Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť údaj bilion korun za dosažení podpory OZE je podle dostupných informací nadhodnocen. Byl zmíněn Alenou Vitáskovou jako možný "černý scénář", pokud nebudou dotace na nové zdroje obnovitelné energie od roku 2014 utlumeny, což se ovšem stalo.

Údaje ohledně podílu obnovitelných zdrojů (OZE) se různí. Eurostat má poslední údaje za rok 2012 a uvádí, že tehdy to bylo 11,2 % z celkové spotřeby. Energetický regulační úřad uvádí za rok 2012 číslo 12,48 % cekové spotřeby a v roce 2013 pak 14,53 %, čímž by Česká republika splnila svůj závazek, který činil minimálně 13 % do roku 2020.

V roce 2009 došlo k velkému boomu solárních elektráren a stát nestihl včas reagovat snížením výkupních cen energie. To vedlo k navýšení výdajů na obnovitelné energie.

Celkové náklady na dosažení dosavadního podílu OZE se nám nepodařilo dohledat. Podle odhadu Aleny Vitáskové z ERÚ by však celkové náklady na podporu OZE mohly činit do roku 2034 874,3 miliard korun, pokud se podaří v letošním roce zastavit podporu pro nově zapojené zdroje, více než bilion korun pak, pokud by k zastavení podpory došlo až v roce 2020.

Energetický regulační úřad (otázka 3) ovšem uvádí, že "V souladu s novelou zákona č. 165/2012 Sb. zákonem č. 310/2013 Sb. byla zastavena od 1. 1. 2014 podpora pro výrobu elektřiny pro nové výrobny nebo výrobní zdroje elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie, s výjimkou malých vodních elektráren. V souladu s platným zákonem ERÚ nestanovil pro rok 2014 v cenovém rozhodnutí č. 4/2013 podporu pro nové výrobny využívající sluneční záření, bioplyn, skládkový plyn a kalový plyn z ČOV a biokapaliny."

Je tedy nepochybné, že k omezení podpory došlo a "černý scénář", který popisovala Vitásková, naplněn nebude.

Česká televize pak uvádí, že v roce 2013 byla podpora OZE vyčíslena na 44,4 miliardy, z toho 11,7 miliardy šlo ze státního rozpočtu, zbytek zaplatili spotřebitelé.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť na konci minulého roku opravdu došlo k oživení české ekonomiky. Navíc je prognóza růstu v porovnání s realitou posledních dvou let skutečně pozitivní.

Reálný ekonomický růst ČR (xls.):

2007

2008

2009

2010

2011

2012

20135,7

3,1

-4,5

2,51,8

-1,0

-0,9

Jak lze vidět z tabulky, ekonomický růst ČR byl v minulém roce záporný.

K obratu došlo v posledním čtvrtletí minulého roku, kdy ekonomika meziročně rostla o 1,2 %.

Prognóza ČNB očekává pro letošní rok ekonomický růst 2,2 %, což je po dvouletém poklesu pozitvní výhled.

Na základě níže uvedených zdrojů je výrok hodnocen jako pravdivý.

Návrh Cecilie Malmström skutěčně směřuje k určité standardizaci pravidel na poli střelných zbraní. Dle memoranda Evropské komise jde především o přesné nastavení regulí držení zbraní, nákup, prodej, jejich vývoz a dovoz do EU. Stanovisko Evropské komise v češtině je ke stáhnutí zde (.pdf).

Není příliš velkým tajemstvím, že ČSSD i KSČM jsou dlouhodobě a stabilně proti druhému pilíři. Rovněž Věci veřejné lobbovaly za dobrovolný druhý pilíř, podle některých zdrojů (například Měšec.cz, blog Jana Macháčka, komentátora Respektu, či jiné) se dokonce o prosazení opt-outu zasadily právě ony. Při podzimních parlamentních volbách se již za druhý pilíř postavily jen strany ODS a TOP 09. Zatímco TOP 09 o povinný charakter druhého pilíře usilovala až do poslední chvíle, ODS se nakonec slovy svého tehdejšího předsedy Petra Nečase vyjádřila, že: "(...) nyní na to ale není zralá doba" (zdroj: ČTK). Proto v konečném důsledku TOP 09 nenašla dostatečnou podporu pro zavedení povinného vstupu do druhého pilíře důchodového spoření.

Kalouskův výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Finanční vyčíslení návrhu na znovuzavedení vratky na zelenou naftu se podle informací Ministerstva zemědělství pohybuje řádově na úrovni 1,3 mld. korun. Jurečka navrhl na jednání vlády 2. dubna znovu zavést tuto vratku na úrovni 40 % daně u klasické motorové nafty a 57 % u směsné nafty s bio příměsí (ČTK/ČT24).

Materiál s konkrétním návrhem (.doc) pak vypracovalo Babišovo ministerstvo financí a předložilo jej vládě 28. května. Zde je konkrétní vyčíslení stanoveno přesně na úroveň roku 2013, kdy vratka naposledy fungovala (oproti předchozím rokům ve snížené podobě). Konkrétně jde o 1,28 miliardy korun (str. 13).

Spíše pro forma návrh obsahuje také možnost vratku nezavádět, nicméně ji sám v textu rozporuje a odmítá.

Během Kalouskovy funkce jakožto ministra financí docházelo k promíjení daní, byť to exministr popírá.

V září 2011 informovaly Hospodářské noviny, že od roku 2006 odpustili ministři na daních celkem 6 miliard korun. Text také informoval, že: "Seznam daňových odpustků pro fyzické osoby ministerstvo zveřejnit odmítá. Za poskytnutí informací o odpuštěných daních si úředníci řekli o poplatky ve výši čtvrt milionu korun."

Generální ředitelství MF ČR podalo pak v roce 2012 vysvětlení, podle něhož v letech 2006–2011 došlo k úhrnnému prominutí daní, cel, poplatků, odvodů a souvisejících příslušenství ve výši 40,544 mld. Kč. Z toho prominuté daně a příslušenství daně činily 10,8 mld. Kč. Byť zpráva také uvádí, že i z těchto cca 11 mld šlo při odpouštění daní o zlomek celkové částky, není v žádném případě pravdou, že by Ministerstvo financí (resp. Kalousek) neodpustilo byť jen jedinou korunu během Kalouskova funkčního období v pozici ministra.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož koaliční smlouva obsahuje dohodnuté vymezení deficitu veřejných rozpočtů.

V koaliční smlouvě (pdf. kap. 1.1) mezi ANO, ČSSD a KDU-ČSL se skutečně píše:

Zdroje na tyto investice budou získány restrukturalizací výdajů veřejných především na úkor provozních výdajů při dodržení nejvýše tříprocentního deficitu veřejných financí.

Deficitem veřejných financí se myslí deficit všech veřejných rozpočtů, ne pouze státního rozpočtu.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě znění slibu eurokomisaře.

Při jmenování do funkce musí budoucí eurokomisař složit slib (.pdf, ang.). V tom mimo jiné slibuje, že bude nezávislý při výkonu své funkce, bude jednat v zájmu Společenství a při vykonávání svých povinností nebude přijímat instrukce od žádné vlády nebo jiného orgánu.

Celé znění slibu v originále: " Having been appointed as a member of the Commission of the European Communities by the Council of the European Union, after the vote of approval by the European Parliament, I do solemnly undertake: to be completely independent in the performance of my duties, in the general interest of the Communities; in the performance of these duties, neither to seek nor to take instructions from any government or from any other body; to refrain from any action incompatible with my duties.
I formally note the undertaking of each Member State to respect this principle and not to seek to influence members of the Commission in the performance of their tasks.
I further undertake to respect, both during and after my term of office, the obligations arising therefrom and in particular, the duty to behave with integrity and discretion as regards the acceptance after I have ceased to hold office of certain appointments or benefits."

První připomínkové řízení probíhalo v květnu 2008, kdy "se k návrhu mohla mimo povinných připomínkových míst vyjádřit i nejširší veřejnost, a to prostřednictvím elektronické pošty. Za tímto účelem byla zřízena a fungovala elektronická adresa obcanskyzakonik@msp.justice.cz" Připomínek se sešlo (.pdf) celkem 520.

V prosinci 2010 pak proběhlo druhé připomínkové řízení, kdy "Ministerstvo návrh rozeslalo nejen celé řadě povinných připomínkových míst, ale i dalším resortním organizacím a subjektům, včetně územních i profesních samospráv, nestátních neziskových organizací, zájmových spolků apod. K návrhu se mohla vyjádřit také odborná i laická veřejnost (skrze opětovně spuštěnou elektronickou adresu obcanskyzakonik@msp.justice.cz." Tentokrát na Ministerstvo dorazilo (.pdf) dalších 241 připomínek.

Co se týče úprav, tak "v rámci meziresortního připomínkového řízení bylo k návrhu nového občanského zákoníku uplatněno zhruba 2500 připomínek. Z toho 1300 připomínek bylo označeno připomínkovými místy jako zásadní. Vypořádání připomínek proběhlo na dvou úrovních – nejprve na úrovni ředitelů odborů, případně jimi pověřených zaměstnanců, a následně na úrovni náměstků příslušných ministrů, kde byly projednány zásadní rozpory." Jednalo se konkrétně například o zahrnutí úpravy (.pdf) bytového spoluvlastnictví.

Nepodařilo se nám zjistit, po jakou dobu byl skutečně návrh normy na webu, nicméně skutečně byl ve velké míře připomínkován a upravován, výrok je proto pravdivý.

Financování hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamury lze online procházet pouze na transparentním účtu tohoto hnutí, který byl založen před podzimními volbami 2013. Zde ovšem nejsou za posledních pět měsíců téměř žádné aktivity. Strana dále nezveřejnila online výroční zprávu o svém financování za rok 2013, takže ekonomické aktivity hnutí nelze zkontrolovat a prokázat tak, že Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury nemá žádné velké sponzory.