Jiří Crha (ODS) odkazuje k počtu studentů jednotlivých typů škol v Jihomoravském kraji.

Kraj jako takový je zřizovatelem 83 středních škol. Z tohoto výčtu je pak 42 odborných škol, 22 gymnázií, 18 učilišť a 1 lyceum.

Ve školním roce 2015/2016 studovalo na celkem 123 středních školách v Jihomoravském kraji 46 695 studentů. Procentuální zastoupení studentů v jednotlivých typech škol přinesl ČRo, odkazující na ročenku MŠMT.

Zastoupení studentů v jednotlivých typech škol:

• 43,2 % tvoří studenti odborných škol
• 21,6 % vyplňují učni
• 21,5 % 13,7 % tvoří studenti víceletých a čtyřletých gymnázií

Přestože se zastoupení učilišť Crha mírně vychyluje od statistik, nejedná se o markantní rozdíl a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ve vládním usnesení č. 477 ze dne 30. května 2016 bylo schváleno rekordní navýšení státních prostředků vyčleněných na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací na 32,7 miliard Kč pro rok 2017. Z oficiálního záznamu z tohoto jednání je patrné, že pět členů vlády hlasovalo proti tomuto usnesení a sám ministr Babiš si pak na serveru lidovky.cz otevřeně stěžoval na to, že byl přehlasován v otázce růstu výdajů na českou vědu. To, jak jednotliví členové vlády hlasovali, bohužel není známo.

Stejný zdroj uvádí, že Babiš byl na jednání Vlády ČR přehlasován i v otázce uvolnění prostředků na budovu Nejvyššího kontrolního úřadu.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť zmíněné informace jsou skutečně veřejně dohledatelné ve vyjádření novinářů Janka Kroupy a Jaroslava Kmenty. Své známosti s Rittigem pak ve veřejně dostupných zdrojích potvrzuje sám Andrej Babiš.

V pátek 10. června Janek Kroupa prohlásil ve vysílání ČRo Radiožurnál (17:06 Dvacítka Radiožurnálu; přepis rozhovoru zde), že " Andrej Babiš má dlouhou, dlouhou zkušenost se spoluprací s ÚOOZ. On, on původně byl jedním z jejích informátorů v tom, že jim dodával, dodával různé tipy. To bylo někdy v roce 2006 to začalo. Mimochodem spolupracoval s těmi detektivy, kteří, které dnes vlastně brání, čili on je, on je jaksi dlouhodobě zná z druhé strany. "

Pokud jde o texty Jaroslava Kmenty, lze poukázat např. na text Šlachta neukočíroval vztah k Babišovi. V něm je psáno, že si pan Kmenta umí " představit zatajený dech některých detektivů ÚOOZ, jak žádostivě poslouchali „zasvěcené informace“ (pozn. pana Babiše) o tom, jak to chodí mezi politiky a politickými podnikateli, kdo „dělá“ s Topolánkem, Bémem nebo Nečasem. Nebo kdy odlétá Janoušek do ciziny pro peníze, či s kým se zrovna sešel Rittig, aby domluvil „kšefty Na Homolce“. " Podobně mluvil i v pořadu ČT Interview ČT24.

Tykání s Ivo Rittigem potvrdil v pořadu sám Babiš, když uvedl:

" Já pana Rittiga znám dlouho, znám ho z tenisových turnajů z Prostějova a si tykáme, ale já s Rittigem nemám nic společnýho. "

Svou dlouholetou známost s ním potvrdil 4. dubna 2014 pro Právo. Řekl:

" S panem Rittigem se znám dlouho, je to nějakých patnáct let určitě. Známe se z tenisu v Prostějově, konaly se tam turnaje. "

Podle tohoto Babišova prohlášení se zná s Ivo Rittigem nejméně 17 let, tj. od roku 1999.

Restrukturalizace finančních úřadů, o které Babiš mluví, se týkala zrušení 23 malých pracovišť v menších obcích. Je pravda, že se o této věci transparentně diskutovalo a Babiš poté od plánů ustoupil. Stranou hodnocení necháváme, zda je na místě tyto dva případy (zrušení 23 poboček úřadu a restrukturalizaci policie) porovnávat.

Ministerstvo financí v červenci 2015 plánovalo, že od 1. 1. 2016 zruší 23 nejmenších územních pracovišť finančních úřadů. V plánu bylo přesunout zaměstnance na jiné pozice a ušetřit za pronájem a provoz budov, ve kterých se malé pobočky nacházejí.

Proti návrhu se postavili někteří poslanci včetně poslanců za ČSSD a premiéra Sobotky, odmítl ho senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Andrej Babiš pak od plánu ustoupil po jednání v koalici a se Svazem měst a obcí, došlo tak pouze k omezení provozu těchto malých poboček.

Podle tiskové zprávy města Třebíče došlo k podpisu tohoto memoranda 13. ledna 2016. Podpis připojily 4 města a 12 obcí, Okresní hospodářská komora Třebíč, za firmy pak Energetické Třebíčsko, EKOREGION 5, ČEZ, a.s., společnosti Mann Hummel (CZ) s.r.o., Mann Hummel Service s.r.o, Huhtamaki Česká republika, a.s. a Fraenkische CZ s.r.o.

Jedná se o Memorandum o spolupráci při řešení dopravní obslužnosti a využití dopravní infrastruktury po silnici II/360. Předmětem memoranda je podle iniciátora Pavla Pacala - místostarosty Třebíče - dohoda všech zúčastněných stran na prosazování společného zájmu, kterým je zlepšení dopravního propojení regionu a zvýšení jeho atraktivity. Celé znění dokumentu je možné si přečíst zde (.pdf).

Třebíčsko bylo nespokojené s postupem Kraje Vysočina při rekonstrukci krajských silnic. Podle náměstka Libora Joukla měla být pro napojení na dálnici stěžejní silnice II/405. Třebíčsko však žádá o zvýšení zájmu o opravu silnice II/360. Libor Joukl reagoval na podpis memoranda a vyjádřil svou nespokojenost s tím, že k jednání nebyl přizván. Výrok Libora Honzárka je tedy pravdivý.

Stanislav Mackovík byl skutečně odvolán (.pdf, str. 133) z pozice ředitele zdravotnické záchranné služby, z žádného dostupného zdroje však není možno s jistotou konstatovat, že by to bylo z důvodu uváděném Zuzanou Kocumovou, výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

V listopadu 2013 byl kvůli špatnému stavu proveden audit Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje. K dispozici veřejnosti byl dán pouze manažerský souhrn, který ve zkrácené formě obsahuje nejdůležitější informace z auditu.

Z tohoto shrnutí, o kterém informoval jak Liberecký kraj, tak Česká televize, vyplývá, že došlo k výraznému zhoršení hospodaření záchranné služby. Například náklady na mzdy stouply o více než 25 %, v ostatních šesti sledovaných krajích to bylo mezi 6-11 %.

Velmi negativně pak auditoři vidí oblast autoprovozu, jako nedostatečně upravenou pak oblast zadávání zakázek. Lékaři v Libereckém kraji měli ve sledované době o více než 30 tisíc vyšší platy než zbytek České republiky, záchranáři pak o 22 tisíc. Podle auditorů bylo možné na úsporách ušetřit (.pdf, str. 95) až 18 milionů za rok.

O tom, že by se toto část vyjádření měla zakládat na pravdě a Stanislav Mackovík měl skutečně zaměstnávat stranické příslušníky (konkrétně to měla být Martina Rosenbergová z ČSSD), informuje regionální občanský web Náš Liberec a iDnes.cz. Audit však v tomto směru neobsahuje nic.

Ani v zápisu (.pdf, str. 131) z Rady kraje, na které se o výsledku forenzního auditu a o odvolání Stanislava Mackovíka jednalo, není o tomto tématu zmínka, stejně tak v tiskových zprávách. Pokud by se v neveřejné verzi auditu něco takového uvádělo, je zde předpoklad, že by na to Stanislav Mackovík reagoval ve své oponentní zprávě. To se však nestalo.

Že by skutečnosti popisované Zuzanou Kocumovou měly být za odvoláním Stanislava Mackovíka z pozice ředitele Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje je tedy neověřitelné.

V aktuální koncepci Policie ČR (.pdf) se skutečně nehovoří o nějaké reorganizaci či slučování útvarů. Naopak se zde plánuje rozvoj ÚOOZ:

" Lze konstatovat, že jádrem této „architektury“ je v současné době odbor terorismu a extremismu ÚOOZ SKPV. K řešení tohoto stavu je nutno přijmout neprodleně opatření spočívající v navýšení počtu policistů s uvedenou specializací, následně pak postupné převzetí problematiky extremismu z územních odborů jednotlivých krajských ředitelství Policie ČR plně do kompetence ÚOOZ SKPV." (s. 29)

či

" Na centrální úrovni vzniklo pracoviště v rámci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu SKPV (ÚOOZ), které bude zastřešovat metodiku a koordinaci aktivit v rámci realizace koncepce informační kriminality, mezinárodní spolupráci a zajištění komunikace s Národním bezpečnostním úřadem (dojde k přesunu stávajícího OIK ÚSKPV na ÚOOZ). Toto pracoviště bude jediným garantem problematiky informační a kybernetické kriminality v Policii ČR. Zároveň v rámci ÚOOZ vznikne nový organizační článek (odbor V8) a budou rovněž posíleny jeho územní pracoviště ÚOOZ (expozitury) za účelem zajištění těsné a efektivní součinnosti s Národním centrem kybernetické bezpečnosti (NCKB) v Brně..." (s. 32)

Tuto koncepci schválila (.pdf) Bezpečnostní rada státu na svém jednání 6. října 2015. Babiš má tedy pravdu, že v této přijaté koncepci nebyla aktuální reorganizace obsažena.

Zdeněk Kopecký byl skutečně v tomto volebním období předsedou dopravní komise kraje Vysočina. Z tohoto postu byl odvolán 30. září 2014. Neodvolali jej však členové komise, jak Běhounek tvrdí, ale krajská rada pod Běhounkovým vedením na svém zasedání. Výrok je hodnocen jako nepravdivý.

Rada Kraje Vysočina na svém jednání 30. září 2014 na návrh Běhounkova náměstka Vladimíra Novotného o odvolání Kopeckého z postu předsedy dopravní komise jednala. Jednomyslně (tedy včetně hlasu samotného Běhounka) jej odvolala. To dokládá zápis ze zasedání (bod 79 jednání) krajské rady z daného dne.

Na následném jednání komise (9. října 2014) pak byli Kopecký a další členové o tomto již informováni, samotná komise v této věci nehlasovala ani nejednala. Zápis z tohoto jednání uvádí:

„Libor Joukl (náměstek hejtmana - pozn. Demagog.cz) přivítal přítomné a informoval, že rada kraje na svém zasedání č. 28/2014 dne 30. 9. 2014 odvolala Zdeňka Kopeckého z funkce člena a předsedy dopravní komisea jmenovala do funkce předsedy dopravní komise Vladimíra Černého.“

Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý, Kopeckého neodvolali členové dopravní komise, ale krajská rada pod vedením samotného hejtmana Běhounka.

Žádná vláda územní celistvost Číny skutečně nezpochybnila.

Česká republika nepodporuje a nikdy v minulosti nepodporovala nezávislost žádného územního celku, který si ČLR nárokuje. Sám bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na konci dubna 2014 pro server iDNES.cz uvedl: „Česká republika, ale i Československo vždy uznávaly jednotu Číny. Bylo by ale žádoucí, aby Tibet i další oblasti Číny dostaly větší autonomii.“

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Je pravdou, že novelizacezákona o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání k dnešnímu dni nedorazil do Poslanecké sněmovny a je stále evidován na vládě, nemůžeme však s určitostí říct, že se nachází přímo v Legislativní radě vlády.

Pokud se však podíváme na platné znění s vyznačením navrhovaných změn (.docx), seznáme, že opravdu kalkuluje s modelem čtyřletého středoškolského vzdělání s roční nástavbou. Klíčovým ustanovením je § 5 odst. 1 písm. c, který zakotvuje právě nástavbu jako podmínku pro získání způsobilosti všeobecné sestry, a to pro absolventy středních škol z oboru porodní asistentky (§ 6 odst. 1 písm. c), zdravotnického záchranáře (§ 18 odst. 1 písm. c) nebo praktické sestry (§ 21b odst. 1 písm. a, b). Rovněž je vyškrtnut § 5 odst. 2, který doposud stanovoval všeobecné sestře povinnost odsloužit 3 roky pod odborným dohledem.

Co se týče srovnání s Německem, tento návrh je skutečně krokem k přiblížení se německé úpravě. Tam je v současné době systém vzdělávání sester oproti Česku jednodušší, jak ostatně potvrzuje i mluvčí německé asociace zdravotních sester Johanna Knüppelová. S tím se ztotožňuje i zpráva (eng.) Evropské komise (ač z roku 2000), která detailně popisuje podmínky výkonu povolání zdravotních sester v Německu. Na stranách 5-7 popisuje nutnost absolvování středoškolského vzdělání v této oblasti a následný "trénink" nebo také školení, které se ovšem zdaleka nerovná náročnosti vysoké školy. V podobném smyslu se vyjádřil i místopředseda výboru pro zdravotnictví PSP David Kasal.

Z těchto důvodů je vyjádření Svatopluka Němečka pravdivé ve všech svých částech.