Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Z programu Strany svobodných občanů a on-line rozhovoru předsedy strany Petra Macha skutečně plyne, že Svobodní jsou pro rušení dotací v objemu zhruba 100 miliard. Výhradu však máme k poslední části výroku, Petr Mach se totiž mýlí, když tvrdí, že se jedná o jednu patnáctinu rozpočtu.

Napříč programem Svobodných lze vysledovat snahu státní dotace omezovat či úplně rušit. V programu (.pdf) se např. píše: „Stát pokřivuje ceny selektivními daněmi, nařízenými výkupními cenami a dotacemi." (.pdf, s. 14) „Svobodní jsou pro uvolnění podnikání – tedy pro zrušení dotací, regulovaných cen a produkčních kvót." (.pdf, s. 14) „Stát není od toho, aby dotacemi podporoval vývoz zboží či příliv investic." (.pdf, s. 15)

„Příjmy, které stát nezíská na DPFO (daň z příjmu fyzických osob - pozn. Demagog.cz) , navrhujeme kompenzovat rušením státních výdajů, zejména dotací." (.pdf, s. 18)

Petr Mach se 3. 10. 2013 v on-line rozhovoru na iDNES.cz vyjadřuje takto: „Chceme zmenšit státní přerozdělování - které je prostorem pro korupci a ekonomickou stagnaci - o přibližně 100 miliard korun." V programu strany a v mediálních vystoupeních jejich zástupců je pak patrná rétorika snažící se omezit roli státu a zdanění. Na svém webu pak přímo tvrdí: „Svobodní jsou pro nízké daně a rušení nespravedlivých dotací, které se rozmohly v naší zemi jako mor. Svobodní prosazují zrušení daně silniční, daně z elektřiny a uhlí, daně dědické, daně z převodu nemovitostí. Svobodní prosazují zrušení daně z příjmu fyzických osob. Zrušení těchto daní doprovodíme zrušením dotací ve stejné výši.", což koresponduje s vyjádřením předsedy Macha „...chceme občanům tyto peníze nechat"
Výhradu máme k ztotžnění částky 100 miliard s jednou patnáctinou rozpočtu. Státní rozpočet nedosahuje výše zhruba 1500 miliard Kč, jak něpřímo říká Petr Mach. V r. 2010 např. výdaje státního rozpočtu činily přibližně 1156,8 miliardy Kč, v r. 2011 1155,5 miliardy kč, v r. 2012 1152,3 miliardy Kč a v r. 2013 by pak dle zákona o státním rozpočtu měly výdaje činit 1180,7 miliard Kč.*

* Částky jsou zaokrouhleny.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme na základě dat webu volby.cz jako pravdivý.

Web volby.cz ukazuje všechny zvolené kandidáty ze Středočeského kraje, kde Kalousek kandidoval, jejich výsledky vyjádřeny v procentuálním i absolutním množství.

Pro lepší přehled přikládáme tabulku pěti nejúspěšnějších kandidátů z tohoto obvodu.

Zvolený poslanecPočet preferenčních hlasů absolutně Miroslav Kalousek 10 246Helena Langšádlová 9 231Tomio Okamura 8 661Miloš Babiš 8 628Stanislav Huml 7 416

Co se týče zisku preferencí v absolutním vyjádření, získal Kalousek skutečně nejvíc hlasů a výrok je tedy pravdivý.

Pro doplnění však uvádíme, že v procentuálním vyjádření pref. hlasů získal více hlasů Tomio Okamura a to konkrétně 21,8 %. Kalousek naproti tomu získal 11,14 % hlasů, což jej řadí na druhé místo v kraji.

Výrok můžeme zhodnotit jako pravdivý. Ve volebním programu strany Úsvit za přímou demokracii předsedy Tomia Okamury se opravdu můžeme dočíst (bod 4): "Budeme prosazovat snižování DPH a spotřební daně u pohonných hmot.".

Od roku 2000 je kariéra Jiřího Borovce spojována se společností ABB ČR. Nejprve zde působil jako personální ředitel a posléze jako generální ředitel ABB Service. Od prosince 2000 nastoupil Borovec coby generální ředitel plzeňského výrobce zařízení pro jaderné elektrárny Škody JS. V roce 2004 odešel do vedení ČEZ, kde se později stal místopředsedou představenstva. Borovec byl zodpovědný za výrobu elektřiny a renovaci elektráren. Když na konci roku 2007 odcházel z ČEZ, byl jedním z manažerů, kteří mohli štědře využít motivační opční program. Prodej akcií elektrárenské společnosti mu přinesl desítky miliónů korun.

Na konci roku 2008 byl Jiří Borovec jmenován novým šéfem firmy Čepro – akciové společnosti, která zajišťuje především přepravu, skladování a prodej ropných produktů. Ke konci roku 2012 oficiálně potvrdil, že se rozhodl odejít z funkce předsedy představenstva i z postu generálního ředitele. Šéf státní firmy se stamilionovými zisky prý neměl podporu státu. Čepro dosáhlo za Borovce rekordních zisků a tržeb, ten po pěti letech v čele firmy končí.

Co se týče zefektivnění chodu a zprůhlednění zakázek, lze poukázat na činnost Borovce v Čepru. Konkrétně pak: "V letech 2005 a 2006 prošla společnost ČEPRO změnami, které spočívaly v nastavení standardních procedur, detailního kontrolingu, centralizaci velkoobchodu a řízení čerpacích stanic, nákladové redukci. Společnost se také zbavila nevýhodných smluv ve výši na 300 milionů korun".

Dle výše uvedených informací označujeme výrok za pravdivý.

Jednou z priorit nového ministra školství Marcela Chládka by podle premiéra Bohuslava Sobotky mělo být mj. dokončení novely vysokoškolského zákona.

Důležitou součástí novely je část týkající se jmenování profesorů. Profesory tradičně jmenoval prezident, ale Miloš Zeman po loňské kauze s akademikem Martinem C. Putnou oznámil, že by chtěl tuto jmenovací pravomoc převést na ministra školství.

Vláda následně bez porady s akademickou obcí schválila materiál, aby profesory jmenoval předseda Senátu. Tento nový materiál ale navíc umožňoval předsedovi Senátu návrhům na profesora nevyhovět, což se stalo terčem kritiky.

Chládek uvedl po nástupu do úřadu: „Chci z toho návrhu vyndat tu pasáž, aby předseda Senátu mohl odmítnout jmenování pouze v případě procesního pochybení. A chci vyndat tu pasáž odbornou, protože odborná stránka by měla zůstat na úrovni vysokých škol". Dodal však, že tato varianta se líbí jen některým rektorům.

Chládek se 7. února sešel s rektory a probíral s nimi navrhované změny ve jmenování profesorů, které akademici kritizovali.

Nový ministr školství proto navrhl, že se z materiálu vyškrtne pasáž umožňující předsedovi Senátu profesory nejmenovat. S touto úpravou nemá problém ani prezident Miloš Zeman, s nímž o tom Chládek již jednal.

21. ledna prezident Miloš Zeman také jmenoval na Hradě 12 rektorů veřejných vysokých škol. Funkce se ujmou od února. Pěti z nich tím začne už druhé funkční období, sedm rektorů je nových.

Na základě výše uvedených informací označujeme výrok jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo z dostupných veřejných zdrojů dohledat vyjádření ministra dopravy, které by korespondovalo s jeho výrokem.

Výrok hodnotíme na základě veřejných vyjádření zmíněných policejních představitelů. V námi dohledaných vyjádřeních Langrova slova nepotvrzují.

Plk. Komárek, vedoucí Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) poskytl po vzniku policejního schizmatu rozhovor pro IHNED. Ministr Pecina podle něj usiloval o to, aby Komárek spolupracoval s jistým policistou (Komárek jméno neuvedl), či jej dokonce ustanovil svým náměstkem. Podle vyjádření ministra šlo o pplk. Jindřicha Láta, kterého Pecina předtím prosadil do nové pracovní skupiny Progres. Náměstek policejního prezidenta Kučera pak tento tlak na personální změny potvrdil v rozhovoru pro Lidovky (Demagog.cz má k dispozici plné znění rozhovoru).

Pecina měl poté po policejním prezidentu Červíčkovi požadovat (dle Lidovek) odvolání samotného plk. Komárka a dalších vedoucích policistů. Červíček pak po jmenování druhého policejního prezidenta dle svých slov "nabyl dojmu, že vůbec v tuto chvíli nejde o to, aby byl naplněn zákon" a zmínil ministrovy požadavky na personální výměny.

Langerem uvedení policisté tedy uvedli, že Pecina vyvíjel tlak na personální změny v policii. Langerův výrok je však nepravdivý, neboť nikdo z oněch tří nemluví o "jednoduchém vydírání", při kterém by jim Pecina hrozil odvoláním.

Nejblíže takovému výroku byl gen. Červíček, i ten však pouze naznačil, že nesplněné požadavky ministra stály za jmenováním nového policejního prezidenta. Plk. Komárek pak ještě 7. prosince na přímý dotaz Aktuálně.cz řekl, že nemá žádný podklad pro tvrzení, že za tlakem na jeho odvolání stály nesplněné požadavky ministra. Náměstek Kučera pak pouze zmínil (v rozhovoru citovaném výše), že na Komárka neslyšel "jedinou konstruktivní výtku".

Výrok Davida Ratha hodnotíme na základě údajů z německého ministerstva spravedlnosti jako nepravdivý. Dle posledních dostupných informací dosahuje míra recidivy v Německu 33,7 % a nikoli 30%. Demagog.cz ve své metodice toleruje odchylku 10% a ta byla v tomto případě těsně překročena.

Ministerstvo spravedlnosti vychází z výsledků studie z let 2004 až 2007. Podle ní byla míra recidivy v Německu 33,7 % - z 1 052 215 osob se do vězení vrátilo 354 886 lidí (.pdf, s. 38, studie je dostupná v NJ ke stažení zde).

V článku 68, odst. 2 Ústavy ČR se píše, že prezident jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády. Konkrétně Ústava uvádí: "Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů".

Výrok Miloše Zemana proto hodnotíme jako pravdivý.

CVVM potvrzuje, že všichni jmenovaní politici bývali nejdůvěryhodnějšími stranickými představiteli.

„Po dlouhý úsek 90. let byl u nás nejpopulárnějším politikem Vladimír Dlouhý,“ uvádí Jan Červenka (.pdf, str. 30). I důvěryhodnost Stanislava Grosse (.pdf, str. 2) byla dlouhodobě vysoká a v roce 2002 dosahovala dokonce 74 %. Pavel Bém (.pdf, str. 2) byl nejdůvěryhodnějším v letech 2006 a 2007 s nadpoloviční podporou.