Přehled ověřených výroků

Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivé na základě informací z webového portálu hlavního města Prahy a zpravodajských článků.

Počátek projektu celkové přestavby a rozšíření kapacity Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) v Praze sahá podle časové osy (.doc) až do roku 2002, příprava stavby byla podle historie projektu (.doc) zahájena v roce 2004. Přestavba ÚČOV byla navrhována v souvislosti s harmonizací legislativy České republiky a Evropské unie. Žádost o spolufinancování byla v tomto případě podána k Fondu soudružnosti EU - Operační program Životní prostředí.

Překážkou pro získání finančních prostředků z Evropské unie byla příliš dlouhá Smlouva o podnájmu (platnost do konce roku 2028) s firmou Veolia, která překračovala daný limit platnosti kontraktů mezi provozovatelem a dodavatelem určený do konce roku 2022 v tzv. Podmínkách přijatelnosti vodohospodářských objektů v programovacím období 2007-2013. Tyto byly dojednány mezi ČR a Evropskou komisí v roce 2007. Vzhledem k nemožnosti dosáhnout oboustranné dohody ohledně zkrácení doby trvání smluv byla proto 26. ledna 2012 možnost získání dotací z Evropské unie zamítnuta.

Projekt na přestavbu ÚČOV byl dlouho odkládán, práce by měly začít údajně na počátku roku 2014 a celkové náklady by měly dosáhnout 5,8 mld. Kč. Financování by mělo probíhat z rozpočtu města a ze zvýšených poplatků za vodné a stočné.

Na základě informací z České televize hodnotíme výrok Petra Macha jako pravdivý, přestože v některých krajích navyšuje volební potenciál o půl procenta (uvádí 5% asi v polovině krajů, přičemž 5% je pouze ve dvou krajích, v dalších dvou krajích pak 4,5%).

V Praze a Libereckém kraji dosahují Svobodní 5%. V Ústeckém kraji a na Karlovarsku 4,5%. V dalších třech krajích (v Moravskoslezském, Jihočeském a na Pardubicku) dosáhli Svobodní 4%. V polovině krajů se tedy Strana svobodných občanů pohybuje v rozmezí 4-5%.

Kraj

Volební potenciál

Praha

5%

Liberecký kraj

5%

Ústecký kraj

4,5%

Karlovarský kraj

4,5%

Moravskoslezský kraj

4%

Jihočeský kraj

4%

Pardubický kraj

4%

Ministr financí sám v rozpravě potvrzuje, že Agrofert má úvěry ve výši 25 miliard Kč. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Maastrichtská kritéria jsou čtyři (případně pět, dle terminologie), nicméně praktický vývoj podmínek přístupu k euru Miloš Zeman popisuje korektně.

Konvergenční (maastrichtská) kritéria jsou základní podmínkou pro vstup do eurozóny (přijmutí eura) a jsou 4 (5 pokud kritérium o udržitelnosti veřejných financích rozdělíme na pravidlo o deficitu veřejných financích a míry veřejného zadlužení):

1. Kritérium cenové stability

2. Kritérium dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí

3. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb

4. Kritérium stability kurzu měny a účasti v ERM II

Jakým způsobem ČR plní tato kritéria aktualizuje Ministerstvo financí ČR ve zprávě plnění o ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (pdf.). Z této zprávy vyplývá (str. 3–4), že ČR v současnosti i ve střednědobém výhledu splňuje první 3 kritéria. ČR nemůže plnit kritérium čtvrté, neboť:

„Přijetí členského státu EU do eurozóny je podmíněno úspěšným, minimálně dvouletým setrváním národní měny v Evropském mechanismu směnných kurzů II (ERM II). Vyhodnocení plnění kritéria účasti v mechanismu směnných kursů bude možné teprve poté, co Česká republika vstoupí do ERM II a bude stanovena centrální parita koruny k euru. Česká měna se zatím do systému nezapojila, proto také nemá stanovenou centrální paritu k euru, vůči níž by se sledovaly fluktuace měnového kurzu a tedy i plnění tohoto kritéria“.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý – podle zprávy Ministerstva financí plníme první tři kritéria a nic nám ani nebrání v tom, abychom vstoupili do ERM II, byl zafixován kurz koruny vůči euru a ČR započala dvouleté období nutné pro přistoupení k eurozóně.

Původní audit u Majetkové komise D47, kterou vedla odvolaná ředitelka Miloslava Pošvářová a jejž nařídil šéf Ředitelství silnic a dálnic Pavel Kočica, vyčíslil zadání zakázek na právní služby a expertízy k vrtům na zhruba 300 miliónů korun.

Tomu se však Pošvářová brání. V rozhovoru pro server Ihned.cz tvrdí, že: "Je to jen snaha poškodit moji pověst. Já mám svědomí čisté, postupovala jsem přesně podle zákona. Všechny služby, které jsem objednala, jsou v pořádku. Šlo o mimořádné prohlídky mostů, vrty a zkoušky vrtů, znalecké posudky. Navíc ty právní služby, to je kapitola sama pro sebe. Objednával je totiž generální ředitel a pak mě nutil podepsat faktury za zhruba 120 milionů korun. Odmítla jsem to. A jestli mě do toho chce namáčet takhle zpětně, tak se pohybuje na tenkém ledě. Zadat zakázku jsem mohla jen do 250 tisíc korun. A to byly jen koordinace činností a podobné věci, které se do limitu vešly".

Server novinky.cz v souvislosti s kauzou uvádí: "Podle Pošvářové jde ale jen malá část nákladů z komise D47 na vrub jí objednaných služeb. Jde především o zakázky na expertízy k vrtům, ty vyšly na zhruba 20 miliónů korun. Podstatně větší část z uvedených nákladů šla na právní služby a soudní poplatky. Ty ale podle odvolané ředitelky podepisoval přímo generální ředitel Kočica".

Naopak "na svém" trvá šéf ŘSD Kočica. Server idnes.cz konstatuje: "ŘSD ve středu navíc přišlo s kritikou jejího působení, především ve výdajích za celou kauzu D47. Podle Kočici stál spor už kolem tři sta milionů korun, upozornil například na zakázky úseku kontroly kvality pro advokátní kancelář Hany Marvanové, s kterou Pošvářová spolupracuje."

S ohledem na výše uvedené a taktéž nedostatek dalších zdrojů (dokumentace sledovaných veřejných zakázek či např. závěrečná zpráva zmiňovaného auditu nejsou veřejně dostupné) označujeme výrok jako neověřitelný.

Na základě dostupných mediálních zpráv hodnotíme výrok Jiřího Pospíšila jako pravdivý.

Před krajskými volbami v roce 2012 vedl Vít Bárta zesměšňující billboardovou kampaň namířenou proti osobě Jiřího Pospíšila.

Podruhé Vít Bárta útočil na Jiřího Pospíšila před předčasnými parlamentními volbami v roce 2013.

Na Bártově facebookovém profilu se objevil odkaz na článek, který byl zveřejněn na jeho oficiálních stránkách pod názvem „Víme první: Pospíšil má být obviněn. Vidnava ho asi dohnala“. Následně byl článek stažen a nahrazen umírněnějším. Vít Bárta také prohlásil, že bude před volbami přesvědčovat lidi, že Pospíšil není žádný beránek.

Zda Jiřího Pospíšila někdy v minulosti urážely i některé jiné politické osoby se nám nepodařilo dohledat. Demagog.cz nehodnotí koho a do jaké míry považuje Jiří Pospíšil za extrémního.

Obdobný výrok jsme již hodnotili v rámci předvolebního ověřování pořadu Interview Daniely Drtinové.

Úsvit přímé demokracie je hnutím, nekandidovalo za něj ale přes 350 kandidátů, nýbrž jen 343 kandidátů. S počtem příslušníků jiných politických stran byl ale senátor Okamura naprosto přesný - 29 kandidátů je příslušníky následujících stran: Moravané (10), Věci veřejné (8), Občané 2011 (5), ČSSD (2), NO! (2), Balbínova poetická strana (1), KSČM (1).

Přes faktickou nepřesnost o počtu kandidátů Hnutí Úsvit přímé demokracie hodnotíme výrok Tomia Okamury jako pravdivý.

Podle zákona o Veřejném ochránci práv (č. 349/1999 Sb.) návrhy na pozici ombudsmana podává jak prezident republiky, tak i Senát. Obě instituce navrhují dva kandidáty.

Konkrétně zákon uvádí – § 2(1): " Ochránce je volen Poslaneckou sněmovnou na funkční období šesti let z kandidátů, z nichž po dvou navrhuje prezident republiky a Senát; shodné návrhy jsou přípustné". Je tedy pravdou, že prezident navrhuje dva kandidáty na ombudsmana, jak tvrdí Miloš Zeman, výrok je tak hodnocen jako pravdivý.

Nedokážeme identifikovat, kdo jsou podle Miroslava Kalouska „solární baroni", také roční částka finanční kompenzace církvím není konstantní a proto musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Vycházíme-li z údajů z webu Ministerstva kultury z r. 2012, tak předpokládaná výše finančních náhrad církvím činí zhruba 59 miliard Kč. Tato částka by měla být vyplacena v třiceti po sobě jdoucích ročních splátkách. Na každý rok tedy vychází zhruba částka 1,97 miliardy Kč (zaokrouhleno). Tato částka však každý rok nebude stejná, protože se její roční výše bude stanovovat vždy jako podíl nesplacené částky finančních náhrad a počtu zatím neuhrazených ročních splátek.

Podle Energetického regulačního úřadu (.pdf, str.9) se výkupní cena odvíjí od data uvedení elektrárny do provozu, instalovaného výkonu a tomu, zda si provozovatel elektrárny vybere garantovanou cenu či tzv. zelený bonus.

K odůvodnění přikládáme vyjádření Energetického regulačního úřadu:

„Celkové náklady na podporu elektřiny z fotovoltaických elektráren se skládají z nákladů na provozní podporu fotovoltaických elektráren, nákladů na odchylku povinného výkupu elektřiny z fotovoltaických elektráren a z administrativních a finančních nákladů povinně vykupujících (do roku 2012 provozovatelů distribučních soustav) spojených s podporou elektřiny z fotovoltaických elektráren formou výkupních cen. Náklady na provozní podporu fotovoltaických elektráren za Vámi požadované období jsou následující:

Náklady na provozní podporu fotovoltaických elektráren [tis. Kč]

2008

2009

2010

2011

2012

2013*)

139 170,84

1 061 447,47

6 708 548,62

23 583 546,09

24 734 572,96

24 876 307,93

*) hodnota nákladů v roce 2013 je predikce z konce roku 2012

Ostatní výše uvedené náklady související s podporou elektřiny z fotovoltaických elektráren jsou vyčísleny pro všechny kategorie obnovitelných zdrojů souhrnně a jejich přiřazení k jednotlivým kategoriím nelze jednoznačně provést, proto uvádíme tyto náklady pouze souhrnně pro všechny kategorie obnovitelných zdrojů:

2011

2012

2013*)

Náklady na odchylku povinného výkupu [tis. Kč]

400 153,72

331 708,37

652 445,17

Administrativní a finanční náklady [tis. Kč]

28 000,00

32 647,00

44 300,00

*) hodnota nákladů v roce 2013 je predikce z konce roku 2012"

Závěrečná část výroku o krymském obyvatelstvu popisuje počet Tatarů a hodnotíme ji jako neověřitelnou.

Podle údajů z posledního sčítání lidu je Kr. Tatarů přibližně takovýto počet. Nemůžeme však ověřit, zda se jich část orientuje na Rusko.

V roce 2011 na Ukrajině neproběhlo sčítání obyvatel, jež je nyní odloženo na r. 2016 (web sčítání, ang.). Nenajdeme tak aktuální údaje o jazykovém dělení Ukrajiny a musíme vycházet z dat uvedených na webu sčítání v r. 2001 pro Sevastopol a pro Autonomní republiku Krym (ARK), tedy pro obě administrativní jednotky na poloostrově Krym. Pouze pro celkový počet obyvatel existuje aktuální odhad (web sčítání, .pdf) zahrnující demografické změny od r. 2001.

Národnostní dělení Krymu bylo dle sčítání lidu v r. 2001 následující (v tis.):

ARKSevastopol Krym celkemRusové1180,4 270 1450,4Ukrajinci492,2 84,4 576,6 Kr. Tataři243,4 1,8 245,2všichni2024 377,2 2401,2

Počet Krymských Tatarů je pak asi o 15 % nižší, než uvádí Putin, byť najdeme aktuální odhady, kterým Putinovo tvrzení odpovídá (např. zpráva amer. Department of State).

Dodejme, že celkový počet obyvatel je v národnostní statistice jiný, než jsme uvedli výše. Jde nicméně o údaje z webu sčítání a chyba (méně než 1%) tak není na naší straně.

Klíčovou část Putinova tvrzení, že z Krymských Tatarů se " značná část orientuje na Rusko " však nelze doložit výsledky referenda. Zejména proto, že dosud máme pouze souhrnné údaje za celý Krym. I kdyby v referendu pro připojení k Rusku skutečně hlasovalo (Ihned) oficiálně uváděných 96,77 % zúčastněných za účasti více než 80 % registrovaných voličů, nevypovídá to nic o hlasování Kr. Tatarů, kteří představují (viz výše) přibližně desetinu obyvatel Krymu. Představitelé krymskotatarské komunity navíc před konáním referenda vyhlásili jeho bojkot (dle ČT).

Tuto část Putinova výroku tedy nedovedeme ověřit.