Přehled ověřených výroků

Výrok Davida Ratha hodnotíme jako pravdivý, ačkoliv se nám nepodařilo dohledat nezávislý zdroj a vždy se jedná o výroky samotného Davida Ratha.

Pokud by skutečně pracovat chtěl, pravděpodobně by mu to nebylo umožněno, protože jako osoba vazebně stíhána kvůli ovlivňování svědků, nemůže přijít do kontaktu téměř s nikým. Z čehož vyplývá, že by ani nesměl pracovat ve společnosti jiných vězňů.

Více informací k přijímání návštěv vazebně stíhaných s kterým souvisí i jejich možnost pracovat dostupné na stránkách Vězeňské služby České republiky.

Martin Komárek ukončil spolupráci s MF Dnes k datu 3. června 2013. Vydavatelství MAFRA bylo skupinou Agrofert Andreje Babišem koupeno až na konci června 2013 a k oficiálnímu převzetí došlo v řijnu téhož roku.

Výrok Andreje Babiše hodnotíme na základě komunikace s Ministerstvem financí jako pravdivý.

Vzhledem k nedostatku veřejně dostupných informací o státním dluhu České republiky z té doby jsme se obrátili přímo na Ministerstvo financí a od Ing. Radka Ležatky (zástupce tiskového mluvčího) se nám dostalo této odpovědi: „Ano, v portfoliu státního dluhu existuje 20letý swap(druh finančního derivátu, pozn. Demagog)z roku 2004, kde platíme téměř 5,9 %...bohužel v té době, se to na web ještě nedávalo(data tedy nejsou dostupná online, pozn. Demagog).

Ve věci stíhání policejního prezidenta Lessyho rozhodoval v květnu Obvodní soud pro Prahu 7, ten zprostil Petra Lessyho obžaloby.

Odvolací Městský soud v Praze, o kterém mluví Ivan Langer, však v říjnu konstatoval, že dle zásady ne bis in diem, tedy ne dvakrát o tomtéž, již v této věci potrestal policejního prezidenta ministr vnitra v kázeňském řízení a celé trestní stíhání tedy bylo nezákonné, svým rozhodnutím tedy zrušil i původní osvobozující rozsudek obvodního soudu.

Výňatky z odůvodnění rozsudku zveřejnil server ihned.cz. Z nich vyplývá, že ministr Kubice se o potrestání policejního prezidenta Petra Lessyho pokoušel nejdříve v kázeňském řízení (strana 9), které bylo nařízeno po tom, co se měl Petr Lessy dopustit zneužití pravomocí a pomluvy. Kázeňské řízení ale bylo zastaveno, protože vinu se nepodařilo prokázat (strana 10).

Později Jan Kubice pověřil GIBS prověřením těchto činů a na základě výsledků šetření inspekce odvolal Petra Lessyho z funkce policejního prezidenta (strana 11) a plukovník Lessy byl tedy za uvedené činy potrestán (strana 20). Jak konstatoval městský soud, “(...) zejména rozhodnutím o skončení služebního poměru, resp. ve věcech služebního poměru, které má jinak obdobné náležitosti a atributy jako rozhodnutí ve věcech kázeňského řízení, byl obžalovaný svým způsobem zjevně bezprostředně postižen přinejmenším ve svých důsledcích a dopadech /osobních, personálních, finančních/ obdobným způsobem, jakoby mu byl např. v trestním řízení uložen trest zákazu činnosti, případně trest ztráty vojenské hodnosti či s ohledem na vedlejší dopady zejména rozhodnutí ve věcech služebních právě tohoto druhu, respektive vzhledem k použití právě těch zákonných ustanovaní v tomto rozhodnutí citovaných, případně i trest penězitý.”

Soud se tedy samotnou skutkovou podstatou vůbec nezabýval, konstatoval pouze, že Petra Lessyho již potrestal ministr Kubice a soud tedy v této věci rozhodovat vůbec neměl.

Podle veřejně dostupných informací skutečně tehdejší ministr vnitra Radek John dal v prosinci 2010 podnět GIBS k prošetření jednání tehdejšího policejního prezidenta Oldřicha Martinů. Ten se měl sejít s tehdejším premiérem Petrem Nečasem a poskytnout mu informace ke kauze korupce na Státním fondu životního prostředí, ve které měl premiér Nečas vypovídat jako svědek. Informoval o tom například server ihned.cz nebo lidovky.cz.

Vyšetřování bylo ukončeno v únoru 2011 se závěrem „nezjistili jsme trestnou odpovědnost konkrétní osoby“.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě souladu uvedených faktů s příslušnými zákony.

Dle čl. 97 odst. 2 Ústavy ČR jmenuje prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny. Zároveň může být odvolán dle § 10 odst. 8 písm. b) zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o NKÚ"), a to pouze z odvolacích důvodů dle § 10 odst. 9 zákona o NKÚ, a to: "a) nevykonává-li funkci po dobu delší než šest měsíců,b) na základě pravomocného rozhodnutí Kárné komory Úřadu, ve kterém bylvysloven návrh na odvolání z funkce."

František Dohnal vykonával funkci prezident NKÚ od roku 2005 do roku 2012. V průběhu svého funkčního období čelil několika trestním oznámením, avšak trestní řízení byla vždy zastavena po tom, co byla Dohnalovi uložena pokuta kontrolním výborem (tento postup zabraňuje pokračování trestního řízení). Nakonec byl ale Městským soudem v Praze uznán vinným ze zneužití pravomoci veřejného činitele a neuspěl ani s odvoláním. Poslanecká sněmovna nemohla Dohnala odvolat, jelikož nebyly naplněny zákonné předpoklady pro jeho odvolání. (Srov. Českápozice.cz)

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je dle § 1 odst. 3 zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o působnosti ÚOHS") (.pdf), je jmenován prezidentem republiky na návrh vlády. Předseda může být dle § 1 odst. 6 zákona o působnosti ÚOHS odvolán pouze prezidentem republiky na návrh vlády, a to pouze ze zákonných odvolacích důvodů stanovených § 1 odst. 8 zákona o působnosti ÚOHS:

" a) nevykonává-li funkci po dobu delší než 6 měsíců, nebob) narušuje-li závažným způsobem důstojnost své funkce anebo narušuje-li nezávislost a nestrannost Úřadu. "

Funkční období předsedy ÚOHS je dle výše uvedeného zákona (§ 1, (5)) 6 let.

Poslanecký návrh novely tzv. služebního zákona skutečně předložila ČSSD již v červenci 2013, tedy v době, kdy byla ještě v opozici. Návrh byl formulován jako alternativa k návrhu Nečasovy vlády, který byl také poslán do sněmovny k projednání. Oba návrhy spadly pod stůl s rozpuštěním sněmovny.

V novém volebním období pak skupina poslanců ČSSD předložila tento návrh znovu. Podporu této novele vyjádřila skupina neziskových organizací sdružených v projektu Rekonstrukce státu. Martin Fadrný z organizace Frank Bold a zároveň jeden z expertů Rekonstrukce státu pak na e-mailový dotaz potvrdil, že "návrh tohoto zákona ve stadiu draftu připomínkovali zástupci nevládních organizací".

Jeho kolegyně Lenka Petráková z občanského sdružení Oživení pak v e-mailu dodává: "Osobně jsem se zúčastnila 2-3 setkání, a to neformálně, společně s kolegy z good governance. Podali jsme několik připomínek, námětů či komentářů, nicméně ne všechny byly v plné míře do novely zapracovány. Novelu jsme před jejím dokončením (finální verzi) neměli příležitost podrobně komentovat a to také z kapacitních důvodů".

K odchodům do důchodu je nutné hned na začátku poznamenat, že v České republice neexistuje jednotný věk, jehož dosažení umožňuje odchod do důchodu. V současnosti odchody do důchodu upravuje novelizovaný zákon č. 155/1995 Sb., k poslední úpravě důchodového věku došlo s účinností od 30.9.2011. Ani dříve nebyl důchodový věk stanoven jednotně - viz dřívější pravidla zde a zde.

Do důchodu se tedy chodí v nejrůznějším věku, není jasné, co měl Vojtěch Filip na mysli a výrok musíme hodnotit jako neověřitelný.

Průměrný věk odchodu do důchodu lze najít v databázi Eurostat, nejnovější dostupná data z roku 2010 hovoří o průměrném věku odchodu do důchodu 61,4 let.

Podle posledních dat Eurostatu za leden 2014 je nezaměstnanost lidí do 25 let (strana 5) v Evropské unii v průměru více než 23 %, například ve Španělsku je bez práce více než polovina mladých lidí. Co se týče miliard v bankách, v souvislosti s blížícími se zátěžovými testy v Eurozóně se o bankách hovoří jako o podkapitalizovaných. Přesnější čísla se nám však dohledat nepodařilo a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Poslanecká sněmovna v roce 2011 sestávala z pěti politických stran - ČSSD, ODS, TOP 09 s podporou Starostů, Věci veřejné a KSČM. Ve výběrové komisi zasedli podle zprávy Ministerstva vnitra České republiky zástupci tří stran - ČSSD, ODS, TOP 09. Předpokládejme, že Radek John jako předseda strany VV své straně zastoupení v komisi nabídl také. Vynechána je pak pouze, v souladu s jeho tvrzením, jen KSČM a výrok je tedy pravdivý.