Předně uveďme, že výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Proběhlé valorizace během Fialovy vlády

Během vlády Petra Fialy byly důchody zvýšeny hned několikrát, přičemž poprvé se tak stalo pravidelnou valorizací 1. ledna 2022. Toto zvýšení ovšem schválila ještě předchozí vláda Andreje Babiše v září 2021. Výše důchodu se zvedla v průměru o 805 korun, z toho 505 Kč představovala zákonná valorizace a 300 korun Babišův kabinet přidal důchodcům navíc.

Druhé, tentokrát mimořádné, zvýšení důchodů nastalo 1. června 2022. Tato mimořádná valorizace vycházela z nařízení vlády z února 2022. Procentní výměra důchodů se úměrně s růstem cen zvýšila o 8,2 %.

Třetí, a znovu mimořádná, valorizace v loňském roce se odvíjela od nařízení vlády z května 2022. Zásluhový procentní díl důchodů vzrostl o 5,2 %, „tedy o výši růstu cen domácností důchodců v rozhodném období únor až duben 2022“.

V září 2022 pak Fialova vláda stanovila nařízením další zvýšení od 1. ledna 2023, tedy v pravidelném termínu zvýšení. Od letošního roku se tak procentní výměra důchodů zvedla o 5,1 % a penze v průměru vzrostly o 825 korun. Na růstu důchodů se ovšem podílelo i tzv. výchovné, tedy příplatek ve výši 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě. Výchovné nicméně zavedla (.pdf, str. 1) novela zákona o důchodovém pojištění, kterou Poslanecké sněmovně předložila již vláda Andreje Babiše v květnu 2021. Poslanci pak tento příplatek za vychované děti schválili v létě 2021.

Plánovaná mimořádná valorizace

V lednu 2023 znovu míra inflace přesáhla zmíněnou hranici 5 %, a to dokonce už za jediný měsíc. Dle současného znění zákona by pak mělo po pěti měsících, tedy v červnu 2023, dojít k další mimořádné valorizaci. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Dle účinné zákonné úpravy by tak průměrný důchod měl v červnu vzrůst o 1 770 Kč.

Vláda se však v polovině února shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů, která by se měla promítnout právě v červnové valorizaci. V červnu by tedy podle vládního plánu vzrostl průměrný měsíční důchod jen o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1 010 Kč méně, než jaký by měl být nárůst podle současných pravidel daných zákonem o důchodovém pojištění. I přesto by průměrný důchod podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí měl přesáhnout 20 tisíc korun (.pdf, str. 2). Dodejme, že tento vládní návrh kritizují někteří ekonomové i opoziční poslanci. Ti se chystají projednávání návrhu (.pdf) ve Sněmovně obstruovat, jelikož aby se tato legislativní změna týkala červnové valorizace důchodů, musí ke schválení celé novely dojít nejpozději do 22. března (.doc, str. 4).

Závěr

Průměrná výše starobních důchodů tedy kontinuálně roste, a i v případě upravené valorizace by ve druhé polovině letošního roku podle Ministerstva práce a sociálních věcí měla přesáhnout 20 tisíc korun. Poslankyně Eva Decroix (ODS) ve svém tweetu dále srovnává zvýšení průměrného důchodu za první dva roky Babišovy a Fialovy vlády. Během působení Fialova kabinetu důchody opravdu vzrostly více, srovnání je nicméně problematické, neboť se zvyšování důchodů váže na inflaci. Jak pravidelná, tak mimořádná valorizace vychází ze zákona, a vláda tedy musí důchody zvýšit.

Babišův kabinet navíc v letech 2018 a 2019 zvýšil důchody nad rámec zákonné valorizace, což Fialova vláda neučinila. Jelikož poslankyně Decroix vyvolává dojem, že současná vláda důchody navýšila na základě vlastního uvážení, hodnotíme její výrok jako zavádějící.

Andrej Babiš odkazuje na kampaň před komunálními volbami v roce 2022, kdy ve svém obytném voze podnikl několik výjezdů do regionů. Cesty za voliči zahájil v květnu a původně odmítal, že by šlo o součást kampaně. Babišův tehdejší mluvčí Vladimír Vořechovský pak v červenci nicméně uvedl, že „hnutí ANO aktuálně vede kampaň do podzimních voleb a cesty pana předsedy a jeho místopředsedů po Česku jsou její součástí.“

Na některých akcích došlo ke střetu podporovatelů Andreje Babiše s jeho odpůrci, kteří se snažili Babišův projev narušit např. pískotem. To, že tyto mítinky narušují politici stran vládní koalice, tedy ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů, tvrdí Andrej Babiš dlouhodobě. Vyjádřil se tak například po návštěvě Jižních Čech v srpnu 2022, kdy v rozhovoru pro CNN Prima News řekl (video, čas 1:21): „To jsou politici pětikoalice a oni chtějí těm mítinkům zabránit. To se jim povedlo v Třeboni.“ Poté dodal (čas 2:38:): „Kdo organizoval ten protest v Českém Krumlově? No politici za TOP 09, stejně tak to bylo v Třeboni. To jsou lokální politici, dokonce starosta ODS na nás křičí a sprostě nám nadává.“

Zmiňme, že jihočeská organizace TOP 09 k takovému jednání na sociálních sítích nevyzývala, ani takovou akci veřejně neplánovala. Předseda hnutí ANO dále z narušování akcí obvinil členy vládních stran například v rozhovoru pro idnes.cz, obdobně se vyjádřil i při svém vystoupení v Hlučíně.

Výjezd po Jižních Čechách

Andrej Babiš 2. srpna minulého roku navštívil jihočeskou Třeboň, kde ho přivítaly také „desítky pískajících demonstrantů“. Během akce na expremiéra navíc čekali i lidé převlečení v kostýmech čertů. Jedním z nich byl zastupitel za Piráty Jan Lukavský, který v komunálních volbách svůj mandát obhájil.

Z níže přiloženého videa je však zřejmé, že zastupitel Lukavský akci nijak nenarušoval, pouze se pohyboval v Babišově blízkosti. Pro Deník později uvedl, že usiloval o nenásilnou a nevulgární formu protestu. Dodejme, že k tomu, aby obyvatelé města přišli na akci pískat, ale vyzývala například organizace Třeboň nemlčí.

V rámci stejného výjezdu poslanec Babiš navštívil Tábor, kde za ním přišel muž oblečený ve svetru s označením Vězeňské služby. Andrej Babiš to poté komentoval slovy: „Vám přijde normální, že lidé z pětikoalice chodí na naše mítinky a brání nám ve snaze mluvit s lidmi?“ Jednalo se sice o táborského radního Radoslava Kacerovského, ten však nebyl členem ani kandidátem žádné strany vládní koalice. Do zastupitelstva města se dostal na kandidátní listině hnutí Tábor 2020.

Výjezd do Moravskoslezského kraje

Poslanec Babiš dále také v rámci kampaně navštívil mj. Moravskoslezský kraj, a to v druhé polovině srpna 2022. Na jedné z akcí znovu obvinil vládní koalici z toho, že jeho mítinky záměrně narušuje. Jak zjistily Seznam zprávy, jednou z demonstrujících v Krnově skutečně byla Jana Řehová, členka ODS kandidující za koalici SPOLU. Dodejme, že sama odmítla, že by se protestní akce zúčastnila na popud někoho jiného.

Také na mítinku v Kopřivnici, konaného o několik dní dříve, panovala vypjatá situace. Při výstupu Andreje Babiše z karavanu mu zatarasila cestu žena s dítětem na ramenou, která mu křikem nadávala. Jednalo se o Kristýnu Horynovou, která kandidovala v Kopřivnici za KDU-ČSL. Lídr kandidátky KDU-ČSL a zastupitel Stanislav Šimíček se vyjádřil, že na jejím vystoupení nevidí nic špatného „vnímám to jako její svobodný názor,“ řekl moravskoslezskému deníku.

Závěr

Někteří kandidáti vládních stran tedy svými protesty narušovali předvolební mítinky Andreje Babiše v srpnu minulého roku. Jednalo se např. o kandidátku za ODS Janu Řehovou v Krnově či o kandidátku za KDU-ČSL Kristýnu Horynovou v Kopřivnici, která expremiérovi zatarasila cestu a křikem mu nadávala. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Informace o údajném požadavku firem, aby jejich zaměstnanci přinesli volební lístky z prezidentských voleb se jménem Andreje Babiše, se nám nepodařilo najít. Dne 22. února jsme proto kontaktovali poslance Andreje Babiše a jeho blízké spolupracovníky, aby nám sdělili zdroj informace. Odpověď jsme od nich ale dosud neobdrželi.

Pro kontext uveďme, že některé restaurační podniky napříč Českou republikou nabízelo za volební lístek Andreje Babiše zdarma některé své služby. Například v baru v Hořicích na Jičínsku hosté za lístek obdrželi pivo. Podobně k volbám přistupovali i majitelé vesnického klubu v Brnířově na Domažlicku, kteří po prvním kole za Babišův lístek nabízeli panáky tvrdého alkoholu. Podobné akce se konaly také v některých pražských podnicích (Sklep REST, U Hřebíka) nebo ve středočeských Bečvárech a Suchdole, Klatovech nebo jihomoravských Křenovicích.

Ve veřejných zdrojích ale nejsou dohledatelné informace, které by ukazovaly na to, že skutečně v nějaké firmě docházelo k takovému nátlaku na zaměstnance. Vzhledem k tomu, že jsme zatím od Andreje Babiše nedostali žádnou odpověď, hodnotíme jeho výrok jako nepravdivý.

Andrej Babiš a Petr Pavel v prezidentské debatě odvysílané na TV Nova před druhým kolem prezidentských voleb odpovídali na dotaz redaktora DVTV Martina Veselovského, který se ptal (video, 1:22:52): „Co byste řekli svému synovi, kdyby se rozhodl jít jako voják se zbraní v ruce bránit jednoho z našich spojenců?“ Petr Pavel připodobnil situaci k roku 1992, kdy se on sám zapojil do válečných bojů, a řekl, že jeho otec o něj sice měl obavy, ale byl na něj hrdý (video, 1:23:57).

Pozdější vítěz prezidentských voleb Pavel poté uvedl (video, 1:23:57): „Pokud by taková situace nastala a my bychom museli v rámci solidarity a společné obrany pomoci někomu z našich spojenců a můj syn by tam šel, měl bych stejné obavy, ale byl bych na něj hrdý, protože chlap dělá to, co je správné.“

V odpovědi na položenou otázku tedy nezazněl záměr poslat syna do války. Petr Pavel pouze referoval k hypotetické situaci, kdy by se jeho syn sám rozhodl jít do války bránit některého ze spojenců České republiky. Dodejme, že Pavel svými slovy také odkázal na článek 5 Severoatlantické smlouvy, který členy NATO zavazuje ke kolektivní obraně.

Obdobnou otázku položila i moderátorka České televize v rozhovoru, který byl publikován 24. ledna 2023. V něm se Petra Pavla zeptala (video, čas 09:13): „Představte si, že se Česko ocitne v ohrožení, že bude vyhlášena mobilizace a vaši dva synové dostanou povolávací rozkaz. (…) S jakým pocitem byste je poslal do války?“ Moderátorka se tedy dotázala na potenciální situaci, ve které by Pavlovi synové obdrželi povolávací rozkaz v době válečného stavu, a do bojů by se tak museli zapojit.

Petr Pavel následně reagoval (video, čas 09:27), že by své syny poslal do války s obavou. Poté dodal: „Já jsem vždycky vychovával kluky k tomu, že je potřeba dělat věci, které jsou správné. V tomhle případě by asi bylo správné, aby šli bránit svoji zemi (…) a člověk pro to musí něco dělat, včetně toho, že musí něco obětovat, když taková situace nastane.“

Petr Pavel tedy v debatě na Nově pouze odpovídal na to, jak by reagoval, kdyby se jeho syn sám rozhodl zapojit do bojů a bránit tak spojence České republiky. V rozhovoru pro ČT se pak Pavlova odpověď týkala hypotetické situace, kdy by se jeho synové do války zapojit museli kvůli vyhlášené mobilizaci. V takovém případě by Pavel své syny poslal do bojů s obavou. Andrej Babiš tak sice Pavla cituje správně, jeho výrok však naznačuje, že Petr Pavel by syny poslal do války z vlastního rozhodnutí, což Pavel nikdy neřekl. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Andrej Babiš v rozhovoru tvrdí, že do prezidentských voleb nešel s cílem zvítězit, ale získat více hlasů, než získalo hnutí ANO ve sněmovních volbách v říjnu 2021. Uvádí, že svůj cíl splnil již v prvním kole prezidentských voleb. V našem odůvodnění se zaměříme na odhady výsledků druhého kola podle předvolebních průzkumů, které zveřejňovaly výzkumné agentury před prvním kolem voleb.

V průzkumech pro první kolo prezidentských voleb se na prvním místě několikrát umístil expremiér Babiš. Takový model v lednu například představila agentura STEM. Od podzimu 2022 se na prvních třech místech umisťovali také Petr Pavel a Danuše Nerudová, za nimi pak Pavel Fischer a Marek Hilšer. Pod úrovní 7 % se nacházel Josef Středula.

I přes předvídaný úspěch v prvním kole by ale dle zveřejněných průzkumů Andrej Babiš ve druhém kole vždy prohrál se svými hlavními protikandidáty, ať už s Petrem Pavlem nebo Danuší Nerudovou. Průzkumy navíc předpokládaly, že by Andrej Babiš ve druhém kole prohrál i s Pavlem Fischerem či Markem Hilšerem (.pdf, str. 10; .pdf, str. 8; .pdf, str. 9).

Např. v srpnu, září i říjnu 2022 průzkumy Medianu předpovídaly vítězství Petra Pavla nad Andrejem Babišem ve druhém kole. Tento odhad se opakoval i v posledním průzkumu agentury před prvním kolem prezidentských voleb zveřejněném v lednu 2023 (.pdf, str. 11), podle nějž měl ve druhém kole zvítězit Petr Pavel nad Andrejem Babišem s 59 %. V případě, že by se do druhého kola místo Pavla dostala Danuše Nerudová, zvítězila by s 60 % (.pdf, str. 11).

Podle agentury STEM by ve druhém kole nad Andrejem Babišem zvítězil rovněž jak Petr Pavel, tak Danuše Nerudová. Oběma se odhadoval zisk 57 % hlasů oproti Babišově možnému zisku 43 %.

Některé analýzy (.pdf, str. 9) dále uváděly také výsledek hypotetického duelu Andreje Babiše s Josefem Středulou, který nakonec z kandidatury několik dní před prvním kolem odstoupil. Agentura Median v duelu Babiš vs. Středula ještě v září(.pdf, str. 10) přisuzovala vítězství Josefu Středulovi, ve volebním modelu z října (.pdf, str. 8) už byl výsledek vyrovnaný. Na přelomu listopadu a prosince 2022 model Medianu ukazoval, že by zvítězil Andrej Babiš s 55 % (.pdf, str. 9). Zde je nicméně nutné připomenout, že podle tehdejších průzkumů byly Středulovy šance dostat se do druhého kola velmi malé, konkrétně se v té době pohyboval pod hranicí 5 %, daleko za Petrem Pavlem či Danuší Nerudovou.

Zmíněné průzkumy před prvním kolem tedy skutečně odhadovaly, že Andrej Babiš prohraje druhé kolo prezidentských voleb jak s Petrem Pavlem, Danuší Nerudovou, Pavlem Fischerem, tak i s Markem Hilšerem. Tedy s každým z kandidátů, kteří se v průzkumech pro první kolo umisťovali v první pětici spolu s Andrejem Babišem, a měli tak největší šanci se probojovat do druhého kola. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš v rozhovoru reaguje na otázku, kde by získal finance, když odmítá zvyšování daní. Finanční zdroje, které v rámci výroku uvádí, používá jako argument ke svému tvrzení, že má stát k dispozici dostatečné množství peněz i bez zvyšování daní. V následujících odstavcích si tak rozebereme jednotlivé jím jmenované možnosti.

Modernizační fond

Cílem Modernizačního fondu je umožnit zemím rychlejší přechod na nízkouhlíkové hospodářství. Fond slouží jako podpora investic do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti. Peníze jsou tedy určeny na investice do konkrétních oblastí, přičemž základní programy podpory Modernizačního fondu se týkají především modernizace dopravy, infrastruktury a zvýšení energetické účinnosti v průmyslu.

Fond je určený pro Bulharsko, Česko, Estonsko, Chorvatsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko a pro jeho financování jsou celkově vyčleněny výnosy z 2 % emisních povolenek v EU ETS (Systém EU pro obchodování s emisemi) v období 2021–2030.

Z veřejných zdrojů lze jen těžko posoudit, zda Andrej Babiš fond „spolu s Morawieckým vybojoval“, nicméně do jeho úpravy skutečně na jednání Evropské rady zasáhl. Česká republika nakonec získala nárok na 15,6 % z celkových prostředků, po Polsku druhý nejvyšší.

Konkrétní částku, která bude pro Českou republiku ve fondu dostupná, nelze přesně určit, neboť se odvíjí od cen na trhu emisních povolenek. Nejprve se počítalo se 150 miliardami korun, v prosinci minulého roku hovořilo Ministerstvo životního prostředí o prostředcích v hodnotě zhruba 400 mld. Kč. Společnost ČEZ v jednom ze svých dokumentů ze začátku února letošního roku zmiňuje sumu 394 mld. Kč (.pdf, str. 31) při předpokládané ceně 80 eur za jednu emisní povolenku (tj. za 1 tunu vypuštěných emisí). Částku 600 mld. Kč, o které mluví Andrej Babiš, se nám ve veřejně dostupných zdrojích dohledat nepodařilo. Cena emisních povolenek se nicméně postupně zvyšuje (v únoru 2023 až na 100 eur za tunu), celková suma z Modernizačního fondu určená pro Česko tak může přesáhnout i výše uváděných 400 mld. Kč. V současnosti však není možné říct, kolik miliard Česko z fondu celkem získá.

Doplňme, že o 590 miliardách pro Česko se na konci ledna zmínil senátor Josef Bazala (KDU-ČSL). Ten nicméně mluvil o součtu prostředků z Modernizačního fondu a Národního plánu obnovy, u kterého explicitně uvedl, že jde o 210 mld. Kč – na Modernizační fond by tedy i v tomto případě vycházela částka odpovídající hodnotám zmíněným Ministerstvem životního prostředí.

Evropské fondy

Na programové období 2021–2027 se České republice skutečně podařilo vyjednat podle odhadů z roku 2021 necelý bilion korun, do částky je ovšem zahrnutý i zmíněný Modernizační fond (.pdf, str. 1), u nějž není známá výsledná částka. V letáku (.pdf, str. 1) Evropské fondy v České republice v období 2021–2027 lze nalézt přehled finančních zdrojů společně s oblastmi, ve kterých může ČR peníze čerpat. Opět se tedy jedná o prostředky, jejichž využití má své postupy a nelze s nimi nakládat volně.

S financemi z evropských fondů současná vláda zjevně počítá, Ministerstvo pro místní rozvoj 8. února informovalo o tom, že již dochází k proplácení prvních projektů v aktuálním programovém období.

EET

Návrh na zavedení elektronické evidence tržeb (EET) vypracovala vláda Bohuslava Sobotky, ve které Andrej Babiš zastával post ministra financí. Právě Babišův resort byl předkladatelem tohoto návrhu. Poslanecká sněmovna zákon schválila v únoru 2016 (.pdf) s účinností od 1. prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. Později začala platit pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

V květnu 2020 pak byla EET kvůli pandemii covidu‑19 dočasně přerušena. Později se rozhodlo, že povinnost evidence tržeb bude pozastavena až do konce roku 2022. Současný kabinet Petra Fialy nicméně v březnu loňského roku schválil definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti 1. ledna 2023.

V listopadu 2019 Ministerstvo financí uvedlo, že za první tři roky provozu získaly veřejné rozpočty díky EET celkem 33 mld. Kč – v prezentaci (.pdf, str. 5) pak ministerstvo upřesnilo, že v roce 2017 mělo jít konkrétně o 7,9 mld. Kč, o rok později o 12,3 mld. Kč, v roce 2019 přínos odhadovalo na 12,8 mld. Kč, tedy hodnotu, která se již blíží číslu, které Andrej Babiš uvádí.

Určení vlivu EET se nicméně ukazovalo jako komplikované a výše prostředků, které podle ministerstva přinesla, byla opakovaně zpochybňována, mj. i Nejvyšším kontrolním úřadem: „Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat“ (.pdf, str. 15).

Přesný vliv zavedení EET proto nelze spolehlivě určit, Ministerstvo financí nicméně v roce 2019 odhadovalo přínos EET pro veřejné rozpočty ve výši 12,8 mld. Kč (.pdf, str. 5), tedy částku, která se od 14 miliard uvedených Andrejem Babišem liší jen nepatrně.

Závěr

Andrej Babiš správně vyjmenovává zdroje, ze kterých může Česko čerpat v rámci státního rozpočtu. Částky, které expremiér uvádí, ale není možné spolehlivě ověřit. Finance z modernizačního fondu totiž závisí na ceně emisních povolenek, jejichž cena se v poslední době výrazně měnila. Tato nejistota se promítá také do celkové částky z evropských fondů a také celková částka, kterou by stát získal díky EET, není možné jednoznačně určit. Kromě toho není možné ani s jistotou říct, jaký byl podíl Andreje Babiše a polského premiéra Mateusze Morawieckého na vzniku modernizačního fondu. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Andrej Babiš v rozhovoru mluví o úspěších České republiky dosažených během jeho působení ve vládě. V kabinetu Bohuslava Sobotky zprvu zastával funkci ministra financí, a to od ledna 2014 do května 2017. Předsedou vlády byl pak od prosince 2017 do prosince 2021.

Platy

Během vlády Andreje Babiše rostly například platy zdravotníků, zaměstnanců bezpečnostních sborů či učitelů. Konkrétně v prosinci 2020 vláda schválila (.pdf) nařízení (.docx), kterým zvýšila platy a mzdy zdravotníků o 10 %. V následujícím roce schválila (.pdf) růst tarifních platů lékařů, sester a dalších zdravotníků o 6 % pro rok 2022.

U zaměstnanců bezpečnostních sborů bylo zvýšení dosáhnuto díky novele zákona a pozměňovacímu návrhu (.pdf), které předložil tehdejší ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Došlo k zavedení tzv. stabilizačního příplatku (v hodnotách od 2 500 do 5 000 Kč), který měl zvýšit příjem policistů v regionech s největšími podstavy.

Podle dat MŠMT (.xlsx, list A4.1.2) činil průměrný plat učitelů v regionálním školství v roce 2017 (před nástupem druhé vlády Andreje Babiše) 31 578 Kč. V roce 2020 dosáhl průměrný plat 44 224 Kč (.xlsx, list A4.1.2), což odpovídá nárůstu platů učitelů o 40 % ve srovnání s rokem 2017. Pro úplnost je vhodné dodat, že na konci roku 2020 vláda rozhodla o dalším navýšení platů učitelů, konkrétně o zvýšení jejich tarifní části o 4 %. V roce 2021 pak průměrný plat učitelů dle Ministerstva školství činil (.xlsx, list A4.1.2) 47 846 korun, oproti roku 2017 si tak polepšili o 51,5 %.

Vláda Andreje Babiše také zvyšovala minimální mzdu. Z 12 200 Kč v roce 2018 ji postupně zvýšila až na 16 200 Kč pro rok 2022. Minimální mzda se tedy z rozhodnutí Babišovy vlády navýšila o 4 tisíce korun. Kontinuálně rostla také průměrná hrubá měsíční mzda.

Životní úroveň

K porovnání životní úrovně se obvykle používá hrubý domácí produkt (HDP) v přepočtu na jednoho obyvatele, a to v tzv. paritě kupní síly (PPP). Jelikož je HDP v různých zemích počítáno v různých měnách a směnné kurzy věrně neodrážejí rozdíly v kupní síle peněz, používá se právě parita kupní síly, která představuje poměr cen v národních měnách za stejné výrobky a služby v různých zemích.

Že se životní úroveň České republiky dostala nad úroveň Španělska a zároveň se přiblížila úrovni Itálie, nicméně média zmiňovala v prosinci 2021. Dle současných dat Světové banky však Česko Itálii nikdy nepředběhlo. Podobný výrok Andreje Babiše jsme ověřovali již v prosinci 2021 a v té době data Světové banky naopak ukazovala, že v roce 2020 Česká republika dosáhla v HDP na obyvatele v paritě kupní síly 42 049 amerických dolarů a Itálie pouze 41 890 dolarů.

Rozdíl je tedy patrně způsobený aktualizací dat. Podobně i data OECD, která také v prosinci 2021 ukazovala pro rok 2020 náskok České republiky před Itálií, nyní naopak řadí Itálii před Česko. V roce 2020 i 2021 se nicméně Česko stále nachází na lepším místě než Španělsko.

Zmiňme, že do životní úrovně se ovšem promítají i jiné faktory, přepočet HDP v paritě kupní síly tak není nejvhodnější. HDP v paritě kupní síly totiž neporovnává např. kvalitu zdravotní péče, vzdělání, životního prostředí, dostupnost bydlení či míru rovnosti příležitostí. Dalším ukazatelem, který se používá k měření životní úrovně, je tzv. HDI (Human Development Index), tedy index lidského rozvoje. Ten se počítá jako průměr několika indexů, mezi které patří: lidské zdraví, úroveň vzdělanosti a hmotná životní úroveň (.pdf, str. 31–32). HDI nabývá (.pdf, str. 2) hodnot od nuly (u nejméně rozvinutých zemí) do jedné (u těch nejrozvinutějších). V roce 2021 se ČR v tomto srovnání umístila až za Španělskem a Itálií. I v předcházejících letech Babišovy vlády mělo Česko nižší HDI než Španělsko, v letech 2018–⁠2020 pak ČR byla na stejné úrovni jako Itálie.

Prosperita

Prosperitu v České republice měří např. Index prosperity. Jedná se o společný projekt České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu AV ČR. Nyní Index prosperity zahrnuje vícero ukazatelů, například stav životního prostředí, úroveň bydlení či solidaritu a důvěru ve společnosti, a na konci roku 2022 se v něm Česko umístilo na třinácté příčce. Počátkem roku 2022 ovšem index měřil a srovnával pouze stav ekonomiky jednotlivých zemí a na základě těchto kritérií se Česká republika za rok 2021 opravdu umístila na devátém místě.

Zadluženost

Dle zprávy Eurostatu (.pdf, str. 4) bylo Česko na konci roku 2021 jednou z nejméně zadlužených zemí Evropské unie, co se týče výše dluhu sektoru vládních institucí v poměru k HDP. Konkrétně se Česká republika opravdu umístila na šestém místě mezi evropskými zeměmi, jak lze vidět na následujícím grafu. Pro upřesnění –⁠ tento takzvaný vládní dluh se skládá ze státního dluhu a například také z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů.

Nutno dodat, že mezi lety 2020 a 2021 došlo v České republice v porovnání s členskými státy EU k nejrychlejšímu růstu poměru vládního dluhu k HDP (.pdf, str. 2).

Závěr

Během vlády Andreje Babiše stoupaly platy, a to zejména zdravotníků, učitelů a zaměstnanců bezpečnostních sborů. Rostla rovněž minimální mzda. V Indexu prosperity se Česko za rok 2021 (tedy v posledním roce Babišovy vlády) skutečně umístilo na devátém místě. Co se týče dluhu, byla Česká republika v porovnání s ostatními členskými státy EU v roce 2013 devátá nejméně zadlužená. V roce 2021 pak skutečně byla šestou nejméně zadluženou zemí EU. Podíváme-li se na životní úroveň (měřenou výší hrubého domácího produktu v přepočtu na jednoho obyvatele), Česko podle dat z prosince 2021 opravdu předběhlo Španělsko a Itálii, ovšem dle aktualizovaných dat měla ČR v roce 2021 vyšší životní úroveň než Španělsko, ale nižší životní úroveň než Itálie. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Návrh na zavedení elektronické evidence tržeb (EET) vypracovala vláda Bohuslava Sobotky, ve které byl Andrej Babiš ministrem financí. Předkladatelem návrhu byl právě resort financí. Poslanecká sněmovna zákon schválila v únoru 2016 (.pdf) s účinností od 1. prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. Později začala platit pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

V květnu 2020 pak bylo EET kvůli pandemii covidu-19 dočasně přerušeno. Později se rozhodlo, že podnikatelé nebudou mít povinnost elektronicky evidovat tržby až do konce roku 2022. Současný kabinet Petra Fialy nicméně v březnu loňského roku schválil definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou.

Už v návrhu zákona na zavedení EET z června 2015 stojí, že je „používání registračních pokladen či obdobné evidence tržeb" používáno ve 13 členských státech EU (.pdf, str. 83 v souboru). Ačkoli návrh ve svém seznamu nezahrnuje Chorvatsko, Ministerstvo financí uvedlo, že se systémem právě této země inspirovalo (.pdf, str. 83 v souboru). Z toho tedy vyplývá, že i Chorvatsko již tehdy mělo obdobu EET.

Server Průvodce podnikáním v říjnu 2020 uvedl, že EET má kromě Česka 17 členských států EU. Uveďme, že server je projektem ČSOB, který zveřejňuje informace ohledně „všech aspektů podnikání“. Kromě rad pro malé a střední podnikatele publikuje také články s tématikou financí, práva, obchodu, apod.

Oproti návrhu zákona z roku 2015 tedy přibylo Česko, Rakousko, Německo a Lotyšsko. Jak je uvedeno výše, v Česku bylo EET později zrušeno a nyní tak platí, že celkem EET používá 17 zemí EU. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý. Upřesněme nicméně, že jsme ve veřejných zdrojích nenalezli informace týkající se případného nárůstu či poklesu počtu evropských zemí s EET po říjnu 2020.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš zastával post ministra financí ve vládě Bohuslava Sobotky od ledna 2014 do května 2017, kdy jej nahradil Ivan Pilný (za ANO). V našem odůvodnění se tedy podíváme na to, jestli byl dluh České republiky v tomto období opravdu nejnižší, jak tvrdí Andrej Babiš. Vzhledem k tomu, že předseda hnutí ANO nespecifikuje, co konkrétně myslí pojmem „zadlužení“, zaměříme se na několik ukazatelů týkajících se zadlužení státu, ať už v časovém či mezinárodním srovnání.

Vývoj českého zadlužení v čase

Jak ukazuje graf níže, od roku 2013 státní dluh v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) kontinuálně klesal, a to až do roku 2019, tedy i v prvních letech, kdy byl Andrej Babiš předsedou vlády. Nejedná se však o historicky nejnižší zadlužení, jak bývalý premiér tvrdí. Před rokem 2009 byla hodnota dluhu ku HDP vždy nižší než v době Babišovy vlády.

Celkový státní dluh byl v prvních letech působení Andreje Babiše nižší než v předcházejících letech, ovšem opět nebyl nejnižší. Dodejme, že dluh vzrostl v roce 2020 i kvůli pandemii covidu-19. Nejvyšší kontrolní úřad však v dubnu 2022 vydal zprávu za rok 2021, po jehož valnou většinu stála v čele země Babišova vláda. V dokumentu se v souvislosti s tempem zadlužování státu píše (.pdf, str. 12), že „téměř 90 % meziročního nárůstu celkových výdajů nesouviselo s výdaji vynaloženými v souvislosti s onemocněním covid-19“.

Mezinárodní srovnání

Pokud se podíváme na výši vládního dluhu v poměru k HDP, můžeme jej porovnat za sledované období s ostatními členskými státy EU. Upřesněme, že státní a vládní dluh se od sebe liší. Státní dluh tvoří státní finanční pasiva, kterými jsou dluhy státu odpovídající hodnotám jím vydaných dluhopisů a vystavených směnek, dluhy ze státem přijatých zápůjček a úvěrů. Obecně tedy dluhy státu.

Vládní dluh je celkovým dluhem sektoru vládních institucí, zahrnuje tedy více subjektů. Jsou v něm obsažena jejich pasiva jako půjčky a cenné papíry. Do vládního sektoru patří kromě státního rozpočtu též operace státních fondů, Česká konsolidační agentura, veřejné vysoké školy, část ústředně řízených příspěvkových organizací, místní rozpočty nebo zdravotní pojišťovny. Jsou to tedy dluhy nejen státu, ale také dalších subjektů veřejného sektoru.

Jak je vidět na grafu níže, v letech, kdy byl Andrej Babiš ministr financí, se Česko pohybovalo mezi státy s nízkým poměrem vládního dluhu k HDP v EU. Nicméně ani v tomto srovnání nebyla v letech 2014–⁠2017 ČR zemí s celkově nejnižším dluhem. Dodejme, že ani v porovnání s předchozími českými vládami nebyl vládní dluh nejnižší, před rokem 2009 nikdy nepřesáhl 30 % HDP.

Když bychom se zaměřili na tempo, jakým se v době, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí či premiérem, snižoval vládní dluh, ani v tomto případě nebylo Česko na prvním místě. Jak je vidět v následujícím grafu, mezi lety 2014 a 2021 se vládní dluh ku HDP snížil o 1,9 procentního bodu, přičemž 11 z 26 ostatních států EU své zadlužení snížilo výrazněji. Ani v kratším období, kdy byl Andrej Babiš ministrem nebo v letech 2014–2019 (období před pandemií covidu-19), Česko nebylo zemí s nejrychleji se snižujícím zadlužením.

Ani z jednoho z výše zmíněných ukazatelů tak nevyplývá, že Česko mělo nejnižší dluh během období, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí. Zadlužení České republiky nebylo v době působení Andreje Babiše na Ministerstvu financí a následně v premiérské funkci nikdy „nejnižší“. To platí jak ve srovnání s absolutní či relativní výší státního dluhu v minulosti, tak v mezinárodním srovnání výše i tempa růstu ukazatele vládního dluhu ku HDP. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Hranice odchodu do důchodu

O zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu se Petr Fiala zmínil v listopadu minulého roku v rozhovoru (video, 12:02) pro Blesk.cz či pro Deník.cz, kde konkrétně řekl: „Za dobu působení mé vlády se v tomto ohledu nebude nic měnit a nejsou pro to ani důvody.“

V posledních dnech už je jeho přístup k případnému posunu důchodového věku jiný. Na tiskové konferenci konané 14. února 2023 zmiňoval důchodovou reformu, kterou podle něj vláda musí udělat. Zde už mluvil o tom, že by se případné zvýšení věku odchodu týkalo lidí, kteří půjdou do penze za 20 až 30 let. Zároveň zdůraznil, že zatím nechce prozrazovat žádné podrobnosti, protože vláda tou dobou ještě o ničem nerozhodla.

Zvyšování daní

V rozhovoru pro Blesk.cz v listopadu 2022 Fiala také řekl, že vláda neplánuje zvyšovat daně. Stejný postoj měl na začátku ledna, kdy opět zdůraznil, že daně zvyšovat nechce. Vláda dle něj měla hledat úspory jinde, především na výdajové straně státního rozpočtu. 

Pár dní nato už ale Petr Fiala přiznal, že vláda zvažuje změnu daně z přidané hodnoty (DPH). Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by šlo o „krok ke zjednodušení daňového systému“. Místo dvou snížených sazeb 10 a 15 % by mohla platit jedna sazba 13 nebo 14 %. To by podle odhadů Národní ekonomické rady vlády (NERV) ve výsledku vedlo k průměrnému zvýšení DPH, a to v závislosti na zvolené výši jednotné sazby. Dále by chtěl Fiala například mírně navýšit daň z nemovitostí, která je nyní podle jeho slov „mimořádně nízká“.