Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Miloš Zeman během svého funkčního období jmenoval jak předsedu Ústavního soudu, tak guvernéra ČNB. Rovněž doplnil Ústavní soud na odpovídající počet 15 osob a bankovní radu ČNB na sedm osob.

V srpnu 2013 skončil Pavlu Rychetskému jeho desetiletý mandát coby předsedy Ústavního soudu. Miloš Zeman ho ovšem navrhl na další funkční období a v červnu 2013 byla jeho nominace schválena v Senátu. Dne 7. srpna 2013 byl poté Rychetský znovu jmenován ústavním soudcem.

Prezident Zeman dále skutečně doplnil soudce Ústavního soudu na 15 osob, jelikož každý ze soudců byl jmenován prezidentem Zemanem během jeho funkčního období.

Od července 2016 byl Milošem Zemanem jmenován do funkce guvernéra ČNB Jiří Rusnok, jehož ještě předtím v únoru 2014 jmenoval Zeman řadovým členem ČNB. Další jména oznámil prezident Zeman v květnu 2016. Od července 2016 posílili bankovní radu ČNB Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký. V lednu 2017 znovu doplnil prezident bankovní radu na sedm osob, když do ní coby její nové členy jmenoval Oldřicha Dědka a Marka Moru.

Kateřina Šimáčková sice souhlasí s církevními restitucemi, avšak je zavádějící tvrdit, že byla Milošem Zemanem jmenována soudkyní Ústavního soudu za situace, kdy tento soud bude dříve nebo později o církevních restitucích rozhodovat. O jejich ústavnosti totiž rozhodoval již dva měsíce před jmenováním Šimáčkové.

Prezident tento příklad uvedl v souvislosti s výrokem Pavla Fischera o (ne)jmenování homosexuála soudcem Ústavního soudu, protože by v budoucnu mohl rozhodovat o právech sexuálních menšin. Zeman se tak snažil prezentovat, že on sám v minulosti jmenoval osobu, která měla silný názor na otázku, kterou měl dle něj Ústavní soud v budoucnu řešit.

Miloš Zeman ve výroku podle všeho myslí soudkyni Kateřinu Šimáčkovou. Jak uvádí Česká televize, právě jí měly být při jejím schvalování některými senátory vyčítány její názory na církevní restituce. Tato otázka se podle všeho řešila na základě iniciativy tehdejšího senátora Zdeňka Škromacha, který dle iDnes.cz zadal svému poradci Radovanu Suchánkovi (dnes již také soudci ÚS), aby vyhledal, co si navrhovaní kandidáti myslí o církevních restitucích. O názoru Kateřiny Šimáčkové před jejím jmenováním informovaly také Lidové noviny, když uvedly, že „v levicovém Senátu by její schválení mohlo ohrozit to, že pokud jde o církevní restituce, stojí na opačné straně než ČSSD (jako advokátka zastupovala církve)“. Z veřejných zdrojů je možné dohledat také třeba to, že Šimáčková církevní restituce podpořila při své přednášce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Je tedy možné říct, že názor Šimáčkové na restituce je pozitivní.

O církevních restitucích Ústavní soud rozhodl 3. 6. 2013 (návrh na jejich zrušení podali senátoři 5. 2. 2013). Jako kandidátka na soudkyni ÚS byla Šimáčková představena již 15. 5. 2013 (Lidovky.cz). Její nominaci schválil Senát svým usnesením z 20. 6. 2013. Šimáčková byla soudkyní Ústavního soudu jmenována až 7. 8. 2013, tedy dva měsíce poté, co o církevních restitucích Ústavní soud rozhodoval. Je tedy zavádějící, pokud na tomto případu Zeman prezentuje, že soudkyní jmenoval osobu, která podle něj má silný názor na otázku, kterou by měl ÚS řešit. Posuzování ústavnosti církevních restitucí se totiž dostalo k Ústavnímu soudu ještě před jejím jmenováním.

Miloš Zeman byl skutečně osm let předsedou ČSSD. Stranu vedl v letech 1993 až 2001, kdy byl vystřídán Vladimírem Špidlou.

V roce 1992 získala Československá sociální demokracie (později transformována na Českou stranu sociálně demokratickou) ve volbě do České národní rady 6,53 %.

V následujících volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 1996 získala ČSSD pod vedením Miloše Zemana 26,44 % a o dva roky později 32,31 %.

V posledních volbách do Poslanecké směnovny v říjnu 2017 získala ČSSD 7,27 % hlasů.

Počet cizinců v České republice meziročně stoupá, jak dokládá ČSÚ. Ke konci roku 2016 bylo dle statistik ČSÚ v České republice evidováno téměř půl milionu cizinců, z toho 107 251 Slováků, 109 850 Ukrajinců, 58 025 Vietnamců a kolem 18 000 lidí z Balkánu (Albánie, Černá hora, Makedonie, Kosovo, Bulharsko, Bosna a Hercegovina).

Ekonomická migrace je migrace, při které člověk odchází do cizí země za účelem zvýšení svého životního standardu. Kupříkladu u lidí přicházejících ze Slovenska můžeme mluvit o ekonomické migraci, ze statistik je totiž jasné, že Slováci si v Čechách vydělají téměř ve všech oblastech více peněz než na Slovensku, a v mnoha oblastech i více než Češi. Tento fenomén je ovlivněn více různými faktory, jak je popsáno v článku z periodika Statistika a my. Konkrétně může jít o vysoce kvalifikované osoby, které jdou za lepším místem, nebo naopak o lidi bez kvalifikace, kteří si v České republice mohou vydělat více než na Slovensku. Stejně tak lze mluvit o ekonomické migraci u Vietnamců, jak vyplývá z průzkumu pro Výzkumný ústav bezpečnosti práce.

Ukazatelů životních standardů je nepřeberné množství, pokud však vezmeme v úvahu HDP na obyvatele, je pak z údajů The World Factbook pro rok 2017 zřejmé, že v případě všech výše uvedených zemí může jít na základě tohoto ukazatele o ekonomickou migraci. V ČR je hodnota HDP na jednoho obyvatele 35 200 $, v SR 32 900 $, na Ukrajině 8 700 $, ve Vietnamu 6 900 $, v Bulharsku 21 600 $, v Albánii 12 500 $ a v Bosně a Hercegovině 11 400 $.

Potůčkova komise fungovala od roku 2014 do září tohoto roku. Byla odbornou důchodovou komisí, která vznikla na základě koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády ČR pod záštitou ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové a ministra financí Andreje Babiše. Měla za úkol připravit návrhy na pokračování důchodové reformy, které stabilizují důchodový systém v dlouhodobé perspektivě a budou přijatelné napříč politickým spektrem a také občany.

Dle výroku Miloše Zemana byla tato komise neúspěšná, avšak několik jejích návrhů se promítlo do přijatých zákonů a jeden návrh byl schválen vládou a předán k projednání v Parlamentu ČR. Jednalo se o návrhy realizované v rámci základního důchodového pojištění (.pdf, str. 4), dále o návrhy realizované v rámci systému důchodového spoření (.pdf, str. 4) a návrhy realizované v rámci doplňkového penzijního spoření (.pdf, str. 4).

Návrh, který byl schválen vládou a předán Parlamentu ČR, byl návrhem v rámci základního důchodového pojištění –diferenciace sazeb pojistných obvodů pro rodiny s dětmi (.pdf, str. 5).

Bezděkova komise fungovala v letech 2004–2005, kdy připravovala podklady pro rozhodování o pokračování důchodové reformy, avšak návrhy komise nebyly k ničemu, jelikož se politici neodhodlali k žádným změnám. Druhá Bezděkova komise fungovala v roce 2010, kdy jejím úkolem bylo aktualizovat výstupy první komise a také příprava odborných doporučení ke změnám v důchodovém systému. Návrhy této komise jsou dostupné v závěrečné zprávě z roku 2010 zde.

ČSSD nesouhlasila s reformou, jelikož chtěla udržet tehdejší financování důchodů, pravice naopak reformu podporovala (ODS, TOP 09, VV). Vládní koalice ODS, TOP 09 a VV důchodovou reformu prosadila od roku 2013, avšak následující vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL ji zrušila.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, jelikož obě komise dospěly k návrhům a doporučením, které byly předloženy vládě, navíc několik návrhů Potůčkovy komise se promítlo do zákonů. Následné výsledky komise závisí také na rozhodování vlády a schvalování návrhů, což ovšem komise úplně ovlivnit nemůže. Dodejme, že nehodnotíme správnost či kvalitu daných návrhů, které komise připravily a které následně jednotlivé politické reprezentace více či méně využily do legislativy.

Proti zvolení Zdeňka Ondráčka do čela komise GIBS vystupoval Michal Horáček v otevřeném dopisu Andreji Babišovi z prosince 2017. Hnutí ANO několikrát žádalo KSČM o návrh jiného kandidáta. Zdeněk Ondráček opravdu třikrát nebyl zvolen předsedou komise GIBS. Volba je však tajná, proto nelze přímo ověřit, jak poslanci hlasovali.

Volba předsedů stálých komisí Poslanecké sněmovny je dvoukolová. První kolo první volby předsedů proběhlo 15. prosince 2017 (Ondráček získal 85 hlasů, potřeboval 94), druhé kolo první volby se konalo následující týden (19. prosince) a bylo zpochybněno kvůli špatně určenému kvóru. Ve třetí volbě, dne 17. ledna 2018 (tedy v opakovaném druhém kole první volby) získal Ondráček 83 hlasů, pro zvolení bylo třeba 94 hlasů. Při čtvrtém pokusu (při prvním kole druhé volby, s návrhy nových kandidátů na funkci) byl Ondráček zvolen (získal 79 ze 78 nutných hlasů), avšak následně z funkce odstoupil.

Volba probíhá tajně, není tedy možné zjistit, kdo z poslanců jakého kandidáta podpořil. Stejně tak nelze říci, zda za Ondráčkovým nezvolením stáli poslanci hnutí ANO. Je však pravdou, že se Babiš několikrát nechal slyšet, že by uvítal jiného kandidáta KSČM na tuto funkci (podle iDNES.cz ještě před první volbou), a to právě v reakci na výzvu Michala Horáčka, jak uvádí ČTK. Vzhledem k tomu, že však nelze hnutí ANO jasně přiřknout, že by právě jeho poslanci stáli za nezvolením Ondráčka do funkce, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Zprávu o činnosti etické komise a posuzování sponzorů se nepodařilo nalézt. Její činnost není na oficiálním webu zveřejněna.

Jiří Drahoš na svých oficiálních stránkách uvádí seznam přijatých peněžitých darů a bezúplatných plnění, což dohromady činí 49,9 mil.Kč. Na transparentním účtu má momentálně zůstatek 8,9 mil. Kč (k 26.lednu 2018). Klíčové sponzory popsal server HlídacíPes.org.

Miloš Zeman skutečně podpořil prezidentského kandidáta SvobodnýchNorberta Hofera proti kandidátovi Strany zelených Van der Bellenovi. Když po svém zvolení Alexander Van der Bellen přijel na státní návštěvu do Prahy a setkal se s prezidentem Zemanem, na otázku novinářů, zda změnil naVan der Bellena názor, český prezident odpověděl:

„Nesetkávají se hory s horami, ale lidé s lidmi. Lidé spolu mají mluvit a myslím si, že jsme našli řadu témat, na nichž se s panem prezidentem shodneme.“

Po parlamentních volbách opravdu rakouštílidovci a Svobodní vytvořili vládní koalici pod vedením Sebastiana Kurze, rezort ministerstva zahraničí však neobsadil Norbert Hofer, ale Karin Kneisslová.

Co se týče podpory prezidentských kandidátů z ostatních států, tak Miloš Zeman během svého pětiletého mandátu podpořil současného prezidenta USADonalda Trumpa, a to již v době jeho kandidatury, jak Miloš Zeman zmiňuje vzápětí po upozornění moderátorky Witowské.

Írán je příkladem ekonomiky, ve které stát hraje úlohu jak regulátora, tak je sám skrze ovládání klíčových sektorů i významným hráčem a vlastníkem. Anglické ministerstvo zahraničí odhadovalo, že jen 20 % podniků a firem bylo v roce 2016 ryze v soukromých rukách. Navíc většina těchto firem patří jen do úrovně malých a středních podniků a to především v sektoru služeb, zemědělství, stavebnictví a malovýroby.

Problematickou situaci soukromého sektoru ukazuje i skutečnost, že Světová banka navíc řadí Írán na 124. místo ze 190 ve vstřícnosti státu ke vzniku a fungování malého a středního podnikaní (.pdf, str. 4). Dalším velkým negativem rozvoje soukromého podnikaní v Íránu je skutečnost, že se nedostane k zahraničnímu kapitálu jako významné státem ovládané a podporované podniky.

Vzhledem k nastavení ekonomiky, kde strategické sektory a nejvýznamnější velké firmy patří či jsou kontrolovány íránským státem, je pravdou, že jednání se státními představiteli bude mít a má pro velké zakázky zásadní význam.

O Jiřím Drahošovi se opravdu v některých internetových médiích a na sociálních skupinách skutečně psalo v souvislosti s StB. První informace se začaly šířit už v létě minulého roku. Například Jirkak napsal 30. 6. 2017 v diskuzi na serveru Lidovky.cz toto:

Zdroj: https://www.lidovky.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A170628_191348_ln_domov_ELE

Tyto informace se objevovaly i na sociálních sítích. Někteří diskutující zprávu šířili i na facebookový profil Jiřího Drahoše.

Zdroj: https://www.facebook.com/drahosjiri/posts/696789644042068

Jiří Drahoš na své webové stránce zveřejnil lustrační osvědčení, kterým vyvrátil spolupráci s StB.

14. ledna zveřejnil novinář Jaroslav Kmenta na svém facebookovém profilu poznámku s názvem Kompro na Drahoše. V něm popisuje, že podle jeho zdrojů měli podporovatelé Miloše Zemana dokonce mít dezinformační materiály s vysokou hodnotou věrohodnosti.