Komunisté se na vládě podílejí v osmi krajích, a to ve Středočeském, Ústeckém, Plzeňském, Jihočeském, Královehradeckém, Olomouckém, Zlínskéma Moravskoslezskémkraji.

Ve zbylých krajských radách (Pardubický, Liberecký, Vysočina, Karlovarský, Jihomoravský a Radě hl. města) politici KSČM zastoupení nejsou.

Z veřejně dostupných zdrojů je dohledatelný jeden konkrétní moment, o kterém Chovanec mluví. Nelze vyloučit, že existují i další takové případy, resp. že tyto byly provedeny mimo mediální sféru. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann při setkání se svým českým protějškem 16. října 2015 v Norimberku poděkoval České republice za to, že „nenechává na rozdíl od Rakouska uprchlíky volně procházet skrze své území.“

V ostatních případech nemůžeme ověřit, zda Bavorsko mnohokrát děkovalo bez zájmu médií, nebo ministr hovoří pouze o zmíněném setkání z října minulého roku. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Jaroslava Jermanová zasedala jako členka ODS v letech 2004 až 2008 v Zastupitelstvu Středočeského kraje společně s jejím tehdejším stranickým kolegou Petrem Bendlem a Helenou Langšádlovou, která byla zvolena za KDU-ČSL. Radu kraje ve zmíněném období tvořili zástupci ODS, KDU-ČSL, SNK a US-DEU s Petrem Bendlem jako hejtmanem. Ani Jermanová, ani Langšádlová členkami rady nebyly.

Během vyjednávání o sestavení koalice ve Středočeském kraji použil Petr Tiso (TOP 09) argument, že ANO v čele s Jermanovou nemůže jako partnera přijmout, protože dříve společně s Bendlem zastupovala ODS v zastupitelstvu. „Paní Jermanová byla za ODS v zastupitelstvu kraje v době pana hejtmana Bendla, takže jako hejtmanka nepředstavuje v našich očích ten kýžený symbol změny v kraji.“

Výrok je hodnocen jako pravdivý, podle vládního návrhu zákona by politici měli nově předkládat oznámení o majetku i na začátku volebního období. Zároveň by také měli přiznávat i majetek, se kterým do funkce přišli.

Současné znění zákona o střetu zájmů obsahuje povinnost veřejných funkcionářů podat oznámení o majetku, který nabyli během výkonu funkce. Takové oznámení musí učinit do 30. června následujícího kalendářního roku.

Vládní návrh zákona (.pdf, str. 5) k tomu přidává povinnost oznámit majetek, který veřejný funkcionář vlastní, ke dni před zahájením výkonu funkce. Takové oznámení by mělo být podáno nejpozději do 30 dnů od zapsání funkce do registru oznámení, který by nově mělo vést ministerstvo spravedlnosti. Pokud by tak nebylo učiněno ve stanovené lhůtě nebo by byly uvedeny nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje, dopustili by se veřejní funkcionáři přestupku.

Kromě toho by také měli podle vládního návrhu (.pdf, str. 6) nově povinnost uvést i způsob nabytí a cenu majetku, který získali jak před nástupem do funkce, tak v průběhu jejího výkonu. Jedinou výjimkou je cena u nemovitostí, které už před vstupem do funkce tento funkcionář vlastní.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, není pravdou, že by Kos v příslušném hlasování aktivně hlasoval proti obchvatu.

V květnu 2016 se při zasedání zastupitelstva Prahy 11 debatovalo o dostavbě Pražské okruhu. Konkrétně se jednalo o výzvě k urychlení výstavby v jihovýchodním segmentu Prahy, tj, stavba 511, kterou rada městské části podpořila svým usnesením (.pdf).

Usnesení bylo předloženo (.pdf, str. 4) ke schválení zastupitelům Prahy 11 a návrh byl přijat. Zastupitel Ladislav Kos však při hlasování o tomto usnesení nehlasoval (.txt, hlasování č. 23) a urychlenou dostavbu úseku 511 tedy nepodpořil.

Hnutí pro Prahu 11, za které Kos kandiduje, přitom výstavbu pražského okruhu podporuje, Kos při zasedání kritizoval podobu usnesení předloženou Stanislavem Urbánkem. Problémem má být právě urychlení výstavby úseku 511, který nesplňuje evropskou směrnici EIA. Soulad projektu se směrnicí EIA jsme analyzovali v jiném souvisejícím výroku.

V květnovém hlasování tedy Ladislav Kos usnesení o urychlení výstavby úseku 511 nepodpořil. Výrok Heleny Válkové však hodnotíme jako nepravdivý, neboť opakovaně tvrdí, že Kos hlasoval proti usnesení. Ladislav Kos však nehlasoval vůbec.

K výše uvedenému dodejme, že na obecní úrovni je hlasování zržel se/neúčast na hlasování fakticky rovna hlasování proti. Narozdíl od úrovně sněmovní se zde nesnižuje neúčastí kvórum a je potřeba vždy nadpoloviční většiny všech hlasů k přijetí čehokoli. Samotné hlasování "pro a proti" obchvatu, jak o něm Válková mluví, však ve skutečnosti znamenalo deklaratorní postoj zastupitestva směrem navenek. V hlasování tedy nešlo o to, zda se má daná stavba realizovat či kdy přesně, ale o vyjádření toho, že si to zastupitelé přejí v co nejkratší době.

Koaliční smlouva mezi ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL uvádí v části IV. Principy koaliční spolupráce (.pdf - str.29) bodu 9 následující:

"Smluvní strany se zavazují, že budou na půdě obou komor Parlamentu podporovat přijetí koaličních vládních návrhů zákonů. Pozměňovací nebo doplňující návrhy ke koaličním vládním návrhům zákonů podpoří smluvní strany v obou komorách parlamentu jen po vzájemné dohodě. Současně se zavazují, že případné iniciativní návrhy zákonů a pozměňující návrhy zákonů předkládané poslanci a senátory koaličních klubů, anebo připojení se poslanců a senátorů koaličních klubů k iniciativě poslanců z jiných klubů budou předem konzultovány na úrovni předsedů koaličních klubů. Podmínkou pro jejich podporu bude dohoda smluvních stran. Nebude-li dohodnuto jinak, budou koaliční kluby při hlasování respektovat stanovisko vlády." Bod 5 pak definuje, co se rozumí koaličně dohodnutým návrhem: "Za koaličně dohodnutý se má takový vládní návrh resp. takové usnesení vlády, které podpoří alespoň polovina z přítomných ministrů z každé koaliční strany."

Projednávaný zákon o ochraně zdraví před návykovými látkami vláda schválila na svém zasedání 3. června 2015. Jak uvádí záznam z tohoto jednání (.doc - bod 6), ruku pro něj zvedlo všech 14 přítomných ministrů. Návrh tedy byl koaličně dohodnut, to dokládá i tisková zpráva vlády/min. zdravotnictví reagující na toto jednání.

Takto koaličně dohodnutý návrh by měly koaliční strany podporovat, dále jim koaliční smlouva nabízí možnost případné další návrhy konzultovat.

V porovnání s předchozími lety se pokles žáků opravdu zastavil a neprobíhá již v tisících. V roce 2006 se jednalo o 34 708 žáků středních škol a jejich aktuální počet ve Zlínském kraji je 24 381.

Vývoj počtu žáků v kraji dokládá následující graf:

Zdroj: Ústav pro informace a vzdělávání a Zkola.cz

V krajských volbách 2012 STAN spolu s TOP 09 měli ve volebním programu bod (.doc, str. 2) „Transparentnost a veřejné zakázky“. Ten se týkal uveřejňování hospodaření a rozhodnutí. STAN chtěli prosadit např. zveřejňování všech uzavíraných smluv, průběhů výběrových řízení nebo zápisů z rady kraje, o přímých přenosech a jejich archivaci se však nezmiňuje.

Přímé přenosy a archivaci jednání Zastupitelstva města Zlína lze nalézt zde. V sekci„Otevřená radnice“ se nachází veřejné zakázky, smlouvy a hospodaření.

Vzhledem k tomu, že zlínský krajský úřad neposkytuje zápisy z jednání online, se stává tento výrok neověřitelným, protože nelze dohledat, zda skutečně STAN dostáli bodu z volebního programu a navrhovali prosazení těchto transparentních opatření.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, zařazení dítěte musí v každém případě být v souladu se zájmem žáka, který zprostředkovává rodič.

Dle ministerstva školství je proto v případě problémů první fází dohoda s rodičem. Rodič jako zprostředkovatel zájmu dítěte rozhoduje o jeho zařazení do speciální školy. V případě nespolupráce se může škola obrátit na orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Novela školského zákona, která byla přijata v loňském roce, ponechává stejně jako předchozí znění zákona možnost zřízení speciálních škol pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami.

Zařadit dítě do speciální školy lze dle novely pouze na základě žádosti zákonného zástupce. K žádosti je dále potřeba doporučení školským poradenským zařízením a informovaný souhlas zákonného zástupce se zařazením dítěte.

Hlavní změna oproti předchozímu znění zákona nastává v tom, že vzdělávání žáků se nyní uskutečňuje přednostně na běžné základní škole. Zařazení do speciální školy tak nově doporučí školské poradenské zařízení až po shledání, že nelze žáka udržet pomocí podpůrných opatření na běžné škole.

Další novinkou je možnost revize doporučení, a to jak rodičem, tak školou. Žádost o revizi se musí podat do 30 dnů od doručení doporučení školského poradenského zařízení.

Žádná z novinek novely zákona ale nemění skutečnost, že rozhodování o zařazení je založeno na informovaném souhlasu rodiče a doporučení školského poradenského zařízení. Především ale musí být zařazení v souladu se zájmem dítěte, který zprostředkovává rodič.

Dle FAQ ministerstva školství je postup v případě problémů následující: V první fázi se snaží škola a školské zařízení vždy dohodnout (další dotazy, otázka č. 14) s rodičem. Rodič může s doporučením školského poradenského zařízení nesouhlasit a v takovém případě může podat žádost o revizi. Pokud rodič nebude se školským zařízením spolupracovat, škola či poradenské se zařízení se obrátí (stejně jako před novelou) na orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Ředitelem Krajské nemocnice v Liberci je Luděk Nečesaný. Ten vedl libereckou nemocnici od roku 2007 do února 2011 a nyní opět od srpna 2013. V roce 2015 byl obviněn v souvislosti s údajným předražením dvou zakázek na vybavení kardiocentra a traumacentra liberecké nemocnice o 24 milionů korun. Těmito zakázkami z let 2008 až 2009 v celkové hodnotě zhruba 239 milionů korun se policie zabývá na základě trestního oznámení z roku 2012. Nečesaný, obviněný z přijetí úplatku, se rozhodl na post generálního ředitele rezignovat, dozorčí rada se však jednomyslně shodla na tom, že nevidí důvody pro změny v představenstvu nemocnice. Obviněna byla i Nečesaného manželka Šárka, která měla přes svou firmu Sarmed legalizovat peníze, které měl Nečesaný nelegálně obdržet. Za legalizaci výnosů z trestné činnosti ji hrozí tři až osm let za mřížemi.