Tak nám žádný vládní návrh (o financování pol. stran – pozn. Demagog.cz) ještě předložen nebyl, takže těžko ho můžeme diskutovat.
Ke dni ověření (tj. 31. března 2014) bylo v Poslanecké sněmovně projednáno celkem 83 sněmovních tisků návrhů zákonů a žádný z nich se netýkal návrhu zákona o financování politických stran (Sněmovní tisky - návrhy zákonů). Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
To fakticky potvrdil v diskuzi následně i ministr Dienstbier, když uvedl, že v legislativním plánu vlády je tato agenda zařazena na září 2014.
Paní ministryně Marksová na Ministerstvu práce a sociálních věcí teprve teď musela zveřejnit informaci o tom, že nešťastně připravená změna informačního systému připravila stát zbytečně o jednu miliardu korun.
Ministerstvo práce a sociálních věcí skutečně vydalo v dubnu tiskovou zprávu, ve které tvrdí, že “vlivem mrhání prostředky v oblasti IT technologií v uplynulých třech letech mohly být způsobeny škody dosahující miliardy korun”. Odvolává se přitom na audit, který provedl tým náměstkyně ministryně pro informační technologie Ivy Merhautové.
Zmíněnou miliardu podle něj tvoří výdaje za tři roky, které resort platil za paralelní provoz původního a nového systému pro úřady práce, za vícenáklady na přechod mezi systémy i za náklady na pracovníky. Audit zároveň uvádí, že „není zajištěn provoz a rozvoj zásadních IT služeb, nebyly zahájeny přípravy výběrových řízení“.
Na nesrovnalosti v zakázkách na IT systémy na MPSV již dříve upozorňoval Nadační fond proti korupci či NKÚ, a nejedná se tedy o úplně novou skutečnost. Nově však byla vyčíslena auditem částka, o kterou měla tato zakázka připravit státní rozpočet.
Ondřej Liška 17. března 2010 pro navýšení podílu biopaliv.
Petr Mach hovoří o hlasování sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Ze 176 přítomných hlasovalo pro návrh 169 poslanců a poslankyň, mezi nimi i Ondřej Liška. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Tam bylo, jak jsem měl připraven zákon, který by umožňoval několik věcí, který ten původní neumožňoval včetně toho, že po 5 letech by se každý mohl rozhodnout, jestli vystoupí, nebo nevystoupí (z 2. důchodového piílře - pozn. Demagog.cz).
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť Miroslav Kalousek popisuje novelu zákona o důchodovém spoření, kterou předkládal v minulém volebním období, korektně.
Zmíněný zákon předložil Kalousek společně s poslanci Langšádlovou, Vysloužilem a Bendou do legislativního procesu 3. července 2013. Kvůli rozpuštění Poslanecké sněmovny však nebyl ani jednou z komor vůbec projednáván.
Co se týká jeho obsahu, bylo v něm několik úprav tzv. 2. důchodového pilíře. Celý návrh je dostupný ve formátu .pdf zde.
Co se týká zmíněné možnosti vystoupit po 5ti letech z 2. pilíře, návrh uvádí:
"V § 4 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí:„(9) Účastník může smlouvu o důchodovém spoření vypovědět nebo uzavřít s penzijní společností dohodu o jejím skončení ve lhůtě 3 měsíců po uplynutí 5 let od vzniku účasti na důchodovém spoření. Účast na důchodovém spoření v takovém případě zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém byla výpověď doručena penzijní společnosti nebo uzavřena dohoda o skončení smlouvy. Penzijní společnost je povinna účastníkovi neprodleně po doručení výpovědi písemně potvrdit její přijetí a sdělit datum zániku důchodového spoření. (10) Penzijní společnost je povinna neprodleně po doručení výpovědi nebo uzavření dohody o skončení smlouvy oznámit správci Centrálního registru smluv den zániku důchodového spoření účastníka. Oznámení o zániku důchodového spoření účastníka se podává elektronicky způsobem stanoveným správcem Centrálního registru. Přílohou oznámení je kopie výpovědi nebo dohody o skončení smlouvy.“
Je to 10 let, co jsme v Evropské unii. Když se domlouvalo euro, tak lidé hlasovali v referendu o přistoupení k EU, bylo to součástí...
Česká republika vstoupila do Evropské unie k 1. květnu 2004. Je to tedy skutečně 10 let, co jsme v Evropské unii.
Se vstupem do EU akceptovala Česká republika i primární právo Evropské unie v celém jeho rozsahu, pokud nebyla v rámci přístupové smlouvy dojednána výjimka. Výjimku z povinnosti přijmout v nespecifikovaném časovém období euro si Česká republika nevyjednala, jak je patrné z přístupové smlouvy (.pdf) samotné nebo z kratšího dokumentu (.pdf) shrnujícího podstatné body smlouvy pro ČR, vypracovaného Ministerstvem zahraničních věcí.
Znění otázky v referendu bylo následující: "Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?" I otázka samotná tedy explicitně odkazuje na podmínky vyjednané v rámci smlouvy o přistoupení, a tedy i o závazku budoucího přijetí eura. Výrok Ivana Bartoše proto hodnotíme jako pravdivý.
My jsme teďka přišli do sněmovny a navrhli jsme zákon, abysme urychleně vykoupili pozemek.
Vládní koalice předložila Poslanecké sněmovně svůj návrh novely zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury 24. dubna tohoto roku. Návrh byl ve sněmovně schválen 20. června.
Součástí novely je změna přístupu k vykupování pozemků. Nově by vlastníci půdy mohli při urychleném jednání získat až osminásobek ceny navrhované znalcem. Podle kritiků povede novela ke spekulacím s pozemky a několikanásobně zdraží výstavbu dálnic.
Parlamentní volby vyhrála ČSSD (...), a jakým rozdílem? Úplně stejným jako prohrála s ANO (v nynějších evropských volbách).
Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako pravdivý na základě údajů z Českého statistického úřadu dostupných na stránce volby.cz.
Volby do poslanecké sněmovny v roce 2013 skutečně vyhrála ČSSD se ziskem 1 016 829 hlasů, což představuje 20,45 % celkového počtu platných hlasů. Politické hnutí ANO se umístilo ve volbách na druhém místě s 927 240 hlasů, tedy 18,65 % platných hlasů. Rozdíl mezi výsledky je 1,8 procentního bodu.
Ve volbách do Evropského parlamentu zvítězilo hnutí ANO se ziskem 244 501 hlasů, vyjádřeno v procentech pak 16,13 %. Strana ČSSD v těchto volbách získala 214 800 hlasů, tedy 14,17 %. Rozdíl v těchto číslech je 1,96 procentního bodu.
Přestože tento rozdíl v procentních bodech nepředstavuje zcela totožné číslo, s určitou mírou tolerance můžeme výrok Andreje Babiše označit za pravdivý.
Vezměme si, kolik je úředníků v Bruselu - 23 500. A kolik je tam Čechů? 452. A Maďarsko, které má stejnou populaci, má tam 700.
Na základě námi dohledaných informací o počtu úředníku v Evropské komisi hodnotíme Babišův výrok jako pravdivý.
Dle oficiálních údajů Evropské komise ze dne 1. 4. 2014 je celkový počet zaměstnanců Evropské komise 23 642 (.pdf). Počet českých úředníků dosahuje čísla 459. Tyto hodnoty se přibližně shodují s Babišovým výrokem. Počet maďarských úředníků v Bruselu je 612.
Číslo 700 je tedy mírné navýšení, avšak pokud vezmeme v potaz počet obyvatel České republiky (10,51 miliónu) a počet obyvatel Maďarska (9,91 miliónu), hlavní myšlenka Babišového výroku je pravdivá.
Moje údaje (reakce na Babiše) hovoří ne o 310, ale o 350 miliardách korun. A ty bychom museli zaplatit za co? Na pokrytí rozpočtové neukázněnosti některých členských zemí Eurozóny.
Předseda ODS Fiala uvádí částku 350 mld. Kč, která ve skutečnosti zahrnuje závazek ČR při vstupu do eurozóny, tedy zhruba 40 mld. Kč splaceného kapitálu, a následný podmíněný závazek 310 mld. Kč využitý pouze v případě potřeby. Tento podmíněný závazek s fungováním Evropského mechanismu stability (ESM) bezprostředně souvisí.
Jak uvádí oficiální stránky Rady EU, ESM vznikl „… za účelem podpory stability prostřednictvím řady nástrojů finanční pomoci členským státům ESM, které mají vážné finanční problémy nebo jim takové problémy hrozí.“
Výrok Petra Fialy hodnotíme jako zavádějící, protože závazek 310 mld. Kč je pouze podmíněný a bude uplatněn v případě využití výpůjční kapacity ESM – viz „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“ (.pdf, str. 24).
My navyšujeme platy státním zaměstnancům o 3,5 procenta. Navyšujeme důchodcům o 205 korun. Navyšujeme dotaci na sociální služby, které on (myšlen je Kalousek - pozn. Demagog.cz) zmrazil.
Sobotkova vláda skutečně v dubnu schválila zvýšení penzí průměrně o 205 Kč a v květnu navýšení platů zaměstnanců veřejného sektoru o 3,5 %. Dotace pro poskytovatele sociálních služeb zároveň od roku 2008 pravidelně (s výjimkou roku 2012, viz tabulka) klesaly. K navýšení došlo až loni díky pozměňovacímu návrhu ke státnímu rozpočtu. Koaliční strany, včetně Andreje Babiše, hlasovaly pro rozpočet se zvýšenými dotacemi, zatímco klub TOP 09 a Starostů byl v čele se svým předsedou Miroslavem Kalouskem proti.
RokDotace pro poskytovatele sociálních služeb20088,2 mld. Kč2009
7,4 mld. Kč2010 6,8 mld. Kč2011 6,2 mld. Kč2012 6,4 mld. Kč20136,1 mld. Kč20147,2 mld. Kč Zdroje: Česká televize, MPSV (data zaokrouhlená na desetiny)
