Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože pokud mezi Andrejem Babišem a Petrem Fialou probíhají uzavřená jednání, nelze ověřit, co na nich bylo řečeno. Alexandra Udženija i Marek Benda ve svých rozhovorech v ČT kritizovali hnutí ANO za ochotu k vyjednávání a spolupráci s KSČM a SPD místo jiných politických stran.

ODS opravdu iniciovala snahy o koordinaci zahraniční politiky s vládou a ostatními stranami ve Sněmovně. Petr Fiala ocenil snahu Andreje Babiše zvýraznit roli premiéra na poli zahraniční politiky, rozhodně ale odmítl ohodnotit její obsah, dokud nebudou konkrétní výsledky.

V reakci na slova Andreje Babiše Petr Fiala vyjádřil na svém Twitteru:

„A.Babiš možná umí dělat titulky, ale zatím nepředvedl, že umí dělat vládu. Jeho řečnické triky nestojí za komentář. Prozatím bych ocenil, kdyby alespoň mluvil pravdu. Nikdy jsem ho nepochválil za zahr. politiku. Jen jsem přivítal, že se ji začal věnovat. Ocením až reálné výsledky.“

Na konci února se Petr Fiala vyjádřil k zahraniční politice nynější vlády pozitivně,

„Snaží se být aktivní. Bere zahraniční politiku vážně a jako svůj úkol premiéra. A to je podle mě správně.”

Zároveň však zatím nehodnotil, zda je její obsah dobrý, či nikoliv, dokud nebudou konkrétní výsledky práce premiéra. Šéf ODS také navrhl možnou koordinaci zahraniční politiky vlády s opozičními stranami, což bylo Andrejem Babišem přijato pozitivně.

Zahraniční politiku a spolupráci s menšinovou vládou Andreje Babiše či možnou koalici opravdu komentovala (52:55) i Alexandra Udženija v Otázkách Václava Moravce 4. března 2018.

UDŽENIJA: „Předseda Fiala inicioval tu schůzku s panem Babišem, kde mu navrhl, že bychom se měli bavit o tom, jak by měla vypadat zahraniční politika naší země, protože to nemůže být ani o jedné straně, někdy ani o koalici. Ten konsensus nad tím by měl být širší. Proto to náš předseda udělal a my docela vítáme, že se k tomu pan Babiš hlásí. Protože tady alespoň vidíme jednu takovou věc, že se nehlásí právě ke komunistům a že nechce vystupovat z NATO nebo z EU. A my budeme rádi, pokud takovou zahraniční politiku budeme prezentovat všichni.“

MORAVEC: „Mohlo by to vést k tomu abyste tolerovali vládu Andreje Babiše?“

UDŽENIJA: „V žádném případě, my nebudeme tolerovat žádnou menšinovou vládu Andreje Babiše,“

MORAVEC: „I když se s ním dohodnete na podpoře zahraniční politiky?“

UDŽENIJA: „Ne. V žádném případě, my jsme to jasně řekli, máme usnesení kongresu. Opravdu teď vidíme, že my jsme alternativa vůči Hnutí ANO. Pan Babiš 10 dní po volbách řekl, že chce menšinovou vládu, včera to zopakoval. On vůbec nechce vládnout s nikým, ale hledá si ty nejlevnější sluhy. A tady KSČM, SPD I ČSSD se mu velmi pěkně nabízejí.”

Marek Benda o den dřív pak v Událostech, komentářích 3. března 2018 zmínil (12:30), že hnutí ANO se není schopno bavit s jinými politickými subjekty než s komunisty a SPD.

„Bavíme se o tom, že vítězné HA pracuje od prvního okamžiku s komunistickou stranou (…) místo toho, aby se dokázali bavit s nějakými jinými subjekty.“

Demokratický blok čtyř parlamentních stran (ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN) byl vytvořen 15. listopadu 2017. Nicméně dosavadní kandidát občanských demokratů na předsedu Sněmovny Petr Fiala odmítl kandidovat proti Radku Vondráčkovi, protože kandidáta ANO podpořili komunisté, SPD a Piráti.

Ivan Bartoš následně hovoří o volbě a podpoře Petra Fialy do pozice místopředsedy Poslanecké sněmovny. Podle Bartošových slov bezprostředně po nezvolení Petra Fialy i podle stanoviska na pirátském webu skutečně podpora pro předsedu ODS ze strany Pirátů existovala.

V roce 2017 činily výdaje na dotace ze státního rozpočtu 25,1 miliard Kč (.pdf, str. 35). V roce 2013 byla podpora OZE vyčíslena na 44,4 mld Kč (z toho 11,7 mld Kč ze státního rozpočtu)

Dotace na obnovitelné zdroje však nejsou čerpány jen ze státního rozpočtu - dalším zdrojem jsou příspěvky z cen elektřiny vyrobené z jiných než obnovitelných zdrojů. Ty platí sami odběratelé - od roku 2016 již není příspěvek na OZE vypočítáván čistě z množství odebrána elektřiny, ale z velikosti jističe a činí maximálně 495 Kč za MWh odebrané elektřiny.

V posledních čtyřech letech celkové výdaje na OZE opravdu oscilovaly okolo 40 miliard Kč ročně.

Je pravdou, že v rámci daňového systému ČR jsou nejvyšším procentem zdaněny hazardní hry. Od 1. ledna 2017 je účinný zákon č. 187/2016, který revidoval právní rámec regulace všech typů hazardních her. Dle § 4 uvedeného zákona se jedná o zdanění ve výši 23 %.

První vládu Mirka Topolánka jmenoval tehdejší prezident České republiky Václav Klaus 4. září 2006. Tato vláda byla složena pouze z členů ODS a nestraníků. Hlasování o důvěře vládě proběhlo 3. října 2006. Vládu podpořilo 96 poslanců, 99 bylo proti. Vláda tak důvěru nedostala a 11. října podal Topolánek demisi. Od tohoto dne až do 9. ledna 2007, kdy byla jmenována druhá vláda Mirka Topolánka, vládla první Topolánkova vláda v demisi. Toto období bylo dlouhé tři měsíce.

Navíc Zeman srovnává Topolánkovu vládu se současným kabinetem Babiše. Nicméně Topolánek od voleb vedl jednání s partnery o podpoře pro svou vládu, jeho kabinet podpořili kromě poslanců ODS také poslanci Strany zelených a část lidovců. Babiš kromě poslanců hnutí ANO nezískal jediný hlas navíc.

Průměrná hrubá dělnická mzda ve společnosti ŠKODA AUTO činí 36 000 Kč. Podle ČSÚ průměrná hrubá mzda v automobilovém průmyslu obecně (tedy nejde jen o dělnické profese, ale o sektor) činí 33 086 Kč. V předchozích dvou letech činila průměrná měsíční mzda v celém koncernu Volkswagen v Německu 5 223 € (cca 130 000 Kč). Nutno dodat, že nejde o mzdu v dělnických profesích, ale o mzdu všech zaměstnanců koncernu.

Ze zprávy agentury Reuters pak vyplývá, že v České republice činí mzdy ve zpracovatelském průmyslu v průměru 10,10 eura na hodinu, přičemž v Německu je to 38,70 eura.

Dodejme, že platy jsou v Německu obecně na vyšší úrovni než v ČR, stejně jako cenová hladina.

Tak jako v předchozím hodnotíme výrok jako neověřitelný, jelikož dle jednacího řádu Sněmovny (paragraf 75) jsou hlasování o volbě předsedů parlamentních komisí tajná. Nelze tedy objektivně doložit, jak poslanci hlasovali.

Poslanec Ferjenčík obdržel v prvním kole hlasování 29 hlasů, poslankyně Zahradníková 32 hlasů a poslanec Ondráček 74 hlasů. Ve druhém kole pak Zahradníková získala 57 hlasů, zatímco Ondráček 79 hlasů, přičemž spodní hranice pro zvolení byla 78 hlasů.

Miloš Zeman výrok pronesl při loňské návštěvě Královéhradeckého kraje. Doslova řekl: „Stovka denně za hospitalizační poplatek přece nikoho nezabije. Bude vás to stát tři tisíce měsíčně. Průměrný starobní důchod je 11 tisíc, pořád nebudete o žebrácké holi.” Následně dodal (1:30 a dále), že poplatek pokrývá stravu, topení a svícení.

Přestože proces povolání je poněkud složitější, v zásadě může být v době ohrožení státu každý zletilý občan odveden a následně povolán k vojenskému cvičení (byť s výjimkami a nikoli všichni zletilí občané jedním odvodem) .

Takzvaný branný zákon v § 18 stanovuje jako první podmínku odvodu občanů (nikoli vojáků z povolání či v záloze) vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Vláda k tomuto vydá nařízení, kde také stanoví, kolik občanů je třeba nad rámec ozbrojených sil „nabrat“. Branci jsou určeni podle kvalifikace či ročníku narození.

Krajské vojenské velitelství pak povolá vybrané občany k odvodu, z nichž se v odvodním řízení vyberou ti, kteří jsou schopni vykonávat vojenskou činnou službu. Pokud je rozhodnutí pozitivní, stává se občan vojákem, resp. vojákem v záloze, kterými lze podle potřeb doplnit řady ozbrojených sil. Jde pochopitelně pouze o osoby starší 18 let a existují výjimky (např. § 6, § 7, § 25 a další) – například ženy však z branné povinnosti vyňaty nejsou.

V této fázi může voják požádat o vyslání na dobrovolné vojenské cvičení, nebo může být na vojenské cvičení vyslán povolávacím rozkazem a pak je povinen jej nastoupit. V obecné rovině je tedy Hynkův výrok pravdivý.

Prezident České republiky podle Ústavy sjednává a ratifikuje pouze mezinárodní smlouvy. Ratifikace se tak nevztahuje na právní předpisy vydané na základě mezinárodní smlouvy, jako například nařízení. Mezi nařízení patří i návrh nařízení Dublin IV, který by tak v případě schválení působil v českém právním řádu přímo, bez toho, aby vnitrostátní předpis musel implementovat, jak je tomu v případě směrnic. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.