Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť Okamura dle slov svého spolupracovníka z roku 2016 skutečně na projektu pomáhá. Že o tomto tématu hovořil i s hejtmanem Netolickým (konkrétně 28. října 2017), nám potvrdil mluvčí Pardubického kraje; exministr Herman na náš dotaz doposud nereagoval. Konkrétní aktivity Okamury nejsou veřejně dohledatelné, ovšem i přesto výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť se u projektu vyskytuje prokazatelně dva roky.

V minulosti dostal do mediálního povědomí tábor jeho spolupracovník Jaroslav Novák, ten tak však činil jako soukromá osoba, nikoliv jako zástupce Okamury nebo jeho hnutí. Oficiálním poradcem SPD je Novák, a to až od listopadu 2017. Jeho role ve fondu, který by se měl na opravě areálu podílet, je však zpochybňována.

V obci Brněnec rozkládající se na pomezí historické zemské hranice mezi Čechami a Moravou byl v areálu textilní továrny na počátku roku 1944 zřízen koncentrační tábor.

Areál továrny, který byl v roce 2016 zapsán mezi kulturní památky má pohnutou historii a osoba Oskara Schindlera dodnes vyvolává na Svitavsku kontroverze. Schindler v létě 1944 přesunul před postupující sovětskou armádou svou krakovskou továrnu do Brněnce včetně židovských pracovníků. Před smrtí tak zachránil více než 1 000 lidí, za což mu stát Izrael udělil ocenění Spravedlivý mezi národy.

Kritici Schindlerovi vyčítají, že participoval na výhodách, které mu přineslo okupované Československo. Brněnec nebyl součástí Protektorátu Čechy a Morava, ale spadal přímo pod třetí říši. Schindler se v roce 1938 se stal členem NSDAP. Zatímco obecně je Schindler chápán jako „napravený“ nacista, který původně vnímal vězně z krakovského ghetta především jako levnou pracovní sílu. Poté, co byl svědkem likvidace krakovského ghetta, ale začal vězňům pomáhat. Naopak v Brněnci je vnímán jako válečný zločinec a přesun továrny z Polska je zde chápán spíše jako kalkul, který měl zachránit jeho byznys před sovětskými tanky.

Od roku 2016 se Nadační fond Šoa a Oskara Schindlera snaží přeměnit bývalou továrnu a koncentrační tábor na památník obětem holokaustu. Zakladatelem fondu je Okamurův guru Jaroslav „Večerníček“ Novák. Ten v roce 2016 veřejně uváděl, že Okamura v rámci této aktivity pomáhá:

„Tomio nám velmi pomáhá. Snaží se najít investory, domlouvá schůzky. Naposledy byl tlumočit, když do Brněnce přijel novinář z japonského deníku Yomiuri Shimbun. Je to deník, který prý tiskne přes třináct milionů výtisků denně.“

V lednu 2017 se koncentrační tábor v Brněnci objevil v Okamurově facebookovém seriálu s názvem Ukradená revoluce, předseda hnutí SPD v něm však pouze kritizoval péči obce, kraje a rezortu kultury o tento areál, který je dle jeho slov nenávratně zničenou kulturní a historickou památkou.

Krátce poté, co byl v roce 2016 areál zapsán mezi kulturní památky, podal Novák žádost na ministerstvo kultury, aby byla památka zařazena mezi národní kulturní památky. Pardubický kraj věnoval loni fondu částku ve výši necelých 100 tis. Kč. Mluvčí Pardubického kraje nám telefonicky potvrdil, že hejtman Netolický mluvil s Okamurou o této věci jednou, a to konkrétně na recepci k 28. říjnu. Jinak ovšem komunikuje s Jaroslavem Novákem.

Jaroslav Novák poskytl před pár dny deníku Právo rozhovor, ve kterém došla řeč i na Brněnec. V rozhovoru Novák mimo jiné prohlásil: „Jsem šéf skutečného koncentračního tábora“, v narážce na koncentrační tábor v Letech . Krátce po odkoupení vepřína, který stojí na místě bývalého koncentračního tábora na Písecku, podal Novák trestní oznámení k vrchnímu státnímu zastupitelství, protože se mu nelíbila suma, za kterou stát vepřín odkoupil.

Nelibost vůči jednání Nováka a jeho aktivit spojených s SPD potvrdil Právu místopředseda fondu František Olbert. Ten tvrdí, že fond vede prakticky on a Novák je pouze zakladatelem a dál se v projektu neangažuje – spíše jen mediálně vystupoval, Brněnci údajně k neprospěchu.

V roce 2018 došlo díky změnám v systému valorizace penzí k největšímu růstu za posledních deset let. Ještě vyšší růst pro lidi s nižšími důchody může zajistit připravovaná novela, ta však ještě neprošla parlamentem. Zároveň je nutné konstatovat, že díky rychlému růstu mezd, od kterého se odvíjí i růst penzí, by ke značnému zvýšení došlo i bez opatření, jež zavádí tato vláda. Zvýšení o 918 korun je skutečně nominálně nejvyšším zvýšením důchodů za období samostatné České republiky.

Pouze dodejme, že v letech 2008/2009 stouply důchody o bezmála 900 korun, šlo ovšem o zvýšení ve dvou vlnách. Od srpna a poté od následujícího ledna. V roce 1996 pak penze vzrostly o 813 korun.

V únoru 2018 vláda schválila pravidla pro výraznější zvyšování penzí. Pokud vládní novela projde, znamenalo by to podle výpočtů vlády v roce 2019 navýšení důchodů v průměru o zmíněných 918 korun. Ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová k novele dodává, že rychleji porostou důchody lidem, kteří dnes mají nejnižší penze, naopak zhruba polovině penzistů se růst penzí zpomalí. To je způsobeno tím, že větší část valorizace půjde do pevné složky důchodu (podle vlády by mělo jít o 540 korun pro rok 2019) a menší část do poměrné, zásluhové složky. Potlačí se tím princip zásluhovosti, což už jednou odmítl Ústavní soud.

Jak dále uvádí ČTK, aby zmíněné částky zvýšení platily, musela by průměrná mzda, od které se výše penzí odvíjí, vyrůst během roku 2018 na 32 240 Kč. To není nereálné, podle nejnovějších čísel Českého statistického úřadu činila průměrná mzda ve 4. čtvrtletí loňského roku 31 646 Kč.

Růst důchodů se odvíjí od růstu cen v ekonomice (inflace) a od růstu reálných mezd. Díky loňské novele zákona o důchodovém pojištění se ve výpočtu zohledňuje nejen celková inflace, ale také spotřební koš specifický pro důchodce. Zároveň se do růstu důchodů větší měrou promítá růst mezd (dříve se důchody zvyšovaly o třetinu, od roku 2018 je to o polovinu růstu mezd).

Od ledna 2018 si podle výpočtů důchodci polepšili v průměru o 475 korun měsíčně. To je skutečně více než v předchozích letech – podle statistik České zprávy sociálního zabezpečení vzrostl loni průměrný důchod meziročně o 390 korun, v roce 2016 dokonce jen o 112 korun.

Ačkoliv se v programu ČSSD z roku 2013 explicitně o zdanění církevních restitucí nehovoří, obecné vyznění programového bodu k církevním restitucím (.pdf, str. 30) jasně vypovídá o podpoře zkrácení nákladů na církevní restituce. Negativní vyjádření Bohuslava Sobotky k tématu se objevilo proto, že bránilo KDU-ČSL ve vytvoření koaliční vlády s ANO a ČSSD.

Program ČSSD z roku 2013 (.pdf, str. 30) k tématu církevních restitucí říká: „Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá. Nepřipustíme vydávání majetku, který církve v únoru 1948 již nevlastnily. Zvážíme možnost daňových asignací, jež by v budoucnu mohly být využity i pro financování církví.“ Z hlediska daní se v souvislosti s církevními restitucemi v tomto programu navrhuje pouze možnost umožnit daňovému poplatníkovi rozhodování o přidělení části z jeho odváděné daňové povinnosti na církevní projekty.

Bývalý předseda vlády Bohuslav Sobotka se k myšlence zdanění církevních restitucí stavěl negativně. Důvodem byla neochota KDU-ČSL spolupracovat na koaliční vládě, pokud by mělo dojít ke změně zákona o církevních restitucích. Pozice ostatních členů ČSSD ale nebyla s předsedou strany jednotná.

Například 5. června 2016 kritizoval Sobotka návrh na zdanění restitucí, se kterým přišel další člen ČSSD Jiří Zimola. Podobná je i situace ze 14. června 2014. Zde při jednání vedení strany Bohuslav Sobotka odmítl návrh Jeronýma Tejce, který chtěl do stranického referenda zařadit návrh schválení zdanění církevních restitucí. Na těchto příkladech se ukazuje, že ve vnitřních strukturách ČSSD se podpora zdanění církevních restitucí nadále objevovala.

Doplňme ještě, že Bohuslav Sobotka figuroval ve funkci předsedy ČSSD od 18. března 2011 do 15. června 2017. Program ČSSD, který vznikl až za jeho předsednictví, je tedy již zmíněný z roku 2013. V době, kdy Bohuslav Sobotka nastoupil do funkce předsedy strany, byl aktuální program z roku 2010. Ten ale vznikl ještě za předsednictví Jiřího Paroubka.

O církevních restitucích ani tento program nepojednává explicitně s plánem jejich zdanění. Tzv. velký program (.pdf, str. 35) je k tématu církví velmi vágní a neříká v zásadě nic konkrétního. Pouze tzv. malý program (.pdf, str. 3) z roku 2010 zmiňuje církevní restituce jako jeden ze špatných plánů předešlých vlád, který zadlužuje Českou republiku a vyjadřuje se pozitivně k nutnosti jejich omezení. Konkrétní plán jejich zdanění tento program nenavrhuje, ale opět se zde ČSSD obecně zavazuje snížit náklady na restituce.

KSČM se v minulosti opravdu vyhradila vůči zmíněným ministerstvům vlády v demisi.

V případě ministerstva zdravotnictví se Vojtěch Filip osobně vymezil ke krokům ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Na tiskové konferenci z února 2018 mu vyčítalodvolání Svatopluka Němečka z funkce ředitele ostravské nemocnice:

„Legitimita těch rozhodnutí, pokud není podložena vnější kontrolou, je pochybná. Já chápu jeho (Adamovu) odvahu některé personální kroky dělat. Ale považuji to za krok velmi špatným směrem.“

Ministerstvo dopravy bylo komunisty kritizováno zejména ve věci plánovaného rozšíření mýtného o 900 km na silnice I. třídy. Vadí jim zejména zvolení neekonomického řešení, možné objíždění zpoplatněných úseků a neprozkoumaný dopad na mikroregiony.

„V lednu 2017 však Ťok předložil do vlády variantu technologicky neutrálního řešení a rozšíření o 900 km. Stalo se to, že vyhrálo politické rozhodnutí nad odborným a ekonomickým hlediskem,” zaznělo od poslankyně Matušovské na tiskové konferenci z 6. března 2018 (čas od 4:45).

Agendu ministerstva zahraničí KSČM kritizovala zejména kvůli vyhoštění ruských diplomatů v kauze Skripal a kvůli postoji ministerstva a předsedy vlády Andreje Babiše ke spojeneckému útoku na syrské cílez 14. dubna 2018. Komunistům vadí i plánovaná zahraniční politika vyplývající z programového prohlášení vlády ANO s ČSSD.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zase předseda KSČM Vojtěch Filip kritizoval v záležitosti podepsání memoranda k těžbě lithia.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, protože je sice pravda, že čínská firma CITIC převzala a zaplatila dluhy CEFC, a nadále tak obě firmy pokračují ve své činnosti. Jejich investice ale nedosahují slibované hodnoty, a mnohdy se jedná pouze o akvizice majetku, což se nedá zcela označit jako investici.

Miloš Zeman v roce 2016 uvedl, že čínské investice v Česku dosáhnou 95 miliard korun. V současné době je ale částka o zhruba 72 miliard nižší.

Z předběžných odhadů České národní banky vyplývá, že čínské investice dosahují ke konci roku 2017 necelých 23 miliard. „Co se týče stavu čínských investic v České republice, ten byl ke konci roku 2016 17 miliard Kč, zatímco rok před tím to bylo 6,66 miliard Kč,“ uvedla tisková mluvčí ČNB Markéta Fišerová pro server Echo24. Největším čínským investorem u nás je v poslední době diskutovaná firma CEFC. Ta nezřídka ovšem provádí akvizice, za všechny můžeme jmenovat fotbalovou Slavii, pivovar Lobkowitz nebo sídlo Živnobanky.

CEFC dlužila skupině J&T 11,5 miliardy Kč. J&T 17. května 2018 převzala její aktivity v Česku, protože dluhy Číňané podle J&T nezaplatili v termínu. CEFC označila změny za pokus J&T o nepřátelské převzetí firmy a jejích aktiv v ČR.

Skupina J&T se v 25. května 2018 dohodla s čínskou CITIC Group na prodeji pohledávek ve výši 11,5 miliardy Kč, které jí dlužila čínská CEFC. Skupina J&T rovněž potvrdila, že postupně začne uvolňovat zastavený majetek CEFC a odvolávat své zástupce ve společnosti.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože TOP 09 po říjnových volbách skutečně spíše stagnuje, v rámci statistické chyby se pohybuje na stejné úrovni.

Ve volbách do Sněmovny v říjnu 2017 získala TOP 09 5,31 % hlasů. Od té doby vyšlo několik volebních modelů – konkrétně vycházíme z modelů CVVM, STEM a Kantar TNS.

Agentura CVVM v posledním měření dává ve volebním modelu Pospíšilově straně 4,5 %. Připomeňme, že jde o výzkum, jak by volby dopadly v den dotazování, kdyby k volbám přišli všichni, kdo jsou již rozhodnuti. Nezahrnuje tak nerozhodnuté voliče. Volební model STEM pak TOP 09 přiznává 4,6 % hlasů a Kantar TNS pro Českou televizi pracuje s údajem 4,5 %.

Z těchto dostupných dat vyplývá, že odhad volebního zisku TOP 09 je o nyní o něco nižší, než jaký byl skutečný zisk ve volbách, nicméně rozdíl je v rámci statistické chyby. Preference nevykazují žádný klesající ani rostoucí trend, jde fakticky o stagnaci.

Pronásledování církví za dob komunismu získalo největší spád v 50. letech minulého století. Asi nejznámější akt z této doby je Akce K, která měla za úkol násilnou likvidaci klášterů a katolických mužských řeholních řádů. Dále stojí za zmínku také Akce Ř neboli likvidace ženských klášterů. Řada řeholníků skončila ve vězení, nebo byli odvezeni do tzv. „internačních táborů“, kde s nimi bylo nakládáno velmi nehumánním způsobem.

Známé je také umučení faráře Toufara, jemuž se během kázání měl za zády pohnout kříž na zdi (tzv. číhošťský zázrak). Do povědomí se dostal i případ kardinála Josefa Berana, jenž byl neustále pronásledován StB, která se na něj snažila získat kompromitující materiály.

O návrzích Poslanecké sněmovny, kdo má obdržet státní vyznamenání, hlasovala dolní komora na svém jednání 25. května. Při hlasování o Karlu Sýsovi, jemuž je vytýkána jeho předlistopadová tvorba a jeho polistopadová náklonnost ke komunistické straně, zvedlo pro něj ruku 14 poslanců Pirátů, 6 se zdrželo a 2 se tohoto hlasování nezúčasnili.

Dodejme, že jde o pouhé návrhy prezidentu republiky, ten se jimi řídit nemusí. Udělování a propůjčování státních vyznamenání je jeho výlučnou pravomocí podle Ústavy (čl. 63).

Součástí výpočtu kompenzace za pozemky, které nemohou být vydány, jsou kromě zemědělské a lesní půdy i ostatní pozemky a zastavěná plocha. Cena, která je použita ve výpočtu pro zastavěnou plochu je opravdu řádově vyšší, než je tomu u zemědělské a lesní půdy.

Pokud by došlo ke schválení současného návrhu koaliční smlouvy, pak by ve zmiňovaných situacích vláda skutečně padla. Aktuální návrh koaliční smlouvy mezi hnutím ANO a ČSSD je veřejně dostupný zde.

Jiří Hamáček zmiňuje článek 5, který říká: „Dojde-li v koalici i po dohodovacím řízení k situaci, kdy nedojde k dohodě o řešení koaličního sporu, v případě, kdy 5 ministrů jmenovaných za koaliční stranu ČSSD podá prostřednictvím předsedy vlády demisi do rukou prezidenta, podá do 7 dnů demisi předseda vlády a spolu s ním, jeho prostřednictvím, všichni ministři navržení hnutím ANO 2011.“ (. pdf, str. 1)

Pokud jde o druhý zmínění případ, smlouva jej řeší ve článku 10: „Smluvní strany se zavazují, že budou na půdě obou komor Parlamentu podporovat přijetí koaličních vládních návrhů zákonů. Pozměňovací nebo doplňující návrhy ke koaličním vládním návrhům zákonů podpoří smluvní strany v obou komorách Parlamentu jen po vzájemné dohodě. Současně se zavazují, že případné iniciativní návrhy zákonů a pozměňující návrhy zákonů předkládané poslanci a senátory koaličních klubů anebo připojení se poslanců a senátorů koaličních klubů k iniciativě poslanců či senátorů z jiných klubů budou předem konzultovány na úrovni předsedů koaličních klubů. Podmínkou pro jejich podporu bude dohoda smluvních stran. Nebude-li dohodnuto jinak, budou koaliční kluby při hlasování respektovat stanovisko vlády. Nerespektování tohoto ustanovení bude považováno za závažné porušení této koaliční smlouvy a bude postupováno v souladu s články 16, popř. 5.“ (. pdf, str. 2)