Ale ministr zahraničí není odpovědný za Bezpečnostní informační službu.

Já nezpochybňuji to, že si požádali o ochranu a že je policie chrání.

A teď k tomu článku v Respektu, tomu se vysmáli naši bezpečnostní experti a jistě asi těžko spojíte s KSČM, jako je Andor Šándor nebo gen. Štefec, a ti říkají, že takovou blbost ještě nečetli.

Tam je napsáno a obsahuje to náš zákon o ochraně válečných hrobů v § 2 odstavec 2, že kromě válečných hrobů jsou tam i památníky, které mají být volně přístupné, a to jsme se k tomu zavázali.

Například jste tady citoval pana Koláře a ten například zabránil tomu, aby pomník maršála Koněva byl přístupný, což je mimo jiné v § 22 té mezinárodní smlouvy.

My tady máme mezinárodní smlouvu z roku 1993, kterou napsal, podepsal pan prezident Havel a pan prezident Jelcin o vzájemných vztazích s Ruskou federací, a někteří naši politici ji považují asi za cár papíru, protože se jí vůbec nedrží, nerespektují mezinárodní právní závazek.

Vyšel nějaký článek v Respektu, který nebyl odzdrojován, ale následně se k tomu vyjadřovali již lidé z Bezpečnostní informační služby i pan ministr, který to fakticky potvrdil, že tuto informaci, že zde někdo sem přijel s možným takovým účelem, prostě potvrdil.

Druhá věc je potom ta otázka osobního bezpečí, tady zazněla tři jména, já jsem rád, že Zdeněk Hřib naprosto jasně řekl, že prostě když je člověk přesvědčen o nějakém názoru, tak nebude ustupovat jenom proto, že v danou chvíli se cítí ohrožen nebo má strach.

Prostě z těch mocností ne dvakrát demokratických je na Českou republiku vyvíjen poměrně silný tlak, ať je to Rusko, nebo na druhou stranu, ať je to Čína. Týkající se třeba diplomatů, kdo s kým může jednat, kdo může být přítomen na nějakém jednání, to je ta první rovina.

Zatím jediná fakta, která jsou, tuším, že v Respektu vyšel určitý článek, proti němuž se ohradila ruská ambasáda.