Přehled ověřených výroků

Neověřitelné
DCA stanovuje, že na příslušníky armády USA, jejich rodiny a dodavatele se nebude vztahovat povinnost registrovat se na policii. Parlament sice schvaluje počet vojáků, kteří do ČR mohou přijet, způsob evidence dalších osob se nám ale nepodařilo z dostupných zdrojů objasnit.
Nepravda
Podle článku 4 Smlouvy o obranné spolupráci ČR s USA budou muset americké ozbrojené síly českým orgánům vždy předem oznámit „typy, počty a rozvrhy dodávek“ veškerého obranného materiálu, který na území ČR budou chtít umístit.
Pravda
ČR na základě DCA povoluje Spojeným státům využívání 11 vojenských zařízení a prostor na svém území. Tyto prostory nicméně i nadále zůstávají ve vlastnictví České republiky, nejedná se tedy o odevzdání českého území či základen.
Pravda
Pobyt amerických vojáků bude muset i nadále schválit Parlament, případně vláda, pokud bude kratší než 60 dní. Vojáci USA pak budou k využívání prostoru na území ČR (včetně státních či soukromých pozemků) vždy potřebovat schválení příslušného orgánu.

Jiří Kobza

Zavádějící
Jiří Kobza poukazuje na to, že Dohoda mezi ČR a USA o spolupráci v oblasti obrany (DCA) neobsahuje příslib bránit ČR, ten je již obsažen ve smlouvě s NATO. DCA se nicméně obraně Česka věnuje a má mj. za cíl napomoci naplňování závazku obrany v rámci NATO.
Zavádějící
Americké ozbrojené složky sice mohou využívat státní či veřejné pozemky a zařízení, ovšem za předem stanovených podmínek a jen po předchozí dohodě mezi českou a americkou stranou. Využívání těchto zařízení má navíc být dočasné, a není tedy neomezené, jak naznačuje poslanec Kobza.
Zavádějící
Debata o radaru v Brdech opravdu probíhala i v roce 2007 a v roce 2008 propukla válka v Gruzii. Stavba radaru ale nebyla odůvodňována hrozbou ze strany Ruska, ale hrozbou z Íránu a KLDR. ČSSD a KSČM argumentovaly proti radaru především právě „neexistující“ hrozbou z Íránu a KLDR.
Pravda
Dohoda NATO SOFA z roku 1951 umožňuje jednotlivým členům NATO podrobnější úpravu podmínek pobytu ozbrojených sil v rámci bilaterálních smluv. Česká republika je součástí této dohody od roku 1999, řídí se jí dokonce již od roku 1996.
Nepravda
Nejvyšší státní zástupce Stříž uvedl, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek v souvislosti s brněnskou bytovou kauzou nebyl obviněn. Jeho prověřování policií ale nevyloučil.
Zavádějící
Prezident Soudcovské unie Vávra kritizoval prvotní odůvodnění, jímž Pavel Blažek vysvětloval nejmenování Aleše Novotného místopředsedou Krajského soudu v Brně. Blažek pak přidal další důvody, k nimž Vávra takové výhrady neměl, stále ale původní zdůvodnění označoval za nešťastné.