Každopádně byla tady vláda například na Kypru nebo v Řecku se komunisté podílejí na moci, v Itálii byli součástí vlády a tam určitě prosazovali své věci a měli ten socialismus jako cíl.
Komunistická strana Kypru je nejsilnější komunistickou stranou v Evropě, komunisté stáli v čele kyperské vlády mezi lety 2008 - 2012. V roce 2006 získali 31,1 % hlasů, v roce 2011 32,7 %.
Ve volbách v roce 2012 získali řečtí komunisté v květnu 8,5 %, v červnu pak 4,5 %. Komunisté v Itálii (.pdf, str. 13) byli součástí levostředové koalice Olivovníku.
Například rozšíření 1. května 2004, kdy mimo jiné přistoupila do EU i Česká republika, a to vedlo k velké hospodářské dynamice.
Hospodářskou dynamiku budeme posuzovat podle růstu HDP. Zaměřili jsme se na státy tzv. EU15, které byly součástí Unie před rozšířením v roce 2004. U těchto států jsme porovnali jejich průměrný růst HDP před rozšířením a po rozšíření.
Průměrné HDP států EU15 před rozšířením rostlo v roce 2000 o 3,9 %, 2001 o 2,1 %, 2002 o 1,2 % a 2003 o 1,2 %.
Průměrné HDP států EU15 po rozšíření rostlo v roce 2004 o 2,4 %, 2005 o 1,8 %, 2006 o 3,1 % a 2007 o 3,0 %.
Rok 2008 již posuzovat nebudeme, jelikož v tomto roce propukla hospodářská krize a hospodářská situace tím výrazně utrpěla.
Můžeme tedy sice konstatovat, že po rozšíření EU v roce 2004 došlo k hospodářskému růstu v zemích EU15, ale nedokážeme jasně určit souvislost mezi oběma jevy, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. Nedokážeme vyloučit, že by k růstu HDP došlo i bez rozšíření.
Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval naposledy velvyslance vloni v listopadu. Bylo jich 5. Mířili do Španělska, Irska nebo do Srbska a také do Moskvy.
Miloš Zeman jmenoval (podepsal pověřovací listinu) v listopadu loňského roku celkem 6 velvyslanců, mezi nimi byla Livie Klausová (Slovensko), Vladimír Remek (Rusko, Moskva), Kateřina Lukešová (Španělsko), Hana Mottlová (Irsko), Ivana Hlavsová (Srbsko) a Vítězslav Pivoňka (Ázerbájdžán). Livie Klausová byla jmenována 5. listopadu, zbytek velvyslanců potom 16. listopadu. Na základě těchto informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
U té tabákové směrnici, kdy tady ta pozice (pozice ČR k této směrnici – pozn. Demagog.cz) byla již při tom prvním čtení...
Česká republika přijala svou pozici (.pdf) k návrhu směrnice Evropského parlamentu a rady o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků a souvisejících výrobků 21. ledna 2013.
Evropský parlament směrnici projednával v 1. čtení 8. října 2013. Je tedy pravdou, že Česká republika měla přijatou pozici, tak jak tvrdí Zuzana Roithová.
Existuje budapešťská dohoda z roku 1994, kde se v podstatě dohodlo, když to zjednoduším, že Ukrajina vrátí jaderné zbraně Sovětskému svazu na území Ruské federace a za to Ukrajině byly zaručeny hranice.
Výrok Jana Mládka označujeme na základě znění memoranda o bezpečnostních zárukách z roku 1994 za pravdivý.
5. prosince 1994 v Budapešti podepsali představitelé Ukrajiny, Ruské federace, Spojených států a Velké Británie memorandum (.pdf, str. 8) o bezpečnostních zárukách. V tomto memorandu se, ve spojení s Ukrajinou a jejímu připojení ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT) z roku 1968, zaručily tyto státy v šesti článcích k respektování nezávislosti a suverenity Ukrajiny a jejích existujících hranic. Slíbily se také zdržet použití nebo hrozby síly proti její územní celistvosti nebo politické nezávislosti. Tyto bezpečnostní záruky byly poskytnuty Ukrajině při příležitosti jejího závazku eliminovat ze svého území všechny jaderné zbraně (do Ruské federace) a přistoupení k NPT jako stát nedisponující jadernými zbraněmi.
Za druhý ze tří zákonů, které by měly z této dílny vyjít, pokládám zákon o prokázání původu příjmů a majetku. Ve vládním programovém prohlášení se o něm mluví pouze v kapitole Ministerstva financí a bohužel k mé lítosti, pane ministerský předsedo, nebyl zmíněn v prioritách vlády.
V Programovém prohlášení vlády ČR v kapitole 3. Resortní priority, podkapitole 3.1 Ministerstvo financí stojí: “ Vláda podnikne nezbytné kroky v oblasti prokazování původu nabytého majetku a v této souvislosti přijme přiměřená opatření v daňových a trestně právních předpisech ”. Kapitola 2 programového prohlášení, tedy Priority vlády, o přijetí opatření v této věci mlčí.
„V Anglii si musí každý policista dvakrát do roka vyslechnout krátké školení, kde mu tlučou do hlavy, že on je placen daňovým poplatníkem a slouží daňovému poplatníkovi.“
K výroku ministra Žáka existuje analogie v systému policejního výcviku v Britském království.
Jedním z hlavních prvků pravidelného výcviku policistů je (dle zprávy — .pdf, str. 6 — Asociace policejních šéfů) tzv. PDR, tedy pravidelné posudky výkonu policisty. Proces PDR (dle webu — .pdf — Kentské policie) pak zahrnuje povinně dva posudky do roka a spočívá ve stanovení osobních a pracovních cílů, kterých má policista dosahovat, v kontrole jejich naplňování a v pohovorech se školitelem/zkoušejícím.
Materiály k PDR, které jsme dohledali (zejm. referenční pomůcka PDR, .pdf, str. 10-12), však ukazují, že cíle nemusejí vždy zahrnovat vnímání služby daňovému poplatníkovi, jak popisuje ministr Žák. Školitel může stanovit cíle jako např. zlepšení práce s IT, či zlepšení schopnosti řešit problémy a policistovo školení se pak věnuje těmto úkolům.
Ministr tedy poukazuje na skutečně existující proces školení, nicméně zavádí, když říká, že koncept služby daňovému poplatníkovi je tam policistům dvakrát do roka “ vtloukán do hlavy ”.
Nový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek před uvedením do funkce prozradil, že mu prezident Zeman vyjevil své představy o budoucích velvyslancích. Konkrétní ale nebyl.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.
Nový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek hovořil s prezidentem Milošem Zemanem o řadě témat spojených s výkonem jeho nové funkce. Mezi ně patří i otázka jmenování nových velvyslanců. Byla vymezena kritéria pro výběr potenciálních kandidátů a ačkoli ministr Zaorálek uvedl, že je zvažován Jan Fischer na post velvyslance v Lucemburku, odmítl, že by na schůzce byla projednávána nějaká konkrétní jména.
...ale byly doby, například, když si zase přečtete toho Kmotra Mrázka, kdy Stanislav Gross šel do živého spisu Krakatice, strávil celé odpoledne na, tehdy na SPOKu, protikorupční policii, a tam si četl živé spisy.
Výrok je hodnocen na základě dohledané citace z knihy Kmotr Mrázek II od Jaroslava Kmenty jako pravdivý.
Autor knihy Kmotr Mrázek II, novinář Jaroslav Kmenta, popisuje Johnem vyřčené argumenty na straně 212 této knihy. V rámci výroku nehodnotíme, zda se uvedená skutečnost stala tak, jak popisuje Kmenta a interpretuje John, ověřujeme to, zda se podobné informace v knize skutečně vyskytují.
" Koncem roku 2000 hrozilo zvláštnímu policejnímu týmu úplné rozpuštění. Nový ministr vnitra Stanislav Gross byl pod tlakem svého nadřízeného premiéra Miloše Zemana a svých známých z Národního bezpečnostního úřadu, aby tým rozprášil. Grossovi tehdy přišlo velmi závažné obvinění protikorupční policie, že je s Mrázkem spojen i ředitel bezpečnosti NBÚ Martin Hejl.To bylo tehdy jediné veřejně známé téma z Krakatice, které se přetřásalo v médiích. A Gross chtěl, aby mu to policie doložila. A pokud by toho nebyla schopná, museli by detektivové všeho nechat, svléknout uniformy a odejít do civilu. Mezi vánočními svátky a Silvestrem roku 2000 byla centrála protikorupční policie snad jediným místem v Praze, kde se pracovalo. Pro ministra vnitra Grosse tu vypracovávali speciální zprávu o aktivitách Františka Mrázka a celé jeho skupiny. Popsali v ní drtivou většinu mezníků Mrázkovy činnosti. Zprávu nazvali pracovně Armagedon podle biblického místa, kde mělo dojít k závěrečné bitvě mezi vojskem Hospodina a Satana. Když si Gross zprávu přečetl, navštívil centrálu protikorupční policie a chtěl mluvit s detektivy, kteří Armagedon sepsali. „Věděl jsem, co celá ta mafie kolem Mrázka dělá a jak je nebezpečná, ale tohle mě šokovalo. Netušil jsem, jaký rozměr to má a kam až to sahá," řekl Gross a ještě asi půl dne strávil v kanceláři, kde byla drtivá většina sesbíraného materiálu z kriminálního spisu Krakatice. Gross tehdy policisty podržel a nechal je dál pracovat. Problém byl, že ani on nebyl úplně čistý. I on měl máslo na hlavě. Policie to věděla, a proto, když tehdy centrálu navštívil, raději některé odposlechy uložila do jiného trezoru. "
Znáte poslední sociologické průzkumy, které se uskutečnily v Rusku v posledních dnech: okolo 95 procent občanů předpokládá, že Rusko musí bránit zájmy Rusů a představitelů jiných národností, žijících na Krymu. 95 procent. A více než 83 procenta předpokládají, že Rusko to musí dělat, dokonce jestli taková pozice zhorší naše vztahy s některými státy. 86 procent občanů naší země je přesvědčeno, že je Krym dosud ruským územím, ruskou zemí. A téměř, to je velmi důležité číslo, absolutně koreluje s tím, co bylo na referendu, téměř 92 procenta vystupují za připojení Krymu k Rusku.
Dle výzkumu zveřejněného ruskou tiskovou agenturou ITAR-TASS (ang), který byl proveden mezi 14. a 16. březnem 2014 společně agenturami Všeruského centra pro výzkum veřejného mínění (All-Russia Public Opinion Research Center) a Všeruské nadace veřejného mínění (All-Russian Public Opinion Foundation), se 94 % Rusů vyslovilo pro ochranu práv etnických Rusů a dalších národností žijících na Krymu a 83 % respondentů souhlasilo s ochranou těchto práv i v případě, že by to vedlo ke zhoršení vztahů s jinými státy. Zároveň 91 % respondentů podpořilo připojení Krymu k Ruské federaci a 86 % jich souhlasilo s výrokem: "Krym je Rusko".
Jednalo se o telefonický průzkum se vzorkem 48 590 obyvatel Ruska, z každého regionu bylo dotázáno mezi 300 a 1 000 respondenty.
