Při porovnání meziročního nárůstu vývozu do Spojených států za poslední dva roky a celkového nárůstu vývozu zboží je patrné, že zejména v roce 2015 vývoz do Spojených států rostl výrazně rychleji než celkový vývoz.

Nakolik se však na těchto vývozech podílí malé a střední podniky není z dostupných dat možné určit.

"Z malých a středních firem do USA exportuje zatím jen 13 procent, a i když se podle našeho průzkumu chystá do Ameriky v nejbližší době vyvážet dalších 11 procent středně velkých podniků, v součtu je to stále necelá čtvrtina,"řekla v říjnu 2015 pro časopis Ekonom místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků Pavla Břečková.

Co se struktury vyvezeného zboží týká, největší podíl měly v roce 2015 Stroje a dopravní prostředky - jednalo se o polovinu vyvezeného objemu. Pětinu pak tvořily Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu - sem patří například železo a ocel, další kovy nebo výrobky z pryže.

Program Změny ke krajským volbám v roce 2012 je na internetu bohužel nedohledatelný, granty však měla udělovat protikorupční komise, kterou Rada kraje zrušila. Protikorupční pracoviště v kraji vskutku vzniklo, o nabídkách ostatním politickým stranám o podílení na jeho fungování jsme se však také nikde nedočetli.

Ohledně programu k minulým volbám jsme napsali e-mail Změně pro Liberecký kraj, do teď jsme se však odpovědi bohužel nedočkali. Protikorupční granty až ve výši dvou milionů korun měla podle médií udělovat protikorupční komise, která vznikla v kraji v dubnu 2013, v 29. července 2014 byla však usnesením (.pdf) Rady kraje zrušena. Jiné zmínky o protikorupčních grantech jsme bohužel také nenalezli.

V Libereckém kraji bylo skutečně v lednu 2014 vytvořeno krajské protikorupční pracoviště jako nezisková organizace, která na Liberecku navázala na práci sdružení Čmelák. Největším kritikem jeho práce je sám Liberecký kraj, který jej osočil ze lži a mystifikace. Kraj opakovaně uvádí, že je organizace napojena na spolek Změna - například z tohoto článku na krajských stránkách můžeme citovat: „Nepodepsaná tisková zpráva Krajského protikorupčního pracoviště, které založil pro svou potřebu krajský zastupitel a zároveň náměstek primátora Jan Korytář (Změna?),...“ O nabídce dalším politickým stranám, aby v něm měly své zastoupení, jsme taktéž na internetu nenalezli žádné informace.

Většinu informací z výroku kandidátky Změny se nám nepodařilo ověřit, celkově tedy výrok pokládáme za neověřitelný.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože se nepodařilo zjistit konkrétní počet uprchlíků v městě Žitava.

Žitava (Zittau) je obec nacházející se na hranici ČR v saské oblasti Görlitz. Oficiální webové stránky pro tuto oblast uvádí, že se v této oblasti uprchlíci nachází a dále informují o kapacitě jednotlivých ubytoven pro uprchlíky. V Žitavě je tato kapacita 350 lůžek (v nouzi 560). Není ovšem jasné, do jaké míry je jejich kapacita naplněna.

Ve stejnojmenném hlavním městě oblasti Görlitz se v březnu 2016 nacházelo 676 osob žádajících o azyl.

Oficiální zdroje neuvádí počet osob žádajících o azyl v Žitavě a v průběhu víkendu není možné toto číslo zjistit. Všechny úřady (radnice v Žitavě, úřad oblasti Görlitz, Saské azylové informační centrum a Federální úřad pro migraci a uprchlíky) jsou případně ochotny tyto informace poskytnout v pondělí. Výrok bude tedy doplněn ihned po zjištění informací od zmíněných institucí.

Přijetí obchodních dohod musí projít řádným legislativním procesem a také Evropský parlament se k tématu regulace pesticidů v minulosti již vyjadřoval. Výrok ale hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsme schopni korektně posoudit, zda skutečně jednání o TTIPu nemají na danou problematiku žádný vliv.

O odložení přijetí regulace 31 škodlivých pesticidů informoval jimo jiné v květnu loňského roku deník The Guardian. Odkazoval na uniknuté dokumenty, které hovoří o nátlaku stran připravované smlouvy TTIP na tuto regulaci, konkrétně od firem, kterých by se regulace týkala. V dalším článku ale poznamenává, že sice jejich zdroj z Evropské komise potvrzuje přípravu takových podkladů a jejich pozastavení kvůli zmiňovanému tlaku, ale tyto uniknuté dokumenty nebyly publikovány a mluvčí Evropské komise o nich odmítal prozradit více.

Evropský parlament se skutečně zabýval návrhem týkajícím se používání pesticidu Glyfosátu v dubnu tohoto roku. Návrh Komise byl přijat, ale ze závěrečné zprávy organizace Pesticide Action Network Europe vyplývá, že přijatý dokument byl značně pozměněný oproti původnímu návrhu na omezení používání tohoto pesticidu. Na stránkách Evropské komise je dostupný i celkový přehled dokumentů ohledně pesticiů vyplývajících ze současně platné regulace.

Dokument (.pdf, strana 2) shrnující postavení EU v otázce pesticidů v rámci TTIPu navíc zdůrazňuje, že současně platná regulace a opatření nebudou oslabovat.

Další část výroku se týká obecného přijímání obchodních dohod EU s třetími zeměmi. V tom se poslankyně taktéž nemýlí. Jak se dočteme z dokumentů EU (.pdf, strana 9), obchodní jednání sice probíhají ve jméně Evropské komise, která ale žádá Radu ministrů o souhlas se zahájením jednání, pravidelně informuje Radu i Evropský parlament o průběhu jednání, které klasicky trvá i několik let. V souladu s novou pravomocí vyplývající z Lisabonské smlouvy musí ještě finální podobu textu přijmout a nebo odmítnout právě Evropský parlament.

Pokud by šlo o legislativní návrh, od přijetí Lisabonské smlouvy je posílený i důraz na národy, které se k těmto návrhům můžou vyjádřit a předložit své stanovisko než se návrh posune k prvnímu čtení v Evropském parlamentu a následně v Radě.

Přehled Evropské komise ohledně připravované dohody hovoří jasně - TTIP nezmění ani nezruší žádnou z EU legislativ.

Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako nepravdivý, neboť naznačuje, že vyšetřování korupce v této zemi stojí výhradně na ÚOOZ a dodává, že ÚOKFK, se kterým se má Šlachtova jednotka sloučit, je zkorumpovaná. Přitom právě protikorupční policie v minulých letech vyšetřovala kauzy jako byla kauza Rath, Parkanová (doposud neproběhl soud a je třeba na exministryni pohlížet jako na nevinnou), Dalík či ProMoPro. Je tedy evidentní, že i tato složka vyšetřuje korupci ve sféře politiky

Podle dokumentu (str. 8) Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020 bylo k 1. listopadu 2015 (námi nalezená nejaktuálnější data) v Útvaru pro odhalování organizované zločinu SKPV vedeno 440 policistů a dále 48 zaměstnanců, tedy necelých 500 lidí.

Pod Útvar pro odhalování organizovaného zločinu původně spadal odbor pro násilí, nelegální obchod, obchod lidmi a nelegální migrace, odbor zločineckých struktur, padělání a odbor závažné majetkové trestné činnosti. Dále byly jeho součástí odbory pro terorismus a extremismus a kybernetickou kriminalitu. Právě poslední dvě části se v rámci reformy oddělí a budou z nich dvě samostatné sekce nové Národní centrály:

Zdroj: Prezentace policejního prezidenta

ÚOKFK (Útvar odhalování korupce a finanční kriminality) si své vyšetřovací odbory ponechá (.pps, str. 14). Jedná se o odbor pro korupci, závažnou hospodářskou trestní činnost, odbor daní a odbor výnosů a praní špinavých peněz.

Šlachtův ÚOOZ v květnu provedl vyšetřování ve vnitřních strukturách policie, zadržel přitom jednoho člověka z protikorupčního útvaru, a to Radka Holuba, který je zatím vazebně stíhán. Je otázkou, zda toto lze považovat za vyšetřování stejného útvaru.

Zda tímto skončil boj proti korupci politiků, je otázkou do budoucna. Nicméně Babiš svým prohlášením říká, že boj proti korupci politiků vedl pouze ÚOOZ a jeho "rozprášením" tento boj končí. To ovšem není pravda. Právě ÚOKFK byl angažován např. v kauzách Davida Ratha, ProMoPro či Vlasty Parkanové (v jejím případě ovšem doposud nezačalo soudní projednávání ve věci a je na ni nutno pohlížet jako na nevinnou.)

Obrázek vychází z Prezentace výsledků ÚOKFK za rok 2012 (.ppt) .

Další kauzu, kterou vyšetřovala Protikorupční policie, byla tzv. kauza Pandur, kdy ÚOKFK zatkla také Marka Dalíka.

Je tedy zjevné, že vyšetřování korupce spojené s politikou nestojí v České republice na ÚOOZ, jak Babiš naznačuje. Jeho výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, kraje hrají v zemědělské politice nepatrnou roli, hlavní slovo mají Evropská unie a státní instituce. To samé platí i u financování zemědělství. Zdroje z krajských rozpočtů na zemědělství těsně přesahují 1 miliardu Kč, což se nemůže rovnat výdajům EU ani výdajům ze státního rozpočtu.

Zemědělství spadá do společné kompetence členských států i Evropské unie jako celku (tzv. společná zemědělská politika spadá do sdílených pravomocí (.pdf, str. 5, čl. 4). Ta je založena na 2 základních pilířích, které vypracovávají orgány EU a které jsou poté uváděny do praxe členskými státy. Kromě společné zemědělské politiky si pak členské státy v rámci vlastních pravomocí samy vybírají, jaké aktivity podpoří vlastními zdroji.

Z hlediska národních institucí hrají nejdůležitější roli ministerstvo zemědělství (provádí společnou zemědělskou politiku EU i programy podpor financovaných z národních zdrojů), Státní zemědělský intervenční fond (který mj. rozhoduje o poskytnutí dotací), vláda (schvaluje program rozvoje venkova před předložením orgánům EU) a Poslanecká sněmovna (schvaluje podpory financované z národních zdrojů).

Co se týče financování, zemědělství bylo dle dokumentu (.pdf, str. 382) ministerstva zemědělství k roku 2015 financováno ze 4 hlavních skupin: zdrojů Evropské unie, státního rozpočtu, krajských rozpočtů a výdajů spotřebitelů. Celkem bylo vynaloženo 59,3 miliardy Kč.

Rozdělení zdrojů v tabulce:

Výdaje na agrární politikuv mld KčStátní rozpočet17,7Krajské rozpočty1,2Výdaje spotřebitelů4,6Zdroje z EU35,8

Kraj Vysočina hodlá vydat dle návrhu rozpočtu (.pdf, str. 3, kapitola Výdaje) pro rok 2016 na zemědělství 74 milionů Kč, čímž zůstává na stejné částce jako minulý rok. 1 500 000 Kč by mělo (.pdf, str. 11 nahoře) jít na pokračování podpory agrárního sektoru, ať už poskytováním finanční podpory na pořádání výstav a soutěží (stejně jako minulý rok (.pdf) připravuje výzvu Zemědělská akce), nebo na propagaci zemědělství u žáků základních škol (dle výše zmíněného dokumentu chystá Kraj Vysočina utratit 100 000 Kč na exkurze do zemědělských podniků).

Pravdou je, že Zimola se takto nejméně jednou vyjádřil, což popisuje server iDNES.cz ve svém textu z července 2016.

V textu Lukáše MarkaLetiště chce odbavit 80 tisíc lidí za rok. A hledá strategického partnera z 6. července 2016 je uvedeno:

„Pro budoucí lepší hospodaření hledá Jihočeský kraj i nadále pro letiště strategického partnera. ‚ Samozřejmě hledáme a vím, že toto říkám pořád. Je mi jasné, že by mnozí chtěli slyšet, kdo to je a jak jsou jednání daleko, ale to zatím nemohu. Není to proto, že by zájemce nebyl, ale nechceme tím ohrozit samotná jednání, ' řekl hejtman Jiří Zimola (ČSSD).Naznačil, že o spolupráci má zájem významný investor, který by chtěl ve spolupráci s letištěm postavit logistický areál pro spojení Evropy s Čínou. Jednat se má o přepravu zboží objednávané přes e-shopy po internetu. ‚ Jsme na začátku vyjednávání, nechci předbíhat, ' dodal Zimola.“

Výrok je hodnocen jako neověřitelný kvůli značné nekonkrétnosti řady slibů z volebního programu hnutí ANO. Některé z nich jsou natolik obecné, že nelze hodnotit, zda nástroje, které by hnutí používalo v jejich "dosahování", mají kraje vůbec v kompetenci. Jako příklad uveďme slib " Zdravý život pro všechny občany ".

Hnutí ANO ve svém volebním programu pro Ústecký kraj vymezilo 7 tematických bodů – pracovní příležitosti pro všechny, bezpečný kraj bez rizik, rozvoj dopravní infrastruktury, dostupné a kvalitní zdravotnictví a sociální služby, podpora a rozvoj vzdělání, péče o životní prostředí, transparentní financování a efektivní řízení kraje.

Výrok však hodnotíme jako neověřitelný, neboť spoustu programových bodů nelze z kompetencí krajů, které jsou uvedené v zákoně o krajích č. 129/2000 Sb., vyčíst. Například „NE ekonomickým migrantům“, „ANO lékařské fakultě v Ústeckém kraji“.

Dále program obsahuje prohlášení, jež není možné nijak hodnotit – například „Inkluze ANO, ale s rozumem“, „Využijeme příklady dobré praxe pro řešení problémů v nich“ atd. Je tedy zjevné, že kraj v oblasti může kompetence mít, ovšem "sliby" to jsou natolik vágní, že nelze určit, zda konkrétní nástroje, které by hnutí případně použilo, spadá do kompetence krajů.

Výrok Oldřicha Bubeníčka zmiňuje několik příkladů témat – stavba dálnic, obchvaty na silnicích 1. třídy, řízení policie. Ve svém programu hnutí ANO nezmiňuje stavbu dálnice (pouze přípravu dálničního přivaděče z D8). Téma obchvatů na silnicích první třídy se v programu objevuje (modernizace silnice I/13 včetně obchvatů Teplic a Bíliny). K otázce řízení policie se program hnutí ANO taktéž nezmiňuje. Téma policie nicméně rezonovalo ve volební kampani v podobě billboardů – ty nesly nápisy „Zasloužíme si lepší Česko. Bez politiků, co likvidují nezávislou policii“.

Zahradník chtěl tímto výrokem vysvětlit investice podnikatelů do nemovitostí a demonstrovat to na nerentabilních vkladech v komerčních bankách. Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože úrokové sazby bank se skutečně pohybují v drtivé většině pod 1% výnosem p.a. O přebytečném kapitálu informuje i Česká národní banka nebo investiční weby Kurzy.cz či CFOWorld.cz.

Porovnání spořicích účtů jednotlivých bank přinesl portál Finance.cz. Tento trend je doprovázen dlouhodobě lehko získatelnými hypotékami s nízkými úrokovými sazbami. Celkově je v posledních letech pozorovatelný vývoj uměle držených úrokových sazeb, jejichž cílem má být podpora investic a ekonomický růst.

Faktem ale zůstává, že se dnes při nízkých výnosech na spořicích účtech skutečně investorům vyplatí rozhlédnout se po nových investicích. Zde ale hrají roli vyšší rizikovost a nutnost finanční gramotnosti investora.

Podle přehledu zahraničního obchodu ČR zpracovaného Českým statistickým úřadem, se Velká Británie držela až do roku 2013 mezi šesti největšími příjemci českých exportů, v roce 2014 byla na čtvrtém místě. Za rok 2015 ještě nejsou roční údaje dostupné, nicméně čtvrtletní data tento trend potvrzují, a v prvním čtvrtletí roku 2016 se Británie posunula dokonce na třetí příčku.