Přehled ověřených výroků

Na základě definice ve vyhlášce č. 345/1999 Sb., Řádu výkonu trestu odnětí svobody, a předchozí diskuse ve studiu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Vězenský řád v § 21 stanoví, že "koupání se odsouzeným umožní nejméně jednou týdně. Pokud to vyžaduje pracovní zařazení odsouzených nebo jiné okolnosti, umožní se koupání častěji."

Zároveň ve studiu potvrdil praxi generální ředitel Vězeňské služby ČR, který říká: "Samozřejmě zákon hovoří tak, že u odsouzených nebo odsouzení se musí koupat minimálně jedenkrát týdně, nicméně praxe je taková, že jak jsem říkal, že nám 65% odsouzených pracuje a odsouzení, kteří pracují, se například koupou denně, po každé práci. Rovněž po každé sportovní aktivitě, které mají odsouzení, se mohou vykoupat. Takže toto citujete pouze zákon a v praxi to je úplně jinak."

Výrok je hodnocen na základě mediálních zpráv z doby této události jako pravdivý.

Podle informací serveru idnes a zprávy ČTK převzaté několika servery rozeslal před parlamentními volbami vrchní ředitel kanceláře ministra Zbyněk Šolc na pokyn ministra dopravy Zdeňka Žáka novinářům prohlášení, ve kterém pět ministrů kandidujících za SPOZ propaguje svou stranu. Ministři si v e-mailu stěžují, že média nevěnují Straně práv občanů - Zemanovcům dostatečnou pozornost.

Ve zprávě například stojí: " Vyslovujeme hluboké pobouření nad mírou manipulace voličů před předčasnými volbami. Ještě nikdy nebyly tak manipulativním způsobem zneužívány volební průzkumy (volební potenciál). Všechny relevantní průzkumy říkají, že Zemanovci se do Sněmovny dostanou (SANEP, Median)."

Premiér Rusnok odeslání zprávy z e-mailu úředníka ministerstva dopravy skutečně veřejně zkritizoval: " V pořádku to není, a pokud se to děje, je to pochybení nějakých jednotlivců a je třeba se tím zabývat." Výrok tudíž hodnotíme jako pravdivý.

Všechny Ivanem Langrem vymezené oblasti působnosti Ministerstva vnitra se shodují s informacemi uvedenými na webových stránkách zmíněného úřadu.

O zmiňované civilní rozvědce a státním podniku Česká pošta uvádíme informace zde:

• Ministerstvo vnitra má pod svoji gescí také státní podnik Česká pošta, je jeho zakladatelem a spravuje tento podnik na základě příslušného zákona.

• Úřad pro zahraniční styky a informace - tedy civilní rozvědka - spadá pak pod rozpočet Ministerstva vnitra a je vázán zvláštními řídícími akty ministra vnitra a vnitřními předpisy (dále pak například usneseními vlády).

Ve věci stíhání policejního prezidenta Lessyho rozhodoval v květnu Obvodní soud pro Prahu 7, ten zprostil Petra Lessyho obžaloby.

Odvolací Městský soud v Praze, o kterém mluví Ivan Langer, však v říjnu konstatoval, že dle zásady ne bis in diem, tedy ne dvakrát o tomtéž, již v této věci potrestal policejního prezidenta ministr vnitra v kázeňském řízení a celé trestní stíhání tedy bylo nezákonné, svým rozhodnutím tedy zrušil i původní osvobozující rozsudek obvodního soudu.

Výňatky z odůvodnění rozsudku zveřejnil server ihned.cz. Z nich vyplývá, že ministr Kubice se o potrestání policejního prezidenta Petra Lessyho pokoušel nejdříve v kázeňském řízení (strana 9), které bylo nařízeno po tom, co se měl Petr Lessy dopustit zneužití pravomocí a pomluvy. Kázeňské řízení ale bylo zastaveno, protože vinu se nepodařilo prokázat (strana 10).

Později Jan Kubice pověřil GIBS prověřením těchto činů a na základě výsledků šetření inspekce odvolal Petra Lessyho z funkce policejního prezidenta (strana 11) a plukovník Lessy byl tedy za uvedené činy potrestán (strana 20). Jak konstatoval městský soud, “(...) zejména rozhodnutím o skončení služebního poměru, resp. ve věcech služebního poměru, které má jinak obdobné náležitosti a atributy jako rozhodnutí ve věcech kázeňského řízení, byl obžalovaný svým způsobem zjevně bezprostředně postižen přinejmenším ve svých důsledcích a dopadech /osobních, personálních, finančních/ obdobným způsobem, jakoby mu byl např. v trestním řízení uložen trest zákazu činnosti, případně trest ztráty vojenské hodnosti či s ohledem na vedlejší dopady zejména rozhodnutí ve věcech služebních právě tohoto druhu, respektive vzhledem k použití právě těch zákonných ustanovaní v tomto rozhodnutí citovaných, případně i trest penězitý.”

Soud se tedy samotnou skutkovou podstatou vůbec nezabýval, konstatoval pouze, že Petra Lessyho již potrestal ministr Kubice a soud tedy v této věci rozhodovat vůbec neměl.

O vyjádření jsme požádali ředitele odboru tisku a public relations Ministerstva vnitra Mgr. Pavla Nováka, který tvrzení ministra v demisi Peciny potvrdil, stran existence schůzky i jejího obsahu.

„Je to pravda (existence schůzky, pozn. Demagog.cz.) Ministerstvo práce a sociálních věcí se stalo opět hlavním gestorem zákona o státní službě, i když MV je dále spolugestorem a na pracovní úrovni se na přípravě zákona spolupodílí. "

Výrok Andreje Babiše hodnotíme na základě komunikace s Ministerstvem financí jako pravdivý.

Vzhledem k nedostatku veřejně dostupných informací o státním dluhu České republiky z té doby jsme se obrátili přímo na Ministerstvo financí a od Ing. Radka Ležatky (zástupce tiskového mluvčího) se nám dostalo této odpovědi: „Ano, v portfoliu státního dluhu existuje 20letý swap(druh finančního derivátu, pozn. Demagog)z roku 2004, kde platíme téměř 5,9 %...bohužel v té době, se to na web ještě nedávalo(data tedy nejsou dostupná online, pozn. Demagog).

Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem k faktu, že KDU-ČSL byla součástí vládní koalice v uplynulých sedmi letech.

Uvažujeme-li o “uplynulých sedmi letech”, pak uvažujeme o období od počátku roku 2007. Od této doby se dodnes vystřídaly následující vládní koalice:

9. 1. 2007 – 8. 5. 2009 – Vláda Mirka Topolánka II. (část období se jednalo o vládu v demisi); koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených

9. 4. 2009 – 13. 7. 2010 – Vláda Jana Fischera (úřednická vláda “ na půdorysu tří politických stran: ODS, ČSSD a Strany zelených” – .pdf)

13. 7. 2010 – 10. 07. 2013 – Vláda Petra Nečase; koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, resp. LIDEM

13. 07. 2013 – 29. 01. 2014 – Vláda Jiřího Rusnoka; úřednická vláda mimo politické koalice (všechna výše uvedená data byla získána z portálu Vláda.cz)

Současná vládní koalice se skládá z ČSSD, hnutí ANO 2011 a KDU-ČSL (Koaliční smlouva).

ODS byla dle výše uvedeného součástí vládních koalic přibližně 5,5 roku (u žádné strany nebude počítaná případná “účast” na úřednických vládách, jelikož se nejedná o koalice v pravém slova smyslu).

TOP 09 byla součástí vládních koalic pouze jednou, a to 3 roky.

Přestože ČSSD ani ANO 2011 nebyly v žádném z těchto období členem vládní koalice (ANO 2011 v té době dokonce ani neexistovalo), není možné tvrdit totéž o KDU-ČSL. Ta byla součástí druhého kabinetu Mirka Topolánka v letech 2007–2009 jako plnohodnotná koaliční strana, která se tím pádem přímo podílela na vykonávání a tvorbě exekutivy. Není na Demagog.cz, aby posuzoval míru odpovědnosti, kterou nesou jednotlivé koaliční strany za podobu exekutivy. Fakticky vzato ale byla strana KDU-ČSL součástí vládní koalice, a tím pádem měla přímý přístup k vládní politice, čímž za ni nesla rovněž odpovědnost.

KSČM vládne, jak říká Kateřina Konečná, v 10 krajích ze 13. Na Vysočině potom podporuje menšinovou vládu ČSSD.

Hejtmanem za KSČM je Oldřich Bubeníček, který úřaduje v Ústeckém kraji. Náměstky hejtmana má tato strana například ve zmíněném Ústeckém kraji (Stanislav Rybák), v Moravskoslezském kraji (Josef Babka), v Plzeňském kraji (Zdeňka Lišková) atp.

Je také pravda, že KSČM vládla s ČSSD v Moravskoslezském kraji po volbách v roce 2008. Bylo to tehdy vůbec poprvé, kdy ČSSD vytvořila koalici s komunisty. Kateřina Konečná ovšem uvedla nesprávnou informaci ohledně volebního výsledku její strany v Moravskoslezském kraji: v roce 2008 získala KSČM 60 672 hlasů, což přepočteno na procenta bylo 15,92 %; v roce 2012 pro komunisty hlasovalo 72 912 voličů, což představovalo 22,78 % hlasů. Není to tedy jednou tolik hlasů, jak tvrdila Kateřina Konečná. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Výrok Davida Ratha hodnotíme jako pravdivý, ačkoliv se nám nepodařilo dohledat nezávislý zdroj a vždy se jedná o výroky samotného Davida Ratha.

Pokud by skutečně pracovat chtěl, pravděpodobně by mu to nebylo umožněno, protože jako osoba vazebně stíhána kvůli ovlivňování svědků, nemůže přijít do kontaktu téměř s nikým. Z čehož vyplývá, že by ani nesměl pracovat ve společnosti jiných vězňů.

Více informací k přijímání návštěv vazebně stíhaných s kterým souvisí i jejich možnost pracovat dostupné na stránkách Vězeňské služby České republiky.

V kontextu diskuse nemůže být výrok hodnocen jako pravdivý, jelikož Nečasova vláda rozhodně nebyla "první", která by přišla s protikorupčními opatřeními, jak tvrdí senátor Vystrčil.

Vláda P. Nečase přijala zákon regulující anonymní akcie 5. května 2013. Protikorupční vládní strategie na období 2013 -2014 byla schválena 16. ledna 2013, návrh připravila a předložila K. Peake.

Nedá se ale říci, že se jedná o první protikorupční zákon v České republice. Mnoho protikorupčních zákonů a opatření ČR přijala v souvislosti se vstupem do EU. Několik příkladů (pdf. 185): "Zákon o finanční kontrole ve veřejné správě (zákon č.320/2001 Sb.), Novela zákona č.61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (zákon č. 159/2000 Sb.) či zákon o zvláštní ochraně svědků a dalších osob v souvislosti s trestním řízením (zákon č.137/2001 Sb.). "