Jan Mládek
To, o čem se mluví, jsou dneska ty víza selektivní, mluví se o tom, že by měli zákaz, zákaz výjezdu do Spojených států. A možná do Evropských unií všichni členové ruské státní Dumy, který přijali nějakou rezoluci o omezené, vlastně omezené suverenitě Ukrajiny a takové, takovéhle věci.
Je pravdou, že Evropská unie a Spojené státy uvažovaly o možnosti selektivních víz pro určité ruské představitele. Ti by nemohli cestovat do EU a USA. Nepodařilo se nám však dohledat, jestli takováto podoba sankcí měla být namířena proti všem členům ruské Dumy, kteří přijali rezoluci o omezené suverenitě Ukrajiny. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.
O sankcích v podobě zmrazení víz ruským představitelům se mluvilo již před referendem na Krymu. Evropská unie i USA hovořily o pozastavení víz Putinovým blízkým spolupracovníkům a dalším čelním představitelům země – původně se mělo jednat asi o 13 osob. EU navíc připravila seznam dalších 130 osob, kterým by mohl být zakázán vstup do evropských zemí. Na tomto seznamu figurovali další političtí a vojenští představitelé. Nepodařilo se nám však ověřit, zda omezení přístupu do EU a USA mělo být namířeno proti všem členům Dumy, kteří hlasovali o omezení suverenity Ukrajiny.
V reakci na krymské referendum nakonec EU i USA k sankcím v pondělí přistoupily. Uvalily je na 13 ruských představitelů a také na 8 ukrajinských.
Andrej Babiš
Ale však investoval ČEZ 260 miliard investoval, ano. To znamená za poslední léta a investoval 70 miliard do zahraničí.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož ČEZ mezi lety 2009–2013 investoval dokonce více než 260 mld. Kč. Náklady na zahraniční expanzi byly 72 miliard od roku 2005.
Investiční výdaje ČEZ
rokinvestiční výdaje*
2013> 44 mld. Kč (.pdf, str. 28)*201259 mld. Kč 201154 mld. Kč (.pdf, str. 78)201062 mld. Kč200957 mld. Kč (.pdf, str. 93)2009–13> 276 mld. Kč *) za rok 2013 pouze hodnota investicí do dlouhodobého majetku – CAPEX; výroční zpráva za rok 2013 dosud nebyla vydána
Tomio Okamura
Já jsem si přečetl studii profesora, teda docenta Ševčíka z Národohospodářské fakulty na Vysoké škole ekonomické v Praze, a to je výborná studie, kde přesně propočítali, že tu daň můžeme snížit o 2 koruny a ten výběr se naopak zvýší, protože i Rakušani začnou tankovat u nás.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, je v souladu s informacemi uvedenými ve studii (.pdf) s názvem Spotřební daň z pohonných hmot v České republice, kterou vypracoval doc. Ing. Miroslav Ševčík. CSc. a Ing. Aleš Rod.
Konkrétně je zde uvedeno následující:
" Plošné snížení sazeb daně je administrativně jednodušší varianta.(...)Nabízí se tak prostor pro úpravu přes 100 EUR na 1000 litrů, tj. až 2,50 Kč na jeden litr paliva(...) Dopady tohoto řešení není snadné odhadovat. Nezbytné je využít informace o spotřebním chování stěžejních cílových skupin, v tomto případě je tou nejdůležitější z nich skupina dopravců a podnikatelských subjektů používajících motorovou naftu k podnikatelským účelům. Jejich jednání lze kvantifikovat pomocí evidence reakcí na historické změny cen způsobené změnami spotřebních daní v některém ze států Evropské unie, jež evidují provozovatelé palivových karet. Z uvedených čísel vyplývá, že za uvažovaných okolností se bod zlomu pro státní rozpočet nachází zhruba kolem2,00 Kč snížení sazby daně z motorové nafty (...).Při tomto snížení dojde jednak k vyššímu tankování tuzemských dopravců v České republice (vyjma těch, co mají možnost tankovat v Belgii a Španělsku), a také k zahájení návratu tankování importujících, exportujících a tranzitujících zahraničních dopravců. Modelové výpočty ukazují, že z pohledu daňového výnosu ze spotřební daně se jako optimální jeví snížení o 2,50 Kč na litr paliva, které by státnímu rozpočtu přineslo navíc (dle konzervativního odhadu) 1,64 miliardy Kč. "
Bohuslav Sobotka
Nová vláda předstupuje před Poslaneckou sněmovnu osm měsíců po pádu vlády, která měla jako poslední mandát vzniklý z voleb. Předstupujeme před Poslaneckou sněmovnu tři měsíce po volbách do Poslanecké sněmovny, které rozhodly o jejím aktuálním složení.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Petr Nečas oficiálně podal demisi 17. června 2013, což je osm měsíců od dnešního dne (18. únor 2014). Volby do Poslanecké sněmovny se však konaly ne před třemi, ale před téměř čtyřmi měsíci, a to ve dnech 25.–26. října 2013.
Zuzana Roithová
Do doby, než ta krize vnikla, stouplo DPH v ČR skoro dvojnásobně.
Zuzana Roithová ve svém výroku mluví o tom, že v období mezi vstupem do EU a příchodem krize do ČR vzrostlo DPH dvojnásobně. Podle webu podnikatel.cz a danarionline.cz vypadal vývoj DPH v České republice následovně:
Základní sazba DPH
Snížená sazba DPH
1.1.1993 – 31.12.1994
23
5
1.1.1995 – 31.12.2004
22
1.5.2004 – 31.12.2007
19
1.1.2008 – 31.12.2009
9
Z tabulky jasně vyplývá, že se sice snížená sazba DPH v tomto období téměř dvojnásobně zvýšila, základní sazba však zůstala na stejné výši. Z tohoto důvodu nelze hovořit o "dvojnásobném zvýšení DPH", a proto hodnotíme výrok jako zavádějící. Dodejme, že v období od vstupu do EU se v rámci snížené a základní sazby přesunovaly některé položky, a to zejména do "horní" sazby.
Jan Hamáček
Na rozdíl od, ano, ano, to máte pravdu, na rozdíl od hejtmanů, když je hejtman poslancem, tak může pobírat oba platy, v případě, že je poslanec či senátor ministrem, tak samozřejmě nepobírá poslanecký plat, ale pouze ministerský. (čas 47:40)
Výrok pochází z relace Hyde Park, odvysíláno 16. 1. 2014 (čas 47:40).
Co se týče poslaneckých a ministerských platů, jejich souběh vylučuje zákon č. 236/1995 Sb. v §34 odstavci druhém, kde stojí, že „přisoučasném výkonu dvou funkcí představitele náleží představiteli plat stanovený tímto zákonem, který je vyšší." V souladu s §3a tohoto zákona činí platová základna pro výpočet platů představitelů v letech 2011-2014 51 731,- Kč. Nejvyšší možný plat poslance či senátora (v případě, že zastává funkci předsedy komory) se dle §8 písm. f téhož zákona vypočítává koeficientem 1,82 z platového základu, zatímco řadovému ministru pak podle §11 písm. a koeficientem 2,06. Poslanec-ministr tedy pobírá pouze ministerský plat.
Funkci hejtmana však upravuje Zákon o krajích, který ale rovněž nevylučuje platové ohodnocení hejtmana v případě souběžného výkonu jiné veřejné funkce. Jeho plat upravuje nařízení vlády, které na toto téma také mlčí. Není tedy důvod, aby hejtman nemohl zároveň pobírat další plat.
Proto potvrzujeme výrok Jana Hamáčka jako pravdivý.
Podívejme se na kauzu Parkanová, předražení letounů CASA o třičtvrtě miliardy ve srovnání se stejnými portugalskými. Nikdo za to nemá odpovědnost, protože řeknou, že to bylo řádně vysoutěženo a prostě to takhle nejde.
Okamurou popisovaná kauza se týká nákupu letounů CASA v hodnotě 3,6 miliardy korun. Nákup schválila vláda Mirka Topolánka, která byla v té době v demisi. Podle protikorupční policie byla způsobena škoda ve výši 658 milionů a rozhodla se stíhat tehdejší ministryni obrany Vlastu Parkanovou.
Tomio Okamura zde naznačuje, že nikdo za kauzu nemá zodpovědnost. To však není úplně pravda, protože případ stále není uzavřen a stíhání exministryně obrany Parkanové pokračuje. Stále tedy probíhá práce orgánů činných v trestním řízení a nelze tedy říci, že se svým způsobem nic neděje.
Miloš Zeman
Prezident nejenom že jmenuje premiéra, a víte dobře, že po rozpadu Nečasovy vlády je tato pravomoc nesmírně důležitá, ale prezidentovi také Ústava umožňuje konzultovat pravidelně s jednotlivými členy vlády.
Pravomoci prezidenta, o nichž mluví Miloš Zeman, upravují v Ústavě České republiky články 62 a 64. Na základě jejich obsahu je pak jeho výrok hodnocen jako pravdivý.
Prezidentovi skutečně Ústava ČR umožňuje projednávat s členy vlády otázky patřící do jejich působnosti, což by se dalo jinak označit jazykem Miloše Zemana za "pravidelné konzultování".
Čl. 62 Prezident republiky a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi, ...
Čl. 64 ... (2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.
Petr Fiala
Jednak vidíme, že zde není jenom vládní koalice, že ta vládní koalice je při řadě hlasování doplňována také podporou komunistické strany.
Není sice možné přesně určit, kolik hlasování je "řada hlasování", ale je pravdou, že KSČM několikrát hlasovala s formující se koalicí ČSSD, ANO a KDU-ČSL..
Jedná se například o hlasování o harmonogramu projednávání rozpočtu, hlasování o opatŕení Senátu o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, návrhu na potvrzení předsedů výborů PS nebo návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2014.
Tak zaprvé, já jsem chtěl původně navrhnout dvě jména, pana Křečka a pana Zářeckého, bohužel na poslední chvíli pan Zářecký z rodinných důvodů tento můj návrh odmítl.
Výrok prezidenta Zemana je na základě dohledaných zpráv o kandidátech na veřejného ochránce práv hodnocen jako pravdivý.
Svůj záměr navrhnout na ombudsmana Stanislava Křečka a Pavla Zářeckého prezentoval prezident Zeman v Otázkách Václava Moravce 12. ledna, kdy konkrétně uvedl na otázku moderátora:
"Václav Moravec:...Můžete potvrdit nebo vyvrátit, že jedním z těch vašich kandidátů na ombudsmana bude dosavadní zástupce veřejného ochránce práv Stanislav Křeček?Miloš Zeman: Ale vzhledem k vašemu zájmu vám dokonce rád řeknu, že vedle Stanislava Křečka, protože prezident navrhuje dva kandidáty, bude druhým kandidátem Pavel Zářecký". O tom, že Pavel Zářecký odmítl z rodinných důvodů nominaci na veřejného ochránce práv, informovala média 24. ledna. Konkrétně přebrala zprávu ČTK (např. Česká televize), která citovala mluvčího Hradu, jenž o tomto odmítnutí informoval.
