A zatímco Stanislav Křeček už zástupcem ombudsmana byl, tak Pavel Zářecký by se jím mohl stát.
Miloš Zeman mluví o dvou jménech, která navrhne do volby budoucího veřejného ochránce práv. Tento post je uvolněn po nedávné rezignaci Pavla Varvařovského na tuto funkci.
Stanislav Křeček byl zástupcem ombudsmana zvolen v dubnu 2013, aktuálně je v čele úřadu až do volby nového veřejného ochránce práv. Tento stav je popsán v zákoně o Veřejném ochránci práv § 2(4).
Pavel Zářecký byl mimo jiné ministrem ve dvou vládách, a to ve vládě Jiřího Paroubka a ve Fischerově vládě. V obou případech zastával post ministra bez portfeje a předsedy legislativní rady vlády. Jak dokládá jeho životopis na webu NašiPolitici.cz, v úřadu Veřejného ochránce práv doposud nepůsobil.
Miloš Zeman tedy popisuje korektně vztah obou jmenovaných k úřadu ombudsmana a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Dovolte mi i příklad druhý, možná se bude někomu zdát marginální, ale principiálně je to stejné. V programové části koaliční smlouvy se můžeme dočíst, že vláda uvažuje o třetí sazbě, tedy snížené sazbě daně z přidané hodnoty, kam kromě jiných komodit budou zařazeny i dětské pleny (...) Chci jenom upozornit na to, že 6. směrnice Evropské komise jasně říká, které položky mohou a které nesmí být ve snížené sazbě daně z přidané hodnoty. A 6. směrnice je v širším slova smyslu součástí právního řádu České republiky, neboť členské státy jsou povinny tuto směrnici implementovat do našeho právního řádu a neporušovat je.
V koaliční smlouvě (.pdf) najdeme v bodu 2.4 (str. 11) bod deklarující cíl snížit sazbu DPH pro, mj., dětské pleny. Směrnice Rady 2006/112/ES (.pdf) skutečně konkrétně vyjmenovává položky, které mohou být předmětem snížené sazby DPH (příloha III, str. 69). Dětské pleny se mezi nimi nevyskytují. Ve směrnici nejsou vyjmenovány položky, které předmětem snížené sazby být nesmí, mezi ty se automaticky počítají ty, jež vyjmenovány nejsou.
Směrnice je pro členské státy závazná. Státy jsou povinny ji implementovat ve stanovené lhůtě a poté také dodržovat – evropské právo je národnímu právu nadřazeno.
„Já jsem slíbil, že se v mém resortu nebude krást, když se ukázalo, že se pokusil jeden ředitel proplatit fakturu za 2 miliony, ke které neodpovídala práce, tak jsem ho vyhodil.“
Ministr dopravy Zdeněk Žák odvolal 1. října 2013 tři ředitele organizací podřízených ministerstvu. Zmíněné předražené práce se týkaly ředitelství vodních cest, které mělo za zakázku v hodnotě 150 tisíc korun utratit celkem dva miliony. Kauzu podrobněji popisuje iDnes.cz.
Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval naposledy velvyslance vloni v listopadu. Bylo jich 5. Mířili do Španělska, Irska nebo do Srbska a také do Moskvy.
Miloš Zeman jmenoval (podepsal pověřovací listinu) v listopadu loňského roku celkem 6 velvyslanců, mezi nimi byla Livie Klausová (Slovensko), Vladimír Remek (Rusko, Moskva), Kateřina Lukešová (Španělsko), Hana Mottlová (Irsko), Ivana Hlavsová (Srbsko) a Vítězslav Pivoňka (Ázerbájdžán). Livie Klausová byla jmenována 5. listopadu, zbytek velvyslanců potom 16. listopadu. Na základě těchto informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Za druhý ze tří zákonů, které by měly z této dílny vyjít, pokládám zákon o prokázání původu příjmů a majetku. Ve vládním programovém prohlášení se o něm mluví pouze v kapitole Ministerstva financí a bohužel k mé lítosti, pane ministerský předsedo, nebyl zmíněn v prioritách vlády.
V Programovém prohlášení vlády ČR v kapitole 3. Resortní priority, podkapitole 3.1 Ministerstvo financí stojí: “ Vláda podnikne nezbytné kroky v oblasti prokazování původu nabytého majetku a v této souvislosti přijme přiměřená opatření v daňových a trestně právních předpisech ”. Kapitola 2 programového prohlášení, tedy Priority vlády, o přijetí opatření v této věci mlčí.
To ten zákon původně připravilo, mělo ho v gesci (myšleno je Ministerstvo práce a soc. věcí v případě zákona o státní službě - pozn. Demagog.cz). A potom se to přesunulo na Ministerstvo vnitra, až vlastně před dvěma lety.
Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací o změně gesce u zákona o státní službě jako pravdivý.
Původní (a schválený) návrh služebního zákona mělo skutečně v gesci Ministerstvo práce a sociální věcí a byla to až vláda premiéra Petra Nečase, která pověřila novým zpracováním této normy Ministerstvo vnitra.
Vládní návrh služebního zákona v roce 2000 předložil kabinet Miloše Zemana a záštitu nad ním mělo Ministerstvo práce a sociální věcí v čele s Vladimírem Špidlou.
Zemana vláda ve svém usnesení 1. listopadu 2002 (bod II) uložila Špidlovi, aby vypracoval verzi zákona, kterou následně předloží do legislativního procesu.
Tento zákon byl přijat v roce 2002 a stal se součástí sbírky zákonů, ovšem zatím stále ještě nenabyl účinnosti.
V únoru 2012 pak vláda Petra Nečase schválila základní teze nové podoby tohoto zákona a uložila Ministerstvu vnitra 15. února 2012 (tehdy v jeho čele stál Jan Kubice) aby jej zpracovalo.
Vláda zastoupená v této věci Janem Kubicem pak tento zákon předložila Poslanecké sněmovně 13.6.2013 - jeho projednávání však bylo ukončeno s koncem volebního období.
Tak já jsem svolal mimořádný bezpečnostní výbor, kde se probírala problematika kauzy CASA, a to, jak pan ministr financí Kalousek volal Petru Lessymu do auta, pan ministr financí Kalousek přišel s verzí, že sice volal, ale s něčím, úplně jiným, a pan Lessy říkal, že to byl nátlak a zatímco pan Lessy říkal, já jsem ochoten jít na detektor lži, tak pan ministr financí Kalousek nebyl ochoten.
Radek John jako předseda Výboru pro bezpečnost skutečně měl pravomoc svolat mimořádnou schůzi. John mluví pravdu také ohledně toho, co na schůzce Bezpečnostního výboru řekl Miroslav Kalousek i co se týče detektoru lži. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Schůzka Bezpečnostního výboru, o které mluví Radek John, se konala 12. a 13. července 2012. John byl v té době předsedou tohoto výboru a dle Jednacího řádu Sněmovny schůze výborů svolává a řídí jejich předseda nebo jím pověřený místopředseda (§ 36 odst. 1). I v zápisu z dané schůzky je uvedeno, že schůzi řídil John (.doc, ke stažení zde).
Hlavním důvodem této schůzky byly hovory tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska policejnímu prezidentovi Lessymu. Lessy tehdy tvrdil, že mu Kalousek vyčítal práci policie a dokonce ho i zastrašoval.
Miroslav Kalousek skutečně na schůzce výboru přiznal, že Petru Lessymu do auta volal. Tvrdil však, že hlavním důvodem telefonátu byly žádosti policie o peníze na nákup služebních vozů. Kalousek také odmítl, že by Lessyho zastrašoval nebo mu vyhrožoval. Petr Lessy poté toto popřel s tím, že se hovor týkal výhradně vyšetřovatele v kauze CASA, Jiřího Mazánka. Zároveň však přiznal, že mu Miroslav Kalousek nevyhrožoval, hovor označil spíše za nevhodnou komunikaci, což je v rozporu s tím, co tvrdí Radek John i s tím, co dříve tvrdil Lessy sám.
Lessy dále navrhoval, ať spor rozhodne detektor lži. To Kalousek odmítl s tím, že by prý policejní prezident mohl svými protichůdnými vyjádřeními přístroj zkratovat.
Ve čtvrtek jsem byl také s panem předsedou vlády u paní kancléřky Merkelové. A ta deklarovala, že Německo má zájem na jednotném postoji Evropské unie, který je považován za vůbec nejdůležitější věc.
Výrok ministra Jana Mládka hodnotíme na základě informací z médií jako pravdivý.
Bohuslav Sobotka zvolil Německo jako cíl své první zahraniční návštěvy ve funkci premiéra, kde ho doprovázel i ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Současná situace na Ukrajině a postoj EU (o které ve svém výroku mluví Jan Mládek) byla jedním z mnoha témat, která s německou kancléřskou Angelou Merkelovou společně projednávali a našli názorovou shodu. Oba předsedové vlád se v rozhovorech shodli, že je třeba situaci řešit diplomatickými kroky a Evropská unie musí vůči Rusku vystupovat jednotně. Pokud by však diplomatická cesta neuspěla, je kancléřka Merkelová ochotna přejít k tvrdším hospodářským sankcím vůči Rusku.
Evropský parlament má svůj vlastní rozpočtový výbor, a protože celý rozpočet EU podléhá schválení EP, může to být při jednání s Komisí a Radou velmi silná zbraň.
Je pravdou, že jednou z pravomocí Evropského parlamentu je schvalování rozpočtu EU. Evropský parlament má také svůj vlastní rozpočtový výbor.
To, jestli je členství v rozpočtovém výboru silná zbraň, neověřujeme.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Vy jste řekl Hospodářským novinářům, že by nebylo šťastné, abyste kandidoval proti Miroslavě Němcové. Petr FIALA: Ano, to jsem řekl, nepovažoval bych to za optimální.
Výrok Petra Fialy hodnotíme na základě rozhovoru pro iHned.cz z 1.12. jako pravdivý.
Na otázku, zda si myslí, že je čas na změnu - ve volbě by totiž kandidoval proti Miroslavě Němcové, která je v čele ODS již řadu let, Fiala odpověděl:
" Změny jsou nutné, nejen personální. To ale není jen můj názor, vidí to každý, kdo o ODS přemýšlí – a především to chtějí členové napříč republikou. Paní Němcové si velmi vážím, nejen pro její politickou práci. Myslím, že by nebylo šťastné, kdybychom případně kandidovali proti sobě. ODS potřebuje odejít z kongresu jako strana, která je navenek sjednocená a nastoupila cestu obnovy. Jinak nemáme šanci uspět. "
