Přehled ověřených výroků

Na základě znění Washingtonské smlouvy hodnotíme výrok jako nepravdivý.

V článku 13 Washingtonské smlouvy stojí: “ Po dvaceti letech platnosti smlouvy může kterákoli smluvní strana odstoupit od smlouvy rok poté, co podá oznámení o odstoupení vládě Spojených států amerických, která vyrozumí vlády ostatních smluvních stran o každém oznámení o odstoupení. ” (znění v originále zde)

Proces vystoupení z NATO tedy netrvá 10 let, ale pouze jeden rok (období mezi oznámením a okamžikem, kdy stát přestává být členem NATO). Vystoupit je možné nejdříve po 20 letech platnosti smlouvy.

Bohužel se nám nepodařilo dohledat žádnou probíhající studii, která by zkoumala implementaci evropských směrnic v jednotlivých národních státech, a proto musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Z dostupných údajů vyplývá, že Miroslav Kalousek nepodporoval vyhlášení nezávislosti Kosova v pozici poslance, ani jako tehdejší ministr financí ve vládě Mirka Topolánka nehlasoval pro uznání Kosovské republiky jako samostatného státu.

Poslanecká sněmovna se, v souvislosti s množícími se zprávami o možném vyhlášení autonomie, budoucím statutem Kosova zabývala na 27. schůzi 6. února 2008, a to v hlasování č. 181, jehož výsledkem bylo usnesení (.doc) deklarující, že "při jednáních o budoucím statutu Kosova nebyly zatím vyčerpány všechny možnosti". Fakticky tak vládu pověřovalo zasadit se o hledání alternativ k úplnému osamostatnění Kosova. V záznamu o tomto hlasování je Miroslav Kalousek veden jako nepřihlášený. To znamená, že se daného hlasování vůbec nezúčastnil.Vláda pak nezávislost Kosova de facto uznala svým usnesením č. 635 (.pdf) 21. května 2008. Toto usnesení bylo přijato (.doc; str. 20) 11 ministry z 18 přítomných, přičemž 7 členů vlády se hlasování zdrželo. Mezi ty, kdo se zdrželi hlasování, patřili právě tehdejší ministři za KDU-ČSL, tedy i Miroslav Kalousek (viz prohlášení Václava Klause v reakci na uznání Kosova z 23. května 2008).

Dle informací dostupných na webové stránce Informační kanceláře Evropského parlamentu má Česká republika 4. nejvyšší alokaci na obyvatele (.ppt, 9. slide). Stejnou informaci uvedl po jednání Evropské rady také tehdejší premiér Petr Nečas. Výrok Oldřicha Vlasáka proto hodnotíme jako nepravdivý.

Transparency International zveřejňuje index vnímání korupce od roku 1995 a hodnotí pomocí něj vnímání korupce na stupnici od 0 do 10, kde 10 označuje zemi téměř bez korupce a 0 znamená vysokou míru korupce.

V roce 2012 však došlo ke změně a země jsou hodnoceny na škále od 0 do 100 bodů. Index, který uvádí Miloš Vystrčil pro rok 2012, je proto při převodu na novou stupnici roven 49 bodům.

Poslední výzkum proběhl vloni, kdy Česká republika skutečně dosáhla výsledku 49 bodů a umístila se na 54. místě za Rwandou, Gruzií, Seychely a Bahrajnem.

V roce 1996 byl český index 4,4–5,2 bodů, přičemž mezi lety 1996 a 2012 kolísal mezi 3,7 a 5,9 body. (2011, 2010, 2009, 2008, 2007, 2006, 2005, 2004, 2003, 2002 , 2001, 2000, 1999, 1998, 1997 (.pdf, str. 6); v některých starších výzkumech je rozptyl indexu větší, vždy však obsahuje uváděné hodnoty. Starší výzkumy totiž měly zohledněnu směrodatnou odchylku.

Index vnímání korupce tedy v roce 1996 opravdu mohl být při uváděné směrodatné odchylce roven 5,2 bodům, v průběhu času se téměř neměnil a současné hodnocení činí podle starší metodiky 4,9 bodů. Výrok tudíž hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Jiří Pospíšil byl ministrem spravedlnosti v době, kdy vláda zákon o obětech trestných činů předkládala.

Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, nabyl účinnosti v srpnu 2013.

Návrh zákona o obětech trestných činů byl poprvé předložen Poslanecké sněmovně 27. února 2012. Návrh zákona předložila vláda, zástupcem navrhovatele byl ministr spravedlnosti - a tím byl tehdy stále Jiří Pospíšil. Ten byl odvolán až 27. června 2012.

Ve vztahu k Ivanu Langerovi jakožto ministrovi vnitra se objevovaly různé indicie poukazující na jeho problematická rozhodnutí. Patří mezi ně například podezřelé zakázky na praní uniforem a IT služby či nezbavení policistů mlčenlivosti ohledně kauzy Krakatice. Tyto kauzy se však přímo netýkají personálních otázek spojených s Policií České republiky, které zmiňuje poslanec Ondráček.

Parametry personální politiky již má zrušení finanční policie, o kterém ministr Langer rozhodl brzy po svém nástupu do funkce. Spekulovalo se, že důvodem pro zrušení je paradoxně úspěšnost této složky police, což bylo politikům trnem v oku.

Velkou změnou byla Langerova reforma policie a s ní spojené změny příslušných zákonů. Dalším personálně-organizačním krokem byl návrh na zřízeníGenerální inspekce bezpečnostních sborů. Podezření však panovalo i u konkrétnějších personálních kroků, zmiňovalo se např. tzv. žabákování, kdy policista za podezřelých podmínek dosáhne povýšení a "přeskočí" tak obvyklý kariérní postup.

Nepodařilo se nám však dohledat veřejně dostupná data potvrzující zvyšování různých osobních výhod a odměn pro loajální lidi v klíčových pozicích. Dále si nejsme jisti, co poslanec Ondráček myslel poslední větou výroku, to jest o kterých pravomocích a prostředcích mluvil. Požádali jsme jej proto, zda by mohl svá tvrzení upřesnit a především doložit údaji, ze kterých vycházel. Na poslancovu odpověď prozatím čekáme.

Jaromír Drábek ve výroku z lednové Partie roku 2012 reagoval na pochybnosti nad novým systémem na výplatu dávek, jenž právě zavedl. Kritici mu vytýkali, že na něj nebylo vypsáno výběrové řízení, a že nefunguje správně.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť žádná výběrová řízení na systém pro výplatu dávek v průběhu roku 2011 neproběhla a nemohou být tedy ani dostupná na webu Ministerstva práce.

Zhruba dva měsíce po vyslovení výroku Drábkovo ministerstvo vysvětlení zcela změnilo: „Na nový systém ministerstvo práce nevyhlásilo[nové, pozn. Demagog.cz]výběrové řízení. Připojilo se podle své mluvčí Viktorie Plívové k rámcové smlouvě s firmou Fujitsu, kterou Česko má od roku 2008,“ uvádí ČT24.cz.

Úřad tudíž sám popřel výrok svého ministra o výběrových řízení.

Na základě informací ze serveru nasipolitici.cz tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Politická kariéra Miloše Vystrčila započala v roce 1991 vstupem do Občanské demokratické strany. Od té doby vystřídal řadu politických pozic od městského či krajského zastupitele, přes starostu města Telč, hejtmana kraje Vysočina, až po senátora, kterým byl zvolen v roce 2010.

Dne 5. března 2014 jednal předseda vlády Bohuslav Sobotka s polským premiérem Tuskem. Kromě jednání o česko-polské spolupráci v rámci Visegrádské čtyřky, bylo na programu také jednání o propojení energetického trhu. Dle slov Bohuslava Sobotky ČR dlouhodobě participuje na projektech, které mají zajistit energetickou nezávislost. V minulosti došlo k otevření prvního propojení plynovodu mezi Polskem a ČR. Na jednání 5. března Bohuslav Sobotka mimo jiné také diskutoval o tom, aby došlo k zintenzivnění práce na výstavbě druhého propojení. Premiér rovněž uvedl, že se v Polsku staví terminál, který by měl mít možnost přijímat velké zásilky zkapalněného plynu.

V květnu 2009 podepsal (.pdf, str. 55) polský prezident Lech Kaczyński zákon upravující výstavbu terminálu LNG v polském Svinoústí. Producentským zemím, které budou transportovat zkapalněný plyn do Polska, dominuje Katar (.pdf, str. 55). Regionální propojení přenosových soustav je tak prvním krokem, jak může ČR v budoucnu prostřednictvím LNG terminálu snížit svou závislost na ruském plynu (.pdf, str. 40).