Miloš Zeman
Nový ministr školství Marcel Chládek tento návrh upravil, a to tak, že z něho vyloučilo podmínku správního přezkoumání návrhů na jmenování vysokoškolských profesorů. Jinak, mně se ten návrh ministra školství líbí, protože má svoji logiku. Prezident jako nejvyšší ústavní činitel jmenuje rektory, což jsem nedávno asi v 11 případech udělal. No a druhý nejvyšší ústavní činitel, to jest předseda Senátu, by měl jmenovat vysokoškolské profesory.
Jednou z priorit nového ministra školství Marcela Chládka by podle premiéra Bohuslava Sobotky mělo být mj. dokončení novely vysokoškolského zákona.
Důležitou součástí novely je část týkající se jmenování profesorů. Profesory tradičně jmenoval prezident, ale Miloš Zeman po loňské kauze s akademikem Martinem C. Putnou oznámil, že by chtěl tuto jmenovací pravomoc převést na ministra školství.
Vláda následně bez porady s akademickou obcí schválila materiál, aby profesory jmenoval předseda Senátu. Tento nový materiál ale navíc umožňoval předsedovi Senátu návrhům na profesora nevyhovět, což se stalo terčem kritiky.
Chládek uvedl po nástupu do úřadu: „Chci z toho návrhu vyndat tu pasáž, aby předseda Senátu mohl odmítnout jmenování pouze v případě procesního pochybení. A chci vyndat tu pasáž odbornou, protože odborná stránka by měla zůstat na úrovni vysokých škol". Dodal však, že tato varianta se líbí jen některým rektorům.
Chládek se 7. února sešel s rektory a probíral s nimi navrhované změny ve jmenování profesorů, které akademici kritizovali.
Nový ministr školství proto navrhl, že se z materiálu vyškrtne pasáž umožňující předsedovi Senátu profesory nejmenovat. S touto úpravou nemá problém ani prezident Miloš Zeman, s nímž o tom Chládek již jednal.
21. ledna prezident Miloš Zeman také jmenoval na Hradě 12 rektorů veřejných vysokých škol. Funkce se ujmou od února. Pěti z nich tím začne už druhé funkční období, sedm rektorů je nových.
Na základě výše uvedených informací označujeme výrok jako pravdivý.
Miloslav Ransdorf
Někdy zavedení evropských norem byla cesta dolů. Třeba případ zavedení normy, která se týkala obsahu těžkých kovů ve vodě, tak to znamenalo vlastně 4x tu naši úroveň zhoršit. Tzn. čtyřikrát je povolen vyšší obsah těžkých kovů ve vodě, než tomu bylo v minulosti.
Miloslav Ransdorf hovoří pravděpodobně o maximálních limitech těžkých kovů povolených v pitné vodě.
Těžké kovy (.pdf) jsou obecně ty kovy, které mají hustotu vyšší než 5g/cm3. Mezi těžké kovy patří například arsen, kadmium, rtuť, měď, beryllium či chrom.
Níže uvedená tabulka vychází z vyhlášek z roku 2000 a z roku 2004, kdy se již v souladu s právem Evropských společenství (Směrnice – .pdf – Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu) stanovily hygienické požadavky na pitnou vodu.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví z roku 2000 ke stažení zde.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví z roku 2004 zde (.pdf).
Tabulka zachycuje vyhláškami stanovující limity pro těžké kovy v pitné vodě (nezahrnuje všechny těžké kovy).
Těžký kov
rok 2000
rok 2004
Limit NMH
Arsen
0,01 mg/l
0, 01 mg/l
Kadmium
0,005 mg/l
Rtuť
0,001 mg/l
Měď
1,0 mg/l
1 mg/l
Beryllium
0,002 mg/l
Chrom
0,05 mg/l
NMH – nejvyšší mezní hodnota
Na základě porovnání limitů stanovených jednotlivými vyhláškami v roce 2000 a v roce 2004 označujeme výrok za nepravdivý.
V Belgii se vláda sestavovala dva roky. Bylo to nejšťastnější období ekonomiky, protože se do ní vláda nepletla.
Prezident Miloš Zeman se takto vyjádřil pro Českou televizi 27. 10. 2013.
Doba formování nové výkonné vlády v Belgii trvala 589 dní (ang.), od 26. dubna 2010 do 6. prosince 2011. Trvala tedy zhruba 19 měsíců, nikoli celé dva roky, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
Část výroku, kde prezident Zeman hovoří o „nejšťastnějším" období ekonomiky, je velmi subjektivní a v hodnocení proto nehraje roli, nicméně poskytujeme k tomu krátký komentář:
Pokud bychom si vzali jako měřítko růst reálného HDP, tak Belgie skutečně rostla. Dle Eurostatu bylo tempo růstu v roce 2010 2,3 % HDP a 1,8 % v roce 2011. Tento vývoj lze skutečně vysvětlit absencí (ang.) vládních škrtů a dalších úsporných opatření, která by měla na ekonomický růst negativní vliv. Projevila se také indexace (ang.) důchodů a platů státních zaměstnanců při zvyšující se inflaci. To se však společně s absencí úsporných opatření projevilo na bilanci veřejných rozpočtů (-3,7 % HDP v letech 2010 a 2011). A tak v roce 2011 stoupl hrubý veřejný dluh Belgie na 98 % HDP, což se odrazilo spolu s vládní krizí na zhoršení ratingového hodnocení Belgie na finančních trzích.
Faktem také je, že v předkrizovém období belgický HDP rostl i více – např. v r. 2006 tempem 2,7 % a v r. 2007 2,9 %.
Evžen Tošenovský
Socialisté samozřejmě rámec navržený Komisí a jeho radikálnější podobu dnes odhlasovanou Evropským parlamentem ve Štrasburku obhajují.
Přijaté pozměňovací návrhy (např. č. 10, 12, 13, 57, 58, 59 apod.) míří k relativně silnější podobě návrhu nařízení, než byla verze připravená Evropskou komisí. Pro návrh nařízení o fluorovaných skleníkových plynech hlasovali všichni europoslanci socialistické frakce S&D (.pdf, str. 48), na základě čehož označujeme výrok za pravdivý.
Zdeněk Žák
Já jsem řekl, že v momentě, bez jakéhokoliv zpoždění, kdy bude kterákoliv z těch soutěží připravena, takže bude vypsána. Zároveň jsem ale řekl, (…) že nedopustím, aby spatřila světlo světa nedokonalá soutěž.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo z dostupných veřejných zdrojů dohledat vyjádření ministra dopravy, které by korespondovalo s jeho výrokem.
Václav Klaus
(pozn. k návštěvě M. Zemana na olympiádě v Soči) Proč by ne? Jen mě to trochu udivilo, protože oproti mně, který hrál basketbal i na mezinárodní úrovni v různých zemích světa, prezident Zeman, obávám se, ani jednu minutu svého života sportu nevěnoval.
Tento výrok Václava Klause pochází z článku serveru iDNES.cz publikovaného 27. ledna 2014.
Je pravdou, že se Václav Klaus dlouhou dobu věnoval basketbalu. Jeho sportovní kariérou se zabývala například Česká televize, jako o sportovci o něm hovoří například BBC. S basketbalovým týmem Slovan Orbis se podíval například do Belgie.
Jako kapitán týmu se Václav Klaus těšil čestnému místu uprostřed
Vedle toho prezident Zeman rozhodně není vyhlášeným sportovcem. Tvrzení, že nestrávil ani jednu minutu svého života sportem, je ovšem příliš silné. Sám deklaruje svou zálibu v šachu a turistice. V r. 2009 např. podniknul výlet po Šumavě. Je také veřejně dobře známo, že se často a rád plaví na svém osobním člunu doma na Vysočině. Miloš Zeman pravděpodobně také musel v mládí absolvovat hodiny tělocviku, avšak tuto informaci se nám nepodařilo potvrdit, ani vyvrátit.
Z těchto důvodů musíme výrok Václava Klause hodnotit jako nepravdivý.
Foto: iDNES, Lidovky
Miroslav Kalousek
...nehlasoval jsem pro uznání Kosova.
Z dostupných údajů vyplývá, že Miroslav Kalousek nepodporoval vyhlášení nezávislosti Kosova v pozici poslance, ani jako tehdejší ministr financí ve vládě Mirka Topolánka nehlasoval pro uznání Kosovské republiky jako samostatného státu.
Poslanecká sněmovna se, v souvislosti s množícími se zprávami o možném vyhlášení autonomie, budoucím statutem Kosova zabývala na 27. schůzi 6. února 2008, a to v hlasování č. 181, jehož výsledkem bylo usnesení (.doc) deklarující, že "při jednáních o budoucím statutu Kosova nebyly zatím vyčerpány všechny možnosti". Fakticky tak vládu pověřovalo zasadit se o hledání alternativ k úplnému osamostatnění Kosova. V záznamu o tomto hlasování je Miroslav Kalousek veden jako nepřihlášený. To znamená, že se daného hlasování vůbec nezúčastnil.Vláda pak nezávislost Kosova de facto uznala svým usnesením č. 635 (.pdf) 21. května 2008. Toto usnesení bylo přijato (.doc; str. 20) 11 ministry z 18 přítomných, přičemž 7 členů vlády se hlasování zdrželo. Mezi ty, kdo se zdrželi hlasování, patřili právě tehdejší ministři za KDU-ČSL, tedy i Miroslav Kalousek (viz prohlášení Václava Klause v reakci na uznání Kosova z 23. května 2008).
Vojtěch Filip
Nejblíže samozřejmě podle principu poměrného zastoupení má tomu zvolení TOP 09 (řeč je o místopředsedovi poslanecké sněmovny - pozn. Demagog.cz), protože má 26 poslanců. My jsme měli v minulém období také 26 poslanců. Byli jsme vyřazeni, protože se ty hlasy rozdělily jinak.
Dle informací zjištěných na webu Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.
Poslanecký klub TOP 09 a Starostové má v tomto období 26 poslanců. KSČM měla v období 2010-201 3 (do rozpuštění sněmovny) stejný počet - tedy 26 poslanců.
Posty (uvádíme zástupce strany v rámci celého období) ve vedení PSP obsadily ze zvolených subjektů nakonec ODS (Němcová, Pospíšil), ČSSD (Zaorálek, Hamáček), TOP 09 (Parkanová, Oliva) a VV (Klasnová).
Komunisté tedy nebyli ve vedení Poslanecké sněmovny zastoupeni, byť měli 26 mandátů, což odpovídá současné síle TOP 09. Výrok Vojtěcha Filipa tedy hodnotíme jako pravdivý.
Martin Schulz
Ani v České republice není blahobyt rovnoměrně rozdělen.
Pokud budeme pro zjednodušení měřit blahobyt jako HDP na hlavu, tak musíme dát Martinu Schulzovi za pravdu.
Vyplývá to ze statistik Eurostatu (.pdf, ang.), kdy z českých regionů jediná Praha dosahuje HDP vyššího než je průměr EU (v roce 2011 to bylo 171 %), ostatní regiony za průměrem zaostávají na rozmezí 63 až 73 procent.
Nerovnoměrnost ještě více vyniká ve srovnání ČSÚ, z něhož vyplývá, že Praha vytváří téměř čtvrtinu celkového českého HDP, zatímco třeba počtem obyvatel srovnatelný Moravskoslezský kraj tvoří desetinu produkce.
David Rath
Vemte si, kolik justičních omylů jen za poslední dobu, chcete ty jména vyjmenovat? Pán, který byl rok ve vězení za znásilnění a pak se zjistilo, že nikoho neznásilnil. Vždyť toho jsou plná média. Tak ten člověk byl trestán za něco, co neudělal. A takových případů máte desítky. Bohužel u nás nemáme ani statistiku justičních omylů.
Statistika justičních omylů v České republice skutečně neexistuje. Justičních omylů přitom v České republice není moc, ale čas od času se nějaký objeví. Od roku 2010 uznalo Ministerstvo spravedlnosti odškodnění za vykonaný trest v 16 případech z celkových 70 žádostí.
Případ, o kterém mluvil David Rath, se stal v 90. letech. Jan Šafránek byl tehdy odsouzen za znásilnění a ve vězení strávil jeden rok. S pověstí násilníka žil 14 let.
Dalším případem bylo nespravedlivé odsouzení dvou mužů ze Znojma, Jaroslava Schindlera a Tomáše Čechury za loupežná přepadení pošťaček. Případ se stal před devíti lety, a i když se později skutečný pachatel přiznal, trest stále platil. Nejvyšší soud v Brně v listopadu tohoto roku přiznal, že okresní i krajský soud porušily zákon v neprospěch obou mužů a případ se vrátil zpět ke znojemskému soudu k novému projednání.
Justičního omylu se soudy dopustily také v případě Vladimíra Konečného. Ten byl v roce 2004 odsouzen za podvod a ve vězení strávil dva roky. Jako ředitel banky měl tehdy podepsat 11 směnek na 1,3 miliardy a vystavit tak banku nebezpečí, že tyto peníze bude muset zaplatit. Po připomínkách Ústavního soudu o nevěrohodnosti svědků nakonec Krajský soud v Brně potvrdil Konečného nevinu.
