Skutečně v Ralsku se nachází největší solární (fotovoltaická) elektrárna Ralsko RA1, která byla spuštěna v roce 2010. V současné době ji vlastní ČEZ.

Co se týká doplácení, poslankyně Hnyková v kontextu debaty míní fakt, že odběratelé energií v celé zemi doplácejí za tzv. obnovitelnou složku, tedy se jim ceny energií zvyšují kvůli aktuálnímu nastavení podpory obnovitelných zdrojů energie - zejména pak solární energie.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) informoval o svém záměru „změny svého týmu“ v dopise svým spolustraníkům z pátku 4. listopadu 2016.

„Potřebujeme novou krev. (...) Proto jsem se rozhodl, že obměním svůj tým. A to jak na úrovni vlády, tak ve strukturách strany.“

Všichni členové ČSSD tak byli o tomto kroku v dopise informování. Přestože je Sobotka předsedou vlády a podle ústavy může navrhnout k odvolání libovolného člena vlády, dohoda mezi stranami mu toto umožňuje pouze u členů jeho strany. Toto vychází z koaliční smlouvy (.pfd - str. 31, bod 4).

Marksová pro iDNES.cz uvedla, že se o něm dozvěděla zprostředkovaně. Ostatní ministři za ČSSD se nikde nezmiňují, že by o něm nevěděli.

zdroj: Twitter Svatopluka Němečka

Sociální demokraté mají ve vládě 8 ze 17 členů. Podle ČT měl Sobotka společně s dopisem vyzvat Andreje Babiše (ANO) a Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) ke zvážení o změně postů pro zbylých 8 ministrů.

Výrok musíme ohodnotit jako neověřitelný, jelikož žádný ze sociálně demokratických ministrů veřejně neprohlásil, že by o uvažované obměně ministrů nevěděl. Zároveň je to vzhledem k rozeslaném dopisu vysoce nepravděpodobné.

Stejně tak nejsme schopni ověřit, jakým způsobem se Babiš o neinformovanosti některých ministrů dozvěděl.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť prezident Zeman zplošťuje syrský problém na 2 strany sporu, i když zde působí řada dalších aktérů. Obecně také popisuje syrskou opozici jako radikálně islamistickou po vzoru an-Núsrá, což neodpovídá realitě. Skupiny, které bojují proti prezidentu Asadovi, jsou výrazně rozmanitější.

Syrský problém je velmi složitý. Jedním z hlavních faktorů je, že se do něj zapojuje velká řádka aktérů a nejde o 2 strany sporu, jak uvádí Zeman. Jako příklad komplikovanosti situace v Sýrii uvádíme grafiku CNN (zdroj grafiky zde), která popisuje základní aktéry a vztahy mezi nimi.

V případě opozice pak nelze tvrdit, že existuje jednotná fronta, která by navíc byla jen radikálně islamistická. V Sýrii v současnosti bojuje proti Asadově vládě několik hlavních uskupení povstalců.

Kromě přímo bojujících stran existuje také politické křídlo opozice Národní koalice syrské revoluce a opozičních sil, které působí v zahraničí a je hlavním partnerem při pokusech o nalezení mírového řešení, jak jsme již dokazovali v roce 2015 zde.

Mezi hlavní opoziční uskupení patří Army of Conquest (Jaish al-Fatah, JaF), jež zahrnuje radikální islamistické skupiny bojující proti Asadovu režimu a Hizballáhu. Sem patří například Jabhat Fateh al-Sham, tedy prezidentem zmiňovaná bývalá an-Núsra.

Další významnou skupinou jsou Syrian Democratic Forces (SDF). Jedná se o uskupení povstaleckých antijihadistických skupin syrských Kurdů, Turkmenů, Arabů a dalších menšin na severu Sýrie. Toto uskupení je v současnosti vůči Asadovu režimu většinou neutrální.

Poslední významnou skupinou je Free Syrian Army (FSA), která je původně uskupením neislámských sil bojujících proti Asadovu režimu. V současnosti je FSA v úpadku, ale jednotlivé části i nadále působí v rámci jiných skupin. Nálepka FSA je aktuálně také používána pro Tureckem podporované jednotky na severu Sýrie.

Komplikovanost současné opozice ukazuje i příklad jednotek, které se účastnily letošního pokusu o osvobození Allepa v srpnu–září 2016. Hlavní síly zde sice byly islamistické, ale podporované byly i jednotkami patřícími k tzv. umírněné opozici.

Složitý vztah k islamistické opozici a její rozmanitost ukazuje přehledně také akademická studie „Syrian oposition guide“ (. pdf) nebo toto shrnutí i méně významných opozičních skupin.

Nabízí se také otázka, zda je možné hovořit o jednotné straně Asada, když ji tvoří tolik nesourodých částí od pravidelné syrské armády a místních milicí přes libanonský Hizballáh až k iráckým a íránským šiítským jednotkám.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý především proto, že v Sýrii neexistuje jen radikálně islamistická opozice vůči Asadovi. Situace je na obou stranách konfliktu mnohem složitější, než jak ji prezident vykresluje.

Kalousek mluví o svém působení za vlády Petra Nečase 2010-2013, která fungovala v době těsně po globální ekonomické krizi 2008-2010 a dle svého bilancování se snažila být "rozpočtově zodpovědná". Takže opravdu obecně finanční možnosti vlády mohly být v tu dobu omezené.

V programovém prohlášení vlády (.pdf) se k danému uvádělo:

" Vláda dokončí reformu Policie ČR v moderní bezpečnostní sbor. Podle možností rozpočtu bude pokračovat modernizace základních policejních útvarů a vybavení policistů. Stejně jako zbytek státní správy musí být Policie ČR především vstřícná vůči občanům, hospodárná ve způsobech práce a její služby občanům musí být co nejkvalitnější. "

Stran finanční náročnosti se nesla i odpově ď ministra vnitra Kubiceho v parlamentní rozpravě 2. února 2012:

"Za sebe vás mohu v každém případě ujistit, že není mým cílem negovat pozitivní výsledky reformy Policie ČR a opatření, která zde byla v předchozích letech realizována, ani vytvářet nějakou novou komplexní reformu a vyvolávat nejistotu v celé policii. Naopak je mým cílem dotáhnout již započaté pozitivní procesy, zejména pak provést Policii ČR změněnými vnějšími okolnostmi, které nás nutí provádět dramatické úspory, tak aby nedošlo ke snížení bezpečí obyvatel v této zemi."

Kalousek má pravdu v tom, že reforma se skutečně chystala a nebyla nakonec realizována, a to i z důvodu finanční náročnosti, což vyplývá z vyjádření tehdejšího ministra vnitra. Stejně tak s ohledem na možnosti rozpočtu počítalo i programové prohlášení vlády.

Krajský úřad zveřejnil audit až po jeden a půl od jeho zadání roce a to až v jeho druhém provedení.

V roce 2004 byla podepsána smlouva na pronájem brněnského letiště po dobu padesáti let mezi soukromou společností Letiště Brno a Jihomoravským krajem, kde tehdy vládla koalice složená z Čtyřkoalice (strany KDU-ČSL, Unie svobody, Demokratická unie a Občanská demokratická aliance) a ODS. Smlouva se postupně ukázala pro kraj velmi nevýhodná, soukromá firma totiž podle serveru iDnes na krajských pozemcích provozuje solární elektrárnu se ziskem 320 milionů korun ročně. Kraj na mimořádném zasedání Rady oznámil v listopadu 2014, že uzavřenou smlouvu prověří auditem. Jak informuje Mladá fronta, první audit (odevzdaný 30. dubna 2015) krajský úřad nezveřejnil, hejtman Hašek totiž nechal den po zprávě iDnes o nevýhodnosti smluv 22. dubna 2016 vypracovat druhý. Ten byl nakonec zveřejněn (.pdf) 28. června tohoto roku.

Michal Hašek dále poznamenává, že Brno zveřejnilo audit Velké ceny motocyklů se začerněnými údaji. Položky auditu však zneviditelnila firma Automotodrom Brno údajně kvůli zachování obchodního tajemství, brněnští představitelé tedy s utajením informací nic nezmohli. Později se společnost sama rozhodla, že umožní náhled do plné verze dokumentu alespoň zastupitelům města. Nicméně dodnes nenajdeme na městských stránkách plné znění auditu, veřejnost se k němu dostane jen přes facebookový profil náměstka primátora Hollana z hnutí Žít Brno, je zde rozdělen na první (.pdf) a druhou část (.pdf).

Kraj sice audit zveřejnil, stalo se tak ovšem více jak rok a půl od jeho zadání. Na webových stránkách kraje lze i tak naleznout jen druhou verzi auditu, k první verzi se hejtman pro iDnes odmítl vyjádřit. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Pokud budeme brát slova prezidenta jako popis struktury přílivu uprchlíků do zemí Evropské unie, je třeba mu dát zapravdu. Podle čtvrtletní zprávy o azylu dostupné na Eurostatu, skutečně do zemí EU přicházejí i lidé původem ze států, kde válečný konflikt neprobíhá.

30 největších zdrojů migrace podle států je dostupný právě ve zmíněné zprávě. Mezi touto třicítkou jsou i prezidentem jmenované země jako Senegal, Gambie, Pobřeží slonoviny, či Súdán. Najdeme mezi nimi rovněž i Albánii a Kosovo.

Stát se v roce 2015 nejdříve dobrovolně zavázal přijmout 1500 osob.

Usnesení vlády z 8. července 2015 uvádí:

„Vláda
schvaluje stanovení dobrovolného podílu České republiky z celkového počtu
1. 20 tisíc osob přesídlovaných ze třetích zemí do Evropské unie, v souladu se závěry
Evropské rady z 26. června 2015, na 400 osob.

2. 40 tisíc osob relokovaných z Itálie a Řecka do ostatních členských států Evropské unie, v souladu se závěry Evropské rady z 26. června 2015, na 1100 osob.“

Jak dokládá zápis z tohoto jednání vlády (.doc, bod 24), pro hlasovalo všech 16 přítomných členů vlády.

Počet se dále zvýšil rozhodnutím Rady (.pdf, str. 14-15), se kterým Česká republika nesouhlasila, na výše zmíněných 2 691 osob. Co se týká zmíněných 80 osob, tak ty jsou započítány mezi uvedené 4 stovky, které se vláda rozhodla přijmout z tzv. třetích zemí.

V rámci tohoto závazku Vláda ČR přijme 80 uprchlíků z Turecka s tím, že dle premiéra Sobotky to „... jsou to lidé, které si sami vybereme a sami je bezpečnostně prověříme. Pokud nebude dostatek informací, tak je samozřejmě do České republiky brát nebudeme.“

V otázce přijetí kvót je aktuální postoj Vlády ČR dle slov premiéra Sobotky takový: „Česká republika odmítá zavádění kvót pro uprchlíky, a stejně tak odmítáme i návrhy na sankce za jejich neplnění. Kvóty jsou v debatě o řešení migrační krize slepou uličkou a Evropská komise by už tuto myšlenku měla konečně opustit.“

V podobném duchu se nesl i mandát vlády ministru Chovancovi pro jeho jednání s ministry vnitra států EU v Bruselu 20. května 2016 a stejnou pozici nepřijímání kvót prezentoval ministr Zaorálek při jednání V4 v květnu 2016.

Za tradiční košty vína a slivovice bojovali nejen lidovečtí poslanci, ale poslanci takříkajíc napříč celým spektrem. Podle některých obav totiž hrozilo, že na těchto akcích nebude možné nalévat alkohol. Mezi pozměňovacími návrhy se jich sešlo hned několik, které tomuto riziku zabraňují.

Pozměňovací návrh (.pdf) k § 14, který tuto problematiku upravuje, podali poslanci Lukáš Pleticha, Jiří Petrů, Antonín Seďa, Jaroslav Krákora (všichni ČSSD), Ludvík Hovorka (KDU-ČSL), Václav Snopek (KSČM).

Státní návštěvu do Spojených států amerických podnikl čínský prezident na konci září, během šestidenní návštěvy zavítal do Seattlu, New Yorku a Washingtonu. Přivítání na americké půdě nedosahovalo takové pompéznosti, jaké se Si Ťin-pching dočkal o měsíc později v Londýně.

Čínský prezident navštívil Spojené království v říjnu loňského roku. Jak celá návštěva vypadala je možné vidět ve fotogaleriích deníků The Guardian a The Independent. Na první pohled je zjevné, že Číňanům se v Londýně dostalo pompéznějšího přivítání, než jakého se dočkali v Praze. Podobně jako v Praze ale vyšlo najevo, že tisícům lidí vítajících čínské prezidenta rozdávala propagační materiály, jako trička a vlajky, čínská ambasáda.

Stanislav Mackovík byl skutečně odvolán (.pdf, str. 133) z pozice ředitele zdravotnické záchranné služby, z žádného dostupného zdroje však není možno s jistotou konstatovat, že by to bylo z důvodu uváděném Zuzanou Kocumovou, výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

V listopadu 2013 byl kvůli špatnému stavu proveden audit Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje. K dispozici veřejnosti byl dán pouze manažerský souhrn, který ve zkrácené formě obsahuje nejdůležitější informace z auditu.

Z tohoto shrnutí, o kterém informoval jak Liberecký kraj, tak Česká televize, vyplývá, že došlo k výraznému zhoršení hospodaření záchranné služby. Například náklady na mzdy stouply o více než 25 %, v ostatních šesti sledovaných krajích to bylo mezi 6-11 %.

Velmi negativně pak auditoři vidí oblast autoprovozu, jako nedostatečně upravenou pak oblast zadávání zakázek. Lékaři v Libereckém kraji měli ve sledované době o více než 30 tisíc vyšší platy než zbytek České republiky, záchranáři pak o 22 tisíc. Podle auditorů bylo možné na úsporách ušetřit (.pdf, str. 95) až 18 milionů za rok.

O tom, že by se toto část vyjádření měla zakládat na pravdě a Stanislav Mackovík měl skutečně zaměstnávat stranické příslušníky (konkrétně to měla být Martina Rosenbergová z ČSSD), informuje regionální občanský web Náš Liberec a iDnes.cz. Audit však v tomto směru neobsahuje nic.

Ani v zápisu (.pdf, str. 131) z Rady kraje, na které se o výsledku forenzního auditu a o odvolání Stanislava Mackovíka jednalo, není o tomto tématu zmínka, stejně tak v tiskových zprávách. Pokud by se v neveřejné verzi auditu něco takového uvádělo, je zde předpoklad, že by na to Stanislav Mackovík reagoval ve své oponentní zprávě. To se však nestalo.

Že by skutečnosti popisované Zuzanou Kocumovou měly být za odvoláním Stanislava Mackovíka z pozice ředitele Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje je tedy neověřitelné.