Český výbor pro evropské záležitosti v české parlamentu vůbec není populární, protože je tam nejvíc práce, ale je to nejdůležitější výbor v celé sněmovně, protože má nejvyšší pravomoc. To, co se usnese ve výboru pro evropské záležitosti, má váhu jako by se na tom usnesla celá sněmovna.
Výbor pro evropské záležitosti skutečně má velké pravomoci. Ve srovnání s ostatními výbory v Poslanecké sněmovně patří ke třem výborům, ve kterých nejčastěji probíhají schůze. Výrok Ondřeje Lišky proto hodnotíme jako pravdivý.
Výbor pro evropské záležitosti (VEZ) " hraje klíčovou úlohu při výkonu parlamentní kontroly evropské agendy v Poslanecké sněmovně. "
Množství práce ve VEZ lze srovnat podle počtu schůzí v jiných výborech. Do 16. května 2014 proběhlo:v Hospodářském výboru - 6 schůzív Kontrolním výboru - 6 schůzív Mandátovém a imunitním výboru - 13 schůzív Organizačním výboru - 12 schůzív Petičním výboru - 6 schůzív Rozpočtovém výboru - 8 schůzív Ústavně právním výboru - 8 schůzíve Volebním výboru - 10 schůzíve Výboru pro bezpečnost - 9 schůzíve Výboru pro evropské záležitosti - 11 schůzíve Výboru pro obranu - 7 schůzíve Výboru pro sociální politiku - 6 schůzíve Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu - 5 schůzíve Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj - 8 schůzíve Výboru pro zdravotnictví - 7 schůzíve Výboru pro životní prostředí - 7 schůzív Zahraničním výboru - 9 schůzív Zemědělském výboru - 8 schůzí
Pouze v Mandátovém a imunitním výboru a v Organizačním výboru proběhlo více schůzí než ve Výboru pro evropské záležitosti.
Dle webových stránek Poslanecké sněmovny"největší nároky na práci členů VEZ klade právě projednávání návrhů aktů a jiných dokumentů EU, které představuje absolutní většinu aktivit VEZ. Důležitost a zodpovědnost této činnosti umocňuje skutečnost, že v souladu se zákonem o jednacím řádu PS jsou usnesení výboru, která nejsou zařazena na program jednání plenární schůze, považována za vyjádření Sněmovny, a jejich zohlednění při formulaci stanoviska pro jednání v orgánech ES a EU je pro vládu závazné."
Nebo když jsem řešil známou kauzu, jestli si pamatujete, Portugalec a čeští hráči, únos dítěte, kdy jako on odletěl s dítětem do Portugalska, říkal jsem, tohle je téma, o které má řeč Evropská unie, nikoho to moc nezajímalo...
Tématem se zabýval jak premiér, tak další poslanci z řad ODS i opoziční ČSSD. Celá kauza navíc vyústila v novelizaci občanského soudního řádu, Pospíšil tedy zavádí v tvrzení, že věc nikoho nezajímala.
Jiří Pospíšil hovoří o sporu rodičů o opatrovnictví dcery, v němž nejprve český soud přikázal poslat šestiletou dceru k jejímu otci do Portugalska (matka přitom tvrdila, že se jednalo o únos), nakonec pak portugalský soud přiřkl dceru zpět matce do Česka.
Jiří Pospíšil se v této době skutečně kauzou zabýval. Nepodařilo se nám sice dohledat, že by hovořil přímo o spojitosti tématu s Evropskou unií, nicméně vyjádřil se v podobném duchu, jak informovala ČTK a portál Novinky: "Jde o velmi složitou právní oblast, kde se střetáváme s mezinárodním prvkem, a ne každý soudce může být specialista na tuto oblast," uvedl ministr. Kontakt se soudem v zahraničí, který řeší stejný případ, bude zajišťovat styčný soudce." Změnu v této oblasti prosazoval i tehdejší ministr Nečas, změnu v rozhodování soudů prosazovaly např. i poslankyně Dundáčková a Čurdová.
K tomu, co Jiří Pospíšil v kauze "řešil", uvádí server E15, že bývalý ministr spravedlnosti zřídil pracovní skupinu, která měla problematiku mezinárodních únosů zhodnotit a navrhnout řešení. Členy byli dva soudci, právnička z Nadace Naše dítě a zástupce MPSV. Podle portálu Eprávo také v reakci na kauzu došlo z iniciativy Ministerstva spravedlnosti rovněž ke zřízení institutu styčného soudce pro haagskou Úmluvu o únosech dětí.
Pospíšil (resp. vláda) pak následně navrhl i novelu občanského soudního řádu, která.mj. řešila i zrychlení práce soudů v případech mezinárodních únosů dětí. Zákon byl pak Sněmovnou jednohlasně schválen (Jiří Pospíšil na hlasování přítomen nebyl) a následně vyhlášen jako zákon 218/2009 Sb. Není tedy pravdou, že by celá věc "nikoho moc nezajímala", výrok je proto zavádějící.
Dneska na vstup do Eurozóny musíme splnit některá kritéria, ale někteří členové, co už tam jsou, je nedodržují.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s odkazem na data Eurostatu.
Pro přijetí společné měny eura (vstup do eurozóny) musí státy splnit konvergenční kritéria.
Státy, které jsou uvnitř eurozóny, jsou již svázány společnou měnovou politikou. Mohou však nezávisle provádět fiskální politiku a určovat své rozpočty.
Saldo veřejných rozpočtů je právě jedním z konvergenčních kritérií společně s velikostí veřejného zadlužení.
Státy by pak měly dodržovat hranici deficitu veřejných rozpočtů max. 3 % HDP.
Jak je vidět z dat Eurostatu (xls.), toto kritérium by nedodrželo 7 států, které používají euro.
Kritérium veřejného dluhu, kdy tento dluh by neměl překročit hladinu 60 % HDP, nesplnilo dle Eurostatu hned 13 z 18 členů eurozóny.
Je však třeba podotknout, že konvergenční kritéria se na již členské státy nijak nevztahují. Členské státy jsou vázány cíly stanovenými v Paktu stability a růstu. To ovšem nic nemění na podstatě výroku, který na základě výše uvedeného hodnotíme jako pravdivý.
VM: Luďku Niedermayere, kam patří ta sociální politika zaměstnanosti (myšleno do kterého druhu dělby pravomocí)? Niedermayer: Je tam koordinační funkce, ale ta pravomoc je fakticky rozdělená mezi Unii, ale je to poměrně málo věcí, které se týkají zejména pohybu pracovních sil, protože to vytváří celou řadu logistických probémů, ale drtivá většina té pravomoce je na národní úrovni.
Do tzv. zvláštních pravomocí spadá též oblast koordinace hospodářských politik a politiky zaměstnanosti, konkrétně se jedná o Článek 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU):
Článek 5
1. Členské státy koordinují své hospodářské politiky v rámci Unie. Za tímto účelem přijme Rada opatření, zejména hlavní směry těchto politik.
Zvláštní ustanovení se vztahují na ty členské státy, jejichž měnou je euro.
2. Unie přijímá opatření ke koordinaci politik zaměstnanosti členských států, zejména vymezováním směrů těchto politik.
3. Unie může dávat podněty pro zajištění koordinace sociálních politik členských států.
Jak je zřejmé zvláště z odstavce 2, EU má v oblasti politik zaměstnanosti koordinační roli a zaměřuje se spíše na směřování těchto politik obecně, což značí, že většina pravomocí zůstává na národní úrovni. Konkrétně je koordinační funkce prováděna zvláště ve spojení s Hlavou IV (Volný pohyb osob, služeb a kapitálu), Kapitolou 1 (Pracovníci), která je tvořena Články 45 - 48 SFEU. Ve zmíněné části SFEU je řešeno např. ucházení se o práci v jiném členském státě (Článek 45), spolupráce úřadů práce, omezování administrativních bariér přístupu k volným pracovním místům (Článek 46), podpora výměny mladých pracovníků (Článek 47) a započítávání dob pro nárok na dávky a vyplácení dávek (Článek 48).
Na základě výše zmíněného hodnotíme výrok jako pravdivý.
Nečasova vláda nevyjednala výjimku jako Rumuni nebo Slováci, aby mohli o rok déle čerpat.
Slovensku a Rumunsku se skutečně podařilo vyjednat na půdě Evropské rady v únoru 2013 výjimku z čerpání evropských fondů ve formě prodloužení čerpání ze dvou let na tři. Výjimku definitivně schválilo hlasování Výboru pro regionální rozvoj Evropského parlamentu. Žádné další země výjimku nevyjednaly a nedostaly, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
My máme dneska 1 bilion eur, které se nám podle Evropské komise ztrácí v daňových únicích a v různých daňových transakcích.
Tvrzení o tom, že “Daňové úniky a neplnění daňových povinností každoročně připraví hospodářství EU o 1 bilion eur” skutečně uvádí například Evropská komise v doprovodné zprávě k Akčnímu plánu boje proti daňovým podvodům a únikům, která zavádí opatření jak tuto částku snížit.
Stejnou částku uvádí pak například i Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu.
Mimochodem, FAÚ (Finanční analytický útvar, pozn. red.) podalo 300 trestních oznámení od začátku roku. A zadrželo 1,8 miliardy.
Vzhledem k tomu, že zpráva o činnosti FAÚ pro rok 2014 pochopitelně zatím neexistuje a jiné informace veřejně dostupné nejsou, požádali jsme útvar o vyjádření a ten obě části výroku potvrdil.
Trestními oznámeními útvar letos nešetří. Své dostali například šéfové firmy ČEZ. Během prvního čtvrtletí jich FAÚ podal celkem 153, k datu 30. června pak bylo podáno rovných 334.
Ale takto to bylo i v minulých letech. Například celá dividenda z ČEZ-u byla zapojena přímo do státního rozpočtu. Tuším, že to bylo za ministra financí Kalouska.
Je pravdou, že Nečasova vláda plánovala použít až 15 miliard z dividendy ČEZ k pokrytí schodku na důchodovém účtu, informoval o tom např. Ihned nebo Novinky.
Nemělo se ovšem jednat o celkové dividendy, ty za rok 2010 činily (.pdf, str. 2) 28,5 miliard korun, přičemž český stát vlastní přibližně 70 % akcií firmy. Zisk pro stát by tak činil přibližně 20 miliard korun, nikoliv 15.
Nepodařilo se nám ovšem dohledat, zda tyto plánované prostředky tehdejší vláda skutečně použila. Výrok je proto neověřitelný.
Já jsem ho snížil (schodek státního rozpočtu) ze 120 na 100 (miliard), pan Kalousek navrhoval 120.
Schodek státního rozpočtu na rok 2014 byla stanoven na 112 miliard korun, na rok 2013 to bylo 100 miliard korun a na rok 2012 105 miliard korun. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který stál u vyjednávání o těchto rozpočtech schodek státního rozpočtu 120 miliard nenavrhoval. Naopak při jednání o rozpočtu na rok 2013 počítá Kalousek se schodkem 2,9 % HDP, tedy 100 miliard korun. Rovněž při vyjednávání o rozpočtu na rok 2014 Kalousek kritizoval navýšení schodku na 112 miliard a požadoval jeho snížení. Miroslav Kalousek dále do budoucna předpokládá růst schodku, v roce 2015 by měl vzrůst na 110 miliard a v roce 2016 na 115 miliard.
Já jsem to, jak je prokazatelné, že jsem byla ten, kdo říkal, že toto nic dobrého nepřinese, odtržení od sociální práce od obcí a paní ředitelka to tam v tom spotu také zmiňuje, že sociální práce má být co nejblíže občanovi, takže ta obec odpovídá.
Lenka Kohoutová v článku pro Parlamentní listy dne 6.3.2014 prohlásila:
"Ukazuje se, že bylo chybou sociální práci předávat z obcí směrem k úřadům práce. Nikdy nebudou dělat sociální práci tzv. na ulici, tady bych viděla nutnou diskuzi nad tím, zda sociální práci, včetně šetření a rozhodování nepřenést zpět na obec. Výpočet a výplata dávek může zůstat na úřadech práce."
V tomto její názor koresponduje s názorem generální ředitelky Úřadu práce Marie Bílkové. Marie Bílková jednala s předsedou Svazu měst a obcí ČR Danem Jiránkem o možnosti, že by obce mohly rozhodovat o tom, zda má konkrétní žadatel nárok na dávku. Tím by došlo k Úřadu práce k zjednodušení jejich práce a o výplatu dávek by se mohli starat přímo ti, kteří mají k žadatelům nejblíže.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
