Přehled ověřených výroků

Lenka Bradáčová nastoupila na Ministerstvo spravedlnosti v roce 2007 - tedy v době, kdy byl ministrem Jiří Pospíšil. V této době se Poslanecká sněmovna zabývala jak novelou trestního řádu, tak i zákonem o výkonu zabezpečovací detence. Na obou zákonech pracovalo Ministerstvo spravedlnosti, kde tehdy Bradáčová skutečně působila.

Agrofert holding měl podle údajů k roku 2012 (.xls, záložka "největší zaměstnavatelé") 28 008 zaměstnanců. Počet pracovníků Ministerstva obrany se pak rovněž pohybuje okolo 30 000 osob.

Mezi "firmami" a dalšími subjekty vázanými na resort obrany můžeme například jmenovat Armádu ČR, Vojenské zpravodajství, Vojenskou policii, Vojenský historický ústav, Ústřední vojenskou nemocnici atd.
Další podniky a příspěvkové organizace vázané na MO jsou k nalezení například zde.

Tento stav tedy odpovídá Stropnického výroku a i přes nepřesnost ve srovnávání počtu zaměstnanců hodnotíme výrok, vzhledem k užití slova "kolem", jako pravdivý.

Poradní expertní sbor, zvaný také první Bezděkova komise, ve své závěrečné zprávě (.pdf) představil šest variant vývoje důchodového systému v ČR. Tzv. základní varianta, tedy průběžný systém dle legislativní úpravy z r. 2004, se měla (dle zprávy, str. 16) udržet s přibližně vyrovnaným rozpočtem do r. 2030 a poté se měla propadnout do závratných dluhů.

Jednou z dalších variant byla tzv. varianta ČSSD, spočívající v zásadní úpravě průběžného systému a zavedení tzv. pomyslných individuálních účtů (str. 17). Rozpočet důchodového systému (str. 20) se dle této varianty měl propadnout do deficitu až kolem r. 2040 a v r. 2070 měl být znovu vyrovnaný.

Vojtěch Filip tedy pravdivě tvrdí, že první Bezděkova komise představila udržitelnou variantu průběžného důchodového systému. Nepřesné je pouze jeho vymezení doby, kdy komise fungovala. Ve skutečnosti šlo o roky 2004 a 2005 (str. 4).

Dodejme, že tzv. druhá Bezděkova komise se ve svých závěrech (zpráva, .pdf) shoduje s první co do udržitelnosti současného systému: ten se má propadnout do dluhů v letech 2030-2035 (str. 14, tzv. základní varianta). Varianty reforem (str. 15-16), představené druhou Bezděkovou komisí, však nezahrnují úpravy průběžného systému jako samostatnou variantu, bez vzniku dalších pilířů důchodového systému.

Hlavní část Filipova výroku jsme tedy hodnotili dle závěrečné zprávy první komise.

K rozpuštění poslanecké sněmovny došlo 20. srpna, prezident Miloš Zeman toto rozhodnutí poslanců potvrdil 28. srpna a vyhlásil předčasné volby na 25. - 26. října.

Podle průzkumů veřejného mínění prováděné společností MEDIAN na přelomu červen-červenec (pdf.) a červenec-srpen (pdf.) byla strana ANO 2011 řazena spolu s dalšími stranami (např. Úsvit přímé demokracie, Česká pirátská strana) mezi ty, jejichž podpora se pohybovala kolem 2% (resp. méně než 2%).

Následující průzkumy byly již prováděny po vyhlášení předčasných voleb:

Průzkum společnosti MEDIAN z období září-říjen (pdf.) ukazuje již 13% podporu strany ANO.

Jiná společnost (TNS Aisa) zachytila průzkumy, jakým způsobem se vyvíjela podpora jednotlivých stran v období od začátku září do poloviny října. Podpora ANO se dle tohoto průzkumu (v daném období) vyšplhala ze 7% na celkových 16%.

Luděk Niedermayer měl pravdu jak s roamingem, tak v otázce pravomocí Evropského parlamentu a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Europoslanci zrušení roamingu již opravdu řeší: Výbor pro průmysl schválil 18. března legislativní návrh na zrušení roamingu v Evropské unii do 15. prosince 2015. Od tohoto data by tedy volání v Evropské unii mělo vyjít stejně "doma" i v zahraniční. Zrušení roamingu ještě bude projednávat plénum Evropského parlamentu a bude jej muset schválit také Rada EU.

Je také pravdou, že zrušení sídla Evropského parlamentu nemá EP ve svých pravomocech. Podle čl. 341 Smlouvy o fungování Evropské unie (.pdf, s. 129) je změna sídel Unie v pravomocech vlád členských států a mění se dohodou mezi těmito státy. Právě toto Parlament kritizoval v jednom ze svých usnesení (.pdf, s. 585; 1.-4.) o umístění sídel orgánů Evropské unie. Evropský parlament zde konstatoval, že současná praxe je nevyhovující a že by si Parlament měl o svých sídlech rozhodovat sám.

CVVM potvrzuje, že všichni jmenovaní politici bývali nejdůvěryhodnějšími stranickými představiteli.

„Po dlouhý úsek 90. let byl u nás nejpopulárnějším politikem Vladimír Dlouhý,“ uvádí Jan Červenka (.pdf, str. 30). I důvěryhodnost Stanislava Grosse (.pdf, str. 2) byla dlouhodobě vysoká a v roce 2002 dosahovala dokonce 74 %. Pavel Bém (.pdf, str. 2) byl nejdůvěryhodnějším v letech 2006 a 2007 s nadpoloviční podporou.

Na základě informací poskytovaných Evropským parlamentem hodnotíme výrok jako pravdivý.

Meziparlamentní setkání organizovaná výborem pro vnitřní trh (IMCO) proběhla:

2. dubna 2009: "EU Consumer Law, its transposition and implementation " (Spotřebitelský zákon EU, jeho přejímání a implementace)

26. ledna 2010: " Combating late payment in commercial transactions " (Boj s pozdními platbami v obchodních transakcích)

27. dubna 2010: " Implementing the Services Directive: debate in the EP with national parliamentarians " (Implementace směrnice o službách: debata v EP se členy národních parlamentů)

26. října 2010: " The internal market for professionals: How to make it work ?" (Vnitřní trh pro zaměstnance: Jak jej uvést do praxe?)

IMCO též pořádá pravidelná slyšení, jejich kompletní seznam je k dispozici zde (ang.)

Postupy státních zástupců a policie byly předmětem kritiky předminulé vlády, vlády Petra Nečase, hned při několika příležitostech. Sám Petr Nečas se pustil do kritiky po zátahu policie na Úřad vlády, který vedl ke konci jeho vlády a předčasným volbám.

"Policejní zákrok byl nepřiměřený. Zadržení jedné ženy komandem 12 policistů v kuklách je dehonestující a jen potvrdilo, že jsou používány brutální a nátlakové metody," uvedl Nečas.

Již dříve pak kritizoval Miroslav Kalousek postup vyšetřovatelů v kauze CASA týkající se jeho stranické kolegyně Vlasty Parkanové.

"Jsem hluboce přesvědčen, že jsme svědky bezprecedentního policejního útoku na demokratické rozhodovací mechanismy státu. (...) To už je náběh na policejní stát," řekl například Kalousek.

Během interpelací 14. června 2012 pak Nečas ještě pronesl následující výrok (v souvislosti s vyšetřováním kauzy CASA): "A kromě toho mi dovolte říci poměrně tvrdou a jasnou tezi, že o tom, kdo bude ve vládě, nebo nebude ve vládě, nebude cestou žádosti o vydání rozhodovat parta policejních plukovníků nebo podplukovníků, to asi by nebyl ten správný krok".

Při hodnocení výroku vycházíme z materiálu Strategie financování a řízení státního dluhu, na který se ve studiu odvolává i sám Andrej Babiš. Data uvedená v tomto dokumentu však byla ministrem Babišem dezinterpretována. Zmíněných 298 miliard totiž nejsou peníze uložené Ministerstvem financí.

Podle čtvrtletních údajů (.pdf) Ministerstva financí činil dluh ke konci roku 2013 skutečně 1 683 miliard korun (str. 13; v tuto chvíli už je to daleko více vzhledem k tempu růstu zadlužení o více než 3 tisíce korun za vteřinu). Úroková sazba za nejdražší, 10leté, dluhopisy se pak během roku 2013 držela pod třemi procenty p.a. (str. 16). Sazby pro dluhopisy s kratší splatností (3 roky, 5 let) byly ještě nižší.

Materiál Strategie financování a řízení státního dluhu (.pdf, 9727 kB) pak ukazuje saldo státní pokladny (str. 51), které skutečně ke konci prvního pololetí činilo 298 miliard (ke konci roku to bylo už jenom 278 miliard, v dubnu 2013 pak podle grafu vystoupala hodnota až na 350 miliard). Materiál však také vysvětluje, co způsobilo tento nárůst v prvním pololetí 2013. V roce 2013 totiž došlo k příbytku účtů, patrně také na základě metodického pokynu (.pdf) ministerstva.

Účty vedené u ČNB spadající pod státní pokladnu tak patří například SŽDC, obcím, vysokým školám či ROPům. Jedná se často o prostředky na každodenní provoz, zčásti pak o státní rezervu, která ale byla během roku rozpuštěna až pod hodnotu 50 miliard na konci roku. Prostředky na účtech státní pokladny jsou pak ministerstvu k dispozici ke krytí případné neočekávané výpůjční potřeby v průběhu kalendářního roku. Andrej Babiš dříve prohlásil, že by tyto peníze mohly být použity ke snížení státního dluhu, ekonomové se ale shodují v tom, že to není možné.

Informaci tedy hodnotíme jako nepravdivou, nejedná se v žádném případě o peníze Ministerstva financí. Stejně tak výše úroků, které podle Babiše platíme, je mírně nadhodnocená.

Apolitičnost olympijského klání do jisté míry deklaroval – v souvislosti s právě probíhajícími hrami v Soči – např. prezident Mezinárodního olympijského hnutí Thomas Bach, který prohlásil, že světoví lídři používají zimní olympijské hry jako politickou platformu, " kterou pokládají na bedra sportovcům ", a urážejí hry, aniž by na ně byli pozváni (více např. tisková zpráva agentury Reuters).

V obdobném duchu se vyjadřuje např. i šéf Českého olympijského výboru Jiří Kejval v rozhovoru v diskuzním pořadu Dvacet minut Radiožurnálu s Martinem Veselovským.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
"Neobáváte se toho, a teď to si nevymýšlím, narážím například jednoho z australských sportovců, který, když slyšel o tom, že řekněme ruská legislativa je o něco striktnější než například australská nebo evropská v tomto ohledu, tak říkal, že on se rozhodně zříkat jakýchkoliv projevů své homosexuality nebude. Tak není možné, že ta situace příští rok bude naopak o něco více vybuzena?"

Jiří KEJVAL, předseda Českého olympijského výboru:
"Víte co, já si myslím, že tohle to jsou politický tlaky, s kterýma my nechceme mít co společnýho. Jsme přesvědčení, že existují země jako třeba některé arabské země, kde náboženství a náboženské důvody mají, jsou daleko ostřejší třeba k homosexualitě a také se tam konají sportovní podniky a také je to součástí mezinárodního společenství a nikdo to neřeší. My to vnímáme jako čistě účelovou politickou záležitost. Až některý stát, až Spojené státy začnou stahovat velvyslance a svoje zastupitelské úřady zavírat v Rusku, tak my to budeme řešit, ale my to považujeme za politickou záležitost a provokaci a my s politikou nechceme mít tady v tomto případě co společného."

Co se týká části o cudném mlčení ze strany zástupců MOV, lze s ohledem na výše uvedená vyjádření a absenci dalších zdrojů, které by potvrzovaly tuto kritiku, hodnotit i ji jako pravdivou. Jen pro ilustraci pak můžeme přidat zprávu ČTK (dostupnou na Idnes.cz), která mluví o kontroverzním zákonu a doslova uvádí: "Vedení MOV je přesvědčeno, že Rusku na pořádání her záleží natolik, že se za každou cenu postará, aby skončily úspěchem. Na pořádání olympiády, nejnákladnější v historii olympijského hnutí, už Moskva utratila 50 miliard dolarů (970 miliard korun). MOV volí podle AP prostředky "tiché diplomacie", aby zajistil, že ruská policie nebude porušování homofobního zákona stíhat."