Vzhledem k rozporům ve vyjádřeních a výsledcích auditů nemůžeme pravdivost výroku dostatečně ověřit.

Úvodem je třeba říct, že zakázka na střežení vojenských muničních skladů obsahuje množství dílčích smluv obdobného typu. Smlouvy byly uzavřeny mezi lety 2003 a 2013, kdy společnost Trade Fides a.s. prakticky drží monopol na tyto zabezpečovací služby. Kontroverzními zakázkami se zabývala mj. i Česká televize. Smlouvám z roku 2003 nyní končí platnost a budoucí ministr obrany tedy skutečně bude muset tuto situaci řešit.

V souvislosti s miliardovou zakázkou z r. 2009 byl r. 2010 zpracován nezávislý audit společností KPGM (částečně k nahlédnutí zde), který kritizuje nejen neveřejnost jednání, ale i cenovou přemrštěnost zakázek Trade Fides a.s. Přesto Ministerstvo obrany na konci roku 2012, v návaznosti na kritický článek Pavla Otty (str. 1 a 2,) deklarovalo tuto zakázku jako vyhovující a výhodnou.

Argumentuje několika vlastními nezávislými audity, které jejich stanoviska obhajují, ty ale nebyly blíže určeny ani zveřejněny. Navíc bylo údajně dosaženo snížení ceny, doporučené auditem KPGM, a prodloužení kontraktu za těchto podmínek je tak nejvýhodnější možností.

Pro korektní posouzení nastavení smluvních vztahů ve věci ostrahy skladů jsme kontaktovali Ministerstvo obrany, které samo tvrdí, že disponuje jistými nezávislými audity. O poskytnutí těchto auditů jsme ministerstvo požádali. Výrok bude doplněn po zisku dalších relevantních informací.

Nepodařilo se nám dohledat žádné informace, které by potvrdily či vyvrátily slova Bohuslava Sobotky, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Je však pravda, že prezident Zeman i premiér Sobotka lustrační osvědčení pro členy vlády spíše chtějí.

Miloš Zeman dříve deklaroval, že bez lustrace ministry nejmenuje. Posléze operoval s tím, že Andreje Babiše případně bez lustrace jmenuje výměnou za schválení služebního zákona.

Bohuslav Sobotka se k lustračním osvědčením v minulosti vyjádřil takto: „Pokud jde o otázku negativního lustračního osvědčení, myslím si, že je to zvyklost, která by měla být respektována i nadále, pokud jde o členy vlády".
Podle serveru lidovky.cz je posílání lustračního osvědčení spolu s návrhem na jmenování ministrů běžný postup a tento požadavek byl uplatňován u všech předchozích vlád. Ovšem i v tomto případě patrně existují výjimky, bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek se např. vyjádřil takto: „Na 99 procent po mně tehdy nikdo lustrační osvědčení nechtěl. Podotýkám, že ho mám a čisté".

Miloš Zeman mluví o dvou jménech, která navrhne do volby budoucího veřejného ochránce práv. Tento post je uvolněn po nedávné rezignaci Pavla Varvařovského na tuto funkci.

Stanislav Křeček byl zástupcem ombudsmana zvolen v dubnu 2013, aktuálně je v čele úřadu až do volby nového veřejného ochránce práv. Tento stav je popsán v zákoně o Veřejném ochránci práv § 2(4).

Pavel Zářecký byl mimo jiné ministrem ve dvou vládách, a to ve vládě Jiřího Paroubka a ve Fischerově vládě. V obou případech zastával post ministra bez portfeje a předsedy legislativní rady vlády. Jak dokládá jeho životopis na webu NašiPolitici.cz, v úřadu Veřejného ochránce práv doposud nepůsobil.

Miloš Zeman tedy popisuje korektně vztah obou jmenovaných k úřadu ombudsmana a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Prezident jmenoval Jiřího Rusnoka premiérem 25. června 2013 a pověřil jej sestavením „vlády odborníků“. Na tiskové konferenci po jmenování Rusnoka uvedl prezident Miloš Zeman, že právě jmenování vlády odborníků je jedinou cestou pro vyvolání předčasných voleb v České republice.

Prezident tak učinil i navzdory tomu, že Miroslava Němcová z ODS sehnala 101 podpisů (tedy většinu Sněmovny) pro podporu její případné vlády.

Přestože někteří tento krok (jmenování Rusnoka) označili za protiústavní, Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu, toto nařčení odmítá. Připouští ale, že ze strany prezidenta republiky šlo nepochybně o krok značně neortodoxní, avšak nevybočující z platného ústavního rámce.

Stejně tak hovoří bývalá ústavní soudkyně a senátorka Eliška Wagnerová, která říká, že prezident neporušuje ústavní řád, ale spíše ústavní zvyklost, dle které by měl sestavením vlády pověřit relativního vítěze voleb.

Ústava (čl. 68) České republiky dává právo a povinnost prezidentovi jmenovat předsedu vlády a podle premiérova návrhu ostatní členy kabinetu. Může tak učinit dvakrát za sebou. Pokud první takto vytvořená vláda nezíská do třiceti dnů od jmenování důvěru sněmovny, jmenuje podruhé předsedu vlády, a pokud ani druhý pokus nevyjde, prezident musí na třetí pokus jmenovat osobu, kterou navrhne předseda sněmovny.

Vláda Jiřího Rusnoka nicméně nezískala v srpnu důvěru a usnesla se na demisi, kterou následně podal Rusnok do rukou prezidenta Miloše Zemana. Prezident se rozhodl vládu Jiřího Rusnkova nechat vládnout i bez důvěry (v demisi) do té doby, než bude po předčasných volbách vytvořena nová vláda. "Samozřejmě po volbách jmenuji předsedou vlády představitele vítězné strany a budu se těšit na spolupráci s politickou vládou, která bude mít mandát provádět nezbytné reformy,"prohlásil Zeman.

Po volbách, které proběhly v říjnu roku 2013, uvedla mluvčí Jiřího Rusnoka Jana Jabůrková, že premiér plně respektuje výsledky letošních předčasných voleb. Nyní očekává, že lídři vedoucích stran vyjednají složení nové vlády a je připraven svůj úřad předat nové vládě vzniklé z demokratických voleb okamžitě, jakmile bude ustavena.

Názory na nadužívanost vazby se liší a data International Centre for Prison Studies o počtu vazebně stíhaných je možné interpretovat několika způsoby, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

V České Republice (záložka „Further information“) je vazebně stíhaných 14 % ze všech vězňů, zatímco v Německu jich je 17 %, ve Švédsku 24 %, ve Francii 25 % a v Norsku 29 %. Česko má tedy v mezinárodním srovnání nízké počty vazebně stíhaných v poměru k vězněným.

Pokud je však český počet vězňů způsoben tím, že jsou celkově nadužívány tresty odnětí svobody, je potřeba sledovat i míru vazebně stíhaných v populaci. ČR se zahraničí v počtu vazebně stíhaných výrazně nevymyká; zvláště poté, co jejich počet klesl za třináct let o více než polovinu. Na 100 000 obyvatel má nyní Česko 22 vazebně stíhaných, Německo 14, Švédsko 16, Norsko 21 a Francie 25.

V poměru na počet obyvatel je tedy sice v Česku o polovinu více zadržovaných ve vazbě než v Německu, avšak při více než dvojnásobném počtu uvězněných. Určení, zda je česká vazba proti německé nadužívaná tudíž závisí na měřítku, k němuž jsou data vztahována.

Počty neoprávněně držených ve vazbě se v tuzemsku bohužel neevidují. V roce 2012 zůstávalo ve vazbě déle než půl roku 300 lidí, do jednoho roku 156 a do dvou let 204 osob. Déle než dva roky ve vazbě žilo 33 obviněných.

Helsinský výbor spolu s dalšími organizacemi přitom vyjádřil své „znepokojení nad nedostatkem konkrétních aktivit směřujících k reformě evropského systému vazby“ a žádal, aby se stanovily „společné minimální standardy pro užívání vazby. Systém vazby v členských státech EU se musí neodkladně reformovat, aby se ukončil tento neopodstatněný a často svévolný postih a zásadní porušení práv, které způsobuje.“

Po roce 2000 a velkém poklesu počtu vazeb však Výbor nezdůrazňoval nadužívání vazby jako specifického základního problému české justice. Varoval naopak před nadužíváním trestů odnětí svobody a upozorňoval na špatné podmínky ve vazebních věznicích.

Výzkum Fair Trials International (.pdf, str. 3) za hlavní problémy české vazby považuje její délku a přeplněnost věznic; o nadužívání se nezmiňuje.

Debata o vazbě se otevřela už v roce 2005 po sedmiměsíčním zadržováním Bohumila Kulínského. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec i někteří další politici považovali používání vazby v české justici za excesivní. Nejvyšší státní zastupitelství na to reagovalo poukazem na to, že počet vazebně stíhaných klesl za pět let na polovinu.

Není pravdou, že by Jiří Pospíšil navrhoval Lenku Bradáčovou do funkce vrchní státní zástupkyně - první ji navrhl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Pospíšil však chtěl Bradáčovou do funkce jmenovat. Dříve než to však mohl udělat, byl odvolán Petrem Nečasem. Bradáčovou později jmenoval nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Kůvli této nepřesné informaci co se týče jmenování Lenky Bradáčové do funkce vrchní státní zástupkyně tak hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací o konkrétním případě, který John použil, jako pravdivý.

Plukovník JUDr. Mojmír Pavelka, vedoucí územního odboru Policie ČR ve Znojmě, byl spolu s jeho dvěma podřízenými postaven mimo službu. Byli souzeni pro trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele.

Policisté měli podle obžaloby v roce 2010 zařídit, aby bývalá manželka tehdejšího starosty Znojma Petra Nezvedy kvůli trestným bodům nepřišla o řidičský průkaz.

Okresním soudem ve Zlíně a zlínskou pobočkou Krajského soudu Brno byli zproštěni viny z výše uvedeného skutku.

Soud shledal plukovníka JUDr. Mojmíra Pavelku, nadporučíka Mgr. Petra Pokorného a nadstrážmistra Jiřího Hradeckého, kteří byli takřka před dvěma lety zcela bezdůvodně obviněni a následně postaveni mimo službu, zcela nevinnými, poněvadž skutek, z něhož byli obžalováni, se vůbec nestal. Takové bylo konstatování odvolacího soudu podle portálu Znojemsko.

Návratu policejních šéfů se snažili zabránit řadoví policisté na Znojemsku. Před časem sepsali otevřený dopis, který zaslali krajskému ředitelství policie, uvedl Znojemský deník 10. května 2013.

Kvůli dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, věc projednal Nejvyšší soud v Brně.

Jednání Znojemskému deníku Rovnost potvrdil 21. listopadu 2013 mluvčí NS Petr Knötig. „Ano, v této věci se skutečně pro podjatost vyloučil soudce Engelmann a v senátu, kterému bude předsedat jiný soudce, vůbec nezasedne. Doktor Engelmann totiž studoval s jedním z obviněných mužů," uvedl Knötig.

Dovolání podal nejvyšší státní zástupce už dvacátého května tohoto roku. „Podal jej v neprospěch obviněných policistů a navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky v neveřejném zasedání zrušil usnesení Krajského soudu ze dne devatenáctého března tohoto roku a rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 31. 10. 2012 a přikázal věc Okresnímu soudu ve Zlíně, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, " sdělila již dříve mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Helena Markusová.

Stejný list uvedl 7. prosince, že " podle agentury ČTK tři znojemští policisté s konečnou platností nebudou potrestáni za údajné zneužití pravomoci. Dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana v jejich neprospěch totiž Nejvyšší soud ve čtvrtek odmítl. Proti verdiktu tohoto soudu se už nikdo nemůže odvolávat, je tedy definitivní. Pro policisty to znamená jedno: Nikdy nic protizákonného nespáchali a mohou dál pro policii pracovat na svých funkcích."

Radek John reaguje přímo na předchozí výrok Ivana Langera. Co se týče pozic náměstků ministra, má John pravdu. Nebyli jsme nicméně schopni dohledat profesní minulost poradců ministra Kubiceho, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Exministr Kubice na na Ministerstvo vnitra České republiky postupně přivedl následující náměstky:

Jaroslav Hruška (první náměstek pro vnitřní bezpečnost)Pavel Kryštof (náměstek pro strategie a programové řízení) Radek Šmerda (náměstek pro strategie a programové řízení) Ondřej Veselský (náměstek pro veřejnou správu) Robert Ledvinka (náměstek pro veřejnou správu)Pavel Kolář (náměstek pro veřejnou správu)

Z dotyčných působil v minulosti u Policie České republiky pouze Jaroslav Hruška.

Radek John svůj tým náměstků neobměňoval. Jediným náměstkem, kterého Radek John přivedl, byl Viktor Čech. Ten skutečně řadu let u policie sloužil. O konfliktu mezi Čechem a Martinů se zmiňuje samotný web Ministerstva vnitra ČR.

Je tedy patrné, že co se týče policejní minulosti náměstků z doby ministrování Johna a Kubiceho, popisuje John korektně svůj případ. Nicméně ve svém výroku reaguje na předchozí vyjádření exministra Langera, který zahrnul do tohoto výčtu i poradce ministra. Ty (i s jejich profesní minulostí) jsme však nebyli schopni dohledat a výrok tak musíme hodnotit jako neověřitelný.

O vyjádření jsme požádali ředitele odboru tisku a public relations Ministerstva vnitra Mgr. Pavla Nováka, který tvrzení ministra v demisi Peciny potvrdil, stran existence schůzky i jejího obsahu.

„Je to pravda (existence schůzky, pozn. Demagog.cz.) Ministerstvo práce a sociálních věcí se stalo opět hlavním gestorem zákona o státní službě, i když MV je dále spolugestorem a na pracovní úrovni se na přípravě zákona spolupodílí. "

Tvrzení Martina Peciny nám potvrdil ředitel odboru tisku a public relations Ministerstva vnitra Mgr. Pavel Novák, který takto potvrzuje: „Ministerstvo práce a sociálních věcí se stalo opět hlavním gestorem zákona o státní službě, i když MV je dále spolugestorem a na pracovní úrovni se na přípravě zákona spolupodílí."

Blíže se gescí obou návrhů zákona o státní službě zabývá následující výrok ministra vnitra.