Jiří Pospíšil
Uvedu vám příklad, to se týká všech posluchačů, dneska nám strašně roste, naštěstí díky té promíšenosti té nové generace v rámci Evropy, obrovské množství manželství, kdy jaksi jeden je, pardon, manžel je Čech, manželka je Němka a tak dále, a vznikají potom spory, když se rozvádějí, co s dítětem, jo. A na to třeba ta Evropská unie dneska reaguje a upravila celou řadu zajímavých kolizních norem, které fakt pomáhají tyhle spory a problémy řešit.
Europoslanec Pospíšil byl tázán na přidanou hodnotu EU mimo rámec zóny volného obchodu, hodnotíme tedy použití slova „dneska“ jako nadnesené, neb není cílem hodnotit momentální situaci. Evropská unie skutečně přinesla několik zásadních právních norem k úpravě mezinárodního práva soukromého, konkrétně rodinného sektoru. Jde například o přímo účinné nařízení upravující výživné nebo o tzv. nařízení Brusel IIa. Související evropské normy také uvádí základ mezinárodního práva soukromého v Česku, zákon o mezinárodním právu soukromém, a to ve svém druhém paragrafu.
Jiřímu Pospíšilovi dáváme tedy za pravdu.
Bohuslav Sobotka
Ale my budeme zvyšovat odpočitatelnou položku pro rodiny s dětmi v každém případě. Protože to je další z bodů koaliční smlouvy, který tam je.
V koaliční smlouvě (.pdf) v bodu 2.4 Změny v daňovém zatížení od roku 2015 do konce volebního období vláda doslova uvádí: " Od roku 2015 postupné zvyšování slevy na dani na druhé a další dítě s cílem podstatně zvýšit slevu na dani na druhé a další dítě do konce volebního období." Zda vládní koalice zmíněný bod prosadí a zavede, není součástí hodnocení, neboť nemůžeme predikovat budoucí možný vývoj. Je nicméně pravdou, že zmíněné opatření je součástí koaliční smlouvy.
Karel Schwarzenberg
Zde ovšem to bývá v koalicích takto, že nejsilnější strana určuje především také evropskou politiku.
Dle níže uvedených zdrojů je výrok hodnocen jako pravdivý. V ČR je koordinací evropských politik pověřen Úřad vlády ČR (konkrétně Sekce pro evropské záležitosti a v jejím rámci Odbor koordinace evropských politik), klíčovou meziresortní institucí je pak Výbor pro EU. Předseda vlády může pověřit řízením tohoto výboru tajemníka pro evropské záležitosti, čímž je mu následně i podřízen. Právě tímto pak může předseda vlády, a tedy i nejsilnější strany koalice výrazně ovlivnit evropskou politiku.
Museli jsme udělat koaliční kompromis, což znamená, že u některých těchto bodů dochází buď k časovému posunu, anebo budou muset být realizovány jiným způsobem, než jsme původně předpokládali. To je například otázka výplaty nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Protože koaliční partneři nesouhlasili s tím, aby vláda toto učinila okamžitě. Dohodli jsme se na kompromisu a tuto otázku předložíme tripartitě.
Zavést znovu vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci byl jeden z předvolebních slibů ČSSD. Nicméně, finální podoba koaliční smlouvy mezi ČSSD, ANO a KDU-ČSL uvádí, že výplata nemocenské v prvních třech dnech nemoci bude obnovena, pokud bude takové dohody dosaženo v tripartitě (.pdf, čl. 5.2, s. 17). Sobotka tedy korektně popisuje stav okolo prosazování výplaty nemocenské v prvních třech dnech nemoci.
Andrej Babiš
Parlamentní volby vyhrála ČSSD (...), a jakým rozdílem? Úplně stejným jako prohrála s ANO (v nynějších evropských volbách).
Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako pravdivý na základě údajů z Českého statistického úřadu dostupných na stránce volby.cz.
Volby do poslanecké sněmovny v roce 2013 skutečně vyhrála ČSSD se ziskem 1 016 829 hlasů, což představuje 20,45 % celkového počtu platných hlasů. Politické hnutí ANO se umístilo ve volbách na druhém místě s 927 240 hlasů, tedy 18,65 % platných hlasů. Rozdíl mezi výsledky je 1,8 procentního bodu.
Ve volbách do Evropského parlamentu zvítězilo hnutí ANO se ziskem 244 501 hlasů, vyjádřeno v procentech pak 16,13 %. Strana ČSSD v těchto volbách získala 214 800 hlasů, tedy 14,17 %. Rozdíl v těchto číslech je 1,96 procentního bodu.
Přestože tento rozdíl v procentních bodech nepředstavuje zcela totožné číslo, s určitou mírou tolerance můžeme výrok Andreje Babiše označit za pravdivý.
Martin Schulz
V Evropském parlamentu a v institucích EU, v Evropské komisi i v parlamentu jsme předložili stovky návrhů. Ale jsou to vlády členských států, které si to nepřejí. (Martin Schultz hovoří o návrzích na společnou migrační politiku, umožňující "legální imigraci", pozn.)
Společná imigrační politika v evropském právním rámci již existuje, ale kvůli neochotě členských států v této věci jednat zatím nedošlo v oblasti k většímu pokroku. Nepodařilo se nám však ověřit, zda předložených návrhů byly opravdu stovky, a výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.
Společná azylová a imigrační politika byla zařazena do právního rámce Evropské unie prostřednictvím Amsterodamské smlouvy (.pdf, Hlava IV). Výjimku z těchto ustanovení má Velká Británie a Irsko.
Společnou imigrační politikou se EU začala zabývat na summitu v Tampere v roce 1999. Dosud ovšem nebyly podniknuty konkrétnější kroky. V roce 2004 byl přijat Haagský program, který si kladl za cíl vytvořit z Evropské unie prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti. Také měl v plánu vytvořit (ang.) společný systém a procedury pro uznávání uprchlíků. Poslední výzva (ang.) na pokročení v této oblasti měla uzávěrku v prosinci 2012 a nebyla většinou států vzata v úvahu (ang.).
V roce 2008 byl ještě přijat Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu, který však většinu pravomocí ponechal v kompetencích (.pdf, s. 5) členských států. Na potřebnost společné imigrační politiky již také několikrát poukazovala Evropská komise ve svých sděleních (.pdf) pro Evropský parlament, Radu EU nebo Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů.
Je tedy pravda, že to jsou členské státy (a jejich vlády), které neprojevují větší ochotu v oblasti společné imigrační politiky. Zda však byly v Evropském parlamentu předloženy stovky návrhů společné migrační politiky, nedokážeme ověřit.
Já jsem ho snížil (schodek státního rozpočtu) ze 120 na 100 (miliard), pan Kalousek navrhoval 120.
Schodek státního rozpočtu na rok 2014 byla stanoven na 112 miliard korun, na rok 2013 to bylo 100 miliard korun a na rok 2012 105 miliard korun. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který stál u vyjednávání o těchto rozpočtech schodek státního rozpočtu 120 miliard nenavrhoval. Naopak při jednání o rozpočtu na rok 2013 počítá Kalousek se schodkem 2,9 % HDP, tedy 100 miliard korun. Rovněž při vyjednávání o rozpočtu na rok 2014 Kalousek kritizoval navýšení schodku na 112 miliard a požadoval jeho snížení. Miroslav Kalousek dále do budoucna předpokládá růst schodku, v roce 2015 by měl vzrůst na 110 miliard a v roce 2016 na 115 miliard.
My musíme jednat (o novém evropském komisaři). My jsme o tom zatím nejednali.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť podle premiéra Sobotky jednání o výběru nového českého eurokomisaře teprve začnou a to nejpozději do dvou týdnů.
Ve volbách do Evropského parlamentu zvítězilo hnutí ANO, získalo ovšem stejné množství mandátů jako ČSSD a TOP 09.
O novém eurokomisaři se tak bude prvotně jednat v rámci koaliční rady.
Ten soud (slovenský soud, který má rozhodnout o Babišově možném spolupráci s StB) rok a půl nekonal, já jsem podal žalobu v lednu 2012 a první soud byl v červnu 2013.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť ministr Babiš podal (sk.) žalobu na slovenský Ústav paměti národa (ÚPN) 17. ledna 2012.
Předmětem žaloby jsou archivní dokumenty ÚPN, které implikují spolupráci Babiše se Státní bezpečností.
Proces začal skutečně s 18 měsičním zpoždění v červnu 2013.
Marian Jurečka
Já musím říct, že nikdy ČSSD nepřišla od dob koaličních jednání s myšlenkou národního obchodního řetězce. Já vím, že s tou myšlenkou koketuje nebo o ní hovoří prezident Miloš Zeman. (...) Miloš Zeman říká: "Udělejme z Coopu národní řetězec," ale ten Coop má soukromé vlastníky a jak my je přinutíme k tomu, aby se rozhodli ty své podíly prodat zrovna státu.
O tom, že myšlenku národního obchodního řetězce propagoval prezident Zeman již v květnu loňského roku, svědčí reportáž Deníku z Agrárního fóra 2013 a později tento návrh dle ČTK (dostupné na webu České televize) zazněl i v srpnu na výstavě Země živitelka, kde prezident řekl: "Podle mého názoru jedna z možných cest, jak tento rozdíl překonat a dosáhnout spravedlivějšího rozdělení zisku v onom kombinátu prvovýrobce, potravinář, obchod, je vytvoření národního obchodního řetězce například na bázi již existujícího COOP." O měsíc později jeho nápad podpořili také sociální demokraté a komunisté, avšak během koaličních jednání tuto ideu odmítli poslanci z hnutí ANO.
Síť COOP sdružuje velké množství samostatných právnických osob, nad nimiž stojí dvě centrály, a to COOP Centrum družstvo a COOP Morava s.r.o.. Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť síť má skutečně soukromé vlastníky.
