Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože ÚOOZ se kybernetickou kriminalitou začal zabývat až od druhé poloviny roku 2015. Chovanec tak popisuje špatné výsledky útvaru v této oblasti, reálně však má ÚOOZ kompetence pro boj s kybernetickou kriminalitou necelý rok. Sama policie navíc uvádí, že útvar má být posilován personálně i materiálně teprve od 1. ledna 2016. Tyto aspekty Chovanec zcela opomíjí.

Policii České republiky byly stanoveny úkoly týkající se informační kriminality v Akčním plánu k Národní strategii kybernetické bezpečnosti na období let 2015–2020 (.pdf, str. 25–29). Policejní prezidium ČR se zabývalo informační kriminalitou v dokumentu Rozvoj Policie České republiky v letech 2016–2020 (.pdf, str. 30–32).

ÚOOZ se dle zprávy Policie České republiky kybernetickou kriminalitou začal zabývat od 1. října 2015, kdy vzniklo pracoviště pro IT a kyberkriminalitu. Toto pracoviště se dle výše zmíněné zprávy mělo skládat z nově vzniklého výkonného odboru ÚOOZ SKPV a také se do něj dle dokumentu Rozvoj Policie České republiky v letech 2016–2020 (.pdf, str. 32) měl přesunout OIK ÚSKPV (Odbor informační kriminality Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování), který se zabýval kybernetickou kriminalitou před 1. říjnem 2015.

Výrok je hodnocen jako zavádějící. Tehdejší ministr zahraničí Schwarzenberg nazval rakouské aktivisty skutečně magory, toto označení však směřoval pouze na ně a neprohlásil, že by každý národ měl své vlastní magory. Výrok, který Blažek Karlu Schwarzenbergovi přisoudil, je tedy ve svém významu posunut.

Během blokád rakouských odpůrců jaderné elektrárny Temelín v květnu 2007 prohlásil tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (nominovaný Stranou zelených): „Poněvadž ty magory znám trošku, demonstrace budou nekonečně pokračovati, ale řekněme nebudou už přecházet na silnici (...) Nebudeme se uchylovati ke, s odpuštěním, k stejným blbostem jako oni.“ (Události České televize ze 17. května 2006 - video v čase 14:54).

Reakce na na sebe nenechala dlouho čekat, rakouští Svobodní a Zelení kritizovali Schwarzenbergův výrok a šéf krajně pravicové FPÖ Heinz-Christian Strache dokonce požadoval omluvu.

Výrok je hodnocen jako zavádějící. Margita Balaštíková vykládá proces prosazení krajských investičních pobídek jako jakýsi boj. Šlo o řadové rozhodnutí kraje vypsat pobídku k udělení dotací z financí kraje. Podobnou výzvu může uskutečnit kterýkoli kraj a není k tomu třeba uskutečňovat žádné boje.

Podmínky získání investičních pobídek upravuje zákon č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách. Hlavním organizátorem a koordinátorem státních pobídek je Agentura pro podporu podnikání a investic Czechinvest. Tyto státní pobídky jsou omezeny na 3 oblasti zájmu:

• zpracovatelský průmysl
• technologická centra
• centra strategických služeb

Samotná možnost získat státní pobídku je dále limitovaná velikostí soukromé investice. Minimálně však investice (.pdf, s. 3) musí dosahovat 50 milionů korun pro nemovitosti a 25 milionů korun pro strojní vybavení. Mělo by přitom vzniknout minimálně 20 pracovních míst.

Moravskoslezský kraj se mimo tyto státní pobídky rozhodl začít poskytovat od roku 2016 tzv. regionální investiční pobídky pro malé a střední podniky působící v regionu, které si přejí investovat do svých provozů, ale nedosáhnou na minimální požadavky státních pobídek.

Tyto pobídky mají podpořit firmy plánující zahájit či rozšířit svou podnikatelskou činnost ve zpracovatelském průmyslu a vytvořit nová pracovní místa v regionu. Finance jdou z rozpočtu kraje. Pro rok 2016 je vyčleněných 10 milionů korun.

Výrok ale hodnotíme jako zavádějící. Moravskoslezský kraj tyto „finance“ nabízí z vlastního rozhodnutí z rozpočtu kraje. Považujeme za zavádějící tvrdit, že by šlo o nějaký boj, jak tvrdí paní Balaštíková.

Informaci o soukromém letu radních Libereckého kraje do Amsterdamu na fotbalový zápas AFC Ajax - FK Jablonec přinesl jako první server Centrum nezávislé investigace (CNI).

Podle zjištění CNI pozval Miroslav Pelta (ODS) na utkání do hlavního města Nizozemska náměstka libereckého hejtmana Marka Pietera (SLK), náměstkyni Lenku Kadlecovou (ČSSD), krajského radního Vladimíra Mastníka (SLK). Kromě třech radních cestoval na zápas předseda místní organizace TOP 09 v Jablonci nad Nisou Petr Roubíček, zastupitel kraje Vladimír Richter (ODS) nebo náměstek primátora Jablonce nad Nisou Miloš Vele (ODS).

Miroslav Pelta je kromě zastupitele Jablonce nad Nisou, také předsedou Fotbalové asociace České republiky (dříve Českomoravský fotbalový svaz), většinovým vlastníkem FK Jablonec a dlouhodobým předsedou představenstva, i když dnes zastává post místopředsedy. Kromě toho je Pelta zainteresován v mnoha společnostech, bud jako člen dozorčích rad nebo jako společník.

Problém cesty tkví v tom, že celou cestu včetně ubytování a letenek hradil jablonecký klub Miroslava Pelty, tuto informaci sdělili po příletu redakci CNI Petr Roubíček a Marek Pieter. Cesta měla ovšem druhý rozměr, utkání se odehrálo ve čtvrtek 20. srpna, následně v úterý radní kraje schválili zvýšení dotace na sport o 20 milionů, za jehož návrhem stáli dle médií tři vlivní vlastníci sportovních klubů z regionu, kromě Pelty ještě majitel fotbalového Slovanu Liberec Ludvík Karl a majitel hokejového klubu Bílí Tygři Liberec Petr Syrovátka.

Data ČSÚ toto prohlášení potvrzují. Přímo na Vysočině (která je v celostátním srovnání na vrcholu mezi kraji) se střední délka života za posledních 10 let prodloužila u žen o 3,19 roku a u mužů o 3,46 roku.

Paní europoslankyně ve svém tvrzení zaměňuje počty syrských uprchlíků v Turecku s celkovým počtem všech (ne jenom syrských) uprchlíků v této zemi. Registrovaných syrských uprchlíků je v Turecku podle informací Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky opravdu oněch 2,7 milionu (k 19. květnu 2016). Ovšem celkový počet uprchlíků všech národností registrovaných v Turecku je podle zprávy oddělení Evropské komise Humanitarian Aid and Civil Protection 3,1 milionu (k březnu 2016). Tato zpráva také upřesňuje, že zhruba 90% syrských uprchlíků v Turecku žije mimo prostředí uprchlických táborů.

Kvůli této záměně hodnotíme výrok jako zavádějící.

Vyjdeme-li z rozvahy pro Kraj Vysočina (z března 2016 - nejaktuálnější rozvaha), tak v rámci výsledku hospodaření předcházejících účetních období má kraj 2,87 miliardy. Jde tedy o částku dokonce vyšší, než Plodík uvádí. Jde o peníze, které kraj má dlouhodobě v přebytku a mohou tak např. být využity novou koalicí k pokrývání případných výdajů, resp. při pokrývání schodkového hospodaření.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť podle svého závazku z koaliční smlouvy mělo hnutí ANO podpořit vládní návrh předložený Bělobrádkem a místo toho pro něj nezvedl ruku ani jeden člen poslaneckého klubu tohoto hnutí.

Jan Bartošek naráží na vládní návrh zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, který předkládal místopředseda vlády Pavel Bělobrádek. Koaliční smlouva mezi ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL uvádí v části IV. Principy koaliční spolupráce (.pdf - str.29) bodu 9 následující:

"Smluvní strany se zavazují, že budou na půdě obou komor Parlamentu podporovat přijetí koaličních vládních návrhů zákonů. Pozměňovací nebo doplňující návrhy ke koaličním vládním návrhům zákonů podpoří smluvní strany v obou komorách parlamentu jen po vzájemné dohodě. Současně se zavazují, že případné iniciativní návrhy zákonů a pozměňující návrhy zákonů předkládané poslanci a senátory koaličních klubů, anebo připojení se poslanců a senátorů koaličních klubů k iniciativě poslanců z jiných klubů budou předem konzultovány na úrovni předsedů koaličních klubů. Podmínkou pro jejich podporu bude dohoda smluvních stran. Nebude-li dohodnuto jinak, budou koaliční kluby při hlasování respektovat stanovisko vlády."

Bod 5 pak definuje, co se rozumí koaličně dohodnutým návrhem: "Za koaličně dohodnutý se má takový vládní návrh resp. takové usnesení vlády, které podpoří alespoň polovina z přítomných ministrů z každé koaliční strany.

Návrh Pavla Bělobrádka vláda projednala 6. května 2015 a hlasovalo pro něj všech 14 přítomných členů vlády. To dokládá záznam (.doc - bod 2) z jednání z této schůze. Předlohu lze tedy na základě dohodnuté smlouvy mezi stranami pokládat za koaličně dojednanou.

V Poslanecké sněmovně 15. dubna 2016 pak proběhlo 3. čtení tohoto zákona. Poslanci hnutí ANO skutečně v závěrečném hlasování návrh nepodpořili. Nezvedl pro něj ruku ani jeden z nich a zákon prošel díky podpoře opozičních KSČM, ODS, Úsvitu a nezařazených poslanců.

Přikládáme též záznam o hlasování poslaneckého klubu hnutí ANO. Dodáváme, že zdržení se fakticky znamená totéž, jako hlasovat aktivně proti návrhu, neboť tím poslanec akorát zvyšuje kvórum, kterého je pro přijetí návrhu nezbytné dosáhnout.

Předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny z hnutí ANO, poslanec Ivan Pilný, ve 3. čtení vystoupil s tím, že je třeba přijmout některé pozměňovací návrhy, které by měly zákon upravovat. Především pak jeho komplexní pozměňovací návrh. Naproti tomu předseda klubu KDU-ČSL Mihola tento krok nepodpořil, naopak vyzval k podpoře pouze těch návrhů, které byly koaličně dohodnuty. Pokud prozkoumáme jednotlivá hlasování, tak zjistíme, že prošly pouze návrhy, které měly podporu všech 3 vládních stran.

Byť tedy hnutí ANO argumentovalo svou nepodporu návrhu tím, že nebyl upraven v PSP, podle koaliční smlouvy jej v závěrečném hlasování podpořit mělo, neboť pro návrh zvedlo již ruku na vládě a během projednávání ve sněmovně se nedomluvilo se svými partnery na jeho razantním přepracování podle svých představ.

Výrok je označen jako zavádějící, protože Andrej Babiš v rozhovoru pro Právo řekl, že fungování vlády v případě rozložení ÚOOZ by podle něj bylo obtížné. Také dodal, že „pak by to nebyla protikorupční vláda, ale vláda prokorupční ”. Dále se Andrej Babiš také nechal slyšet, že pokud k reorganizaci dojde, bude podepsána, tak vypoví koaliční smlouvu. K tomu pak však dodal, že vypovězení koaliční smlouvy neznamená pád vlády, naopak, že by ANO ve vládě dále zůstalo a že si ani pád vlády nepřeje.

Ministr spravedlnost Robert Pelikán z hnutí ANO se vyjádřil, že by v případě podpisu reorganizace Policie ČR zvažoval odchod z vlády. " Je to pro mě vážný problém. Vycházím z dopisu nejvyššího státního zástupce, podle kterého by to mohlo ohrozit vyšetřování nejzávažnějších korupčních kauz. " řekl Pelikán serveru idnes.cz.

Je však pravda, že reorganizace Policie ČR byla ministrem Chovancem podepsána a ministr Pelikán ve vládě stále je, stejně jako ministr Babiš a celé hnutí ANO. K vypovězení koaliční smlouvy či ke změně této smlouvy také doposud nedošlo. Nicméně ministr Babiš vždy hovořil pouze o vypovězení koaliční smlouvy a jedním dechem dodával, že by to neznamenalo pád vlády a že on i hnutí ANO by ve vládě zůstali, proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Bývalý vedoucí záchranné služby Libereckého kraje a nynější poslanec měl pravdu, že se před několika lety hovořilo o přeplácení lékařů liberecké záchranné služby.

O nadprůměrných platech lékařů záchranné služby v Libereckém kraji informoval audit z roku 2013, na jehož výsledky upozorňoval Liberecký kraj i Česká televize. Z tzv. manažerského shrnutí (.pdf) vyplývá, že náklady na mzdy stouply v letech 2010-2013 o více než 25 %, průměrný plat lékaře tedy činil téměř 96 tisíc korun i s přesčasy. Audit upozornil i na další plýtvání a za těchto okolností byl Stanislav Mackovík odvolán ze své funkce vedoucího záchranné služby. První část výroku tedy hodnotíme jako pravdivou.

Ve Frýdlantském výběžku zajišť ovala tuto péči soukromá společnost, mediální zdroje však potvrzují její omezování.

Není možné zjistit, jak dlouho již lékaři záchranné služby ve Frýdlantu pracují a zda nebyla část z nich nahrazena lékaři odjinud. Vcelku výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože není možné doložit zejména informace o konkrétních lékařích působících v tomto regionu.