Přehled ověřených výroků

Na webových stránkách města Ostrava je skutečně k nalezení část věnovaná fondu pro děti ohrožené znečištěným ovzduším, který je určen k hrazení ozdravných pobytů. Média přinesla v červnu 2014 zprávu, že zájem o pobyty výrazně překračuje finanční možnosti města.

ČTK: " [Město] přijalo 33 žádostí s požadavky za téměř 17,5 milionu korun. Ve fondu má však o více než polovinu méně. Zvažuje proto, že do budoucna sníží příspěvek na žáka, který je nyní 4500 korun, aby mohlo za čistým vzduchem poslat více dětí."
V roce 2014 se zúčastnilo ozdravných pobytů 1798 dětí. Žádost (pdf.) o poskytnutí finančních prostředků z fondu mohou správci fondu předkládat školy provozující svou činnost na území statutárního města Ostravy, a to mateřské a základní školy (víceletá gymnázia pouze pro žáky ve věku odpovídajícím školní

docházce základních škol) . Dle dat ČSÚ (pdf.) z roku 2012 v Ostravě bylo 42 196 dětí do 14 let. To představuje 4,2 % dětí, které absolvovaly ozdravný pobyt. Protože se ale jedná o neaktuální data, která ani nezahrnují celou vybranou věkovou skupinu, musíme hodnotit výrok jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť je rámcově v souladu s informacemi uvedenými v médiích a v dokumentu Koncepce návrhů řešení problematiky bezdomovectví v Praze v letech 2013–2020 (.pdf).

Dodáváme však, že z metodologického hlediska je velmi obtížné bezdomovce sčítat. Poslední celorepublikové sčítání probíhalo v roce 2011 a dle údajů z Českého statistického úřadu bylo v tomto období v Praze napočítáno 1 254 lidí bez domova.

Výše zmíněná koncepce však tuto informaci specifikuje a uvádí následující: “vycházíme ze sčítání bezdomovců(...)a z dalších ověřených pramenů. Vyplývá z nich, že v HMP je v současné době kolem 4000 lidí bez domova. Těch, kteří žijí během dne především na ulicích v místech soustředění občanů a návštěvníků HMP (mluvíme o „zjevných“ bezdomovcích), je kolem 1500 osob, ‚skrytých‘ bezdomovců v běžném provozu města pak asi 2500”. Dále doplňujeme, že např. server Deník.cz uvádí následující: “Odhady počtu pražských bezdomovců se liší, často se uvádí asi 3500 až 4500”.

Vláda v říjnu letošního roku jednala o návrhu zákona o osvojení dítěte druhým partnerem z registrovaného partnerství. Zmíněný návrh zákona byl předložen ministrem pro lidská práva, legislativu a rovné příležitosti Jiřím Dienstbierem na návrh 13 poslanců. Vládní kabinet však nezaujal k zákonu žádné stanovisko. Předloha nebyla ministrem schválena (pro zákon hlasoval pouze jeden ministr) ani zamítnuta (zamítnout ji chtělo jen pět ministrů). Nicméně shoda nepadla ani na neutrálním stanovisku, proto je výrok hodnocen jako pravda s výhradou. Pokud vláda k poslaneckému návrhu nezaujme stanovisko do 30 dnů, bude to automaticky znamenat její souhlas. Schválení návrhu by tak zůstalo na rozhodnutí Poslanecké sněmovny, Senátu a prezidenta.

Nepodařilo se nám bohužel ověřit, zda si korejští investoři při privatizaci ČSA vymínili dosazení určitých odborníků. Celou transakci popisuje např. web ČSA, slavnostní podpis a tisková konference jsou zachyceny na webu Vlády České republiky. Nepodařilo se nám ovšem dohledat kompletní znění smlouvy. Nemůžeme tedy potvrdit či vyvrátit Kalouskovo tvrzení.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože dne 22. 7. 2005 premiér Jiří Paroubek a tehdejší předseda Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák podepsali Dohodu o vzájemné spolupráci mezi Vládou České republiky a Svazem měst a obcí ČR s platností na dobu neurčitou.

Účelem této dohody je zavést pravidelné konzultace mezi Vládou ČR a Svazem ohledně vládních politik, jež se týkají měst a obcí. Dohoda vládu zavazuje k minimálně jednomu setkání se svazem ročně, a to za účelem projednání Plánu legislativních prací vlády a Plánu nelegislativních úkolů vlády. Díky tomuto obce a města získávají větší možnost zasahovat prostřednictvím svého svazu do legislativní činnosti české vlády.

Výrok je označen jako pravdivý, protože na základě zákona 172/1991 Sb. byl převeden rozsáhlý bytový fond z majetku státu do majetku obcí. Pro obce byl provoz obecních bytových domů velmi nákladnou záležitostí, která přesahovala možnosti obecních rozpočtů, a z toho důvodu se obce rozhodly (kapitola č. 4) prodávat části bytového fondu do soukromých rukou. Za počáteční rok privatizace obecních bytových fondů lze tedy označit rok 1991, i když do roku 1994 byl její rozsah marginální. Největší dynamiku (tab 4.1.) prodej obecních bytových fondů zaznamenal na konci 90. let.

Ač přijetí zákona o státní službě spadá do předběžné podmínky (ex ante kondicionalita) č. 11 Existence strategického politického rámce pro posílení účinnosti veřejné správy členských států, včetně reformy veřejné správy (.pdf, str. 70 a dále), není v Dohodě o partnerství (.pdf) odeslané 17. dubna na Evropskou komisi dán žádný závazný termín plnění. Zároveň je nutné dodat, že se Komise vyjádřila, že v případě nesplnění podmínek přihlédne k hledisku proporcionality (v angličtině, str. 2):

" The commission will ensure proportionality in determining any potential consequences of non-fulfilment of the ex-ante conditionalities by taking into account the amounts of funds which could be affected"

Je tedy důvodné předpokládat, že nesplnění či (detailně obhájené) odložené plnění jedné z předběžných podmínek by nezapříčinilo úplné zastavení čerpání evropských fondů.

Toto potvrzuje také vyjádření 1. náměstka Ministerstva pro místní rozvoj Daniela Brauna, který uvedl: "Vážnější věc je služební zákon. Evropská komise nebude jeho absenci vázat na schválení či neschválení Dohody o partnerství. Bude ale chtít vidět průběžné verze zákona i prováděcí předpisy. Požaduje také záruky a závazky, že k jeho přijetí dojde v odpovídající podobě."

Dodejme ještě, že podle serveru Ihned, který získal vyjádření Martina Staška ze Zastoupení Evropské komise v ČR, "třebaže by měl být zákon přijat a uplatňován bez zbytečných odkladů, komise vždy zdůrazňovala, že urychlené přijetí zákona by nemělo být na úkor jeho kvality." Jinými slovy, Evropská komise na okamžité přijetí zákona "netlačí" tak, jak naznačuje premiér. Podle Staškova vyjádření má Česko čas dokonce až do konce roku 2016.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Občanské sdružení Čisté nebe vzniklo v roce 2010 s cílem prosazovat právo obyvatel Ostravska na čistý vzduch. V listopadu 2013 představilo veřejnosti projekt Čistý komín: "projekt webové a mobilní aplikace si klade za cíl osvětovou metodou upozornit na problematiku znečišťování ovzduší nevhodným způsobem vytápění v domácnostech. "

Je v zásadě pravdou, že míra zdanění léku u nás patří v evropském kontextu (pdf.str.4) k těm vyšším - ovšem toto srovnávání je problematické, protože některé státy užívají v rámci zdanění léků systém více sazeb (např. Francie či Itálie).

Na základě změny kurzu v domácí politice se v dubnu tohoto roku koalice vedená premiérem Sobotkou shodla na snížení DPH na 10 % na léky, knihy, pleny a dětskou výživu.

Dle zápisu z prvního (ustavujícího) zasedání zastupitelstva města Ostravy (strana 2), konaného dne 9. 11. 2010, skutečně Petr Kausta navrhnul za hnutí Ostravak rozšířit program zasedání o bod (č. 5) týkající se " schválení usnesení zastupitelstva města k životnímu prostředí a zejména ovzduší na území Statutárního města Ostravy ".

Zastupitelstvo by se podle návrhu mělo zavázat, že "v rámci trvale udržitelného rozvoje města, při svých rozhodováních, především o změnách územního plánu, stavbách na území města a dalších významných rozhodnutích, která mohou ovlivnit životní prostředí, bude vždy upřednostňovat ochranu životního prostředí a zejména ochranu ovzduší".

Tento bod však schválen nebyl a otázka na zasedání projednána nebyla. Návrh hnutí Ostravak vypadal takto: