Přehled ověřených výroků

Miroslav Kalousek správně poukazuje na fakt, že Česká národní banka má jako jeden ze svých základních cílů v rámci měnové politiky udržování tzv. cenové stability, který v současné době skutečně činí 2%. Ne zcela přesné je však již tvrzení, že ČNB má pouze dva nástroje.

Hlavním cílem České národní banky je opravdu udržování cenové stability, neboli stability spotřebitelských cen. S tímto cílem je také spojen zmíněný cenový či inflační cíl, který je od ledna 2010 stanoven ve výši 2% (pdf.).

Co se týče nástrojů měnové politiky, lze nalézt více než dva nástroje, které má ČNB k dispozici k zajištění tohoto cíle. Jedná se především o tzv. nepřímé nástroje monetární politiky, které zahrnují:

- diskontní nástroje - operace na volném trhu - povinné minimální rezervy - konverze a swapy cizích měn - intervence ve prospěch (neprospěch) devizového kurzu

Jako třetí nejdůležitější obchodní partner EU je Rusko označeno serverem Euroskop.

Co se druhé části výroku týče, Rusko v roce 2011, který server Eurostat monitoruje jako poslední, bylo dovozcem přibližně 32,5 % plynu a 25 % ropy dovážených do EU.

Evropská komise pak doplňuje dokumenty za rok 2012, které hovoří stran ropy o 31.38 % (soubor eu-coi-for-extra-eu-2012-01-12.xls), hodnotu dovozu plynu však nezmiňuje.

Za rok 2013 ještě data nejsou dostupná. Nejnovější dostupná data však výrok Libora Roučka potvrzují.

Výrok Kateřiny Konečné (na základě níže uvedeného) označujeme jako zavádějící, a to vzhledem k různosti postojů (přímá volba starostů), ale i podpoře některých návrhů oběma či jednou ze sledovaných stran (přímá volba prezidenta), které lze bez pochybností označit jako prvky přímo demokracie. Dále je nutné zdůraznit, že liknavě se obě strany stavěly především k návrhům na uzákonění obecného referenda.

Je poměrně obtížné určit to, co přesně považujeme za "prvky přímé demokracie". V následující analýze popíšeme různé návrhy se vztahem k této problematice a zaměříme se na postoje sledovaných subjektů TOP 09 a ODS.

Zaměříme se tedy na období společného působení obou stran TOP 09 i ODS tj. po volbách 2010. Můžeme pozorovat, že během jejich vlády došlo k implementaci přímé volby prezidenta. Hlasování o této změně ukazuje, že pro byli poslanci ODS i TOP 09, poslanci KSČM se naopak zdrželi hlasování. Rozpory vyvolalo zavedení přímé volby starostů, kterou navrhovala právě TOP 09 (především její partner hnutí STAN) a naopak "odmítala a blokovala" ODS.

Samostatnou kapitolou je pak schválení zákona o obecném referendu. Ten byl v minulosti (před společným působením obou stran od roku 2010) vždy trnem v oku ODS. Naposledy v roce 2012 obě strany TOP 09 i ODS smetly návrh o obecném referendu z dílny ČSSD. Obdobně za koaličního působení obou stran byl smeten např. také návrh z roku 2010. Vláda, jejíchž členy byly ODS i TOP 09, však v roce 2012 přijala svoji verzi zákona o obecném referendu. Zákon však přijat nebyl.

ODS dále např. navrhovala jednorázové referendum osmlouvě členských států EU o tzv. fiskální odpovědnosti. Proti se naopak stavěla TOP 09.Je tedy nutné konstatovat, že poměrně odmítavý postoj představitelů ODS ve vztahu k "referendům" není zase tak konzistentní. A případě "třeskutých" politických otázek se jej "nebojí navrhovat".

Legislativa upravující referenda na nižší úrovni samosprávy (krajská i místní) byla schválena, již před společným působením obou sledovaných subjektů. Je nutné dodat, že zákon o krajském referendu byl přijat přes odpor sledované ODS (TOP 09 na půdě PSP ČR ještě nebyla).

Uveďme také pro doplnění, že programy ODS i TOP 09 z roku 2010 mají k prvkům přímé demokracie rozdílný postoj.

TOP 09 konkrétně uváděla: " Vláda (myšlena je TOP 09 - pozn. Demagog.cz) je přesvědčena, že posílení prvků přímé demokracie zvýší zájem občana o veřejný život, zejména o účast ve volbách. Navrhne proto přímou volbu starostů, primátorů a přímou volbu prezidenta republiky."

ODS (.pdf - část Politický systém) se ve svém programu z roku 2010 k prvkům přímé demokracie nehlásila.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť ODS a TOP 09 a priori neodmítaly všechny prvky přímé demokracie. Za jejich vlády došlo k zavedení přímé volby prezidenta, TOP 09 usilovala také např. o zavedení přímé volby starostů.

Skupina Európskych konzervatívcov a reformistov (EKR) skutočne nominovala Malalu Yousafzai na Sacharovovu cenu 2013, výrok teda hodnotíme ako pravdivý.

Portál Európskeho parlamentu,16. september 2013:

"Malala Yousafzai - nominated jointly by 3 political groups:

• for the EPP group, by José Ignacio Salafranca (ES), Elmar Brok (AT), Michael Gahler (DE), Arnaud Danjean (FR), Joseph Daul (FR), Gay Mitchell (IE) and Mairead Mc Guinness (IE),
• for the S&D group, by Hannes Swoboda (DE) and Véronique de Keyser (BE),
• for the ALDE Group, by Guy Verhofstadt (BE), Sir Graham Watson (UK), and Annemie Neyts-Uyttebroeck (BE), and also by Jean Lambert (Greens, UK) and the ECR group. "

Činnost Bezpečnostní informační služby vymezuje zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky (.pdf, dostupný ke stažení zde). Dle § 7 tohoto zákona odpovídá za činnost zpravodajských služeb a jejich koordinaci vláda.

Rovněž podle samotného webu BIS za řízení, kontrolu a koordinaci zpravodajských služeb zodpovídá vláda jako celek prostřednictvím Výbor pro zpravodajskou činnost, který je stálým pracovním orgánem Bezpečnostní rady státu. Předsedou výboru je premiér, místopředsedou ministr vnitra, členy jsou ministři zahraničí, obrany a ředitelé Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství a sekce předsedy vlády.

Vnější kontrola zpravodajských služeb je pak rozdělena ještě mezi Parlament, který provádí na Službami dohledovou činnost.

Ačkoliv premiér nepochybně hraje při kontrole a řízení výraznou roli, nedá se tvrdit, že by tyto činnosti byly pouze v jeho rukou, výrok je tedy zavádějící.

Výrok je hodnocen na základě absence zdrojů o formálním fungování RVHP jako neověřitelný.

Je veřejně dohledatelné, že strany jednající o vládní koalici - tedy KDU-ČSL, ČSSD a ANO se vymezovaly (ať už skrze vyjádření svých vrcholných představitelů nebo pomocí petičních archů) proti zásadním reformním krokům vlády Petra Nečase - jako například byla důchodová reforma, projekt S-karet a nebo proti vládě jako takové.

Zde uvádíme příklady takových projevů u všech zmíněných subjektů či jejich představitelů:

KDU-ČSL

V srpnu 2012 se před Ministerstvem práce a sociálních věcí uskutečnil happening pořádaný společně KDU-ČSL a Národní radou zdravotně postižených. Na akci aktivně vystupoval místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek a zasazoval se o zrušení S-karet.

Lidovci také iniciovali petici proti schválení důchodové reformy, kterou považovali za nesolidární a bezohlednou. Tuto petici předali zástupci KDU-ČSL poslancům v sprnu 2012.

ČSSD

Sociální demokraté patřili k největším kritikům pravicové vlády a už téměř po roce fungování kabinetu Petra Nečase začali sbírat podpisy pod petici, která žádala jeho odstoupení. V únoru letošního roku pak ČSSD připravila ústavní stížnost proti projektu S-karet. Několikrát také sociální demokraté vyvolali hlasování o vyslovení nedůvěry vládě - například na začátku roku 2012 nebo v lednu 2013.

ANO

Andrej Babiš jako předseda hnutí ANO kritizoval vzáří 2012například Petra Nečase za jeho údajnou servilitu ke kmotrům a nejednotnou zahraniční politiku. Ve svých projevech v roce 2013 pak nadále opakoval, že jsou to hlavně velké strany - tedy ODS a ČSSD, které můžou za nefunkční stát. Pro hnutí ANO se už také vžila charakteristika tzv. protestní strany.

Na základě níže předložených informací hodnotíme výrok Jiřího Dienstbiera jako pravdivý. V Okamurově návrhu figuruje tzv. péče řádného hospodáře, která ovšem představuje nižší úroveň, než jaká je v současné právní úpravě požadována.

V tomto případě Jiří Dienstbier hovoří o návrhu (.pdf) na změnu v zákoně č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, a v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který podal Tomio Okamura a další poslanci. Dle tohoto návrhu (str. 1) by zástupci státu a zástupci územních samosprávných celků měli jednat se svěřeným majetkem s péčí řádného hospodáře. Jak je ale uvedeno ve stanovisku vlády k tomuto návrhu (.pdf), v současné právní úpravě je v případě hospodaření s majetkem vyžadována vyšší míra odbornosti, než jakou navrhuje Okamura (str. 1).

V zákoně 219/2000 Sb. je v § 47 uvedeno následující: " Fyzické osoby, které z titulu svých funkcí nebo pracovního zařazení v organizačních složkách anebo z titulu pověření vykonávat jménem státu jeho práva akcionáře činí právní a jiné úkony týkající se majetku a plní další úkoly stanovené tímto zákonem, jsou povinny provádět tuto činnost s odbornou péčí a postupovat podle tohoto zákona, dalších právních předpisů a vnitřních předpisů, jimiž se hospodaření a nakládání s majetkem, popřípadě jeho správa řídí ". Je tedy nutná odborná péče.

O péči řádného hospodáře hovoří Nový občanský zákoník v § 159 následovně: " Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky ". Péče řádného hospodáře sice není přesně popsána, ale obecně se má za to (stanovisko vlády ji tak pojímá – str. 2), že vyžaduje znalosti informovaného laika. Díky této navrhované úpravě by tedy místo odborných znalostí stačily znalosti řádově nižší.

Zrušení daně z příjmu fyzických osob je možné najít v Politickém programu Strany svobodných občanů (.pdf), konkrétně v části VI. Daňová a rozpočtová politika, bod 2 (str. 17).

Dle Návrhu státního závěrečného účtu za rok 2012 (.pdf, str. 4) je skutečný výnos daně z příjmů fyzických osob roven 92,59 mld. Kč, v roce 2011 byl skutečný výnos 90,61 mld. Kč. Skutečné výdaje rozpočtu pro rok 2012 se rovnaly 1 152,39 mld. Kč, skutečný výnos daně z příjmů fyzických osob tedy odpovídá 8 % celkových skutečných výdajů (v případě schválených celkových výdajů a schváleného výnosu daně z příjmů fyzických osob by se výsledek rovnal 7,7 %), navrhovaná jedna patnáctina (tedy 6,667 %) je číslem mírně nižším. V případě skutečných celkových výdajů pro rok 2011 (1 155,53 mld. Kč) by výsledkem bylo 7,8 %, což je opět mírně nižší než navrhovaná jedna patnáctina.

V porovnání s hrubým domácím produktem (v konstantních cenách roku 2005, měřeným výdajovou metodou), který pro rok 2012 byl roven 3 584,924 mld. Kč, by skutečný výnos odpovídal 2,58 %, pro rok 2011 byl hrubý domácí produkt roven 3 621,908 mld. Kč a skutečný výnos daně z příjmů fyzických osob odpovídal 2,5 % hrubého domácího produktu daného roku. Petr Mach ve svém výroku mluví o zhruba 3 procentech, jeho vyjádření tak lze považovat za korektní.

Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok jako pravdivý.

„Věci veřejné nechtějí bojovat proti korupci jenom slovy,“prosazovala strana novelu zákona o veřejných zakázkách. Tato novela, která mimo jiné zrušila „losovačky“, byla schválena v roce 2011 celým poslaneckým klubem Věcí veřejných (mimo omluvených poslankyň).

Při projednávání novely vládu zastupoval ministr pro místní rozvoj za VV Kamil Jankovský a Deník.cz při příležitosti schvalování novely uvedl, že „Věci veřejné ve vládě prosadily návrh zákona o veřejných zakázkách.“

Tehdejší předseda strany a ministr vnitra Radek John rovněž jmenoval do funkce policejního prezidenta Petra Lessyho.