Přehled ověřených výroků

Vyjádření Miroslava Kalouska přinesl server iDNES.cz 18. února 2014.

Protože se nám nepodařilo dohledat žádné informace o existenci dohody mezi Andrejem Babišem a Stanislavem Grossem, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Dle záznamů Ministerstva financí byl podnik Synthesia, jehož byla tehdy Explosia součástí, privatizován v r. 1994 transformací majetkových účastí, kdy došlo k převodu na akciovou společnost a následně k převodu či prodeji majetkových účastí. V r. 1996 vlastnila většinu akcií Synthesie Chemapol Group. V r. 1999, kdy šel Chemapol Group do konkurzu, již byla Synthesia součástí nové společnosti AliaChem. V r. 2001 pak došlo k postupnému převzetí AliaChemu Unipetrolem, ve kterém figurovala i firma Agrobohemia vlastněná napůl Unipetrolem a Agrofertem Andreje Babiše, disponující tehdy 50,1 % akcíí AliaChemu. Unipetrol však dále přikupoval a v srpnu 2001 tak vlastnil dalších celkem 28 % akcií samostatně. V letech 2001 - 2002 zároveň probíhala tzv. první privatizace Unipetrolu, kdy mělo dojít k převzetí Unipetrolu Agrofertem Andreje Babiše. K privatizaci Unipetrolu Agrofertem však nakonec nedošlo.

K odkupu samotné firmy Explosia státem pak došlo v r. 2002 a 2004. Transakci popisuje týdeník Euro (doc, s. 15). Zejména druhá transakce, odkoupení 38,5 % akcií Explosie, pak vzbuzuje pozornost tím, že cenu údajně stanovoval znalec najatý AliaChemem.

Výbor pro evropské záležitosti skutečně má velké pravomoci. Ve srovnání s ostatními výbory v Poslanecké sněmovně patří ke třem výborům, ve kterých nejčastěji probíhají schůze. Výrok Ondřeje Lišky proto hodnotíme jako pravdivý.

Výbor pro evropské záležitosti (VEZ) " hraje klíčovou úlohu při výkonu parlamentní kontroly evropské agendy v Poslanecké sněmovně. "

Množství práce ve VEZ lze srovnat podle počtu schůzí v jiných výborech. Do 16. května 2014 proběhlo:v Hospodářském výboru - 6 schůzív Kontrolním výboru - 6 schůzív Mandátovém a imunitním výboru - 13 schůzív Organizačním výboru - 12 schůzív Petičním výboru - 6 schůzív Rozpočtovém výboru - 8 schůzív Ústavně právním výboru - 8 schůzíve Volebním výboru - 10 schůzíve Výboru pro bezpečnost - 9 schůzíve Výboru pro evropské záležitosti - 11 schůzíve Výboru pro obranu - 7 schůzíve Výboru pro sociální politiku - 6 schůzíve Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu - 5 schůzíve Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj - 8 schůzíve Výboru pro zdravotnictví - 7 schůzíve Výboru pro životní prostředí - 7 schůzív Zahraničním výboru - 9 schůzív Zemědělském výboru - 8 schůzí

Pouze v Mandátovém a imunitním výboru a v Organizačním výboru proběhlo více schůzí než ve Výboru pro evropské záležitosti.

Dle webových stránek Poslanecké sněmovny"největší nároky na práci členů VEZ klade právě projednávání návrhů aktů a jiných dokumentů EU, které představuje absolutní většinu aktivit VEZ. Důležitost a zodpovědnost této činnosti umocňuje skutečnost, že v souladu se zákonem o jednacím řádu PS jsou usnesení výboru, která nejsou zařazena na program jednání plenární schůze, považována za vyjádření Sněmovny, a jejich zohlednění při formulaci stanoviska pro jednání v orgánech ES a EU je pro vládu závazné."

Česká republika je jedním z 28 členů NATO. Rozhodnutí v rámci NATO jsou přijímána na základě všeobecného konsenzu členských zemí.

Evropská unie společné vojenské vedení prozatím nemá, ačkoliv se o tom hovoří.

Na základě informací o principu posílené spolupráce a zmíněných politik výrok hodnotíme jako pravdivý.

Princip posílené spolupráce skutečně zavedla Amsterodamská smlouva. Posílená spolupráce znamená, že je možné spustit v rámci Evropské unie spolupráci, do které se nezapojí všechny členské státy - státy, které si přejí zůstat mimo tuto spolupráci, to tak mohou udělat bez toho, aby politiku zablokovali.

Na tomto principu skutečně funguje Schengenský prostor, kterého se plně neúčastní Dánsko, Irsko a Velká Británie. Stejně tak se všechny státy neúčastní Eurozóny (např. Česká republika není členem Eurozóny). Trvalou výjimku zakotvenou v zakládajících smlouvách má vyjednanou Dánsko a Velká Británie (často uváděné Švédsko nemá vyjednanou výjimku, pouze dlouhodobě neplní Maastrichtská kritéria).

Vláda Bohuslava Sobotky již schválila finanční výpomoc ve spojení s útlumem těžby v Dole Paskov. Mezi další opatření ke zlepšení situace v Moravskoslezském kraji patří např. snižování věku odchodu horníků do důchodu či podpora projektů v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Sobotkova vláda opravdu schválila pomoc Dolu Paskov. Vláda vyhradila 600 miliónů korun na sociální výpomoc horníkům výměnou za další tříleté období těžby a zachování minimálního počtu 1800 horníků. Konkrétně Česká televize uvádí:

" Státní podpora 600 milionů korun pro horníky je podmíněná tím, že OKD bude do roku 2017 na vlastní náklady provozovat těžbu na Dole Paskov a že bude udržovat minimální kmenový počet zaměstnanců ve výši 1 800 zaměstnanců.
V roce 2017 pak může dojít k postupnému snižování zaměstnanců dolu až na hranici 1 600 zaměstnanců, nastínil už dříve podmínky dohody ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. "

Mezi další kroky ke zlepšení situace v Moravskoslezském kraji patří např. úprava legislativy o odchodu horníků do důchodu. Ti by tak mohli odcházet do důchodu dříve a řešil by se tím problém s vysokou nezaměstnaností v kraji.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se rovněž rozhodlo podporovat kraj prostřednictvím projektů (.pdf, s. 1) na snížení nezaměstnanosti nejvíce ohrožených na trhu práce. Ministerstvo tak v rámci aktivní politiky zaměstnanosti vyhradilo 75 miliónů korun na projekty v oblasti vzdělávání, poradenství, rekvalifikačních institucí aj.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě aktivity Jana Zahradila v Evropském parlamentu.

Jan Zahradil tvrzení Pavla Teličky vyvracel hned v debatě přímou reakcí zcela po právu. Právě on stál za návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady, jehož cílem je vytvoření lepšího a přehlednějšího legislativního prostředí pro podniky, zejména s ohledem na zjednodušení formalit prováděných dovozci některých textilních výrobků.

Cílem také bylo zajistit větší jednotnost pravidel pro dovoz, a to harmonizací pravidel, která upravují dovoz textilních výrobků, s pravidly upravujícími jiné průmyslové zboží, což by mělo zlepšit celkovou provázanost legislativního prostředí v této oblasti.

Tento konkrétní výstup vyvrací tvrzení Pavla Teličky, že nikdo z českých europoslanců neudělal vůbec nic pro snížení administrativní zátěže.

Zároveň ani první část výroku není pravdivá. Například ČSSD se ve svém programu snížení administrativní zátěže nevěnuje.

Ministerstvo práce a sociálních věcí skutečně vydalo v dubnu tiskovou zprávu, ve které tvrdí, že “vlivem mrhání prostředky v oblasti IT technologií v uplynulých třech letech mohly být způsobeny škody dosahující miliardy korun”. Odvolává se přitom na audit, který provedl tým náměstkyně ministryně pro informační technologie Ivy Merhautové.

Zmíněnou miliardu podle něj tvoří výdaje za tři roky, které resort platil za paralelní provoz původního a nového systému pro úřady práce, za vícenáklady na přechod mezi systémy i za náklady na pracovníky. Audit zároveň uvádí, že „není zajištěn provoz a rozvoj zásadních IT služeb, nebyly zahájeny přípravy výběrových řízení“.

Na nesrovnalosti v zakázkách na IT systémy na MPSV již dříve upozorňoval Nadační fond proti korupci či NKÚ, a nejedná se tedy o úplně novou skutečnost. Nově však byla vyčíslena auditem částka, o kterou měla tato zakázka připravit státní rozpočet.

Zahraniční a bezpečnostní politikou se zabývá hned několik orgánů Evropské unie. Mimo některých výborů a podvýborů Evropského parlamentu je to Rada EU, mezi jejíž hlavní úkoly patří rozvíjení Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU a v jejímž rámci působí Rada pro zahraniční věci (Foreign Affairs Council, FAC; Radě předsedá Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, v současné době baronka Catherine Ashtonová), a Evropská komise, jejímž úkolem je mimo jiné zastupovat EU na mezinárodní scéně, např. při sjednávání dohod mezi EU a jinými zeměmi.

Tyto orgány tedy skutečně mají v rámci zahraniční a bezpečnostní politiky větší prostor než výbory Evropského parlamentu, které se spíše podílejí na tvorbě příslušné legislativy, dávají stanoviska a pozměňovací návrhy.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s jedinou výtkou, Vysoká představitelka pro zahraniční politiku je členkou Rady, nikoliv Komise.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť Miroslavem Kalouskem uváděné údaje se nedají spolehlivě dohledat.

Strukturální deficit je deficit očištěný o vlivy hospodářského cyklu, o různé mimořádné a jednorázové položky. Jediná zmínka o strukturálním saldu se nachází ve Fiskálním výhledu České republiky (.pdf, s. 3), kde je za rok 2013 opravdu uváděno strukturální saldo ve výši 0,3 %. I z této tabulky je ale patrné, že hodnota vypočtená ESCB (Evropský systém centrálních bank) je odlišná, protože metodika výpočtu se liší v závislosti na tom, jaké agregáty jsou zahrnuty.

Podrobněji se strukturálním deficitem a jeho výpočtem zabývá Jiří Táborský v Lidových novinách ze 24. května 2014, kde mimo jiné píše: "Touto veličinou zabývá nespočet lidí nejen v Česku, ale napříč celým světem v různých institucích tak zvučných jmen jako Mezinárodní měnový fond (IMF), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a řada dalších. 'Čísla strukturálního deficitu, která vycházejí Evropské komisi, České republiceaOECD, jsou všechna tři odlišná. Strukturální deficit netřeba přeceňovat,' uvedl na již zmíněném výboru náměstek ministra financí pro rozpočet Jan Gregor."

Během Kalouskovy funkce jakožto ministra financí docházelo k promíjení daní, byť to exministr popírá.

V září 2011 informovaly Hospodářské noviny, že od roku 2006 odpustili ministři na daních celkem 6 miliard korun. Text také informoval, že: "Seznam daňových odpustků pro fyzické osoby ministerstvo zveřejnit odmítá. Za poskytnutí informací o odpuštěných daních si úředníci řekli o poplatky ve výši čtvrt milionu korun."

Generální ředitelství MF ČR podalo pak v roce 2012 vysvětlení, podle něhož v letech 2006–2011 došlo k úhrnnému prominutí daní, cel, poplatků, odvodů a souvisejících příslušenství ve výši 40,544 mld. Kč. Z toho prominuté daně a příslušenství daně činily 10,8 mld. Kč. Byť zpráva také uvádí, že i z těchto cca 11 mld šlo při odpouštění daní o zlomek celkové částky, není v žádném případě pravdou, že by Ministerstvo financí (resp. Kalousek) neodpustilo byť jen jedinou korunu během Kalouskova funkčního období v pozici ministra.