Zprávy o tom, že Rakousko se chystá postavit stokilometrový plot na hranicích s Maďarskem, vycházejí z článku na webu deníku Die Welt (a řady dalších), který se odvolává na německou tiskovou agenturu. Článek ale hovoří o 30kilometrovém plotu. Podle poznámky v zápatí článku se v první verzi skutečně psalo o 100 kilometrech, zpráva ale byla později korigována. Zprávu ale v původním znění převzala řada dalších médií a opravu předpokládané délky plotu už tato další média neprovedla.

Rakouská média (Der Standart, Die Presse s odkazem na agenturu APA a mluvčího policie spolkové země) popisují situaci ve spolkové zemi Burgenland, kde by plot mohl vyrůst tak, že došlo k výkupům pozemků (resp. o jednání s majiteli), aby případně mohl až 30km plot být postaven. Není tedy aktuálně budován, jde o vytvoření možnosti do budoucna.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť Heger korektně popisuje Babišovy dopisy vůči prezidentovi České lékařské komory.

Andrej Babiš napsal prezidentovi ČLK Kubkovi již 2 otevřené dopisy. První z 8. dubna obsahuje skutečně formulace o neefektivnosti v českém zdravotnictví. Babiš doslova píše (.pdf, str. 3-4):

" Zdravotní péče je v České republice poskytována bezesporu na velmi vysoké úrovni, ovšem řízení a organizace celého systému vykazují řadu nedostatků, které vedou k plýtvání a způsobují to, že peníze, jejichž množství bude vždy omezené, nejsou vynakládány efektivně."

V dalším dopise (.pdf) z 25. dubna pak Babiš používá ostrá vyjádření vůči Kubkovi (tomu vytýká "pohodlné žití si v socialistickém modelu z daní druhých") i českému zdravotnictví. K němu pak obecně píše:

"Hlavním problémem našeho veřejného zdravotnictví je neefektivita, plýtvání a korupce." Vyjádřil se také ke svým investicím do reprodukčních center. Toto vyjádření odpovídá Hegerovu popisu, píše o své investici, centrálních nákupech i efektivitě společnosti, která kliniky zastřešuje.

Je také pravdou, že Babiš pomíjí poměrně vysoké náklady pro jednotlivé pacienty. Na webu společnosti FutureLife (do které Babiš investoval) je dostupný přehled klinik, které pod ni spadají. Ty také mají zveřejněn ceník jednotlivých úkonů.

Např. pražská klinika Iscare (.pdf) provádí různé úkony v ceně řádu stokorun až desítek tisíc. Brněnská klinika Reprofit (.pdf) pak nabízí služby, které stojí klienty jednotky tisíc, ale také částku přesahující 100 tisíc korun. Co se týká plastické chirurgie, tak i tímto oborem se zabývají kliniky pod hlavičkou společnosti FutureLife. Například Gyncentrum nabízí drobné úkony v řádech jednotek tisíc korun, ale také operace za desítky tisíc (např. operace prsou či liposukce).

Je tedy zjevné, že Babiš ve svém dopise Kubkovi skutečně vyčítá neefektivitu systému veřejného zdravotnictví a jako příklad dobrého fungování nabízí kliniky, do nichž investoval. Je také pravdou, že pomíjí v otázce financování značné náklady, které vznikají pro pacienty v souvislosti s jednotlivými úkony. Ministr financí tedy srovnává systém veřejného zdravotního pojištění s vybraným medicínským segmentem a pomíjí významný faktor - tj. platby pacientů. Výrok Leoše Hegera tedy hodnotíme jako pravdivý.

Nemůžeme ověřit, zda byl kraj informován o tom, že by ve Vrběticích byl muniční sklad, který měl povinnost zanést do krizového plánu. Není totiž jasné, jaký statut subjekt v té době nesl. Lze tedy připustit možnost, že se kraj domníval, že jsou sklady v gesci ministerstva, zatímco subjekt se rovněž domníval, že povinnost podávat informace kraji nemá, a z toho důvodu zůstal kraj bez informací a nepočítal se skladem v krizovém plánu. Toto je kvůli nejasné interpretaci zákona možné.

Důležité, ale nejasné, je, zda si areál zachoval statut vojenského objektu a byl tedy z krizového plánu vyňat, či nikoli, jak vyplývá ze zprávy (.pdf, str. 8) ministerstva vnitra k událostem ve Vrběticích.

Takový statut by totiž subjekt mohl vyjmout z působnosti zákona o prevenci havárií. To znamená, že by subjekt nebyl povinen spolupracovat s krajským úřadem ve věci vypracování havarijních plánů (buď se dle § 3 nahlásit jako subjekt s havarijním potenciálem, nebo dle § 4 nahlásit, že se mezi tyto subjekty neřadí). Krizový plán kraje vypracovaný dle zákona o krizovém řízení (§ 14) by tedy s podklady nemohl počítat.

Jak již bylo řečeno, skutečnost, zda byl areál stále vojenským objektem, či nikoli, nelze z dostupných zdrojů ověřit. Pokud by vojenským objektem byl, v krizovém plánu by zanesen být nemusel. Neměl by totiž povinnost informovat kraj o muničním skladu tak, aby s ním počítal v krizovém plánu.

S kauzou týkající se firem Mrencové, které poskytují Jihomoravskému kraji služby, přišla MF Dnes. Podle jejích zjištění byla Jana Mrencová osobou ukrytou za Lucií Proutníkovou, jež roky mediálně vystupovala za hejtmana Haška, posílala jeho tiskové zprávy atd.

Haškova vyjádření ke kauze se proměňovala a do svých tvrzení se zamotával. Nejprve v souvislosti s Mrencovou mlžil a tvářil se, že ji příliš nezná. „Firma, ve které figuruje nebo figurovala paní Mrencová, myslím v minulosti dělala nějaká mediální školení směrem k úředníkům,"řekl například. Potom připouštěl, že ji „asi někdy viděl“ a že její firma pro kraj pořádala mediální školení. Ještě později přiznal širší spolupráci s ní.

Neexistenci osoby Lucie Proutníkové potvrdila Denisa Kapitančiková, bývalá šéfka tiskového odboru hejtmanství. Mrencová, která se za Proutníkovou skrývala, se podle ní chovala jako šedá eminence a schvalovala všechny mediální výstupy. Popisovala také způsob, jakým si vykazovala činnost: „Mrencová někdy žádala, ať jí posíláme fotografie z akcí a následně nám je zase posílala nazpět. Fakturovala si to jako svou činnost pro úřad.“ Mrencová je přitom nepravomocně odsouzena k podmínce za to, že slibovala za peníze uplácet novináře. Jihomoravský kraj platil za služby dvěma společnostem, se kterými je lobbistka Mrencová spojována. První bylo Producentské centrum Profil, ve němž je podle obchodního rejstříku Jana Mrencová společníkem, zatímco jednatelem je její druh Miloš Skácel.

Druhou společností je Marketingové centrum Profil, ve kterém v současnosti figuruje pouze její druh Miloš Skácel a Mrencová v něm podle rejstříku nikdy nefigurovala. iDNES.cz však tvrdí, že vůči kraji za Marketingové centrum Profil vystupovala opět jen Mrencová.

Na základě výše popsaných skutečností vyplývá, že kraj neměl uzavřenou smlouvu s Lucií Proutníkovou (toto jméno nefiguruje v rejstříku u žádné ze dvou firem).

Od roku 2011 Jihomoravský kraj zaplatil za služby těmto firmám 3,7 milionů korun. Přesné částky, které oběma firmám kraj vyplatil mezi lety 2011–2016, jsou uvedené v následující tabulce zveřejněné brno.iDNES.cz (který se odvolává na materiály poskytnuté tiskovou mluvčí kraje):

Zdroj: podle dat iDNES.cz

Kontrolní výbor zastupitelstva opravdu podpořil Haška. Výbor prováděl kontrolu právních předpisů. Podle protokolu kontrolního výboru (5. Zpráva o činnost výboru kontrolního, .docx, s. 2) „kontrola musí být provedena v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zároveň připomněl, že postup JMK jako zadavatele při zadávání veřejných zakázek odborů a veřejných zakázek na provoz je upraven směrnicí 18/INA-KrÚ-Zadávání veřejných zakázek odborů a veřejných zakázek na provoz“.

Výsledkem kontroly je, že „nebylo zjištěno nedodržení právních předpisů, včetně interních právních předpisů KrÚ na úseku samostatné působnosti“. (s. 7)

Vztahem mezi úřadem a lobbisty se má dále zabývat i Národní centrála proti organizovanému zločinu.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, zástupce úřadu rozhoduje o ukončení shromáždění, policie v jeho přítomnosti může zakročit jenom na základě jeho rozhodnutí.

Dle § 12 zákona o právu shromažďovacím rozhoduje o rozpuštění shromáždění zástupce úřadu. Zástupce nejprve vyzve svolavatele shromáždění, aby shromáždění neprodleně ukončil, pokud tak svolavatel neučiní, rozpustí jej zástupce sám.

Policie České republiky nemá v přítomnosti zástupce úřadu rozhodovací pravomoc, policejní útvary jsou pouze oprávněny zakročit k rozpuštění shromáždění na základě předchozího rozhodnutí zástupce úřadu. V případě, že není zástupce úřadu přítomný, mohou o ukončení shromáždění rozhodnout příslušníci Policie České republiky.

Ministerstvo zdravotnictví a jeho ministr Svatopluk Němeček (ČSSD) je vystavován soustavné kritice zejména ze strany předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.

Resortní program ANO kromě jiného kritizuje plýtvání finančními prostředky. "..v mnoha případech stále dochází k nákupům předražené zdravotnické techniky, zdravotnického materiálu a nekoncepčním nákupům léčivých přípravků. Zdravotní pojišťovny nefungují jako pojišťovny. Pacienti navíc přispívají na nepřehledné projekty, jako je například IZIP. Přístup k preventivním programům je chaotický. Zcela zásadní je neexistence dlouhodobého strategického plánu a kontroly využití finančních prostředků." Rezervy ve zdravotnictví se staly tématem jednoho z dílů servilního promo rozhovoru seriálu hnutí ANO Babišova kavárna, kritice Andreje Babiše neušly netransparentní předražené nákupy lékařských pomůcek nebo plýtvání peněz v rámci resortu.

Vládní kolega Andreje Babiše Svatopluk Němeček je oblíbeným terčem předsedy hnutí ANO na Twitteru.

V rámci předvolebního boje ke krajským volbám spustilo hnutí kampaň "Chceme lepší Česko". Z dravé zdravotnictví, které je jednou z částí kampaně kritizuje netransparentnost, neefektivnost a korupci krajského zdravotnictví. Hnutí ANO v programu ke krajským volbám prosazuje v oblasti zdravotnictví následující: "Zavedeme proto centrální nákupy a nákupy ve sdružení, které povedou k výrazným úsporám veřejných peněz. Proč krajské nemocnice nenakupují obvazy společně s fakultními nemocnicemi? Proč se přístroje nenakupují hromadně? Věděli jste, že například v Moravskoslezském kraji je 11 magnetických resonancí, přičemž některé z nich jsou dokonce vzdáleny jen 2 km od sebe? Není tohle právě důkaz absurdního plýtvání veřejnými prostředky? Zavedeme projekt open data krajského zdravotnictví, který na jednom místě ukáže, za kolik peněz a v jaké kvalitě nakupují nemocnice léky, zdravotnický materiál či služby. Díky úsporám budeme tedy myslet i na zdravotnický personál a zvýšení jeho platů." Na adresu zdravotnictví se ministr financí Babiš naposledy vyjádřil 21. září v otevřeném dopise (.pdf), jehož adresátem byl předseda České lékařské komory Milan Kubek. Zdravotnictví dle Babiše netrpí nedostatkem peněz, schází mu ale jasná koncepce a efektivnost.

Tzv. čítárna byla původně umístěna v prostorech velvyslanectví USA, později však došlo k jejímu přesunutí do budovy spadající pod Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Texty, které lze v čítárně studovat nejsou pouze unijní návrhy, ale jde také o dokumenty, kde je obsažena americká pozice. Dle informací, které projektu Demagog.cz poskytlo MPO funguje čítárna na ministerstvu od 1. března tohoto roku. Ministerstvo potvrdilo slova Dity Charanzové o tom, že čítárna zatím nebyla využita jediným poslancem Parlamentu České republiky. " Přístup do čítárny mají úředníci státní správy, kteří se dohodou TTIP zabývají, a členové národního parlamentu. O možnosti zajít do čítárny byli poslanci a senátoři informováni prostřednictvím příslušných parlamentních výborů. Do dnešního dne žádný poslanec či senátor možnosti nevyužil."

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože čísla uváděná poslancem Soukupem jsou značně nadsazená. Poslanec uvádí týdenní příchody ve výši 21-28 tisíc lidí, reálně přichází v posledních dvou týdnech zhruba 6 tisíc lidí.

Smlouva (.pdf) mezi Evropskou unií a Tureckem byla podepsaná 18. března 2016. Od 20. března 2016 byl rapidně snížen (.xls) příliv migrantů tzv. balkánskou cestou na minimum.

Co se týče přílivu migrantů do Itálie, minulý týden (31.7. - 7.8.) přišlo na základě dat Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) do Itálie 5 795 osob a týden před tím 6 098 osob. To jsou čísla výrazně nižší, než která poslanec Soukup uvádí.

Zdroj: IOM

Konkrétně na Sicílii imigrovalo podle Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) za tento rok 68 323 osob. V červenci přišlo celkem 16 661 migrantů, což je také údaj výrazně nižší, než 3-4 tisíce denně.

Data jsou aktuální k 7. srpnu 2016. V době zpracování výroku (9. srpna) šlo o nejčerstvější statistiky.

Na konci 90. let se výrazně zvedl počet žádostí o azyl. V roce 1999 se jednalo o více než 7 tisíc žádostí.

Zdroj: Ministerstvo vnitra (.zip)

V roce 1998 a 1999 však Česká republika udělila azyl pouze desítkám osob. V roce 1998 bylo vyhověno 78 žádostem, o rok později 79.

Martin Půta tak zřejmě hovořil o tzv. dočasném útočišti. které vláda ČR v 90. letech poskytla občanům Bosny a Hercegoviny, státům bývalé Jugoslávie a v roce 1999 také prchajícím z provincie Kosovo.

Dočasné útočiště nespadá do statistik udělení azylu a konkrétní počty lidí jsou tak těžko dohledatelné. Ve zprávě (.doc, str. 16) pro Evropský uprchlický fond Odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra uvádí, že: "V letech 1991-1997 tak získalo na území České republiky dočasné útočiště více než 5 200 uprchlíků."

O tom, že by Česká republika měla pomoci desetitisícům uprchlíků z bývalé Jugoslávie, žádné dostupné statistiky neinformují. Podařilo se nám pouze dohledat prohlášení tehdejšího ministra vnitra Kopřivy, který prohlásil, že v ČR nalezlo útočiště až 11 tisíc uprchlíků. Člověk v tísni dále popisuje zhruba tisícovku lidí, co přišli v souvislosti s kosovskou krizí.

Celkově ovšem nejsou dostupná data, která by popisovala přesný počet příchozích válečných uprchlíků z Jugoslávie, výrok Martina Půty tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Na Krajském úřadě Jihomoravského kraje v současné době skutečně pracují na tiskovém oddělení tři zaměstnanci - Eliška Windová Holešická, Petr Holeček a Jiří Klement.

Na brněnském magistrátě (hledat podle: zkratka oboru; hledaný údaj: KPMB) opravdu pracuje 11 zaměstnanců:

Bohužel není dohledatelné, kolik zaměstnanců pracovalo na pracovišti předtím, proto tento výrok hodnotíme jako neověřitelný.