V žebříčku Global retirement index 2017, který každoročně vydává francouzská investiční banka Natixis, se Německo umístilo na 7.příčce. Tato studie bere v potaz nejenom výši důchodů, ale i celkovou kvalitu života penzistů v daných zemích. Německo si oproti roku 2016 pohoršilo v indexu Material Wellbeing, což může být způsobeno v poklesu příjmové rovnosti německých penzistů. Celkově ale vychází jako jedna ze zemí s nejlepší kvalitou života důchodců (str.22). Česká republika se v tomto porovnání umístila na 16.místě a například v indexu Material Wellbeing si oproti roku 2016 polepšila o tři procentní body a je o pozici výše než Německo (str.31). V tomto porovnání tak Německo vychází velmi dobře.

Čisté důchodové bohatství ukazuje současnou hodnotu důchodu, bere v potaz příspěvky, které pracovník musí do důchodového systému zaplatit. V tomto hodnocení se Německo umisťuje pod průměrem zemí OECD (str.113). Tato hodnota se měří jako násobek ročních hrubých příjmů podle pohlaví. Německo má tento index 10,9, např. ČR má tento index vyšší (11,1 pro muže). Průměr OECD je 11,8. Čím vyšší index, tím vyšší čisté bohatství, které lze získat z povinných penzijních programů. Podle tohoto ukazatele se tak němečtí penzisté dají označit za méně bohaté, co se týče srovnání toho, kolik museli do systému přispět a kolik z něho získají.

Ukazatel míry nahrazení výdělků výší penze popisuje, jak efektivně jsou nahrazeny výdělky důchodem. Podle OECD v budoucnu zůstane Německo pod průměrem zemí OECD (v Německu je tato míra 51 %, průměr OECD je 63 %).

Veřejné výdaje na penze tvoří v Německu 10,1 % HDP. Průměrně v zemích OECD jsou veřejné výdaje rovny 8,2 % HDP.

Německá vláda vyjádřila svou snahu o dočasné ukončení diskuse o rovnoměrnějším přerozdělování uprchlíků. Toto prohlášení měl učinit německý ministr vnitra Thomas de Maiziére v rámci neformálního jednání unijních ministrů vnitra v Sofii. Za hlavní témata, na která je nutno se soustředit, považuje společná pravidla azylového řízení a podmínky pro další přijímaní uprchlíků. Diskusi o povinných kvótách se rozhodl dočasně odložit, aby se uvolnil prostor pro posun ve zmíněných otázkách.

Předseda německého spolkového sněmu Schäuble rovněž uvedl, že „prioritou je spíš přijít na to, jak kontrolovat vnější hranice (EU) a jak podporovat ty, které to zatěžuje“. Podle Wolfganga Schäubla je tak v současnosti skutečně důležitější otázka společné migrační a integrační politiky než kvóty samotné.

Co se týče Drahošova konzistentního přístupu, podobný výrok pronesl např. v rozhovoru pro Deník Právo 18. 1. 2018 - ten jsme ověřilijako pravdivý. Stejné stanovisko k problematice utečenců opakuje od ohlášení své kandidatury v dubnu 2017. Dle vlastních vyjádření kvóty nepodporuje, apelujena důležitost pomoci v místě, odkud lidé prchají a zdůrazňujepotřebu lepší obrany hranic Evropy, což lze vyčíst i z programu na jeho stránkách.

Zemanova tvrzení ohledně míry nezaměstnanosti a míry chudoby jsou, dle informací dostupných z veřejných zdrojů, pravdivá.

Nedávno publikované statistiky Eurostatu ukazují, že míra nezaměstnanosti k říjnu 2017 v České republice činila 2,7 %. Skutečně jde o nejnižší hodnotu v rámci všech členských zemí EU. Nízkou nezaměstnanost má také Malta (3,5 %), Německo (3,6 %) či Maďarsko (4,1 %). Tématu nezaměstnanosti se rovněž věnujeme v naší analýze Týdnu s prezidentem z 21. prosince 2017.

Co se míry chudoby v rámci populace ČR týká, tak v roce 2016 dosahovala 9,7 % (.pdf, str. 292). V porovnání s ostatními evropskými členskými zeměmi je míra chudoby v České republice opravdu nejnižší, jak ostatně dokládají následující údaje (.pdf, str. 4).

Pro doplnění – průměrná míra nezaměstnanosti EU dosahuje 7,4 % a míra chudoby 17,2 %.

Stejně jako dříve, kdy prezident tento výrok pronesl, i nyní pro nás zůstává neověřitelným, neboť obsah rozhovoru mezi Zemanem a Merkelovou není (mimo jeho interpretaci) znám.

Ivanu Bartošovi zde nelze upřít znalost jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Podle § 75 odst. 1 jednacího řádu se předsedové sněmovních komisí volí tajným hlasováním hlasovacími lístky, tedy neveřejně.

Jiří Hynek se ve výroku o novelizaci Ústavy České republiky skutečně nemýlí – Ústava byla opravdu osmkrát změněna. Změnové ústavní zákony se týkaly kupříkladu zřízení vyšších územně samosprávných celků nebo proměny vztahu mezinárodního a vnitrostátního práva; dále Poslanecká sněmovna získala možnost odhlasovat své rozpuštění. V roce 2012 byla přijata přímá volba prezidenta republiky a poslední ústavní novela pak přinesla omezení imunity poslanců a senátorů.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož ministerstvo financí dle veřejných zdrojů nezasahovalo do průběhu vyšetřování a zprávu OLAF předala příslušným orgánům. Zároveň nezveřejnění kompletní zprávy bylo na doporučení Státního zastupitelství s ohledem na probíhající vyšetřování. Na druhou stranu zveřejnění celé věci ministerstvo oficiálně neučinilo. Mluvit o pozdržení je tedy spíše věcí názoru, kterou nejsme schopni korektně hodnotit.

Minsterstvo financí dostalo zprávu a následně předalo příslušným orgánům o případu Čapí hnízdo od Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) 27. prosince minulého roku. O den později poslanec Dominik Feri a Piráti zažádali na základě jednacího řádu sněmovny o poskytnutí celé zprávy úřadu OLAF, zároveň ministerstvo obdrželo přes 40 žádostí na základě zákona od svobodném přístupu k informacím. Následující den mluvčí ministerstva financí prohlásil, že ke zveřejnění části zprávy by mohlo dojít po patnáctidenní zákonné lhůtě.

Ještě téhož dne ministerstvo doplnilo, že je potřeba vypracovat právní analýzu, která by rozhodla, zda je možné zprávu zveřejnit. Tento týden server Irozhlas.cz, který si o právní analýzu zažádal na základně zákonu o svobodném přístupu k inforamcí, přinesl zprávu, podle které žádná psaná právní analýza neexistuje. Ministryně Alena Schillerová potvrdila, že analýza byla ústního typu.

O týden 4. ledna na základě žádostí ministerstvo financí zveřejnilo tří odstavce z celé 50 stránkové zprávy. Server Aktualne.cz následně celou zprávu zveřejnil 11 ledna. Ministerstvo financí však celou zprávu nikdy nezvěřejnilo a podle výroku ministryně Schillerové ani nezvěřejní. Až skončí vyšetřování, bude možné se na základě nové žádosti o svobodném přístupu k informacím dostat ke kompletní zprávě.

Ministerstvo financí dokonce na svém webu uvádí:

"Ministerstvo financí nebude potvrzovat ani vyvracet autenticitu informací, které se o Zprávě OLAF objevují v médiích. Není nám známo, že by byl obsah zprávy veřejný a i kdyby zveřejněn byl, nezbavuje to Ministerstvo financí povinnosti respektovat vůli státního zastupitelství a postupovat v souladu s českým a evropským právem."

Odvolává se přitom na Státní zastupitelství, které skutečně prohlásilo, že zvěřejnění celé zprávy OLAF by mohlo ohrožit vyšestřování kauzy Čapí hnízdo.

Podle studie (.pdf, str. 4) z roku 2014 s názvem Světový projekt o internetu – Česká republika bylo mezi lidmi staršími 14 let 79 % uživatelů internetu, nejméně uživatelů bylo mezi lidmi staršími 75 let. V roce 2016 bylo podle dat Českého statistického úřadu (.pdf, str. 6) připojeno k internetu 82 % domácností, ve kterých žijí osoby ve věku 16–84 let, lišících se hlavně podle vzdělání.

Nejaktuálnější čísla ČSÚ za rok 2017 pak hlásí až 77,2 % domácností s připojením k internetu. Podle ČSÚ naše země také patří v rámci Evropy mezi ty, ve kterých se vybavení internetem rozšiřovalo v posledních deseti letech nejrychleji. Přetrvávají ovšem rozdíly ve vybavenosti z hlediska příjmu a věku.

Tak jako v předchozím hodnotíme výrok jako neověřitelný, jelikož dle jednacího řádu Sněmovny (paragraf 75) jsou hlasování o volbě předsedů parlamentních komisí tajná. Nelze tedy objektivně doložit, jak poslanci hlasovali.

Poslanec Ferjenčík obdržel v prvním kole hlasování 29 hlasů, poslankyně Zahradníková 32 hlasů a poslanec Ondráček 74 hlasů. Ve druhém kole pak Zahradníková získala 57 hlasů, zatímco Ondráček 79 hlasů, přičemž spodní hranice pro zvolení byla 78 hlasů.

O Martinu Nejedlém, jednom z hlavních poradců Miloše Zemana, se toho ví poměrně málo, neboť po celou dobu působení na Pražském hradě nezveřejnilsvůj životopis. Nicméně je známo, že byl v minulosti profesionálním volejbalistou hrajícím za Zbrojovku Brno, poté se odstěhovaldo Německa.

Po ukončení sportovní kariéry začal Martin Nejedlý podnikat. Působilv Ruské federaci, kde mimo jiné obchodoval s auty. Dle informací serveru info.cz převážel ojeté automobily právě mezi Německem a Ruskem. V Rusku začal také spolupracovat s tamními naftaři, přičemž pro Lukoil zprostředkovával dodávky technologií pro výstavbu produktovodů.

V roce 2007 založilMartin Nejedlý za podpory “ruské matky” Lukoil Aviation Czech a během Topolánkovy vlády se Nejedlému dařilo dodávatpalivo pro české státní aerolinie. Nejedlý byl jednatelem společnosti Lukoil Aviation Czech do roku 2015, kdy společnost přešla do likvidace, neboť po prohraném soudním sporu musela zaplatitSprávě státních hmotných rezerv 27,7 milionu korun.

Na Pražském hradě zaujímáNejedlý pozici řadového poradce pro energetiku, což z něj činí de facto neviditelného člověka. Tato pozice nevyžaduje bezpečnostní prověrku a zároveň není oficiální služební pozicí Hradu, tedy nepobírá od Hradu plat a nemusí oficiálně zveřejnit svůj životopis. Na druhou stranu, post energetického poradce zahrnujemnoho zájmových oblastí od zahraniční politiky, finance až po bezpečnost.

Za dobu svého podnikání a působení na Hradě si Martin Nejedlý vytvořil velikou síť kontaktů. Nejzajímavější z nich mapuje server Neovlivni.cz ve své infografice. Z diagramu je patrné, že mezi Nejedlého kontakty patří i významní ruští businessmani.