V poslední výzvě Regionálního operačního programu Jihozápad bylo alokováno 115 milionů Kč, které se měly použít na rozvoj místních komunikací, Jiří Švec se tedy vyjádřil korektně.

.

V poslední, 35. výzvě Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad (který zahrnuje Jihočeský a Plzeňský kraj) ze 14. listopadu 2014 bylo alokováno 115 milionů korun (.pdf, str. 1). Oblastí podpor byl rozvoj místních komunikací, přihlašovat (.pdf, str. 2) se mohly obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi a dobrovolné svazky obcí. Dle seznamu (.xlsx) schválených projektů se nakonec požadovalo 150 milionů Kč z dotací EU.

Nové výzvy Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad se od listopadu 2014 nevypisují, neboť regionální programy byly vypisovány na období 2007-2013, na roky 2014-2020 je nahradil Integrovaný regionální operační program.

Zavádění informačních systémů do fungování státní správy může přinášet mnoho komplikací. Místopředseda Bartošek odkazuje na asi nejznámější problematický IT projekt posledních let - centrální registr vozidel (CRV). Jak ukazují pozdější kontroly NKÚ, či samotného ministerstva dopravy, celý projekt provázela celá řada problematických jednání - od narychlo a špatně připraveného a řízeného projektu, nedostatečné technické infrastruktury a zkušenosti s propojením databází, až po problematiku financování a udržení kontinuity provozovatele.

Přesto nelze tvrdit, že každý budoucí IT projekt pro státní správu bude takto problematický. Například projekt datových schránek (DS) z roku 2009 měl sice z počátku problém s tím, že se subjekty včetně státní správy pozdě registrovaly do systému, což k vedlo k nemožnosti doručovat jim dokumenty. Dnes je ale systém DS, co se týče technického fungování a provozu, stabilní.

Dalším velkým projektem, který byl zprovozněn bez vážnějších problémů, byl například systém Základních registrů pro státní úřady z roku 2012.

Zavádění IT projektů ve státní správě, podobně jako u jiných takto rozsáhlých projektů, může ale i nemusí být spojeno s velkými komplikacemi. Podobně jako pan místopředseda tedy doufáme, že zavádění elektronické evidence tržeb (EET) bude bez komplikací a výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, zařazení dítěte musí v každém případě být v souladu se zájmem žáka, který zprostředkovává rodič.

Dle ministerstva školství je proto v případě problémů první fází dohoda s rodičem. Rodič jako zprostředkovatel zájmu dítěte rozhoduje o jeho zařazení do speciální školy. V případě nespolupráce se může škola obrátit na orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Novela školského zákona, která byla přijata v loňském roce, ponechává stejně jako předchozí znění zákona možnost zřízení speciálních škol pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami.

Zařadit dítě do speciální školy lze dle novely pouze na základě žádosti zákonného zástupce. K žádosti je dále potřeba doporučení školským poradenským zařízením a informovaný souhlas zákonného zástupce se zařazením dítěte.

Hlavní změna oproti předchozímu znění zákona nastává v tom, že vzdělávání žáků se nyní uskutečňuje přednostně na běžné základní škole. Zařazení do speciální školy tak nově doporučí školské poradenské zařízení až po shledání, že nelze žáka udržet pomocí podpůrných opatření na běžné škole.

Další novinkou je možnost revize doporučení, a to jak rodičem, tak školou. Žádost o revizi se musí podat do 30 dnů od doručení doporučení školského poradenského zařízení.

Žádná z novinek novely zákona ale nemění skutečnost, že rozhodování o zařazení je založeno na informovaném souhlasu rodiče a doporučení školského poradenského zařízení. Především ale musí být zařazení v souladu se zájmem dítěte, který zprostředkovává rodič.

Dle FAQ ministerstva školství je postup v případě problémů následující: V první fázi se snaží škola a školské zařízení vždy dohodnout (další dotazy, otázka č. 14) s rodičem. Rodič může s doporučením školského poradenského zařízení nesouhlasit a v takovém případě může podat žádost o revizi. Pokud rodič nebude se školským zařízením spolupracovat, škola či poradenské se zařízení se obrátí (stejně jako před novelou) na orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Vláda České republiky na svém jednání 18. dubna rozhodla, že navrhne prezidentu republiky k povýšení do hodnosti generálmajora policejního prezidenta Tomáše Tuhého.

Pro toto hlasovali všichni (.doc - usnesení 350, 24. bod jednání) přítomní členové vlády. Konkrétně jich bylo 12. Podle zápisu byli jednání přítomni i ministři za hnutí ANO - Babiš, Stropnický, Pelikán i Ťok. Vyplývá to z navržených a projednávaných bodů, které předkládali právě tito konkrétní ministři.

Podle zákona o Policii České republiky je kompetence ke zřizování jednotlivých celorepublikových útvarů skutečně v pravomoci policejního prezidenta.

Kandidátka na hejtmanku za hnutí ANO má ve svém volebním programu skutečně vytvoření takového registru. Na webu se dočteme o snaze zavést detailní registr krajských budov. Dále se v programu píše o vykonání revize majetku s cílem ušetřit zbytečné výdaje.

Nejnovější čísla Českého statistického úřadu pocházejí z posledního sčítání domů, lidí a bytů v roce 2011. Na základě nich však nemůžeme výrok ověřit, neboť jsou již značně zastaralá.

Data Českého statistického úřadu z roku 2011 ukazují, že na denní i jiné bázi vyjíždí z kraje za prací 10 241 osob. Pokud se zaměříme na denní dojíždění mimo kraj, obsadil kraj v roce 2011 s 6268 osobami desáté místo (tab. 2). V jiném než denním dojíždění za prací pak 3973 osob zaujímá 9. místo (tab. 3).

Podle bulletinu Institutu trhu práce deklaruje až 49 % (.pdf, str. 1) obyvatel Zlínského kraje ochotu dojíždět za prací do 30 minut, 34 % až do hodiny. Nepodařilo se nám však najít dostatečně aktuální data pro určení pořadí kraje v žebříčku osob reálně vyjíždějících mimo kraj za prací, proto výrok zůstává neověřitelný.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný. Není totiž zcela jasné, zda si areál zachoval statut vojenského objektu i poté, co byl dán do pronájmu soukromému subjektu k podnikání, a zda byl tedy z krizového plánu vyňat, či nikoli. Totéž vyplývá ze zprávy (.pdf, str. 8) ministerstva vnitra vyjadřující se k událostem ve Vrběticích.

Takový statut by subjekt mohl vyjmout z působnosti zákona o prevenci havárií, což znamená, že by subjekt nebyl povinen spolupracovat s krajským úřadem ve věci vypracování havarijních plánů (buď se dle § 3 nahlásit jako subjekt s havarijním potenciálem, nebo dle § 4 nahlásit, že se mezi tyto subjekty neřadí). Krizový plán kraje vypracovaný dle zákona o krizovém řízení (§ 14) by tedy s podklady nemohl počítat.

Zda byl areál stále vojenským objektem, či nikoli, nelze z dostupných zdrojů ověřit.

Slovinsko požádalo sousední státy o pomoc s kontrolou vnějších hranic v říjnu 2015. České mnisterstvo vnitra na tuto žádost zareagovalo a vyslalo do Slovinska policejní posily. V prosinci 2015 se uskutečnilo jednání zemí V4, kde se ministři obrany shodli na obdobné pomoci Makedonii. Policisté se do Makedonie skutečně vydali a v červenci 2016 byly jejich počty dokonce navýšeny. Obdobné pomoci se dostalo také Maďarsku.

Europoslanec Pavel Telička hovoří o postupu nazývaném "spitzenkandidaten", který byl uplatněn při volbách předsedy Evropské komise v roce 2014. Tento postup spočívá zejména v tom, že evropské politické skupiny nominují jednotlivé kandidáty, přičemž současný předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker byl nominovánEvropskou lidovou stranou (EPP), která v témž roce zvítězila v evropských volbách (ELS je její českou zkratkou). Nominace na post předsedy Evropské komise se tímto způsobem odvíjí od počtu křesel získaných ve volbách do Evropského parlamentu konkrétní vítěznou stranou. Evropská lidová strana zmíněný postup dlouhodobě prosazuje.

Pro Jean-Clauda Junckera jako předsedu Evropské komise následně tajnou volbou hlasovalo 422 poslanců z celkových 729 odevzdaných hlasů. Podporu novému předsedovi Evropské komise vyjádřila i Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), jak Telička uvádí. Svou podporu ALDE podmínila několika požadavky, mezi nimiž byla vedle volání po legislativních opatření k dalšímu ekonomickému růstu Evropské unie kupříkladu výzva k horizontálním antidiskriminačním opatřením, postup ve věci práv LGBT komunit, garance lidských práv a občanských svobod v Evropské unii, dále genderově vyváženější komise či omezení speciálních podmínek pro Spojené království, na kterých by se dále měly shodnout všechny členské státy.

V programovém prohlášení se vláda zavázala, že provede pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce. V roce 2017 se tyto platby mají zvýšit o 3,6 miliardy korun. To je skutečně téměř dvojnásobek oproti minulému roku, kdy vláda navýšila platby o necelé dvě miliardy.