My jsme předložili zákon o majetkových přiznáních, nebyl přijat.
Na základě informací z webu Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.
Skupina poslanců ČSSD skutečně předložila 8. září 2011 Návrh zákona o přiznání k registrovanému majetku a o změně zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Tento návrh zákona byl také následně v rámci prvního čtení zamítnut.
ČPS vznikla zhruba před 4 lety a já jsem byl 3 roky aktivním předsedou, prošel jsem několik voleb.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.
Podle seznamu politických stran a hnutí dostupného na stránkách ministerstva vnitra byla Česká pirátská strana zaregistrována 17. června 2009.
Ivan Bartoš je předsedou strany od 24. října 2009. Jako předseda strany tedy prošel volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2010, volbami do zastupitelstev obcí v roce 2010 nebo volbami do zastupitelstev krajů v roce 2012.
V čele Poslanecké sněmovny má být předseda. A zejména v situaci, kdy by případně Poslanecká sněmovna hlasovala o důvěře vládě. Protože to bylo v naší historii kdy, že ve chvíli, kdy vláda předstupovala před Poslaneckou sněmovnu, neexistuje situace, že by v jejím čele nebyl předseda.
Výrok Heleny Langšádlové hodnotíme na základě dohledaných informací o jednotlivých hlasováních o důvěře od roku 1992 a také díky dohledaným sněmovním reáliím, které se k daným událostem vážou, jako pravdivý.
Helena Langšádlová nespecifikuje jí zmíněnou "historii", vycházíme tedy z toho tak, že míní období samostatné České republiky, resp. období od sestavování 1. vlády Václava Klause doposud.
Celkem od roku 1992 bylo o důvěře vládě hlasováno 15krát, pokaždé měla poslanecká sněmovna, resp. v 1. případě Česká národní rada ve svém čele předsedu nebo předsedkyni. Základní přehled hlasování o důvěře je možné najít na české wikipedii. Pro předsedy Sněmovny platí, že byli zvoleni vždy na začátku volebního období a pak byli v čele i při jednitlivých hlasováních o důvěře. Podrobnější zpracování tohoto výroku z naší strany naleznete na Dropboxu - viz. odkaz.
Na základě tohoto přehledu můžeme konstatovat, že od roku 1992 se v Poslanecké sněmovně (resp. v 1. případě v České národní radě) hlasovalo o důvěře vládě patnáctkrát a pokaždé měla Sněmovna zvoleného svého předsedu. Výrok Heleny Langšádlové tak hodnotíme jako pravdivý.
Martin Kuba je úřadující předseda z titulu své funkce 1. místopředsedy poté, co odstoupil Petr Nečas z předsednické funkce.
Webové stránky ODS ukazují zcela jasně, že úřadujícím předsedou je skutečně Martin Kuba. Ten byl zvolen 1. místopředsedou strany na kongresu ODS v listopadu 2012 v Brně. Stranu Kuba vede po rezignaci Petra Nečase, kterou podal 16. června 2013.
A samozřejmě ten jednotný trh a samozřejmě to, o čem je teď řeč hlavně, co souvisí s měnovou unií, fiskální kompakt bankovní unie, to z pohledu sociální demokracie anebo evropské socialistické strany je naprosto nedostatečné.
Výrok Jiřího Dienstbiera hodnotíme na základě informací z webových stránek ČSSD jako pravdivý.
Dle programového materiálu ČSSD o evropské politice (Evropa a my), tzv. zelené knihy, podoruje strana fiskální politiku EU, ale nepovažuje ji za dostatečnou.
" Fiskální dohodu mezi státy EU podporujeme navzdory skutečnosti, že si uvědomujeme, že je pouze dílčím opatřením, kterému chybí ona „druhá noha“ – aktivní politika podpory růstu a vytváření pracovních míst."
Z dokumentu Strany evropských socialistů (PES) Europe is in the wrong hands (pdf., anglicky) vyplývá, že ekonomická opatření, která se dělají v EU, nejsou dostatečná a jdou na úkor lepšího sociálního modelu. Řešením je vytváření pracovních míst, omezení zadlužení, vytváření finanční odpovědnosti aj.
Pro ČSSD ani PES nejsou úsporná opatření a fiskální konsolidace dostatečné. Podle těchto stran je potřeba se aktivně zaměřit na podporu zaměstnanosti a růstu.
...jenom zákon o dani z příjmů právnických osob se měnil 117x za posledních 10 let...
Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý, ačkoli striktně vzato by daných novel mělo být 116 nebo 118, v závislosti na metodologii.
Pavel Bělobrádek má zřejmě na mysli počet novel, které jsou součástí změn zákona o dani z příjmů. Od roku 2003 doposud bylo 57 verzí, od roku 2014 do roku 2016 mají vejít v účinnost další tři verze (ke kterým se váže další sada novel).
Každá nová verze však neznamená pouze jednu novelizaci, v několika případech se jedná o více novelizací. Zároveň je nutno podotknout, že některé novelizace se opakují, neboť se vztahují k více různým verzím.
Pokud se na tyto novelizace podíváme čistě matematicky, prostým součtem se budeme pohybovat okolo jím vyřčeného čísla 117. Jsou zde ovšem problematické dvě novely z roku 2002, kdy novela 198/2002 nabyla účinnosti 1.1.2003, a novela 260/2002, která se vztahuje k verzi zákona od 19. 8. 2011.
V následující tabulce jsou zaznamenány jednotlivé novely od roku 2003. Jak již bylo napsáno výše, některé novely se dotýkají více verzí, proto jsou také započítány vícekrát. Jsou započteny i novely z daných let, které se týkají verzí zákona, které ještě nejsou účinné. Zároveň nejsou započteny výše zmíněné "problematické" novely z roku 2002, protože i když se jejich účinnost váže k danému období, byly schváleny již před ním. Pokud by obě novelizace byly započítány, došli bychom k číslu 118.
rok
počet novel
2003
8
2004
17
2005
10
2006
14
2007
11
2008
4
2009
2010
2011
15
2012
9
2013
6
celkem
116
A budeme se to snažit ukázat na praktických příkladech právě z Evropského parlamentu, protože koneckonců je to naše instituce, je to instituce, která může šetřit, my na to máme zpracovanou studii. A každý rok mimochodem, když se svaluje evropský rozpočet na další rok, tak naše frakce, podle této studie podává pozměňovací návrhy, které mají za úkol snížit výdaje Evropského parlamentu.
Výrok Jana Zahradila o pozměňovacích návrzích k evropskému rozpočtu hodnotíme na základě dostupných pozměňovacích návrhů jako pravdivý.
Evropští konzervativci a reformisté (ECR) podávají každý rok pozměňovací návrhy ke schvalovanému evrospkému rozpočtu s cílem snížit výdaje Evropského parlamentu - pozměňovací návrh (pdf.) ze dne 17. října 2012, návrh z roku 2011 (pdf.) ze dne 19. října a návrh z roku 2010 (pdf.) ze dne 13. října.
My jsme navrhovali odložení občanského zákoníku.
KSČM navrhovala odložení účinnosti nového Občanského zákoníku o rok, účinnost by tedy byla od 1. ledna 2015. Za hlavní důvod je uváděno, že by se v případě účinnosti od roku 2014 nestihla veřejnost s novým zákoníkem seznámit.
No, vím stoprocentně, samozřejmě ve Švýcarsku každá obec, každé město a každý kraj má svoje daně, tam nejsou jednotné daně.
Švýcarské kantony i obce skutečně mají svojí vlastní daňovou politiku.
Ve Švýcarsku „každý z 26 kantonů vydává své daňové zákony. Kantony mají právo uvalovat veškeré daně, které výlučně nevydává spolek. […] Obce mohou ukládat jen takové daně, ke kterým mají zmocnění příslušného kantonu […]. Obce často pouze vybírají přirážky ke kantonálním daním nebo dostávají určitou část z vybraných daní od kantonu“(.ppt, snímek 30).
Na obecní a kantonální úrovni jednotná sazba daně skutečně není, výrok je proto pravdivý.
Skutečně i komunisté mají už 10 let ve svém programu, od roku 2004, docela dobře vypracovanou IT koncepci.
V dlouhodobém volebním programu (.doc, str. 5) KSČM (Naděje pro Českou republiku) z roku 2004 lze skutečně najít body věnující se problematice IT, např. : “ KSČM považuje objektivitu a dostupnost informací, informační demokracii, za základní podmínku fungování demokratické společnosti. Uvnitř strany i v celé společnosti proto podporuje zavádění a využívání informačních technologií. Informační politiku a její prosazování chápe rovněž jako šanci pro nastupující generaci i jako oblast celospolečenského uplatnění mladých lidí nezbytnou k tvůrčímu zvládání úkolů. KSČM je proti manipulaci s informacemi. Požaduje zpřesnit podmínky působení hromadných sdělovacích prostředků, zejména veřejnoprávních, zajistit náležitou ochranu dat občanů či informací o občanech. ”
Informační technologie jsou také jedna z priorit strany (str. 3), informační a vzdělanostní společnosti se také věnuje celá kapitola III (str. 4).
Obšírněji se IT problematice věnuje i volební program (doc.) KSČM 2006-2010, v němž je IT koncepci věnována kapitola IV. , nazvaná Bez Informací to nepůjde.
