Místopředseda ČSSD a ministr zahraničí Tomáš Petříček včera řekl, že „je potřeba posílit Evropskou unii a integrace by měla být hlubší a silnější.“ To se už v ČSSD úplně zbláznili? Po tom, co nás EU peskuje za uzavření hranic kvůli šíření koronaviru?

— Tomio Okamura (@tomio_cz) April 6, 2020

Tomáš Petříček v rozhovoru pro MF Dnes 5. dubna na otázku, zdali Evropská unie koronavirovou krizi přežije, řekl: „Jsem přesvědčen, že nejen přežije. Věřím, že se z této krize můžeme v celé řadě věcí poučit. […] Možná je třeba se bavit o tom, jestli naše spolupráce nemá být hlubší a silnější v klíčových oblastech.“ Ministr Petříček tedy řekl, že bychom se mohli bavit o tom, jestli nemá být spolupráce hlubší a silnější, ovšem nemluvil zde o tom, že „je potřeba posílit EU“, ani že by integrace měla být silnější, pouze o této otázce připustil debatu.

Zejména však Tomio Okamura ve svém Tweetu nesprávně uvozovkami doplnil citaci z rozhovoru s ministrem Petříčkem. Právě doplněním uvozovek vzbuzuje dojem, že cituje ministra doslova.

Co se týče druhé části Tweetu, tak 13. března bylo zavedeno vládní opatření, které, s výjimkou pro řidiče kamionů a lidí dojíždějících maximálně 100 kilometrů za prací, zakázalo vycestování z České republiky. Stejný den předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen kritizovala zavírání hranic:

„V posledních hodinách jsme byli svědky cestovních zákazů a kontrol v několika členských státech. Samozřejmě chceme všichni chránit naše občany před šířením viru. Pojďme se ale společně podívat na to jak to můžeme udělat co nejefektivněji. Některé kontroly můžou být oprávněné, ale celkové zákazy cestování Světová zdravotnická organizace nevidí jako efektivní. Mají silný sociální a ekonomický dopad. Narušují životy lidí a firem na obou stranách hranice. Jinými slovy, jakákoliv opatření musí být proporcionální aktuální situaci.“

Zda tímto prohlášením předsedkyně Evropské komise Českou republiku „peskovala“ je poměrně subjektivní, nicméně její vyjádření jistě lze chápat jako výtku ke způsobu, jakým česká vláda zareagovala na epidemii COVID-19. Na závěr pak dodejme, že o několik dnů později již předsedkyně Komise von der Leyen svá slova mírnila: „My všichni, kteří nejsme experti, jsme na začátku koronavirus podcenili. […] Všechna tato opatření zaváděná na čtrnáct dní nebo tři týdny mohou znít naším uším drasticky, ale pochopili jsme, že musí být uplatněna teď. Je to velmi těžké, ale věřím, že to obyvatelstvo zvládne dobře.“

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť ministr Petříček neřekl, že je třeba posílit EU a že integrace by měla být hlubší. Pouze připustil, že debata na toto téma je namístě.

Sektor zemědělství se bezesporu věnuje dopadům koronaviru. Například aktuálně mnoha zemědělcům chybí sezónní pracovníci, kteří do ČR přijížděli z ciziny. Zemědělci tak zoufale shání pracovníky. Sektor zemědělství se ale bude muset také intenzivně začít věnovat nadcházejícímu období sucha, které na něj může mít devastující dopady.

Posledních 14 dní, o kterých senátorka Jelínková mluví, jsou 13. a 14. týden roku 2020, tedy časové rozmezí od 23. března až do 5. dubna 2020. Podle týdenních zpráv o hydrometeorologické situaci a suchu na území ČR vydaných ČHMÚ byla situace srážek v tomto období následující:

• 23. března – 29. března (.pdf, str. 2):
  „Uplynulý týden byl na srážky chudý. Jediným dnem, kdy pršelo, byla neděle. Během odpoledne začala od severu přecházet studená fronta a do pondělního rána se na 70 % území vyskytl déšť, který postupně od severu přecházel ve sněžení. V průměru spadlo 0,8 mm srážek, nejvíce na severních pohraničních horách (Pomezní boudy 13 mm, Labská bouda 10 mm, Tisá 9 mm), naopak na jižní a střední Moravě se srážky nevyskytly.“
   
• 30. března – 5. dubna (.pdf, str. 2):
  „Srážky se vyskytovaly jen na frontě přecházející v noci z pondělí na úterý a během úterý, sněžení nebo sněhové přeháňky byly téměř na celém území. Nejvyšší úhrny byly v Jizerských horách, Krkonoších, Jeseníkách a Beskydech 5 až 10 mm, na ostatním území byly srážky 0 až 3 mm. Další srážky byly při přechodu slabé fronty v pátek, kdy byly srážky zaznamenány asi na čtvrtině stanic, ale úhrny byly jen do 0,5 mm.“

Z týdenních zpráv můžeme vyčíst, že se nad územím ČR v určité momenty v těchto dvou týdnech srážky vyskytovaly. Jak ale obě zprávy zmiňují, srážky byly dosti mizivé a některé dny, jako třeba téměř celý první týden, pak byly zcela bez srážek.

V týdenní zprávě ČHMÚ ze 7. dubna můžeme i sledovat vyhodnocení aktuálního stavu půdního sucha (.pdf, str. 14). „Kritérium půdního sucha (vlhkost pod 30 % VVK) bylo na počátku aktuálního týdne splněno ve vrstvě 10 až 50 cm na 18 % stanic, ve vrstvě 50 až 100 cm na 34 % stanic ležících v různých částech republiky. Ve vrstvě 0 až 10 cm bylo kritérium půdního sucha splněno na 5 stanicích (tj. 11 % stanic, pozn. Demagog.cz).“

Velké sucho letos České republice doopravdy hrozí. ČHMÚ vypracovala zprávu (.pdf), v níž porovnává hydrometeorologickou situaci a stav sucha března 2020 s březnem 2019. Ze zprávy vychází, že rok 2020 je zatím dokonce sušší než rok 2019, který byl druhým nejteplejším rokem od počátku měření roku 1961.

„Z hlediska vyhodnocení stavu sucha na území České republiky byl rok 2019 z hlediska vodností výrazně vodnější než letošní březen. Průměrné průtoky v březnu 2019 místy dosahovaly až trojnásobku průměrných měsíčních průtoků a pohybovaly se ponejvíce v rozmezí od 75 do 165 % Qm zatímco v letošním březnu to bylo 40 až 105 % Qm.“ (str. 2)

Zpráva se dále zabývá stavem podzemních vod, který je podobný minulému roku. Jedinou výjimkou byla jižní část republiky, která je oproti minulému roku sušší. Nakonec se zpráva zabývá množstvím vody ve sněhové pokrývce, kde jsou data poměrně tristní. „Z hlediska množství vody akumulované ve sněhové pokrývce na území České republiky byly sněhové zásoby v polovině března 2019 více než třínásobně větší než v letošním březnu. Rozložení sněhových zásob na území ČR bylo v obou letech podobné, pouze v roce 2019 byly sněhové zásoby výrazně větší.“ Sníh a voda ze sněhové pokrývky je zásadním faktorem pro stavy povrchových a podzemních zásob vody. Pokud je tak v roce 2020 poměr vody ve sněhu pouze třetinový k roku 2019, je velice pravděpodobné, že bude půda sušší, a mohou nastat velká sucha.

Pomocí dat na portálu Intersucho můžeme dobře porovnat změnu intenzity sucha na území ČR 22. března a 5. dubna. Jak můžeme vidět, zatímco 22. března bylo riziko sucha pouze v jižních Čechách, 5. dubna bylo již ve velké části republiky.

Fakt, že bude v České republice letos období velkého sucha, podporuje i prognóza stavu sucha na následující 2 měsíce.

Ministerstvo zdravotnictví vydalo mimořádné opatření (.pdf) v souvislosti s nákazou COVID-19, které bylo 1. dubna vzato na vědomí vládou (.pdf). Zde nařizuje krajům a Hlavnímu městu Praze zajistit s účinností od 2. dubna prostory s lůžkovou kapacitou alespoň 60 lůžek na 100 000 obyvatel. Tato lůžka mají být vyhrazena pro osoby využívající sociální služby, u nichž se prokázalo onemocnění COVID-19.

V tomto mimořádném nařízení se ovšem neuvádí, zda jsou lůžka určena pouze osobám s lehkým, či závažnějším průběhem nemoci. Dále také není stanoveno, že se má jednat pouze o seniory. Tato lůžka mají být vyhrazena osobám, jimž jsou poskytovány sociální služby. Mezi tyto osoby poté patří nejen ty umístěné v domovech pro seniory, ale také v domovech pro osoby se zdravotním postižením a jiné.

Ministryně Maláčová skutečně sklízela vlnu kritiky ohledně bezpečnostních opatření na ochranu seniorů. 

Asociace poskytovatelů sociálních služeb od začátku března žádala o dodání ochranných pomůcek. Na konci března však uvedla, že například požadované respirátory nemá 90 procent zařízení. 

Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s Janou Maláčovou se setkalo i s kritikou od veřejnosti. Negativní reakce se například nacházely pod jedním ze jejích tweetů:

Ochrana seniorů v domovech je moje priorita! Pomůcky musí být rozdělovány transparentně a s hejtmany jsem dnes probrala, co dál. Na krajích musí být připraveno 60 lůžek na 100 tisíc lidí a řešit musíme také náhrady za nemocné pečovatelky. @CSSD #spolutozvladneme

— Jana Maláčová (@JMalacova) March 30, 2020

Vlna nevole se také zvedla v případě nákazy nemocí Covid-19 v domově seniorů Iris v Ostravě. Podle posledních údajů se v domově nakazilo 17 lidí. Konkrétně 13 klientů a čtyři zaměstnanci. V diskusi u příspěvku Události Ostrava na Facebooku se rovněž strhla vlna kritiky.

I přesto nemůžeme dohledat, že by byla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na začátku března kritizována za vstup do řešení vzniklé situace. Proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Z předcházejícího průběhu rozhovoru je zřejmé, že řeč je o 3. březnu. Šárka Jelínková byla opravdu v období jarních prázdnin mezi 2.–6. březnem na lyžích ve Val di Fiemme v Itálii. Svůj pobyt v oblasti potvrdila ve svém vyjádření pro server iDNES, když prohlásila: „Do poslední chvíle to nebylo problematické místo. Zvažovali jsme ale, jestli nepojedeme dříve.“

V uvedené době již platilo doporučení do některých částí Itálie nejezdit. Stejně jako senátor Tomáš Goláň (SEN21) Šárka Jelínková následně na dva týdny zamířila do karantény.

Výrok ministryně Maláčové navazuje na argumentaci senátorky Jelínkové o neexistenci jasných instrukcí a postupů pro poskytovatele sociálních služeb, jak se vypořádat s hrozícím rizikem nákazy COVID-19. Paní ministryně v rámci své reakce poukazuje na existenci pokynů vydaných MPSV ze 3. března 2020.

Zmiňované dokumenty se pak skutečně nachází na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.  V dokumentu Doporučený postup č. 0/2020 - Doporučení pro poskytovatele sociálních služeb v souvislosti s epidemií COVID-19 se nachází informace obecné povahy o nutnosti svolání krizových štábů, základní informace o podobě nákazy (str. 2-3). Dokument rovněž doporučuje k předzásobení na doby 4–6 týdnů léky, zdravotnickými pomůckami a dezinfekčními prostředky (str. 3). Tato opatření pak dle dokumentu mají probíhat ve spolupráci se zřizovateli (str. 3).

Posléze 13. března k tomuto dokumentu přibylo pokračování s upřesňujícími informacemi: Doporučený postup č. 1/2020 - Doporučení pro poskytovatele sociálních služeb v souvislosti s epidemií COVID-19 - Nejčastější otázky a odpovědi v oblasti sociálních služeb. Dokument má formu otázek a odpovědí a nachází se v něm informace konkrétnější povahy směřující k zabránění šíření nákazy COVID-19 v zařízeních sociálních služeb. Například můžeme uvést výzvu ke zřízení izolačních pokojů pro klienty (str. 7).

Podle CV (.doc) zveřejněného na stránkách zlínské KDU-ČSL Šárka Jelínková pracovala dokonce 30 let v sociálních službách, a to od roku 1986 s výjimkou rodičovské dovolené (2008–2011).


Pracovala například jako vychovatelka v domově pro osoby se zdravotním postižením, vedoucí domova pro osoby se zdravotním postižením a ředitelka centra pro seniory (2011–2016).

Dále jako OSVČ pracovala v sociální sféře na různých projektech jako odborný konzultant (.pdf, str. 3) a od roku 2002 se v této oblasti věnuje také lektorské činnosti (.pdf, str. 20).

Ve výroku senátorky Jelínkové se vyskytuje několik nepřesností. Jednotlivá nařízení, která Jelínková uvádí, nebyla vydávána ze dne na den. Toto její vyjádření lze ale vnímat jako nadsázku, kterou ilustruje překotnost vládou vydávaných nařízení. Za podstatné ve vyjádření Jelínkové lze považovat to, že jednotlivá uvedená nařízení byla vládou skutečně vydána a rychlost, s jakou byla měněna, lze vnímat jako pro seniory matoucí.

Nyní konkrétněji k jednotlivým opatřením. Dne 16. března vydala vláda Andreje Babiše usnesení, ve kterém „doporučuje osobám starším 70 let nevycházet po dobu trvání nouzového stavu mimo svá obydlí, s výjimkou návštěvy zdravotnického zařízení za účelem zajištění neodkladné zdravotní péče“ (.pdf). Tisková konference, na které předseda vlády tuto informaci sdělil veřejnosti, se konala v pondělí 16. března večer (video). 

Usnesení, podle něhož bylo nakupování v maloobchodních prodejnách potravin vyhrazeno pro seniory od 65 let v čase od 10:00 do 12:00, vydala vláda ve středu 18. března 2020 (.pdf). Tedy dva dny poté, co doporučila seniorům nad 70 let nevycházet z domu. Je však třeba podotknout, že doporučení vlády z 16. března bylo stále v platnosti, takže je třeba vyhrazení doby pro nakupování vnímat jako možnost pro ty seniory, kteří se nemohou nebo nechtějí řídit doporučením vlády. Vzhledem k tomu, že i přes vládní doporučení seniorům nevycházet mimo svá obydlí pro ně byla vyhrazena speciální doba pro nákupy, lze s jistou mírou nadsázky uznat, že vláda seniory „takzvaně vyslala do obchodů“.

Zmíněné časové rozmezí, ve kterém byl vstup do prodejen zakázán osobám mladším 65 let, vláda změnila dalším usnesením ze dne 19. března (.pdf). Podle něj byl v maloobchodních prodejnách potravin (ale nově také v prodejnách hygienického zboží, kosmetiky a jiného drogistického zboží) pro nákupy seniorů určen čas 7:00 do 9:00.

Rozmezí 8:00 až 10:00, o němž hovoří senátorka Jelínková, bylo přijato až 23. března. Tehdy vláda schválila (.pdf) vydání mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví (.pdf, str. 1), které omezilo povinnost vyčlenit prodejní dobu pro seniory jen na prodejny s plochou větší než 500 metrů čtverečních a které nabylo účinnosti 25. března.

Ve středu 1. dubna vláda schválila (.pdf, str. 1) „návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS-CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty”. Návrh předložila (.docx, str. 6) ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a pro hlasovalo 12 z přítomných 12 členů vlády. Při hlasování o návrhu tedy dva členové vlády nebyli přítomni.

Návrh zákona se zabývá například jednostranným ukončením nájmu. Podle § 3 odst. 1 vládního návrhu zákona (.pdf, str. 2) „pronajímatel nemůže v ochranné době nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného, pokud prodlení nastalo

a) v rozhodné době, a

b) převážně v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo řádnou úhradu nájemného.”

Návrh zákona vláda 2. dubna předložila Poslanecké sněmovně. Předseda sněmovny rozhodl, že předložený návrh zákona bude projednáván ve zkráceném jednání a následně přikázal návrh k projednání Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. 8. dubna byl návrh zákona v Poslanecké sněmovně schválen a následně byl postoupen Senátu. Tam byl návrh projednán 16. dubna a vrácen sněmovně s pozměňovacími návrhy.

Jelikož hlasování vlády je neveřejné, nepodařilo se nám zjistit, kteří dva členové vlády byli nepřítomni a nehlasovali tedy pro návrh. Protože nemůžeme potvrdit ani vyvrátit, že ministryně Maláčová nebyla jedním z nepřítomných členů vlády, musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Senátorka Jelínková hovoří v souvislosti s nově schváleným návrhem vlády o zákazu výpovědi nájemníků z bytu, pokud nejsou schopni v návaznosti na koronavirovou krizi splácet nájem a jsou tak v riziku ztráty bydlení. Zároveň vláda také navrhuje možný odklad placení nájmů. Tento návrh bude dále projednávat Poslanecká sněmovna. Senátorka Jelínková zde vyjadřuje názor, že by bylo lepší použít způsob řešení, které je navrhované Ministerstvem práce a sociálních věcí novým zákonem o přídavku na bydlení.

Tento návrh zákona skutečně sjednocuje (.docx, str. 1) dva druhy dávek na bydlení, které v současnosti fungují, a to příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení, do jedné dávky. Zároveň také upravuje a zpřísňuje podmínky jejího vyplácení. Přídavek by podle návrhu neměli získat lidé, co si aktivně nehledají práci či bydlí v neadekvátních bytech. Rodičům, jejichž děti ve škole zmeškají více než 100 hodin za pololetí z jiných než zdravotních důvodů, by přídavek mohl být také snížen nebo odepřen.

U návrhu zákona bylo ukončeno připomínkové řízení 22. ledna 2020. Vláda zatím návrh zákona skutečně neprojednávala a neschválila. Od té doby také proběhla 40., 41. a 42. schůze Sněmovny, ani na jedné z nich se návrh zákona též nijak nediskutoval. Byl jednou nadnesen v interpelaci poslankyní Helenou Langšádlovou, ale k té se nakonec nedostalo.