Poslankyně a kandidátka do Senátu Helena Válková (ANO) v debatě mluví o Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, též známé jako Istanbulská úmluva (.pdf). Zdůrazňuje, že potírání domácího násilí se týká násilí nejen na ženách, ale i na dětech, mužích či seniorech. V tomto kontextu zmiňuje novelu občanského zákoníku, která má takovou definici obsahovat.

Návrh novely občanského zákoníku, která má lépe definovat domácí násilí a jeho oběti, předložila vláda Sněmovně v červnu 2024. Domácí násilí je podle novely definováno jako „násilné jednání vůči oběti v jakékoli formě, při kterém zpravidla dochází ke zneužívání moci nebo nerovného postavení“, kterým bylo zasaženo do fyzické či duševní integrity oběti nebo kterým byla narušena schopnost oběti uspokojovat své základní potřeby (.pdf, str. 8). Obětí domácího násilí se podle návrhu rozumí osoba, která žije nebo žila s agresorem ve společné domácnosti nebo je útočníkem dlouhodobě navštěvovaná. Dále také osoba blízká či rodič společného dítěte (.pdf, str. 8).

Současný občanský zákoník pracuje s pojmem „znaky domácího násilí“, samotná definice však v textu chybí. Mezi státními institucemi a neziskovým sektorem nyní nepanuje shoda v náhledu na to, co domácí násilí je a kdo je jeho obětí. Vymezení definice má tedy pomoct s jeho identifikací a sjednotit rozhodovací praxe soudů (.pdf, str. 16–17). V červenci 2024 prošel návrh novely ve Sněmovně prvním a v září 2024 druhým čtením. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Helena Válková  (ANO) mluví o novele zákona o důchodovém pojištění, která upravila mimořádnou valorizaci důchodů v červnu 2023, kterou vláda odůvodnila úsporami v rozpočtu. Hnutí ANO později tuto novelu napadlo u Ústavního soudu. 

Snížení mimořádné valorizace

Výši důchodů v Česku ovlivňuje valorizace. Podle zákona o důchodovém pojištění se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna na základě růstu inflace a růstu mezd. Zákon dříve obsahoval ustanovení, podle kterých za určitých podmínek docházelo k valorizaci důchodů i v mimořádném termínu v průběhu roku. Fialova vláda ale s účinností od října 2023 prosadila zrušení tohoto systému.

Ke zmiňované mimořádné valorizaci se do té doby přistupovalo v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšoval o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

K takovému navýšení penzí v mimořádném termínu mělo dojít v červnu 2023, kdy byl pro stanovení mimořádné valorizace rozhodující vývoj inflace od července 2022. Hranici 5 % přitom míra inflace přesáhla v lednu 2023. Dle původního znění zákona tak mělo v červnu dojít k mimořádné valorizaci o 11,5 %.

Vláda se ale v únoru 2023 shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů (.docx), která se promítla právě v červnové valorizaci. Návrh přijala Poslanecká sněmovna, kde projednání návrhu probíhalo ve zrychleném režimu, jelikož několik dní před začátkem schůze dávaly opoziční strany najevo, že se návrh chystají obstruovat. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) následně na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili.

Tento způsob projednávaní byl jedním z důvodů, proč se hnutí ANO obrátilo na Ústavní soud. Druhým důvodem byla tzv. retroaktivita (.pdf, str. 2–3), neboli zpětná účinnost. Opoziční hnutí tvrdilo, že v případě novely byla změna právního předpisu schválena až po spuštění mechanismu valorizace.

Rozhodnutí Ústavního soudu

Ústavní soud v lednu 2024 rozhodl, že zpomalení valorizace důchodů bylo v souladu s ústavou. V nálezu uvedl, že stav legislativní nouze byl opodstatněn hrozícím šokovým narušením hospodářské či finanční situace státu (.pdf, str. 23) a dodal, že neexistuje základní právo na trvalé zvyšování důchodů (str. 42). Soud také zmínil, že opozice měla i přes zrychlený režim projednávání dostatek času k vyjádření svého názoru (str. 8).

Pro ústavnost úpravy mimořádné valorizace hlasovalo 12 z 15 ústavních soudců. Proti návrhu byli pouze Jan Svatoň, Pavel Šámal a Josef Fiala (.pdf, str. 45–62).

Závěr

Ústavní soud rozhodl, že proces přijetí vládní novely zákona o důchodovém pojištění, na základě kterého se snížila mimořádná valorizace penzí, byl v souladu s ústavou. Soud nález opravdu přijal většinově, když ho podpořilo 12 z 15 ústavních soudců. Výrok Heleny Válkové tak hodnotíme jako pravdivý.

Helena Válková mluví o snížení mimořádné valorizace penzí, kterou schválila Poslanecká sněmovna a následně i Senát v březnu 2023. Podle ní senátor Zdeněk Hraba tuto změnu podpořil, stejně jako celá horní komora, kvůli čemuž se návrh nevrátil do Sněmovny k případným úpravám. Uvádí, že následně hnutí ANO dle ní muselo jít k Ústavními soudu, který v lednu 2024 rozhodl, že úprava nebyla protiústavní.

Vládní návrh na snížení valorizace

Výši důchodů v Česku ovlivňuje valorizace. Podle zákona o důchodovém pojištění se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna na základě růstu inflace a růstu mezd. Zákon dříve obsahoval ustanovení, podle kterých za určitých podmínek docházelo k valorizaci důchodů i v mimořádném termínu v průběhu roku. Fialova vláda ale s účinností od října 2023 prosadila zrušení tohoto systému.

K takovému navýšení penzí v mimořádném termínu mělo dojít v červnu 2023, kdy byl pro stanovení mimořádné valorizace rozhodující vývoj inflace od července 2022, hranici 5 % přitom míra inflace přesáhla v lednu 2023. Dle původního znění zákona tak mělo v červnu dojít k mimořádné valorizaci o 11,5 %. Vláda proto pro červen 2023 navrhla snížení mimořádné valorizace kvůli úsporám v rozpočtu. Návrh později přijala Sněmovna.

Projednání návrhu probíhalo ve zrychleném režimu, jelikož několik dní před začátkem schůze dávaly opoziční strany najevo, že se návrh chystají obstruovat. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) proto na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili.

Hlasování v Senátu

Horní komora Parlamentu vládní návrh 8. března 2023 schválila (.pdf), když pro jeho přijetí hlasovalo 48 senátorů. Dvanáct senátorů se vyslovilo proti přijetí návrhu a dvanáct se hlasování zdrželo. Zdeněk Hraba ale nebyl ani jedním z nich, jelikož na hlasování nebyl přítomný. Ze záznamů na webu Senátu vyplývá, že se Hraba v rámci této schůze Senátu nezúčastnil 13 z 22 hlasování, na ostatních hlasováních přítomný byl. Horní komora návrhy zákonů (s výjimkou ústavních) musí schválit nadpoloviční většinou přítomných senátorů. Pokud tedy některý senátor není přítomný na hlasování, snižuje počet hlasů, který je potřebný pro přijetí návrhu.

Závěr

Senátor Zdeněk Hraba tedy zpomalení mimořádné valorizace nepodpořil, jelikož při hlasování Senátu nebyl přítomný. Výrok Heleny Válkové proto hodnotíme jako nepravdivý.

Senátor Zdeněk Hraba mluví o návrhu novely trestního zákoníku (.pdf), který horní komoře předložil na začátku roku 2020. Pro tento návrh se vžil název „můj dům, můj hrad“.

Návrh se odvolával (.pdf, str. 6) na anglosaský princip tzv. castle doctrine, který umožňuje lidem bránit své obydlí fyzickou silou, a to včetně použití zbraně, pokud jim někdo neoprávněně vnikne na pozemek. V takových případech přitom lidé nemusí splňovat podmínky nutné obrany jako v jiných situacích (.pdf, str. 6–8). Pravidlem zůstává, že obránce nesmí útočníkovi úmyslně způsobit smrt (str. 3, 7). Cílem návrhu tedy bylo zajistit, aby lidé, kteří brání svůj domov, nemuseli čelit riziku trestního stíhání.

Návrh novely předložil Hraba Senátu v únoru 2020. V listopadu 2021 byl návrh předložen Poslanecké sněmovně, o měsíc později k němu ale vláda zaujala nesouhlasné stanovisko (.pdf) a doposud neprošel prvním čtením. Zvláštní postavení obránce z textu návrhu nakonec vypadlo. Ve Sněmovně leží výrazně pozměněný návrh, který má za cíl zavést pouze to, aby lidé nebyli trestně odpovědni v případě, že jednají „v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli“ (.pdf, str. 2; .pdf, str. 3).

Návrh novely trestního zákoníku, o kterém mluví Zdeněk Hraba, skutečně čeká na první čtení v dolní komoře. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Senátor Zdeněk Hraba mluví o novele zákona o zbraních a střelivu, kterou předkládalo Ministerstvo vnitra a kterou v květnu loňského roku odsouhlasila vláda Petra Fialy (.pdf). Podle stanoviska Legislativní rady vlády novela zjednodušuje a zároveň zpřísňuje kontrolu držení zbraní (.pdf, str. 2–4). Prodejci na základě novely musí např. oznamovat podezřelé obchody a pro držitele zbraní se zkrátila lhůta pro lékařské prohlídky. Vedle toho novela umožňuje zabavit zbraně kvůli bezpečnostnímu riziku.

Poslanecká sněmovna tento návrh schválila v lednu tohoto roku a následně jej projednával Senát. Ten návrh novely také schválil, když pro jeho přijetí hlasovalo 66 ze 75 přítomných senátorů. Jedním z nich byl skutečně i Zdeněk Hraba, a jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Zdeněk Hraba v kontextu výroku mluví o novele Listiny práv a svobod, která zakotvila právo občanů na obranu i se zbraní. Poukazuje na to, že v některých západních zemích, jako je Německo či Velká Británie, jsou omezeny možnosti nošení zbraní a obranných prostředků, což podle něj omezuje schopnost občanů se bránit.

Velká Británie

Ve Velké Británii je nelegální na veřejnosti nosit většinu nožů nebo zbraní bez oprávněného důvodu. Výjimkou z tohoto pravidla tvoří kapesní skládací nože, které nemají čepel delší než 3 palce (7,6 cm) a pojistku proti zaklapnutí. Oprávněný důvod pro nošení nože nebo zbraně je potom ve Velké Británii např. při práci, z náboženských důvodů nebo jako součást národního kroje.

Německo

V Německu upravuje držení nožů a zbraní zákon o zbraních tzv. Waffengesetz. Podle tohoto zákona je zakázáno nosit nože s pevnou čepelí delší než 12 cm nebo skládací nože s pojistkou, které je možné otevřít jednou rukou (tzv. Einhandmesser). Zákon tedy povoluje nošení skládacích nožů s obouručním otevíráním i nože s pevnou čepelí do 12 cm. Kromě toho je možné nosit i jinak nepovolené nože, pokud je k tomu legitimní důvod. Podle zákona se může jednat o výkon zaměstnání, sport nebo „zachovávání tradic“.

Závěr

Ve Velké Británii je tedy skutečně nelegální nosit většinu nožů na veřejnosti bez oprávněného důvodu, ale existuje výjimka na skládací nože s čepelí do 7,6 cm. V Německu platí zákaz nošení jednoručních nožů a nožů s pevnou čepelí delší než 12 cm. Protože Zdeněk Hraba v případě Velké Británie opomíjí výjimku pro nože s čepelí do 7,6 cm a v případě Německa uvádí nesprávnou povolenou délku čepele, hodnotíme jeho výrok jako nepravdivý.

Zděnek Hraba zmiňuje nový stavební úřad jako jeden ze způsobů, jak podle něj může stát zrychlit dopravní výstavbu.

Tento úřad skutečně vznikl pod jménem Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ) a začal fungovat od 1. ledna 2024. Byl zřízen novelou stavebního zákona, která vešla v účinnost v červenci 2023. DESÚ je podřízen Ministerstvu dopravy a má za úkol vykonávat působnost stavebního úřadu nad stavbami dálnic či elektráren.

Při Ministerstvu dopravy tedy skutečně vznikl speciální stavební úřad. Výrok Zdeňka Hraby proto hodnotíme jako pravdivý.

Senátor Zdeněk Hraba mluví o novele zákona o důchodovém pojištění, která upravila mimořádnou valorizaci důchodů v červnu 2023, kterou vláda odůvodnila úsporami v rozpočtu. Hnutí ANO později tuto novelu napadlo u Ústavního soudu. 

Snížení mimořádné valorizace

Výši důchodů v Česku ovlivňuje valorizace. Podle zákona o důchodovém pojištění se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna na základě růstu inflace a růstu mezd. Zákon dříve obsahoval ustanovení, podle kterých za určitých podmínek docházelo k valorizaci důchodů i v mimořádném termínu v průběhu roku. Fialova vláda ale s účinností od října 2023 prosadila zrušení tohoto systému.

Ke zmiňované mimořádné valorizaci se do té doby přistupovalo v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšoval o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

K takovému navýšení penzí v mimořádném termínu mělo dojít v červnu 2023, kdy byl pro stanovení mimořádné valorizace rozhodující vývoj inflace od července 2022. Hranici 5 % přitom míra inflace přesáhla v lednu 2023. Dle původního znění zákona tak mělo v červnu dojít k mimořádné valorizaci o 11,5 %.

Vláda se ale v únoru 2023 shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů (.docx), která se promítla právě v červnové valorizaci. Návrh přijala Poslanecká sněmovna, kde projednání návrhu probíhalo ve zrychleném režimu, jelikož několik dní před začátkem schůze dávaly opoziční strany najevo, že se návrh chystají obstruovat. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) následně na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili.

Tento způsob projednávaní byl jedním z důvodů, proč se hnutí ANO obrátilo na Ústavní soud. Druhým důvodem byla tzv. retroaktivita (.pdf, str. 2–3), neboli zpětná účinnost. Opoziční hnutí tvrdilo, že v případě novely byla změna právního předpisu schválena až po spuštění mechanismu valorizace.

Rozhodnutí Ústavního soudu

Ústavní soud v lednu 2024 rozhodl, že zpomalení valorizace důchodů bylo v souladu s ústavou. V nálezu uvedl, že stav legislativní nouze byl opodstatněn hrozícím šokovým narušením hospodářské či finanční situace státu (.pdf, str. 23) a dodal, že neexistuje základní právo na trvalé zvyšování důchodů (str. 42). Soud také zmínil, že opozice měla i přes zrychlený režim projednávání dostatek času k vyjádření svého názoru (str. 8).

Závěr

Ústavní soud rozhodl, že proces přijetí vládní novely zákona o důchodovém pojištění, na základě kterého se snížila mimořádná valorizace penzí, byl v souladu s ústavou. Zároveň podle soudu neexistuje právo na automatické zvyšování důchodů. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Senátor Zdeněk Hraba v kontextu výroku mluví o snížení mimořádné valorizace penzí, kterou schválila Poslanecká sněmovna a následně i Senát v březnu 2023. Senátor Hraba dále říká, že pro novelu zákona nehlasoval, jelikož měl pochybnosti o tom, zdali je ústavně v pořádku.

Vládní návrh na snížení valorizace

Výši důchodů v Česku ovlivňuje valorizace. Podle zákona o důchodovém pojištění se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna na základě růstu inflace a růstu mezd. Zákon dříve obsahoval ustanovení, podle kterých za určitých podmínek docházelo k valorizaci důchodů i v mimořádném termínu v průběhu roku. Fialova vláda ale s účinností od října 2023 prosadila zrušení tohoto systému.

K takovému navýšení penzí v mimořádném termínu mělo dojít v červnu 2023, kdy byl pro stanovení mimořádné valorizace rozhodující vývoj inflace od července 2022, hranici 5 % přitom míra inflace přesáhla v lednu 2023. Dle původního znění zákona tak mělo v červnu dojít k mimořádné valorizaci o 11,5 %. Vláda proto pro červen 2023 navrhla snížení mimořádné valorizace kvůli úsporám v rozpočtu. Návrh později přijala Sněmovna.

Projednání návrhu probíhalo ve zrychleném režimu, jelikož několik dní před začátkem schůze dávaly opoziční strany najevo, že se návrh chystají obstruovat. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) proto na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili.

Hlasování v Senátu

Horní komora Parlamentu vládní návrh 8. března 2023 schválila (.pdf), když pro jeho přijetí hlasovalo 48 senátorů. Dvanáct senátorů se vyslovilo proti přijetí návrhu a dvanáct se hlasování zdrželo. Zdeněk Hraba ale nebyl ani jedním z nich, jelikož na hlasování nebyl přítomný. Ze záznamů na webu Senátu vyplývá, že se Zdeněk Hraba v rámci této schůze Senátu nezúčastnil 13 z 22 hlasování, na ostatních hlasováních přítomný byl. Horní komora návrhy zákonů (s výjimkou ústavních) musí schválit nadpoloviční většinou přítomných senátorů. Pokud tedy některý senátor není přítomný na hlasování, snižuje počet hlasů, který je potřebný pro přijetí návrhu.

Závěr

Senátor Zdeněk Hraba tedy pro snížení mimořádné valorizace ruku nezvedl, při hlasování na schůzi Senátu ani nebyl přítomen. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Senátor Marek Hilšer se v kontextu debaty věnuje problematice bydlení, kterou zařadil do svého volebního programu. Jako příklad hodný následování uvádí Vídeň, která je podle něj „velmi dobré město k bydlení“.

Bytová politika ve Vídni

Město Vídeň už od 20. let minulého století buduje svůj program městského bydlení. Za posledních 100 let ve Vídni postavila 420 tisíc bytů a dotované bydlení se staví i nadále – ne všechno je však ve vlastnictví města.

Z celkového počtu bytů ve Vídni, kterých je zhruba jeden milion, vlastní odhadem 220 tisíc město a 200 tisíc nezisková stavební družstva, tzv. bytová družstva. Celkově v bytech, které město přímo či nepřímo dotuje, v současné době žije přibližně polovina obyvatel Vídně.

Nové projekty vznikají na městských pozemcích na základě developerské soutěže (Bauträgerwettbewerbe). O stavbu nových bytů se v současnosti uchází zejména nezisková stavební družstva, která jsou odpovědná za výstavbu, rekonstrukci, i správu bytů, jak pro Seznam Zprávy uvedl Christian Schantl z magistrátní organizace pro městské byty Wiener Wohnen. V soutěžích musí developerské asociace dbát na požadavky města – jde například o podmínky v oblasti sociální i ekologické udržitelnosti, roli hraje i cena stavby a výše nájmu či například kvalita veřejného a zeleného prostoru.

Nově vznikající bytové projekty navíc podléhají vídeňskému stavebnímu řádu. Podle jeho novely z roku 2019 musí developer, který chce stavět na ploše nově určené pro bydlení, výměnou za dotaci vyhradit (.pdf, str. 19) dvě třetiny nových bytů právě pro městem dotované bydlení s regulovaným nájemným – nemusí však spadat do majetku města. Zbývající třetinu mohou developeři prodávat či pronajímat za tržní ceny. Vídeňský magistrát se tímto způsobem snaží zejména zabránit spekulativním prodejům pozemků a domů za účelem maximálního zisku.

Závěr

Vídeň stavbu nových bytových projektů kontroluje prostřednictvím soutěží, které jsou postaveny na řadě podmínek souvisejících s kvalitou nově vznikajícího bydlení. Přestože město velké množství domů v minulosti postavilo a velkou část z nich i nadále vlastní, na developery podmínku vlastnického podílu tak, jak ji Marek Hilšer popisuje, neklade. Část nově postavených bytů pouze musí spadat do kategorie městského bydlení, které město dotuje.