2023 průměrná mzda činila 43 341 Kč a v porovnání s rokem 2022 tak vzrostla o 7,5 %. Kvůli vysoké inflaci dosahující hodnoty 10,7 % se reálně snížila o 2,9 %.

Jak je vidět na následujícím grafu, reálná mzda v letech 2022 a 2023 v meziročním porovnání opakovaně klesala. Poprvé po devíti čtvrtletích se zvýšila až v prvním čtvrtletí 2024.

Vliv na výši reálné mzdy

Podle analýzy České národní banky (ČNB) za poklesem reálné mzdy stojí zejména období vysoké inflace. Podle jejích ekonomů byl následný růst ovlivněn dvěma faktory – nárůstem průměrných mezd a zpomalením inflace, díky čemuž mohou domácnosti utrácet více peněz za zboží a také snadněji spořit. Co se týče vysoké inflace, ekonomové i ČNB za ní přisuzovali hlavní vliv mezinárodním faktorům a v menší míře také vládnímu hospodaření.

Závěr

Reálná mzda ve všech čtvrtletích let 2022 a 2023 meziročně klesala. Poprvé od třetího čtvrtletí 2021 se zvýšila až v roce 2024. Výrok ministra financí Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý.

Zbyněk Stanjura v kontextu výroku reaguje na kritiku od opozice a od bývalého ministra financí Miroslava Kalouska, kteří se shodují, že se vládě nedaří konsolidovat veřejné finance. Stanjura argumentuje, že pokud by tato tvrzení byla pravdivá, Česká republika by nechyběla na seznamu zemí, se kterými EU vede řízení kvůli vysokým deficitům jejich rozpočtů.

Řízení EU

Rada Evropské unie 26. července 2024 opravdu zahájila řízení vůči sedmi státům EU (Belgii, Francii, Itálii, Maďarsku, Maltě, Polsku a Slovensku) kvůli tomu, že překračují stanovené rozpočtové deficity. Rada rozhodnutím reagovala na červnovou zprávu Evropské komise, ve které překročení limitů popisuje a navrhuje Radě řízení zahájit. Právě Rada by pak do konce roku měla přijmout doporučení určená těmto členským státům, aby přijaly účinná opatření ke snížení schodku ve stanovené lhůtě.

Nadměrný schodek

Nadměrný schodek je definován na základě dvou kritérií stanovených ve Smlouvě o fungování Evropské unie. V prvním případě se zkoumá, zda poměr plánovaného či skutečného schodku veřejných financí k HDP nepřekračuje 3 %. Druhým hlediskem je, zda poměr veřejného dluhu k HDP nepřekračuje 60 %. U obou kritérií zároveň smlouva stanovuje určité výjimky. Roli tak například hraje i to, jestli se schodek či dluh v daném státě snižuje a blíží se určenému limitu.

Nesplňuje‑li členský stát jedno či obě z těchto kritérií, Evropská komise může Radě navrhnout zahájit řízení s tímto členským státem. Pokud se Rada usnese, že v členském státě nadměrný schodek skutečně vznikl, přijme Rada doporučení, která mají pomoci situaci napravit. Jestliže členský stát ve stanovené lhůtě nepřijme žádná opatření k nápravě schodku, může Rada mimo jiné i udělit státu pokutu.

Závěr

Zbyněk Stanjura má tedy pravdu, že ČR není na seznamu sedmi zemí, se kterými EU vede řízení kvůli vysokým schodkům rozpočtů. Evropská komise vydala v červnu 2024 zprávu, ve které na problémy rozpočtů těchto zemí poukazuje a doporučuje Radě EU, aby s dotčenými státy zahájila řízení. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura reaguje na poznámku moderátora, který říká, že deficit veřejných financí v roce 2022 představoval 3,1 % HDP. Stanjura v odpovědi uvádí, že Fialův kabinet „zdědil“ po vládě Andreje Babiše ještě vyšší deficit. Zároveň se ohrazuje proti tvrzením opozice, že se současné vládě nedaří veřejné finance konsolidovat.

Vývoj deficitu

Za deficit veřejných financí se označuje deficit hospodaření sektoru vládních institucí, kam spadá hospodaření jak státu, tak např. i krajů a obcí. Tento deficit (či schodek) vzniká tehdy, pokud jsou výdaje veřejných rozpočtů za určité období (obvykle za kalendářní rok) vyšší než příjmy. V opačném případě se jedná o přebytek. Pro přesnější zhodnocení toho, jak efektivně sektor vládních institucí hospodaří, se kromě samotné výše deficitu často zohledňuje také jeho poměr vůči hrubému domácímu produktu (HDP).

Jak je vidět na následujícím grafu, hospodaření vládních institucí bylo za posledních několik let v přebytku pouze v některých letech Sobotkovy a Babišovy vlády. V roce 2020 podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhlo deficitu ve výši 5,6 % HDP a v roce 2021, na jehož konci Fialova vláda vystřídala předchozí kabinet, činilo 5 % HDP.

Pro úplnost je vhodné zmínit, že v prosinci 2021, kdy došlo ke jmenování Fialovy vlády, ještě nebyla zveřejněna konečná data za celý rok 2021. Kabinet tak nastupoval do úřadu v době, kdy měl k dispozici jen informace za předchozí rok 2020 a kdy deficit dosahoval právě 5,6 % HDP.

Závěr

V roce 2021, na jejímž konci začal vládnout Fialův kabinet, činil deficit veřejných financí 5,0 % HDP. Zbyňkem Stanjurou zmiňovaných 5,6 % HDP se tak pohybuje na hraně naší 10% tolerance. Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura reaguje na spekulaci o vzniku nové strany, kterou by mohl založit bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, jenž ze strany v říjnu 2024 vystoupil. Redaktor se v rozhovoru ptá, zda by taková strana pro ODS v nadcházejících sněmovních volbách představovala konkurenci, nebo by naopak mohla být možným koaličním partnerem. Stanjura odpovídá, že Kalouskova strana by pravděpodobně usilovala o stejné voliče jako vládní strany. To by podle něj šlo proti trendu sjednocování středopravicových stran, který Miroslav Kalousek v minulosti podpořil.

Kalousek a pravicové koalice 

Miroslav Kalousek o předvolební spolupráci pravicových stran mluvil už v listopadu 2016 na konferenci o budoucnosti pravicové politiky think tanku TOPAZ, které se účastnili představitelé stran ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Podle něj měl pravicový volební blok vzniknout s cílem porazit hnutí ANO ve sněmovních volbách 2017. V rozhovoru pro Český rozhlas Plus navrhoval vytvořit předvolební koaliční program a společnou kandidátní listinu parlamentních středopravicových stran (čas: 9:15). 

O spolupráci byl tehdy ochotný diskutovat předseda ODS Petr Fiala, který podpořil vytvoření pravicového bloku i s mimoparlamentními stranami. Naopak tehdejší předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek vyzdvihoval personální neshody kvůli odchodu Miroslava Kalouska z KDU-ČSL v roce 2009. K vytvoření pravicové koalice před volbami nakonec nedošlo a strany ODS, TOP 09 a KDU-ČSL tak ve volbách 2017 kandidovaly zvlášť. 

Před sněmovními volbami 2021 Kalousek v Otázkách Václava Moravce uvedl, že TOP 09 má potenciál spojit tradiční politické strany (video, čas: 20:54). V říjnu 2020 se ODS, KDU-ČSL a TOP 09 rozhodly kandidovat společně, v dubnu 2021 strany podepsaly koaliční smlouvu. Miroslav Kalousek ve volbách 2021 již nekandidoval, vzniklé koalici však nabídl svou expertizu ve veřejných rozpočtech. Své rozhodnutí nekandidovat, které učinil ještě před vznikem volební koalice, zdůvodnil právě snahou o vytvoření širší předvolební spolupráce.

Závěr

Miroslav Kalousek podpořil vznik volební koalice pravicových stran na konferenci o budoucnosti pravicové politiky před sněmovními volbami v roce 2017. Před volbami 2021 vyjádřil podporu vznikající koalici stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Výrok Zbyňka Stanjury tedy hodnotíme jako pravdivý.

Redaktor v kontextu výroku zmiňuje, že Miroslav Kalousek vystoupil z TOP 09 a proslýchá se, že by mohl založit vlastní pravicovou stranu. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury se ovšem jedná pouze o spekulaci a o typické chovaní Miroslava Kalouska. Stranu, ve které byl dříve předsedou, totiž podle něj opustil už podruhé.

Miroslav Kalousek a KDU-ČSL

Miroslav Kalousek vstoupil do KDU-ČSL v roce 1984 a v roce 1998 za ni byl zvolen do Poslanecké sněmovny. Předsedou lidovců byl od roku 2003 do roku 2006, kdy ze své funkce odstoupil. Jeho rezignaci předcházelo vyjednávání o vládě po sněmovních volbách, kdy souhlasil s nabídkou Jiřího Paroubka na vytvoření menšinové vlády s podporou KSČM. Celostátní výbor lidovců ale tento záměr odmítl.

Z KDU-ČSL nakonec vystoupil v červnu 2009. Kalousek svůj odchod zdůvodňoval kritikou spolustraníků ohledně jeho působení na pozici ministra financí ve vládě Mirka Topolánka. Např. podle tehdejšího předsedy lidovců Jiřího Čunka se Kalouskovy pravicové postoje neshodovaly se středovou vizí KDU-ČSL.

Miroslav Kalousek a TOP 09

Miroslav Kalousek založil TOP 09 v roce 2009 společně s Karlem Schwarzenbergem. Strana se podle svého programu chtěla zaměřit především na potírání korupce a zlepšení hospodaření státu. Kalousek za TOP 09 v letech 2010–2013 zastával post ministra financí ve vládě Petra Nečase a mezi lety 2015 až 2017 byl stranickým předsedou. Tehdy se rozhodl, že svou funkci nebude obhajovat a přenechá prostor novému šéfovi, který by se dle něj měl snažit o sjednocení demokratické pravice.

V lednu 2021 Kalousek rezignoval na mandát poslance. Po odchodu ze Sněmovny často kritizoval vládu Petra Fialy za její ekonomickou politiku, která se podle něj nesnažila o dostatečné úspory ve státním rozpočtu. Do sporu s vedením TOP 09 se dostal v prosinci 2023, kdy výkonný výbor neschválil jeho nominaci na volební kandidátku do Evropského parlamentu a místo toho mu doporučil kandidaturu do Senátu.

Z TOP 09 Miroslav Kalousek vystoupil na začátku října 2024. Svůj krok zdůvodnil odlišnými názory, než jaké prosazuje současné vedení. Dříve vícekrát zopakoval, že může vzniknout nová politická strana, po které je podle něj mezi voliči poptávka. O možném založení nového politického subjektu s odkazem na Kalouska tak média spekulovala, on se k těmto úvahám ale odmítl veřejně vyjádřit.

Závěr

Miroslav Kalousek byl v minulosti předsedou dvou politických stran, nejdříve KDU-ČSL a následně TOP 09. Obě dvě strany rovněž opustil, přičemž svá rozhodnutí zdůvodňoval názorovými neshodami se stranickým vedením. Výrok Zbyňka Stanjury tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) reagoval na otázku, jak si vysvětluje nízkou volební účast u krajských a senátních voleb. Podle něj ke krajským volbám dlouhodobě chodí asi jen třetina voličů a účast tak zhruba odpovídá hodnotám z minulých voleb. Tento trend si vysvětluje tím, že mnoho voličů neví, jaké má krajské zastupitelstvo pravomoci a o čem rozhoduje.

Krajské volby

Volby do zastupitelstev krajů proběhly 20. a 21. září 2024. Spolu s nimi se ve 27 obvodech konalo i první kolo voleb do třetiny Senátu. Volební účast v krajských volbách dosáhla 32,91 %, přičemž nejvyšší byla v Jihočeském kraji, naopak nejnižší v kraji Ústeckém. Účast v těchto volbách byla historicky druhá nejnižší po roce 2004, kdy dosáhla jen 29,62 %.

V roce 2020 přišlo ke krajským volbám 37,95 % oprávněných voličů. Jak je vidět na následujícím grafu, jednalo se o druhou nejvyšší volební účast v historii krajských voleb.

Závěr

V krajských volbách v roce 2020 volební účast skutečně dosáhla přibližně 38 %. Výrok ministra financí Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr financí Zbyněk Stanjura připisuje úspěch opozice v letošních senátních volbách tomu, že získala mandáty především ve strukturálně postižených krajích, kde se podle něj vládním stranám dlouhodobě nedaří.

Senátní volby

Tzv. strukturálně postižené kraje jsou podle Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) ty kraje, které se „v minulosti orientovaly na těžební, zpracovatelský a chemický průmysl a v současnosti se vyznačují nízkou mírou ekonomického růstu“. Patří k nim Ústecký, Moravskoslezský a od roku 2015 i Karlovarský kraj. Tyto tři regiony za strukturálně postižené označuje např. i Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ z dílny MMR (.pdf, str. 11).

V letošních senátních volbách hnutí ANO získalo nejvíce mandátů ze všech kandidujících subjektů, když jich obdrželo hned osm. Zásluhou Petra Víchy jedno křeslo připadlo SOCDEM, která je v horní komoře součástí klubu s hnutím ANO. Opozice tedy ve volbách získala dohromady devět mandátů.

Jak je vidět na následující mapě, celkem šest křesel získala opozice v obvodech, které se nachází ve strukturálně postižených krajích. Jde o obvody Sokolov, Litoměřice, Teplice, Opava, Ostrava-město a Karviná. Volební obvod Litoměřice z části zasahuje i do Středočeského kraje, většinově ale spadá pod Ústecký kraj.

Závěr

Opoziční hnutí ANO a strana SOCDEM, které v horní komoře Parlamentu tvoří jeden senátorský klub, v letošních volbách získaly devět mandátů. Šest z nich se opravdu nachází v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji, tedy v tzv. strukturálně postižených regionech. Výrok ministra financí Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý.

Volební zisky opozice

V letošních senátních volbách hnutí ANO získalo nejvíce mandátů ze všech kandidujících subjektů, když jich obdrželo hned osm. Zásluhou Petra Víchy jedno křeslo připadlo SOCDEM, která je v horní komoře součástí klubu s hnutím ANO. Opozice, kterou dosud v Senátu zastupoval právě jen klub ANO a sociálních demokratů, tedy ve volbách získala dohromady devět mandátů.

Nezařazení a nezávislí

Zbyněk Stanjura svými slovy zjevně naráží na nezávislé kandidáty nebo obhajující senátory, kteří dosud nebyli zařazení do žádného klubu. Jedním z nich je Pavel Fischer, který svůj mandát obhájil v prvním kole. Ve volbách v roce 2018 byl zvolen jako nezávislý kandidát, nyní kandidoval jako nestraník za TOP 09. V Senátu nicméně nebyl členem žádného klubu.

V letošních volbách uspěl také Róbert Šlachta (Přísaha) a nezávislý kandidát Stanislav Balík, kteří v horní komoře zasednou poprvé. Nezávislí kandidáti a staronoví senátoři, kteří dosud nebyli součástí senátorského klubu, tak opravdu získali celkem tři mandáty.

Zisky vládních stran

V době konání voleb byli Piráti ještě součástí Fialova kabinetu – svůj odchod z vlády si odhlasovali až dva dny po skončení druhého kola voleb. Ve stejný den také prezident Petr Pavel odvolal dosluhujícího předsedu Pirátů Ivana Bartoše z pozice ministra pro místní rozvoj. Pirátský ministr pro legislativu Michal Šalomoun podal demisi na začátku října a ve vládě skončil až k 11. říjnu. Členem vlády naopak zůstává Jan Lipavský, který ukončil pouze své členství v pirátské straně. Protože tedy Piráti ke dni voleb ještě neopustili kabinet Petra Fialy a do voleb šli jako jedna ze stran pětikoalice, považujeme je v rámci našeho ověření za součást vlády.

Jak je vidět v následující tabulce, vládní uskupení ve volbách obdržela dohromady 15 křesel. Pět z těchto mandátů připadlo kandidátům, které navrhla ODS, dalších pět navrhlo hnutí STAN, mezi nimi například Jiřího Drahoše. Jedna senátorka získala křeslo pro Starosty pro Liberecký kraj (SLK), kteří dlouhodobě spolupracují se STAN a jejich zástupci jsou součástí senátorského klubu tohoto vládního hnutí. Dva senátorské posty uhájila KDU‑ČSL.

Mandát dále získal Břetislav Rychlík navržený TOP 09. O post senátora se přesněji ucházel jako nestraník za TOP 09, kterého do voleb vyslala širší koalice ODS, TOP 09, Zelených a Pirátů. Podobně tomu bylo i u zmiňovaného Jiřího Drahoše, který jako nestraník za STAN také zastupoval koalici s účastí Pirátů.

Posledním z uváděných patnácti senátorů je Přemysl Rabas za hnutí SEN 21, které v horní komoře tvoří klub spolu s Piráty. Právě Pirátská strana Rabasovu kandidaturu podporovala a s hnutím SEN 21 uzavřela dohodu o volební spolupráci. I Rabase tak lze do určité míry považovat za zástupce „vládního tábora“, o kterém mluvil Zbyněk Stanjura.

Závěr

Opozice, kterou v Senátu tvoří klub hnutí ANO a SOCDEM, v letošních senátních volbách dostala devět mandátů. Nezávislí kandidáti nebo ti, kteří dosud nebyli zařazeni do žádného senátorského klubu, skutečně získali mandáty celkem tři. Mezi ně počítáme i Róberta Šlachtu z hnutí Přísaha, které v době voleb nebylo součástí sněmovní ani senátní opozice.

Dohromady 14 senátorských postů připadlo kandidátům, které navrhly vládní strany. Další zvolený senátor zastupuje hnutí SENٔ 21, které s Pirátskou spolupracuje a v horní komoře s ní tvoří jeden klub. V senátních volbách, do kterých šli Piráti ještě jako součást Fialova kabinetu, tedy vládní či jim spřízněná uskupení získala celkem 15 křesel. Výrok Zbyňka Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý.