Přehled ověřených výroků

Milan Urban svým výrokem poukazuje na podle něj příliš vysokou cenu výstavby metra D. To ilustruje na srovnání dvou odhadů, přičemž podle něj jsou nynější náklady vyšší, než se dřív odhadovalo, navíc jen za kratší úsek.

O čtvrté lince metra D se začalo mluvit již v 90. letech, kdy mělo propojovat linky A, B, a C a stanic mělo být dohromady 12. Od té doby příprava její výstavby prošla vývojem a mnoha změnami.

Odhadované náklady

Během prvního desetiletí 21. století se prováděly studie a porovnávání alternativních možností dopravního systému a rozhodovalo se o jejím financování. V roce 2009 se hovořilo o trase dlouhé 11 kilometrů, kdy náklady byly odhadnuty na 30–35 mld. korun. První etapa trasy měla zahrnovat 10 stanic z Písnice až na Náměstí Republiky. Stavba nového metra byla ale odložena kvůli upřednostnění prodloužení trasy linky A.

V prosinci 2012 přijala Rada hl. m. Prahy usnesení (.pdf), kterým schválila cíl vybudovat první etapu trasy metra D (I.D) ze stanice Pankrác až Depo Písnice.

Záměr vybudovat I.D v rozsahu Depo Písnice – Náměstí Míru byl radou schválen o rok později, přičemž v tehdejší důvodové zprávě stojí, že cena za celou trasu se pohybuje na základě různých variant v rozmezí 42,8–46,8 mld. korun (.pdf, str. 5). Jako nejvýhodnější byla označena (str. 13) varianta 3, tj. „odbočení“ z linky C. Z této alternativy ale nakonec sešlo. Důvodová zpráva také uvádí, že pro trasu I.D má být využita rezerva stávající soupravy M1 a nemají být pořizovány nové vozy (str. 4).

V roce 2015 rada souhlasila s realizací I.D s novým vozovým parkem (.pdf, str. 1) a propojením dvou etap (Pankrác – Depo Písnice), které mělo mít 8 stanic (.pdf, str. 10). Cena za tuto stavbu měla tehdy vyjít na 33 miliard a celá trasa z Náměstí Míru na 45 miliard (obojí bez DHP).

V roce 2018 bylo oznámeno, že se na výstavbě metra D bude podílet soukromá společnost Penta Investments, která měla pomoct vykoupit pozemky. Penta vyhrála tendr pražského dopravního podniku na vytvoření společné firmy. Ta měla podle deníku E15 zajistit výkupy pozemků pro výstavbu trasy metra D a následně stavět nad stanicemi. Tehdejší náklady na úsek Pankrác – Depo Písnice, právě díky snadnějšímu výkupu pozemků, byly odhadnuty na 39,7 miliard korun (.pdf, str. 31). Finance měly pokrýt 8 stanic, tunely, vestibuly, ale i vlaky a depo. Spolupráce byla však pod velkou kritikou kvůli netransparentnosti, a tak z ní nakonec sešlo.

V dalších letech nicméně odhadované náklady na stavbu metra D opakovaně stouply. Dle usnesení Rady města z roku 2021 měla výstavba stát 98 miliard (.pdf, str. 3), z toho 52 miliard je určeno pouze pro úsek metra Pankrác – Nové Dvory (.pdf, str. 3), tj. celkem 5 stanic. Tato částka zahrnuje (str. 5) i finance určené pro nové vlaky: 5,35 mld. Kč včetně zabezpečovacího systému a nástupištních stěn. Doplňme, že stavba první části trasy byla zahájena 21. dubna 2022.

Zpět k výroku

Milan Urban ve svém výroku zmiňuje více parametrů plánované výstavby metra. Nejprve uvádí, že trasa D měla původně vést až na Náměstí Míru. S vedením metra až na Náměstí Míru se pracovalo již od 90. let a počítá (.pdf, str. 4) s ním i současná verze plánované výstavby. Část trasy Pakrác – Náměstí Míru je nicméně zařazena až do čtvrté, poslední etapy výstavby, jako první by měla být dokončena trasa Depo Písnice – Pankrác, respektive její část Olbrachtova – Pankrác.

Milan Urban také zmiňuje vysoutěžených „8 stanic včetně depa, včetně vlaků za 39 miliard“. Tím se zřejmě odkazuje na tendr, který v roce 2018 vyhrála společnost Penta Investments. Tehdy skutečně měla stát dostavba úseku Depo Písnice – Pankrác, včetně 8 stanic, tunelů, vestibulů, ale i vlaků a depa 39,7 mld. Kč. Aktuální odhad pak skutečně počítá s náklady 52 miliard Kč na kratší trasu Nové Dvory – Pankrác, není ale pravda, že by tato částka neobsahovala náklady na pořízení vlaků.

Až na tuto skutečnost tak Milan Urban popisuje okolnosti výstavby metra správně. Z kontextu výroku vyplývá, že Urban kritizuje především navýšení odhadované ceny výstavby metra D, které ilustruje právě na vyšší ceně za kratší úsek. Jeho výrok tedy nevede k nepravdivému závěru, že by reálně došlo ke zkrácení plánované trasy metra. Jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou, vzhledem ke zmiňovaným nákladům na pořízení vlaků.

Zdeněk Hřib mluví o tom, že pražský magistrát nemá s firmou podnikatele Pavla Dovhomilji údajně uzavřenou žádnou smlouvu. Podle Hřiba došlo k vypovězení dříve uzavřené smlouvy s Dovhomiljovou firmou, a ta se teď s městem soudí.

Předně uveďme, že podnikatel Pavel Dovhomilja patří mezi obviněné v kauze Dozimetr. V souvislosti s ní v červnu vyšetřovatelé Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili skupinu politiků, lobbistů a podnikatelů z ovlivňování veřejných zakázek a chodu veřejných firem, především pražského dopravního podniku (DPP). Pavla Dovhomilju policie viní z toho, že „domlouval pro celou skupinu úplatek za konkrétní IT zakázku dopravního podniku“.

Podle obchodního rejstříku, který spravuje Ministerstvo spravedlnosti, je Dovhomilja napojený na více než desítku firem. Z Registru smluv, v němž musí hl. m. Praha uveřejňovat všechny uzavřené smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun, vyplývá, že magistrát v minulosti podepsal několik smluv se společností Advice.cz Solutions, s.r.o. (nyní Digicode, s. r. o.). V ní je Pavel Dovhomilja nejen jednatelem, ale prostřednictvím své další společnosti BERODIO Group také jediným majitelem.

Zmíněné dohody mezi Prahou a Advice.cz Solutions se konkrétně týkají rozvoje informačního systému GINIS. Primární smlouvou mezi hl. m. Praha a Advice.cz Solutions byla „Rámcová dohoda o poskytování služeb rozvoje systému GINIS Eneterprise+ vč. elektronické spisové služby“ (.pdf). Kromě Advice.cz Solutions ve smlouvě figurují firmy NESS Czech a PragoData. Dohoda byla uzavřena v červenci roku 2018, tedy v době, kdy byla primátorkou Adriana Krnáčová za ANO. 

Na základě (.pdf, str. 5) této rámcové smlouvy poté byly uzavírány dílčí smlouvy ve spojitosti s realizací konkrétních rozvojových projektů. Jak nicméně vyplývá z jejich znění, termíny realizace smluv nepřesahují do roku 2022. Předpokládaný termín dokončení plnění na základě rámcové smlouvy je konec ledna 2022 (dokument Zadávací dokumentace, .pdf, str. 5).

Dvě dílčí smlouvy ze září a prosince roku 2019 se poté hlavní město rozhodlo vypovědět, na což také poukazuje Zdeněk Hřib. V únoru 2021 si magistrát najal advokátní společnost Rowan Legal na „právní poradenství a stanovení právní strategie“ při odstupování od dvou zmíněných dílčích smluv, které Praha uzavřela se společností Advice.cz Solutions (Digicode). Ta totiž přišla o certifikát, který k plnění smluv musela mít. Magistrát tehdy uváděl, že se vypovězení smluv s vysokou pravděpodobností stane předmětem soudního či smírčího řízení.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nicméně nepodařilo dohledat, že by se Advice.cz Solutions či jiná z firem Pavla Dovhomilji v současnosti opravdu soudila s hlavním městem. S dotazem jsme se proto obrátili na pražský magistrát, zatím jsme ale nedostali konkrétní odpověď, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Na úvod zmiňme, že Patrik Nacher svým výrokem poukazuje na to, že ač se současná pražská vládnoucí koalice prezentovala jako transparentní, ředitel dopravního podniku nebyl vybrán na základě výběrového řízení. Patrik Nacher doslova řekl (video, čas 1:27:58): „(…) koalice, která se od voleb prezentovala, jako že bude transparentní – a já jsem tady říkal třeba, že ředitelé firem budou jmenováni na základě výběrového řízení, tak i ředitel dopravního podniku nebyl jmenován, ale byl bez výběrového řízení.“ Vzhledem ke kontextu jeho slova chápeme tak, že ředitel dopravního podniku nebyl jmenován na základě výběrového řízení. Znění výroku jsme proto za účelem srozumitelnosti upravili.

Generálním ředitelem a předsedou představenstva Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) je Petr Witowski. Ten se stal řadovým členem představenstva 19. prosince 2018, kdy ho do funkce vybrala dozorčí rada podniku. Už o den později jej představenstvo (bez výběrového řízení) zvolilo do svého čela, tedy do funkce předsedy představenstva, a zároveň jej potvrdilo ve funkci generálního ředitele firmy. Petr Witowski se tedy do funkce generálního ředitele DPP skutečně dostal bez výběrového řízení.

Dodejme, že i předchozí ředitel DPP Martin Gillar byl do funkce zvolen představenstvem podniku.

Patrik Nacher poukazuje na kauzu Dozimetr, která se na veřejnost dostala v červnu 2022. Policie akci Dozimetr spustila 15. června 2022 na pražském magistrátu a v dopravním podniku (DPP) a obvinila celkem 13 lidí včetně manažerů dopravního podniku, politiků, podnikatelů a lobbistů.

„Policie tvrdí, že organizovaná skupina systematicky obsadila klíčové pozice v dopravním podniku tak, aby dosazení spřátelení manažeři mohli ovlivňovat různá výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky,“ psala o kauze ČTK.

Mezi nejvýraznější osoby a údajné „hlavy“ organizované skupiny lze označit tehdy vysoce postaveného politika hnutí STAN a člena dozorčí rady dopravního podniku Petra Hlubučka.

Patrik Nacher ve svém výroku zmiňuje také náměstka primátora za uskupení Praha sobě, Adama Scheinherra. Ten byl totiž v době, kdy dopravní podnik údajně ovládla organizovaná skupina, předsedou dozorčí rady podniku. Scheinherr nicméně údajně oznámil podezření z korupce na policii, v dopravním podniku ale dál působil spolu s některými později obviněnými.

Zapojení funkcionářů dopravního podniku

Abychom však mohli zhodnotit výrok poslance Nachera, podívejme se podrobněji na organizační strukturu DPP. Představenstvo DPP, o kterém poslanec Nacher hovoří, má skutečně celkem pět členů – předsedu, místopředsedu a tři členy.

Před vypuknutím kauzy Dozimetr byl členem představenstva také jeden z obviněných Matej Augustín. Ten byl kvůli zapojení do kauzy odvolán z představenstva dozorčí radou hned v den policejního zátahu a nahradil ho dosavadní technický ředitel metra Marek Kopřiva. Další členové představenstva obviněni nebyli, nejsou s kauzou ani více spojováni.

Někteří další obvinění ale na pozicích v DPP figurovali. V dozorčí radě seděl zmíněný Petr Hlubuček, další obviněný Dalibor Kučera byl vedoucím právního odboru, Luděk Šteffel vedoucím jednotky IT technologií a Martin Vejsada vedoucím odboru technické správy objektů.

Celkem tedy bylo obviněno pět lidí z dopravního podniku, z nichž jen Matej Augustín byl členem představenstva. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako nepravdivý.

Patrik Nacher svým výrokem v souvislosti s kauzou Dozimetr poukazuje na to, že pražský dopravní podnik (DPP) hospodaří s velkým objemem peněz, a tak je pochopitelné, že dlouhodobě existují snahy se na provozu Dopravního podniku obohatit.

Patrik Nacher použil slovo rozpočet, celkový objem příjmů DPP ale v účetnictví podniku zachycuje obrat. Pojem rozpočet se v dokumentech DPP používá (.pdf) především v souvislosti s dotacemi z rozpočtu hl. města Prahy. V rámci ověření tohoto výroku se proto zaměříme právě na obrat.

Následující graf zachycuje obraty DPP v posledních několika letech tak, jak jsou uvedeny ve výkazech zisků a ztrát obsažených ve výročních zprávách. Můžeme vidět, že se obrat skutečně dlouhodobě pohybuje v rozmezí cca 21–23 miliard korun za rok a v posledním roce dosáhl právě Patrikem Nacherem uvedených 22 mld. Kč.

Zdroje dat ke grafu: 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021 (vše .pdf).

Patrik Nacher mluví o Dopravním podniku hl. m. Prahy (DPP) v souvislosti s kauzou Dozimetr, kvůli které se v podniku odehrály zásadní změny. Odvolán byl kromě člena představenstva Mateje Augustína i člen dozorčí rady Petr Hlubuček (STAN).

Dopravní podnik je největší firmou, kterou hl. m. Praha vlastní. Její dozorčí radu volí pražští radní, ta následně volí členy představenstva. Dozorčí rada představuje pro město kontrolní orgán, kterým magistrát realizuje svá vlastnická práva. Mezi její členy se mohou řadit jak nominanti politických stran, tak vítězové výběrových řízení z řad zaměstnanců.

Aby bylo možné výrok Patrika Nachera ověřit, je potřeba zkoumat složení rady hl. m. Prahy a dozorčí rady DPP v průběhu volebních období. Seznam členů dozorčí rady dopravního podniku od roku 1993 lze nalézt v obchodním rejstříku. Informace o stranické příslušnosti některých lidí, kteří byli členy dozorčí rady v prvním volebním období let 1990 až 1994, nicméně nejsou ve veřejně dostupných zdrojích dohledatelné. V rámci našeho ověření se proto zaměříme na volební období začínající rokem 1994.

Volební období 1994 až 1998

Po volbách do zastupitelstev obcí na podzim roku 1994 koalici v Praze utvořily ODS, ODA a KDU-ČSL. V opozici tak skončila například Strana zelených, ČSSD či KSČM. Mezi členy dozorčí rady DPP byl v tomto volebním období i Jiří Paroubek (.pdf, str. 1) za ČSSD či Petr Zajíček za KSČM.

Volební období 1998 až 2002

Po volbách v listopadu 1998 do pražské rady zasedla koalice ODS a ČSSD. Primátorem byl do května 2002 Jan Kasl (ODS), v červenci ho nahradil Igor Němec (ODS). V opozici tehdy stála KSČM a Čtyřkoalice, která spojovala KDU-ČSL, Unii svobody, Občanskou demokratickou alianci a Demokratickou unii.

Členem dozorčí rady byl po celé toto období například výše zmiňovaný Petr Zajíček za KSČM (.pdf, str. 1). V únoru 1999 byl do rady zvolen i Vladimír Göringer, člen (.pdf, str. 1) opoziční Unie svobody, který v radě zůstal (.pdf, str. 9) až do března roku 2003 (.pdf, str. 9).

Volební období 2002 až 2006

Praha zůstala v těchto letech v rukou ODS a ČSSD, na post primátora zasedl Pavel Bém (ODS). V řadách opozice nadále zůstávala KDU-ČSL, Unie svobody, která se v roce 2001 sloučila s Demokratickou unií, dále pak koalice Sdružení nezávislých, Strany zelených a Strany pro otevřenou společnost a také uskupení Demokraté Jana Kasla.

Opozici v dozorčí radě reprezentoval (.pdf, str. 9, 61) v tomto volebním období například Petr Moos ze Sdružení nezávislých.

Volební období 2006 až 2010

Primátorem zůstal Pavel Bém (ODS) a v radě převažovali jeho spolustraníci, ČSSD se ale v tomto období zařadila k opoziční KSČM a v radě ji nahradili zástupci SNK Evropští demokraté a Strany zelených. Po vypuknutí kauzy Opencard v roce 2009 zůstala ODS v pražské radě sama.

V dozorčí radě na hospodaření DPP v tomto volebním období dohlížel (.pdf, str. 8) kromě zástupců radních stran i sociální demokrat Karel Březina, který v ní setrval i v roce 2010 (.pdf, str. 16).

Volební období 2010 až 2014

Pražský magistrát od podzimu 2010 nadále ovládala ODS, která nicméně rok po volbách ukončila stávající spolupráci s ČSSD. V listopadu 2011 se spojila s TOP 09 a tato koalice Prahu spravovala až do května roku 2013. Primátorem se na začátku volebního období stal Bohuslav Svoboda (ODS), v květnu 2013 byl ale v tajné volbě ze svého postu odvolán spolu s dalšími dvěma radními za ODS. Svou rezignací je následovali další dva jejich spolustraníci a menšinovou radu utvořila TOP 09 s podporou ČSSD.

V době první koalice, tedy ODS a ČSSD, se v dubnu 2011 stal členem dozorčí rady DPP Jiří Pařízek za TOP 09. Následná změna koalice na ODS a TOP 09 na podzim 2011 se odrazila i v dozorčí radě pražského dopravního podniku. V listopadu 2011 z ní byl odvolán Antonín Weinert (ČSSD) a tři zástupci ODS – Milan Richter, Dalibor Mlejnský a Marek Ječmének. Nahradili je členové TOP 09 Jiří Nouza a Michal Štěpán a také občanský demokrat Karel Hanzlík. Opozici v ní ale nadále reprezentoval Miloslav Ludvík (ČSSD), který byl nicméně na konci února 2012 odvolán (.pdf, str. 42) a ČSSD (ani jiná opoziční strana) tak v dozorčí radě neměla svého zástupce.

Další zástupci ČSSD se do dozorčí rady dostali až v srpnu 2013, kdy byl do rady zvolen (.pdf, str. 5) Vojtěch Kocourek (ČSSD), o tři měsíce později se k němu přidal (.pdf, str. 9, 75) i jeho spolustraník Karel Březina. V té době už nicméně v Praze vládla třetí koalice, tj. TOP 09 s podporou ČSSD. Nyní opoziční ODS však v dozorčí radě svého zástupce měla, jelikož až do prosince 2014 byla její členkou např. Andrea Vlásenková (ODS).

Volební období 2014 až 2018

Na pražský magistrát se na podzim 2014 poprvé dostalo hnutí ANO a postu primátorky se ujala Adriana Krnáčová. V radě se k ANO přidala i ČSSD a trojkoalice Strany zelených, KDU-ČSL a STAN. Do opozice se tak postavila nejen KSČM, ale také ODS, TOP 09 a Piráti.

Nová administrativa první změny v dozorčí radě DPP provedla (.pdf, str. 13) už v prosinci 2014, kdy z ní odvolala výše zmíněnou Andreu Vlásenkovou (ODS), Martina Dlouhého (TOP 09) i jeho spolustraníky Jiřího Pařízka, Michala Štěpána, Jana Vašíčka a Marka Doležala. Poslední jmenovaný do ní ale byl ještě v prosinci 2014 znovuzvolen (.pdf, str. 25) a členem zůstal až do konce volebního období.

Prázdná místa v tomto kontrolním orgánu vyplnili (.pdf, str. 9) zástupci ANO Petr Novotný, Jarmila Bendová, Jaroslav Štěpánek a Martin Slabý spolu s Petrou Kolínskou (SZ), Petrem Hlubučkem (STAN), Petrem Dolínkem (ČSSD) a jeho spolustraníkem Vojtěchem Kocourkem, který se – podobně jako Doležal – vrátil po svém dřívějším vyloučení (.pdf, str. 13). Doplňme, že členem dozorčí rady byl spolu s těmito koaličními kandidáty zvolen i Petr Šimůnek (KSČM), který na tomto postu zůstal až do prosince 2018.

Volební období 2018 až 2022

Do současné pražské rady se v říjnu 2018 dostali zástupci Pirátů, kteří na post primátora dosadili Zdeňka Hřiba, a také Praha sobě a koalice Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL). Proti nim se do opozice postavili zastupitelé z ODS a ANO.

Po posledních komunálních volbách došlo v dozorčí radě DPP k zásadním změnám a nástupu mnoha nových tváří. Jejími členy zůstali (.pdf, str. 8) Petr Hlubuček (STAN), Marek Doležal (TOP 09), Petra Kolínská za Prahu sobě (.pdf) a několik dozorujících z řad zaměstnanců. Vrátil se i Michal Štěpán (TOP 09).

Dřívější členy z minulého volebního období na konci roku 2018 nahradili (.pdf, str. 8) členové Prahy sobě Adam Schneiherr, Pavel Vyhnánek a Michal Zdeněk spolu s Tomášem Mikeskou (STAN) a několika nestraníky a dopravními specialisty. V roce 2021 se k nim pak přidali (.pdf, str. 108) Jan Lička (Piráti) a nestraník Jakub Jiran, který je registrovaným příznivcem Pirátů.

Závěrem shrňme, že v každém volebním období od roku 1994 až do voleb v roce 2018 byl v dozorčí radě Dopravního podniku hl. m. Prahy alespoň jeden zástupce magistrátní opozice. Ve volebním období let 2010 až 2014 opozice svého člověka v dozorčí radě DPP zhruba rok neměla, ve zbývajícím čase ostatních tří let nicméně ano. Od začátku aktuálního volebního období se ovšem žádný zástupce opozice členem dozorčí rady DPP skutečně nestal, a výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý.

Nejprve uveďme kontext celého výroku. Matej Augustín je bývalý člen představenstva pražského dopravního podniku (DPP), který figuruje jako jeden z hlavních aktérů v kauze Dozimetr. Kromě Augustína obvinili policisté i bývalého pražského radního za hnutí STAN Petra Hlubučka či podnikatele Michala Redla. Organizovaná skupina údajně ovlivňovala veřejné zakázky a chod veřejných firem, především DPP.

Matej Augustín v čele DPP

Mateje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku zvolila (.pdf, str. 78) dozorčí rada DPP na konci roku 2019. Uveďme, že tehdy byli členy dozorčí rady, která má celkem 15 členů, také dva nominanti za Piráty, konkrétně Ivo Vašíček (.pdf) a Michal Štěpán (.pdf). 

Z veřejně dostupných zdrojů se nicméně s jistotou nedozvíme, kteří členové dozorčí rady DPP pro Augustína hlasovali. Záznamy jednání ani hlasování totiž nejsou veřejně dostupné. K dispozici (.pdf) je pouze strohé usnesení o jeho zvolení ve sbírce listin dopravního podniku v obchodním rejstříku.

I přesto se však v médiích objevily informace o tom, jak mělo hlasování probíhat. Podle serveru Seznam Zprávy se pro volbu Augustína vyslovilo osm z patnácti členů rady. Do čela dopravního podniku se měl dostat díky hlasům členů dozorčí rady za hnutí Spojené síly pro Prahu (TOP 09 a hnutí STAN) a zástupců z řad odborů DPP.

Ivo Vašíček, již zmiňovaný někdejší člen dozorčí rady za Piráty, po hlasování uvedl, že on ani jeho pirátský kolega pro Mateje Augustína nehlasovali. Deník Zdopravy.cz informoval, že Matej Augustín prošel při hlasování pouze o jeden hlas, což by potvrdilo informaci Seznam Zpráv, že pro Augustina hlasovalo osm, tedy těsná nadpoloviční většina (.pdf, str. 20), z patnácti členů rady.   

Volba členů představenstva

Primátor Zdeněk Hřib ve svém výroku rovněž uvádí, že zástupci za Piráty v dozorčí radě pražského dopravního podniku nikdy nehlasovali pro kandidáty, kteří by neprošli výběrovým řízením. Jako příklad osoby, která jím neprošla, uvedl právě Mateje Augustína.

Skutečnost, že tento bývalý člen představenstva nebyl zvolen na základě výběrového řízení, uvedl v roce 2019 server Zdopravy.cz. Potvrdil ji i samotný Petr Hlubuček, který kromě svého působení v radě hlavního města zastával (.pdf, str. 14) pozici člena dozorčí rady DPP. Dodejme, že bez výběrového řízení byl na konci roku 2018 (.pdf, str. 8–10) zvolen na post šéfa dopravního podniku i Petr Witowski.

Za působení současného vedení hlavního města se představenstvo volilo hned třikrát. Poprvé koncem roku 2018, kdy byli kromě Petra Witowského zvoleni (.pdf, str. 8) ještě další dva kandidáti. Podruhé v roce 2019 (.pdf, str. 14), kdy došlo k dosazení Mateje Augustína, a naposledy v letošním červnu, kdy se po propuknutí kauzy Dozimetr dostal do představenstva Augustínův náhradník Marek Kopřiva.

Jak jsme nicméně uvedli výše, jednání i hlasování dozorčí rady dopravního podniku jsou neveřejná. Z dostupných zdrojů tedy nelze zjistit, pro koho zástupci Pirátů v radě kdy hlasovali a pro koho nikoliv. A to nejen u Mateje Augustína, ale i u jiných hlasování o členech představenstva DPP. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Operátor ICT je akciovou společností, jejímž jediným akcionářem je hlavní město Praha. Společnost pro hlavní město zajišťuje služby v oblasti informačních a komunikačních technologií. Zmiňme, že tato firma provozuje například mobilní aplikaci PID Lítačka a skutečně spadá do gesce primátora Zdeňka Hřiba.

Hranici pro otevřené soutěže stanovuje zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Limity se liší pro zakázky na dodávky a služby a pro zakázky na stavební práce. V případě veřejných zakázek malého rozsahu činí limit dle zákona dva miliony korun na dodávky nebo služby. Na stavební práce je pak hranice stanovena na šest milionů korun. Pokud tedy hodnota zakázky přesáhne uvedené částky, je nutné na ni vypsat otevřenou soutěž, ve které se vybere dodavatel. Jestliže se však společnost rozhodne vlastní limit snížit, může (.pdf, str. 4) tak učinit. Podle místopředsedy představenstva Operátora ICT Mateje Šandora firma k takovému kroku přistoupila v září 2021, od kdy otevřeně soutěží zakázky v hodnotě od 500 tisíc korun.

Pro úplnost doplňme, že kromě tohoto kroku učinila společnost ještě jeden krok k transparentnosti. Operátor ICT totiž zveřejnil data o svých zakázkách, a to v otevřené databázi i ve webové aplikaci Golemio.cz.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, rozděluje veřejné zakázky na tři druhy – nadlimitní, podlimitní a zakázky malého rozsahu. Pouze u tzv. velkých zakázek – tedy těch nadlimitních a podlimitních – se musí postupovat podle zadávacího řízení, které stanovuje striktní pravidla a postupy. Ačkoliv Zdeněk Hřib použil v této předvolební debatě spojení „otevřená soutěž“, je zřejmé, že má na mysli právě povinnost řídit se zadávacím řízením.

Důležité nicméně je, že pro Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) platí trochu jiné podmínky, konkrétně podmínky pro tzv. zadávání sektorových veřejných zakázek. Na ně se totiž vztahuje povinnost zadávacího řízení až u nadlimitních zakázek, nikoliv tedy podlimitních jako u běžných zadavatelů. Dodejme, že sektorové veřejné zakázky platí pro společnosti v takových odvětvích, jako je například energetika, vodárenství, těžba ropy, poštovní služby nebo právě veřejná doprava.

Mezi podlimitní zakázky patří ty, jejichž předpokládané hodnoty jsou vyšší než 2 miliony korun pro dodávky a služby, případně 6 milionů pro stavební práce. U nadlimitních zakázek jsou pak hodnoty 140 milionů u stavebních prací a v případě sektorových zadavatelů zhruba 11 milionů u dodávek a služeb. Pražský dopravní podnik by tak dle zákona mohl bez zadávacího řízení realizovat některé zakázky až do 140 milionů korun.

Limity v pražském dopravním podniku

Zmíněné částky jsou nastaveny jako zákonné limity, společnosti však mohou (.pdf, str. 4) mít nastaveny limity vlastní, dokud nepřekročí limit zákonný. Tak se zachoval také pražský dopravní podnik. Po propuknutí kauzy Dozimetr došlo v červnu letošního roku v DPP ke změnám v těchto limitních částkách. Z dosavadních 50 milionů (tedy hranice, od které DPP soutěžil stavební zakázky) došlo ke snížení na 20 milionů. Tato změna platí od července, od nového roku pak dojde ke snížení až na 6 milionů korun. Dopravní podnik hlavního města se tedy bude dále řídit vlastními limity, které jsou výrazně nižší než limity stanovené zákonem.

Čižinský mluví o trestním oznámení, které měl náměstek pražského primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě) podat kvůli podezření ze žádosti o úplatek. O tomto trestním oznámení se Adam Scheinherr poprvé veřejně zmínil 15. června 2022, tedy v den, kdy policie zadržela některé aktéry kauzy Dozimetr.

Na konci června 2022 Scheinherr pro týdeník Respekt uvedl, že trestní oznámení podal 27. dubna 2020 poté, co se od developera Serge Borensteina dozvěděl o žádosti o úplatek ze strany aktérů kauzy Dozimetr v souvislosti s revitalizací okolí nádraží Holešovice. Scheinherr podle svých slov (.pdf, str. 22–23, 40) podepsal mlčenlivost Policii ČR, o svém podezření pak až do policejního zátahu v červnu 2022 veřejně nemluvil, aby nezmařil vyšetřování. To, že Adam Scheinherr podal 27. dubna 2020 trestní oznámení, je podle webu Aktuálně.cz uvedeno přímo v policejním spisu k případu. 

Aktuálně.cz na základě policejního spisu popisuje i další kroky vyšetřovatelů: „Týden po trestním oznámení začala NCOZ možný pětimilionový úplatek prověřovat. Za další týden prověřování rozšířila, neboť bylo zjištěno, (…) že se zmíněné osoby měly dopouštět i dalších jednání, ve kterých lze spatřovat podezření z (…) jiných hospodářských (…) trestných činů, stojí v usnesení. Pak nasadila odposlechy a sledování. Podezření na zločineckou skupinu získala policie loni v květnu.“ Policie tedy opravdu v rámci vyšetřování kauzy Dozimetr používala odposlechy, z citace Aktuálně.cz vyplývá, že je měla nasadit v průběhu května 2020.