Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako zavádějící vzhledem k velkému zjednodušení v označení původce problému znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem.

V Ostravě Porubě je skutečně zdokumentovaný dlouhodobý problém s benzo(a)pyrenem. Hodnoty naměřené v průběhu roku 2013 jsou dostupné na portálu ČHMÚ. Přidáváme i tabulku srovnávající hodnoty této látky v ovzduší v ostravském regionu taktéž z roku 2013. Souhrnná tabulka za roky 2006−2011 ukazuje, že v ročních průměrech dochází k překračování povolených limitů pravidelně.

Vypíchnutí hlavních tříd můžeme brát pouze jako rétorický nástroj, měřící stanice nejsou natolik četné a přesné, aby bylo možné takovou specifikaci podepřít konkrétními čísly. Je však více než pravděpodobné, že problém se neomezuje na hlavní třídy. Benzo(a)pyren je látka, která je schopná putovat až stovky kilometrů.

Ke zdrojům benzo(a)pyrenu uvádí nezisková organizace Arnika: " Benzo(a)pyren je přítomen v kouři ze spalování uhlí, dřeva, v automobilových výfukových plynech a v cigaretovém kouři. Významným zdrojem jsou průmyslové procesy, jako výroba plynu, koksu, zpracování černouhelného dehtu, výroba tepla a elektrické energie spalováním uhlí, spalovny. Benzo(a)pyren je také produkován při spalování v lokálních topeništích."

Neexistuje žádná studie, která by zvýšené hodnoty benzo(a)pyrenu v Ostravě Porubě přisuzovala hlavně dopravě. Vzhledem k výše uvedeným možným zdrojům benzo(a)pyrenu, zmíněné schopnosti putovat na dlouhé vzdálenosti nebo výkyvům v hodnotách v souvislosti s topnou sezónou lze konstatovat, že omezení příčiny na dopravu je velké zjednodušení situace. Ani absence továren v Porubě nemusí znamenat, že benzo(a)pyren naměřený právě tam nepochází odjinud.

Kvůli jednoznačnému označení dopravy jako původce problému, který skutečně existuje, hodnotíme výrok jako zavádějící. Neexistují podklady označující jako zdroj nadlimitních hodnot benzo(a)pyrenu v Ostravě Porubě právě dopravu. Pokud bychom argumentaci Lumíra Palyzy vzali z druhé strany, muselo by pak každé velké město čelit stejnému znečištění. Pohled na mapu EEA (European Enviromental Agency) znázorňující nadlimitní znečištění v Evropské unii však takovou tezi vyvrací.

Bohuslav Sobotka má na mysli zákon č. 69/2010 Sb., o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně. Zákon obsahuje pouze dva paragrafy. První praví, že "[Letiště Praha-Ruzyně] smí být jen ve vlastnictví České republiky (dále jen „stát“), anebo právnických osob se sídlem ve státě, v nichž má stát stoprocentní majetkovou účast (stoprocentní podíl)", druhý pak stanovuje okamžitou účinnost.

Zákon byl předložen jako sněmovní tisk 738 za vlády Mirka Topolánka v únoru 2009 skupinou poslanců ČSSD v čele s Bohuslavem Sobotkou. V té době na přípravě privatizace Letiště Praha pracovalo Ministerstvo financí jako tehdejší 100% vlastník. O případné privatizaci by pak musela rozhodnout vláda.

Zuzana Baudyšová je členkou výboru pro práva dítěte, který spadá pod Radu vlády pro lidská práva. Jejím předsedou je skutečně Jiří Dienstbier. V zápisech ze zasedání jsme nenašli, že by se výbor zabýval tím, zda se budou konkrétní případy projednávat, či nikoliv. Avšak na základě těchto zápisů je zřejmé, že se výbor skutečně nezabývá případy konkrétních jednotlivců.

V Poslanecké sněmovně v současnosti zasedá 39 (19,5%) žen. Za KDU-ČSL nebyla ve volbách r. 2013 zvolena ani jedna žena, 2 ženy byly zvoleny za Úsvit přímé demokracie, 3 za ODS, 6 za ČSSD, 7 za TOP 09 a Starostové, 10 za ANO a 11 žen za KSČM. V absolutních číslech se tedy ČSSD umístila zhruba uprostřed. Nicméně pokud porovnáme procentuální podíl žen v jednotlivých klubech pak se ČSSD skutečně umístila na předposledním místě s 12 % žen v poslaneckém klubu a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

KDU-ČSL

ČSSD

Úsvit

ODS

ANO

TOP+STAN

KSČM

poslanci

14

50

14

16

47

26

33

muži

14

44

12

13

37

19

22

ženy

0

6

2

3

10

7

11

podíl žen

0,0%

12,0%

14,3%

18,8%

21,3%

26,9%

33,3%

V České republice vychází průměrně jedna sociální pracovnice na zhruba 254 obyvatel − vycházeli jsme přitom z posledních dostupných údajů MPSV (str. 83) a ČSÚ. Zbyněk Pražák tedy velmi výrazně nadhodnocuje počet klientů na jednu pracovnici u nás, z toho důvodu je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Pro úplnost dodáváme, že konkrétní data za Norsko a Nizozemsko se nám nepodařilo dohledat. Oceníme, pokud nás naši čtenáři odkáží na příslušné zdroje, výrok následně rádi doplníme.

Dle zápisu z prvního (ustavujícího) zasedání zastupitelstva města Ostravy (strana 2), konaného dne 9. 11. 2010, skutečně Petr Kausta navrhnul za hnutí Ostravak rozšířit program zasedání o bod (č. 5) týkající se " schválení usnesení zastupitelstva města k životnímu prostředí a zejména ovzduší na území Statutárního města Ostravy ".

Zastupitelstvo by se podle návrhu mělo zavázat, že "v rámci trvale udržitelného rozvoje města, při svých rozhodováních, především o změnách územního plánu, stavbách na území města a dalších významných rozhodnutích, která mohou ovlivnit životní prostředí, bude vždy upřednostňovat ochranu životního prostředí a zejména ochranu ovzduší".

Tento bod však schválen nebyl a otázka na zasedání projednána nebyla. Návrh hnutí Ostravak vypadal takto:

Řeč je o Milanu Bajgarovi, bývalém členovi dozorčí rady ČEZ. Bajgar je podle serveru Lidovky lékař a ředitel rehabilitačního centra Čeladná, kde je skutečně propagátorem tzv. terapie tmou. Bajgar se tedy skutečně s trochou nadsázky dá označit za "léčitele tmou", výrok je tedy pravdivý.

Petr Fiala reaguje na vyjádření premiéra, který v pořadu tvrdil, že nepřijetí služebního zákona by znamenalo zastavení evropských dotací od 1. ledna příštího roku.

Dle Dohody o partnerství (.pdf) odeslané dne 17. dubna 2014 na Evropskou komisi spadá přijetí zákona o státní službě do předběžné podmínky (ex ante kondicionalita) č. 11 Existence strategického politického rámce pro posílení účinnosti veřejné správy členských států, včetně reformy veřejné správy (.pdf, str. 70 a dále). Zmiňovaná dohoda však neobsahuje žádný závazný termín plnění.

Zároveň je nutné dodat, že se Komise vyjádřila, že v případě nesplnění podmínek přihlédne k hledisku proporcionality (v angličtině, str. 2):

"The commission will ensure proportionality in determining any potential consequences of non-fulfilment of the ex-ante conditionalities by taking into account the amounts of funds which could be affected."

Je tedy důvodné předpokládat, že nesplnění či (detailně obhájené) odložené plnění jedné z předběžných podmínek by nezapříčinilo úplné zastavení čerpání evropských fondů.

Toto potvrzuje také vyjádření 1. náměstka Ministerstva pro místní rozvoj Daniela Brauna, který uvedl: "Vážnější věc je služební zákon. Evropská komise nebude jeho absenci vázat na schválení či neschválení Dohody o partnerství. Bude ale chtít vidět průběžné verze zákona i prováděcí předpisy. Požaduje také záruky a závazky, že k jeho přijetí dojde v odpovídající podobě."

Dodejme ještě, že podle serveru Ihned, který získal vyjádření Martina Staška ze Zastoupení Evropské komise v ČR, "třebaže by měl být zákon přijat a uplatňován bez zbytečných odkladů, komise vždy zdůrazňovala, že urychlené přijetí zákona by nemělo být na úkor jeho kvality." Jinými slovy, Evropská komise na okamžité přijetí zákona "netlačí". Podle Staškova vyjádření má Česko čas dokonce až do konce roku 2016.

Ačkoliv je tedy daná kondicionalita v Dohodě o partnerství uvedena, fakticky se skutečně nejedná o nutnou podmínku pro čerpání evropských fondů. Výrok je tedy pravdivý.

Hazard není v Německu přímo zakázán. Němci však mají nařízení (Spielverordnung, něm.), které upravuje, kde hrací automaty můžou stát a kolik jich může být.

Podle § 1 tohoto nařízení můžou být hrací automaty instalovány pouze v zařízeních, kde se prodává jídlo nebo pití, v ubytovacích zařízeních, v hernách nebo v sázkových kancelářích. Ani provozování heren tedy není v Německu přímo zakázáno.

§ 3 upravuje počet povolených hracích automatů – v restauračních zařízeních a ubytovnách mohou být maximálně tři, v hernách potom nejvýše 12. Nařízení dále přesně ustanovuje, kolik automatů může stát vedle sebe apod.

Bohužel se nám nepodařilo dohledat, zda jsou nějaké herny v Altenbergu provozovány. Nařízení platné v celém Německu však jejich zřizování nezakazuje.

Prostituce je v Německu legální (něm.). Podle nařízení saské zemské vlády je však prostituce zakázána (něm.) v obcích do 50 000 obyvatel. Takovou obcí je i Altenberg (.pdf, něm., str. 8). Prostitutky by tedy v Altenbergu skutečně být neměly. Opět však platí, že není možné dohledat, jak je tomu doopravdy.

V České republice existuje bezplatná městská hromadná doprava pouze ve Frýdku-Místku, nepočítáme-li vybrané linky například v Hořovicích nebo Třeboni. V rámci Evropské unie je často uváděn estonský Tallin, protože se jedná o jediné hlavní město EU s bezplatnou MHD. Obě města přitom potvrzují pokles individuální dopravy po jejím zavedení.

Frýdek-Místek zavedl projekt "MHD zdarma" v roce 2010 a na příkladu bezplatné autobusové linky do Hukvald vykazuje nárůst, co se týče počtu cestujících, a zároveň pokles individuálních řidičů ve městě.

Zkušenost Tallinu hovoří o tom, že hned čtvrt roku po zavedení bezplatné hromadné dopravy poklesl dopravní ruch na hlavních komunikacích o 15 procent. Podrobnější informace lze nalézt zde (eng.).

O tom, že po zavedení bezplatné MHD dochází k poklesu individuální dopravy, svědčí i průzkumy mezi obyvateli několika švédských měst (eng.). Ve výsledcích se totiž opakuje menší či větší podíl cestujících, kteří by v případě existence poplatku za užití MHD zvolili jinou variantu, nejčastěji právě jízdu autem. Viz například Ockelbo s necelými šesti tisíci obyvateli, kde se tak vyjádřila polovina z 800 respondentů.